na hosty. Spisek nám dovoluje také soudit, že Dubravius cítil, že hospodářství je podmiňováno prací poddaných a že přílišné utiskování je nakonec na škodu pánu, neboť v II 5 radí pánovi ke zvýšení mzdy, vyskytnou-li se při stavbě rybníka překážky, v IV 8 napomíná porybného, aby dal vše přivézt k rybní- kům v zimě a neodtrhoval na jaře rolníky od práce na polích, a zejména v doslovu napomíná pány, aby byli vůči poddaným spravedliví a laskaví a neničili je kvůli svému prospěchu, ale aby jim dávali při výměně pozemků půdy raději více, než by je poškodili půdou horší. Tato rozumnost Dubraviova je jedním z jeho význačných rysů a vedla ho i k tomu, že se po bitvě u Mühl- berka, když lépe poznal poměry v Jednotě bratrské, zastával Bratří. Sympa- tickým rysem Dubraviovým je pak zvláště to, že dával přednost prospěchu země před prospěchem své církve. V závěru bych chtěla poděkovat všem, kteří mně, ať jakýmkoliv způsobem, byli při práci nápomocni. Mé díky patří především členu-korespondentu Česko- slovenské akademie věd univ. prof. Dr Bohumilu Rybovi, který mi dal námět, práci řídil a poskytl mi množství cenných připomínek, a akademiku univ. prof. Dr Antonínu Salačovi, který řídil konečnou úpravu pro vydání. Nemohu s vděčností nevzpomenout i rad univ. prof. Dr Karla Svobody a seminářů odborného asistenta Dr Antonína Škarky, právě tak, jako ochoty rukopisných oddělení Národní a universitní knihovny a knihovny Národního musea v Praze. 17