horto Petri carpentarii quatuor grossos; item super horto Hermanni octavum medium grossum; item super horto Bertoldi decem grossos; item super horto Hermanni quinque grossos; item super horto Henslini vicesimum tertium medium grossum; hortus in fine, in quo moratur Henslinus, viginti grossos. Ex opposito super horto Heynonis unum fertonem, super horto Martini sequentis unum fertonem; item super brassiatorios) iacente retro stubam balnealem?) ibidem mediam marcam, retro brassiatorium domus in collo iacens quatuor grossos, allodium, in quo moratur Petrus, ibidem, duos grossos. Penes molendinum sex rotarum3) super horto Johannis duo- decim grossos, super horto Nycolai ibidem duodecim grossos, super horto Petri Menlini duodecim grossos. Ex opposito super horto molendinatoris octo grossos, super domo relicta in platea haereticorum9) duodecim grossos, super brassiatorio Rudigeri1°) decem grossos, super stuba bal- neali ex opposito ecclesiae sancti Johannisl1) mediam marcam, super horto relicti Bertoldi mediam marcam, super horto Menczlini alteram mediam marcam, ante portam grecensem12) super domo Heymanni duo- decim grossos, super horto ibidem octo grossos; item ante portam hosni- czensem13) super horto Petri unum fertonem; ibidem de agro Henslini 6) Brassiatorium — pivovar — bližších zpráv o něm není. 7) O ní viz čís. 5, pozn. 2. 8) Molendinum sex rotarum - mlýn o šesti složeních. Myslí se patrně knížecí mlýn, který stával v místech dnešního zimního stadiónu. Jak se dovídáme ze zprávy z r. 1377 (Dílčí listy, CDS VI, 195—7, Prasek, Program 1890, str. 12), postavil ho nedávno předtím kníže Mikuláš, a proto se tehdy nazýval nový („die neue mul, die herzog Nicasz gebaut hat zu Troppaw“). Při dělení knížectví opavského připadl k dílu opavskému ještě i s tzv. mlýnem Podhorním. S většími a menšími opravami stál potom až do 15. června 1648, kdy v zájmu obrany města byl stržen (St. Drkal, Historie opavského zámku, Sborník Opava, str. 153; J. Zukal, Paměti opavské, str. 114; Týž, Das Stadtgebiet, str. 60—61). 9) O této ulici viz Fr. Šigut „Platea haereticorum v Opavě, Slezský sborník 1955/53, str. 119—122. Její lokalisaci však možno zpřesnit: stávala patrně poblíž knížecího mlýna někde za bývalým kostelem sv. Jana (později špitálním kostelem sv. Barbory), již mimo městské hradby. V pozdějších pramenech se již její jméno nevyskytuje. Snad byla zničena spolu s koste- lem sv. Jana budto za válek husitských nebo za požáru Opavy r. 1431. 10) Ani o této sladovně není zpráv. 11) Kostelem sv. Jana nemíní se nynější svatojanský kostel v Gottwaldově třídě, nýbrž bývalý kostel, který stával před ratibořskou bránou při cestě do Kateřinek, při špitálu sv. Mi- kuláše (o obou viz čís. 10, pozn. 3). 12) Hradecká brána stávala na horním konci Ostrožné ulice v místech dnešní Státní banky. Protože byla na místě snadno přístupném, byla opatřena předpolím a silně opevněna. Stála až do r. 1827, kdy byla zbořena (Kreutzinger, Chronik, str. 261). 13) Porta hosnicensis — Kopetzky (Reg. č. 365) vykládá tento název jako brána hoštická. V. Prasek (Historická topografie, rukopisná část v SAO, heslo Otice) mluví o ní jako o bráně otické, neboť podle jeho domněnky se Otice původně jmenovaly Hvozdnice (vyvrácení této domněnky viz čís. 1, pozn. 7 a 8). Obojí výklad však naráží na značné potíže, neboť „porta hosnicensis“ se již víckrát v pramenech nevyskytuje a všechny tři městské brány mají vždy své historické jméno. Nabízí se však jiný výklad: historikové města (posledně L. Peřich, Ke vzniku města Opavy, Slezský sborník 1954/52, str. 236; Z. Láznička, K počátkům města Opavy, Sborník Opava, str. 77—80) se shodují v tom, že ještě před vysaze- ním Opavy na město a jeho rozšířením o Dolní a Horní náměstí a ulice k nim přiléhající, byla zde již významná osada, kterou kladou na býv. Dobytčí trh (dnes třídu Vítězného února). jíž procházela od starodávna cesta z Moravy do Polska, přecházející v místech nynějšího mostu brodem přes Opavici na půdu Kateřinek. Tato původní osada byla po vysazení Opavy na město vzata do městských hradeb. Je pravděpodobné, že stará důležitá cestá z Hradce do Kateřinek nebyla hned přeložena tak, aby vcházela do města branou hradeckou, jak tomu bylo později, nýbrž že její trasa šla dosti dlouho původním směrem, totiž přes pozdější Dobytčí trh. Proto tam také musela být brána. Teprve později, patrně až za válek husitských, ne-li ještě později, když byly městské hradby zesilovány, byla tato brána zrušena a cesta přeložena tak, aby vedla k bráně hradecké a odtud Ostrožnou ulicí na Dolní náměstí a k velkému mostu a dále ke Kateřinkám. V XVII. stol. se jí říkalo „zazděná brána“ (viz J. Zukal, Z nejstar- jích matrik opavských, VMO VII, (1892), str. 15; týž, Das Stadtgebiet, str. 8; Jar. Donát, 21