dřich Minsterberský zůstal v tomto předvolebním období ne- stranný a zjevně se nepřiklonil k žádné z kandidatur. Schylovalo se k významnému sněmu, na němž měl být zvo- len nový český král. Zajímavá je skutečnost, že se tento sněm měl konat zcela netradičně v Kutné Hoře a také se zde skuteč- ně konal. Působily zde jistě momenty geografické — největší vážný uchazeč o trůn, král Matyáš dlel v té době v Jihlavě, avšak nelze podcenit ani momenty politické. Matyáš pravdě- podobně počítal s podporou Kutné Hory a tato podpora měla v celé volební atmosféře sehrát důležitou roli.10) Ve městě docházelo v období bezprostředně před sejitím sněmu k čilé diplomatické aktivitě. Iniciativně v tomto směru vystupoval především tehdejší nejvyšší minemistr Jiří Vranovský, který v této době do města přijel. Domněnku, že mise minemistra Vranovského v Kutné Hoře měla politické poslání, potvrzuje i spěšný minemistrův odjezd z města poté, když se jednání ukázalo jako neúspěšné.11) Zdá se, že Kutná Hora zůstala v ob- dobí před sněmem přinejmenším neutrální a bylo zřejmé, že se v rozhodném okamžiku přikloní na stranu české kališnické šlechty a pražských i jiných českých měst. Volební sněm byl v Kutné Hoře zahájen 20. května 1471. Z příznivců uherského krále se zúčastnili Zdeněk ze Štern- berka, Jan z Hasenburka a olomoucký biskup Tas, českou vět- šinu představovali Lev z Rožmitálu a Jan Tovačovský z Cim- burka. Mezi oběma stranami stáli Albrecht Kostka z Postupic, Jan z Pernštejna a Mikuláš Trčka z Lípy, zatímco Ctibor Tova- čovský z Cimburka byl nakloněn kandidatuře polské.12) Hlavním bodem sněmu, který jinak neměl pevný program, byla volba krále. Jednalo se o to, má-li být Matyáš ve funkci krále pouze potvrzen (jak již řečeno, prohlásil se českým krá- lem v roce 1469 v Olomouci) nebo dojde-li k nové, svobodné volbě. I když tato otázka nebyla pro neshody mezi stranou čes- kou a uherskou jasně formulována, byla v praxi přijata zásada svobodné volby, o čemž svědčí skutečnost, že mluvčí jednotli- vých kandidátů předstoupili se svými návrhy před sněm. Jako první na sněmu promluvil ve středu 22. května polský vyslanec Lubelčík (pan Dobeslav z Kurozvek),13) který jménem 10) Viz zápis o smrti krále Jiřího z Poděbrad v kutnohorské městské knize Liber sententiarum z let 1467—1512, fol. 23. r. Tamtéž fol. 23 v. Zd. Nejedlý, str. 53 ad., str. 160 ad. Viz zápis o volebním sněmu v Liber sententiarum z let 1467—1512 fol. 24. r. a v.; Zd. Nejedlý, str. 160 ad. 11 ) 12) 13) 5