(Pekař) nebo přepisována z předloh na jednom místě je v rozporu skutečnost, že se na tvorbě knihy podílelo 12 písa- řů, z toho 5 v 1. části za období 20 let a 7 písařů v 2. části za 9 let. Z tohoto počtu písařů zejména v 2. období, v němž se nemohlo na jednom místě vystřídat tolik písařů, dále ze způsobu zápisů, z porovnání jazykové a pravopisné stránky nelze potvrdit, že kniha má jednotný původ. Vývoj jazyka a pravopisu v knize odpovídá obecným znakům vývoje a je v něm zřetelný zlom kolem roku 1400, což odporuje názoru, že kniha byla přepsána dodatečně a najednou na jednom místě. Rozbor zápisů napovídá, že do knihy byly přepisovány jen významnější výpovědi z nějakých konceptních předloh, tedy jen skutky projednávané z titulu popravčí funkce. Absence těchto konceptů a jakýchkoliv zpráv o pořizování zápisů do knihy při zachovanosti a rozsahu rožmberského archivu při- pouští myšlenku, že se do knihy zapisovalo vždy v místě, kde působil příslušný popravčí úředník, že tedy kniha podle po- třeby objížděla jednotlivá místa popravčí činnosti, kde byly do ní pořizovány čistopisné záznamy z tamních předloh. Pro tento názor svědčí zejména skutečnost, že se na vedení knihy podílelo v poměrně krátkém časovém úseku tolik písařů, ale i to, že kniha byla po fyzické stránce tak vybavena (kování, zámek), aby snášela časté i vzdálenější převážení. Zdá se, že na vrub tohoto způsobu zapisování lze přičíst i nerovnoměr- nost počtu zápisů v jednotlivých letech, i některé další výše uvedené argumenty proti autenticitě zápisů. Neúměrně roz- sáhlý rok 1423 lze pak vysvětlit tím, že kniha byla v tom roce pečlivěji vedena na svém základním stanovišti - kterým byl nepochybně Český Krumlov - jak svědčí okruh vypovídají- cích, v podstatě dodržovaná chronologická posloupnost zá- pisů i jen dva zapisující písaři. Kniha obsahuje zápisy z let 1389-1409 a 1420-1429. Zápisy tvoří jednak protokolární záznamy výslechů osob na mučid- lech i bez mučení, jednak různá sdělení o výsleších odbýva- ných na jiných místech. Původ a pořadí zápisů však nedá jed- noznačnou odpověď na otázku, které z nich vznikly z titulu patrimoniální popravy Rožmberků, která jim na jejich stat- cích náležela dědičně jako starým pánům a zemským kme- tům, nebo z titulu výkonu popravy jako krajských poprav- ců.12 Výpovědi z druhého desetiletí 15. století chybějí. Absence těchto zápisů z tohoto období je rovněž těžko vysvět- litelná a má snad na ní svůj podíl i poručenská správa ro- žmberského majetku v letech 1412-1418, za níž kniha mohla 12 Rieger, B.: l. c., s. 44. 10