20 Vydání Palackého (z r. 1829, str. 48, odstavec 118.) 118. (A-K.) Téhož léta, před vánoci, král Sigmund Uherský opět vtrhl do země České vojensky s velikým lidem [i pálil okolo Hory i Čáslavi; a bratr Žižka proti němu vytrhl z Kolína] A král když jest přijel do Hory, tu jest staršie Horníky zjímal, a přivázav je za provazy k vozuom, vypáliv a zhubiv Horu [v úterý na středu po božiem křtěnie] i jel s nimi pryč. Pražané a Žižka táhli za ním, i porazili jej u Habru. A odtud král s svými táhl do Německého Brodu; sám se tu nezastavil, než táhl před se [Pak šturmovali v pátek po božiem křtění k městu, a v sobotu dobyli Brodu Německého] a kteréž král tu zuostavil, ti sú zbiti a zjímáni, a město bylo vypáleno. (b. A zbili lidí v městě a v před- městí na patnácte set.) Tu byli zjímáni pan Záviš Černý rytieř zjezdilý, pan Hynek Červenohorský, Borovský rytieř Polák, Mrvice rytieř [a více]. Těmi vyvadili své vězně, totiž pana Hlasa, pana Kostku, etc. Pozn. Palackého údaji, že text předchozí je obsažen v rukopisech A—K, nesmíme rozuměti slovně. Jak zní text A, viz výše str. 14; kterého textu Pal. užil, nelze mi prozatím zjistiti; čím text K, jenž je patrně staršího sepsání, se líší, naznačeno hranatými závorkami. Co je v závorkách, chybí v textu K a v textech s ním shodných. Tento text dodává na konec větu: To se jest stalo po božím křtění, když se již psalo léta 1422. — K jménům zajatých v Brodě je poznamenati, že s nimi setkáváme se z části v listu průvodním, jejž obec pražská dala zajatcům v den jejich propuštění někdy v únoru nebo poč. března 1422 (srv. Tomek, Děj. Prahy, IV, 229, 251). Byli to „strenui ac fa- mosi“ (tedy rytíři) Lorencz Borowsky, Petrus Ungel et Johannes. Text X (otištěno z rukopisu). (Text X obsahuje na 6 stranách řadu stručných zápisů od r. 893 do r. 1459 pod souhrnným titulem „Kronyky české“. Je obsažen v musejním rukopise 4D4, jenž v čele obsahuje kroniku Dalimilovu a jiné literární památky české; po šesti stranách textu X následuje na 32 stranách text B Starých letopisů. Palacký ve svém vydání Starých letopisů otiskl také některé zápisy z textu X a označil je jako pochozí z B. v němž vskutku obsaženy nejsou. V tom smyslu jest opraviti pozn. u Pekaře, Žižka II, str. 146, p. 1.; tam také dotčeno toho, že X v řadě dat svých je překladem kroniky t. zv. Beneše Minority. V X po zprávě o „zmordování množství lidí v Chomútově od obcí pražských a táborských“ — to se stalo 16. března 1421 — následuje přímo:) ltem téhož léta [1421!] v neděli před ochtábem Božího křtění [11. ledna 1422?] bratr Žižka učiněn rytířem. Item ve čtvrtek a v pátek potom [15. a 16. ledna 1422?] vzali jsú mocnú rukú čtyři korúhve krále Uherského. Item léta... 1422 v pondělí den sv. Apolonie [9. února 1422] zvolili (etc. obce měst pražských pana Haška hejtmanem). Následuje zápis o popravě Želivského. O bojích u Hory a Brodu nemá text X ani slova. T. zv. kronika Beneše Minority. (Dobner, Monumenta IV. str. 71—72; srovnáno s rkp. Srv. Pekař, Žižka II, 144.) Eodem anno [1422] Sigismundus Rex Ungarie transivit cum magna gente in Bohemiam, et ibi prope montes Cuthnenses magnum dampnum