z konšel, z obecních i z starších a to sú tiem úmyslem učinili nebo statkuov svých znamenitě pojčovali sú králi milosti za živnosti jeho pro obranu koruny České a nemajíce odkud jinud sobě navrátiti, i hleděli sú k minci, aby odtud duochody krá- lovské berúce lidem i sobě opravovali, jakož sú ji pak drželi až do toho sněmu, kterýž se podpisuje. Ale vidúce horníci hned po smrti krále Jiřího,“) že král uherský s těmi pány a pomocníky svými, což sú předse vzali, toho uleviti nemienil i přijali sú lidí služebných, jiezdných na tři sta koní a pěších tolikéž pro obranu a zachování toho kle- notu vší koruně České. A těm každý týden z mince na kuoň po zlatém a na pěšího po 15 gr. a na pavezníka po 24 gr. vy- dávajíce, ostatek sú v dluhy za krále vydávali vedle zápisuov, kteréž byl král Jiří za své živnosti udělal a v minci položil. A to trvalo až do sněmu podepsaného. A v té míře přijel jest kníže míšenské vojensky k obraně koruny České a položil se v Praze na svuoj náklad, maje osm kop vozuov, 1.800 jiezdného, počestně oděného, a pěších 5.000 dobře připravených, takže nebylo sto, by každý neměl pan- cieře, plechu a lebky, a ti šli pěš v uodění tak až do Prahy. Po- tom se položili u Kolína, majíce naději, že Čechové jej zvole za krále. A když se jinak ta věc měla, v tom přijeli někteří jeho na Kank,d) dívajíce se dielu hornímu. V tom zabit jemu jeden znamenitý koruhevník a jiní toho mstíce, spálili duol řečený Pliml a zbito havéřuov viece než 20, i jeli hned z země, škodíce kudyž jeli, neb jich na picování drahně zhynulo, i koní po- bráváno. Toho času pan Jiřík Vranovský, minemajstr, byl jest u Hory, počav za živnosti krále Jiřího a trval za drahně neděl po smrti jeho. A potom vida, že horníkuov přivésti nemohl kamž chtěl, vsed na koně i odjel, sněmu nedočekav.) Sněm držaný u Hory na Vlaském dvoře. Jakož položen jest byl sněm zde na Horách Kutnách straně obojí, od osviecených knížat, pánuov, rytieřstva a měst i vší obce koruny České, kteříž sú se slavné paměti krále Jiřího věrně přidrželi jakožto krále a pána svého dědičného, i také strany druhé odporné pánuov těch, kteříž sú se jeho milosti královské za jeho živnosti zprotivili, k uvedení zase země této c) Slova „horníci... Jiřího“ poznamenána jako vsuvka nad řádkem. d) V originále psáno Cank. e) Tento odstavec je nadepsán na fol. 23 v. 19