cultus augmentum ac salutem fidelium animarum parentum ipsorum, cupien- tes in eterna ipsorum temporalia felici comercio commutare, comparaverunt Sedlnice Manská) a ves Novou Horku (Lechner o. c. II, 55). Téhož roku ručí s Oldřichem z Medlova a Adamem z Rokytnice za Voka z Kravař za 780 kop grošů (CDM XV, 158, č. 185). R. 1375 postavil Petr na řece Moštěnce nový stav na škodu Friduše z Drahotuš a jeho lidí ve Vlkoši u Přerova. Z toho vznikl spor, který se potom táhl tři léta. R. 1378 pohnal ho Friduš ze 40 kop grošů, které stavem způsobil jeho lidem. Ze strany manského práva byli proto vysláni komisaři Beneš z Kravař, Mukař, Matěj z Rataj a Smil z Frýdlantu, aby vyjeli na sporné místo a věc přátelsky urovnali. (Lechner o. c. II, 60, 76, 77; J. Horák, O té naší Hané, Vlkoš 1930, str. 30.) S Fridušem měl spor také r. 1375, kdy byl od něho pohnán ze 40 kop, které mu způsobil obstávkou (Lechner o. c. II, 60). Téhož roku se znovu soudil s Vokem z Kravař o půl Sedinice a Novou Horku (Lechner o. c. II, 61) a r. 1377 s bratrem Kuncem, jehož pohnal k manskému soudu z 16 kop, že s ním nejednal po bratrsku (Lechner o. c. II, 68). Někdy kolem r. 1377 koupil od Hanka, rychtáře ve Staré Vsi na Přerovsku, a jeho sestry manský dvůr v sou- sedních Němčicích a se souhlasem biskupa zapsal na něm r. 1377 věno své manželce Zbyňce (CDM XV, 156, č. 182). Vedle manského zboží měl však Petr také deskový statek na Moravě. R. 1371 vložil mu Friduš z Drahotuš, seděním na tvrzi Štulbachu, v Tršalech, dnes zaniklé vsi v katastru obce Říkovic na Přerovsku, jedno popluží (ZDOlom. II, 76) a r. 1381 vložil jemu a jeho manželce les „Verzuski“ (správně les věžecký v katastru obce Vlkoše, ZDOlom IV, 11 — Viz Horák, o. c. str. 25). R. 1373 přijal Petr svou manželku a syny na spolek na svůj majetek v Tršalech (ZDOlom. II, 303). Kromě toho však měl také ještě ve Slezsku dům v Opavě, neboť r. 1378 se spolu s bratrem jmenuje měštanem opavským (Kopetzky. Reg. č. 388). R. 1379 je podepsán jako svědek na listině opavských dominikánů (Kopetz- kya Reg. č. 389). Naposled vystupuje Petr na manském soudu v úterý po sv. Janu Kř. r. 1379 (Lechner o. c. II, 89), ale již v říjnu téhož roku je mrtev, neboť vdova po něm Zbyňka a jeho synové Hanuš a Pavlík pohánějí tehdy otcova bratra Kunce k manskému soudu, že jim pobral manské statky. (O sporu viz při Kuncovi z Varty v další poznámce.) Kromě jme- novaných synů Hanuše, který se psal z Čížové a Nové Cerekve (viz čís. 23, pozn. 1) a Pavlíka (viz č. 15, pozn. 1), známe ještě jeho dceru Markétu, provdanou za Janka z Kozlovic na Přerovsku, která byla patrně značně starší než její bratři, neboť byla již r. 1359 vdána a její muž jí tehdy zapsal 5 kop ročního platu na Kozlovicích z titulu věna k rukám jejího otce Petra (ZDO I, 628). Ovdovělá manželka Zbyňka se pak znovu provdala za Jindřicha z Nevojic (Lechner o. c. 1, 12). — Pečet Petra z Varty je v bývalém archivu švarcemberském v Č. Krumlově. 4) Kuneš (Kunc) z Varty, vystupuje nejčastěji v souvislosti s bratrem Petrem z Varty. Nejstarší zpráva o něm je z r. 1372, kdy spolu s bratrem a Pecem Slewicem založil nadaci ročních 8 zl. za Linharta z Varty a jeho manželku Kunu v klášteře sv. Václava v Opavě (viz předchozí pozn.). R. 1374 spolu se svým švagrem Mikulášem z Úsova a sestrou přijímá léno na ves olomouckých biskupů Fryčovice u Místku (CDM XV, 131, č. 159). Tato sestra se nazývala Alžběta, a po smrti svých bratří měla spor s biskupem Petrem (1381—9) o svršky po bratřích na Štulbachu, Moštěnici a Petřvaldě. Své právo postoupila potom své dceři Anně a jejímu manželu Petrovi, zvanému Pešík z Lichnova. Spor se vlekl delší dobu a byl ukončen až za biskupa Mikuláše 1388—1397) r. 1391 tak, že biskupovi zůstanou svršky, avšak za to má postoupit Pešíkovi léno ve 100 kopách, které na něho nejdříve padne (CDM XII, 36, čís. 48). R. 1377 držel manským právem opavských knížat dvůr před Hlučínem, který připadl při dělení Opavska k dílu knížat Václava a Přemka (CDS VI, 195-7, Kopetzky, Reg. č. 384; Pra- sek, Program 1890, str. 12). S bratrem Petrem držel manský statek Štulbach a Moštěnici, avšak mezi bratry došlo kvůli společnému držení k rozmíškám: r. 1377 pohnal Petr Kunce z 16 kop, že s ním nejednal bratrsky (Lechner č. II, 68) a Kunc opět pohnal Petra z 20 kop (tamtéž). R. 1378 založil společně s bratrem nadaci při oltáři Božího těla v Hlučíně (zde). R. 1379 se nazývá hejtmanem opavského knížete (Kopetzky, Reg. 390). Téhož roku má před manským soudem spor s Heršem z Rokytnice o 100 kop grošů (Lechner o. c. II, 93). Tehdy jej učinil bratr Petr poručníkem svého půhonu (Lechner o. c. II, 85). Spolu s ním držel v Opavě dům a r. 1380 se nazývá opavským měšťanem (Kopetzky, Reg. č. 388). Po smrti Petrově r. 1379 zabral jeho manský statek ke své ruce a byl proto synem Petrovým Hanušem, zvaným Barut, i na místě vdovy po Petrovi, pohnán k zemskému soudu o vydání Štulbachu a Moštěnice (Lechner o. c. II, 93). Biskup Petr však se postavil na jeho stranu a uznal jeho právo na toto zboží a udělil mu také léno (Lechner o. c. II, 93—95). Spor pokračoval potom dále, avšak než se skončil, Kuneš někdy r. 1382 zemřel. R. 1382 bylo u manského soudu jednáno o jeho dědictví, totiž komu mají připadnouti svršky. Tehdy se se svými nároky přihlásila sestra Kunešova Alžběta, jejíž manžel také dosáhl r. 1391 na ně práva (viz výše!). Bylo také jed- náno o nemovitosti, na něž si činil právo biskup z titulu odúmrti, avšak vdova po Petrovi se bránila, že byla se svými syny z majetku manželova vypuzena násilím. Zdá se, že své právo uhájila, neboť v druhém soupise biskupových manů z r. 1388 se uvádí, že na Štulbachu a Moštěnici mají díl Jakub Končík z Prus a Zbyněk z Dřínového, který koupili od Hanuše a Pav- líka, synů fojta z Těšína, dědiců toho léna a od paní zbyňky, manželky Jindřicha z Nevojic, jejich matky, která měla na Štulbachu a Moštěnici zajištěné věno (Lechner o. c. I, 12) a r. 1390 dal biskup formální souhlas Hanuši z Darkovic, těšínskému fojtu Pavlovi a jejich matce Zbyňce, aby mohli své podíly na Štulbachu a Moštěnici prodat (CDM XI, 522, čís. 600). 35