Strana 1
LISTINÁŘ TĚŠÍNSKA (Codex diplomaticus Ducatus Tessinensis) Sbírka listinného materiálu k dějinám Těšínského Pobeskydí Zpracoval Emerich Němec S Be 9 Český Těšín 1958 Archivní přiloha Zpráv Okresního musea v Českém Těšíně

Strana 2
Ostravské tiskárny, n. p., provozovna 08, Český Těšín — T 40779

Strana 3
113 Mikuláš Schewnpf(lug), bakalář svobodných umění pražské university, prosí svého příznivce, aby požádal jeho otce o sukno na tabard a aby jej Mikuláš Brewer podporoval u měšťanů těšinských. Sděluje, že byl zapsán do univer- sitní matriky a stýská si na nedostatek peněz. Pozdravuje posléze těšínského plebána Jana a Mikuláše Brewera. — Praha In nomine Domini amen. Oracionibus sedulis antemissis honorabilis domine, summe, generose, amicorum interest, ut se in necessitatibus mutuatim suis generose demonstrent, eis in singulis succurendo, quam ob rem vos, dominum ac fautorem meum, sciens esse generosum, ad vestram generosam pater- nitalem confugio, praeporrecta prece sincera, quatenus accedetis patrem meum ad Nicolaum sororium meum, ut vestra ex promocione ab ipsis possem habere pannum ad tabardum valentem, quiquidem tabardus habitus est bacca- lariorum, prout credomet, noscitis, sine quo nec legere, disputare, nec ordi- nate respondere valeo neque possem, imo, quod magis est, a me exhibetur pena singulis disputacionibus ordinariis ob non existenciam ibidem in tabardo habitu IV grossorum, ipsisque dicetis, quod civis Pragensis, cui pater meus emit mel, ille promisit mihi dare post festum Georgii expensas ad tempus bene placitum, propter quod dicetis patri meo, ut ipse sit diligens in illi a) emcione, quod sibi bene solvetur dubio procul moto. In his non obstantibus michi de prioribus vobis per me scriptis provideatis. Nicolaum Brewer, vest- rum compatrem, petetis, ut ipse mei non obliviscatur in promocione erga cives Teschinenses, qui, ut scitis, altare habent, quis scit, cui sors dederit partem maiorem, habebit. Non plus de istis vobis est scribendum. Item cau- sam in his meam bene cognovistis. Insuper noscere vos volo non dubitare, quod per dominum Sigismundum de Semohraz vobis duxi unum cultrum cum manubrio nigro de cornu effectum, pro VIII grossis emptum, ubi a domino Georgio Kanye recepi VI grossos, residuum meum dedi. Videatis, si non presentat, qui presentet. Insuper ad rotulum universitatis sum intitulatus, ubi dedi I florenum, sed dubito, quod mihi hec exsolvetur, quem deficio, in bursa solum unam sexagenam grossorum habeo, in illa debeo contentari usque de festum (sic!) sancti Georgii, pro ceteris emi mihi libros et pro bursa dedi. Hinc peto, generose domine venerabilis, quatenus velitis benigne ex- pedire, sicut de vobis confido. Patrem meum vobis recommendo. Deus sit vestrum tutamen generosum! Me humilem servitorem recommendo. Salvetis dominum Johannem plebanum Teschinensem et Nicolaum Brewer, meum amicum specialem generosum. Nicolaus Schewnpf(lug) baccalaureus liberalium arcium Pragensis universitatis Podle papírového originálu z Archivu pražské metropolitní kapituly v Praze, sign. 778, XXI, 24 b, dobře zachovaného, rozměru 15 cm X 19,5 cm. List není datován; písmem se hodí asi na počátek 15. století (ve Frindově rukopisném inventáři zařaděn v roce 1400). Odesilatel listu nebyl v děkanské knize filosofické fakulty pražské university nalezen (srv. Monumenta uni- versitatis I, rejstřík). K bližšímu časovému určení by snad mohly přispět zkoušky pera na tergu, psané rukou asi téže doby, mezi nimiž se jednou uvádí letopočet (in nomine Domini amen. Anno Domini millesimo CCCCVIIII). Pisatel listu žádá o podporu Mikuláše Brewera u měštanů těšínských ve věci jakéhosi oltáře (erga cives Teschinenses, qui, ut scitis, altare habent). Na listě chybí odresa; poslední věta, vzkazující pozdrav těšínskému plebánovi Janovi a příteli Brewerovi, se však zdá býti dodatečným přípiskem, což by nenasvědčovalo opisu. List není opatřen pečetí. a) „illi" škrtnuto.

Strana 4
Jaroslav Eršil a Jiří Pražák, Archiv pražské metropolitní kapituly, I. Ka- talog listin a listů z doby předhusitské (— 1419), Praha 1956, str. 256, č. 916 (výpis). Dosud netištěn. 1401 květen 15. Těšín 114 Přemyslav, vévoda těšinský, daruje svému sluhovi Ernaresenovi(?) za věrné služby lán pozemku v Bobreku u Těšína. Majitele osvobozuje od veškerých povinností a knížecích služeb. Wir Przemisla von Gotes gnaden herczog czu Teschin, bekennen offent- lich mit desem briefe allen den, dy yn sehen adir horen lesin, das wir unserm diner Ernaresen(?) fuer sein treu dinst gegebin haben von bargelt zu kaufen ein hube erbis im Boberdorfe gelegin und doher das erbe kaufte. Da habin wir dem egenanten Ernaresen und seinen erbin, adir nochkomlingen doselbist in Boberdorf, di egenante hube erbis gelassin frei und ledig, von allem dorf- rechte und von allen roboten und von unsern dinsten. Dobei seint gewest unsern getreuen herr Schaschke, Cloch, hauptman doselbist, und ... Des czu urkund haben wir unsir ingesegil an desen brif lasin hengin, der gegeben ist czu Thesschin am Sontag nehst vor Pfingsten nach Christi geburt tausent vierhundert iar, dernoch in dem ersten iare. Podle opisu listiny ze Sbírky opisů listin ze 13.—18. stoleti uložené ve WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1191. K originálu byla přivě- šena na zelené, hedvábné šnůře pečet těšinského vévody Přemyslava, zhoto- vena z černého vosku. Originál ze ztratil. Původně byl ve vlastnictví těšín- ského měšťana Jana Gurniaka, bydlícího v Bobreku. Dosud netištěna. 1402 leden 10. Jičin 115 Lacek a Vok, bratří z Kravař a páni na Jičíně a Štramberce, prodávají Sob- kovi z Kornic a Ohrazené, za 400 hřiven pražských grošů, čísla moravského, jež byly zaplaceny, vsi a statky Frýdlant, Kunčice, Mistek, Sviadňov, Ebir- mansdorff(?) a Quittenow(?) se vším příslušenstvím. Wir Laczko und Waczko, gebruder von Crawar, herrn zu litczin und Strelenberg, bekennen offentlich mit diesem briefe allen den, die yn sehen oder horen lesin, das wir mit wohlbedachtem mute und rate unsir freunde recht und redlich verkauft haben erblich und ... ums vierhundert marg pra- gischer groschen und merherischer czal, der wir bereit gancz und gar be- zalet sein dem woltochtigen ritter herrn Sobken Kornicz von Ogrodsun, dem hochgeborenen fursten herrn Przimislawn, herczogen czu Tesschin, herrn Bolken seinen sone, iren erben und nachkomen, zu herrn Sobken hand unse- rer dorfer und guter mit namen Fridland, Cunczendorf, das Newestetil, den Langenswens (?), Ebirmansdorf und Quittenow, mit allen rechten, herschaften, gerichten, oerbirsten und nedirsten, czinsen ueber der erden und unter der erden und aller lei zugehorungen gros und kleine, wie man die benennen mag, nichtes usgenomen, sunder mit allen nuczen, als wir und unsir vor- faren dieselben guter gehalden, gehabt und besessen haben und sie in iren graniczen von alders gelegen sint zu haben, zu halden und zu gebruchin, wie das allir nuczlichste geraten wird dunken. Auch sullen wir mit dem ege- nanten herrn Sobken reiten an die herschaft und dieselben guter im ver reichen noch des landes gewonheit. Auch sullen wir den egenanten herrn Sobken, herrn Przimislawen, herrn Bolken, seiner sone zu herrn Sobkenhand der vorbenenten guter gewern vor an sprache noch der lande gewonheit. Den vorbenenten kauf, stucke, punkt und artikel geloben wir egenanten Laczko und Waczko, gebruder von Crawar gancz, veste, stete und unvorbrechlich zu

Strana 5
haben, zu halden und zu voltiren bei unsire guten treue und eren, und bei unserm eide, one arg und one alles geferde. Des czu urkund und einer grossern sicherheit haben wir vorbenanten bruder iczlicher seyn ingesigel an diesen brief mit rechter wissen lassen hengen. Der gegeben ist zu Iitzin nach Christus geburte vierczenhundert iare und dernoch in dem andern iare an dem nehisten Dunerstage nach sante Valentines tag des heiligen Mar- tirers. Podle opisu listiny ze Šeršníkova rukopisu „Diplomata", sign. DD-VIII/6, č. 79 a sign. DD-IX/6-č. 3 z musea v Cieszyně. Originál se ztratil. Dosud netištěna. 116 Václav, biskup vratislavský, Přemyslav, vévoda těšinský, Ruprecht, vévoda lehnický, Přemyslav, vévoda opavský, Boleslav a Bernhard, vévodové opolští, Jindřich Lobinský (?), Jan Osvětimský, Ludvík Břežský, a Jan Hlohovský, uzavírají dohodu s Václavem, králem českým o obraně proti rušitelům míru a pořádku. 1402 červenec 17. Vratislav Wir Wenczlaw von Gotes gnaden bischof czu Breslau, Przemisla czu Teschen mit seinen soenen Rupprecht czur Liegnicz, Przemko czu Troppau, Bolko und Bernhard czu Oppul, Offka herczoginne czu Oppul, Heinrich czu Lobin, Hans czu Usweczin, Ludwig czum Briege und Hans czu Glogau, von denselben gnaden herrn und in Slesien herczoge, bekennen und tuen kund offentlich mit diesem briefe allen, die ihn sehen oder hoeren lesen, das wir czu eren wuerden und frommen dem allerdurchleuchtigsten fursten und herrn hern Wenczlaw von Gotis gnaden romischem konige, czu allen czeiten merer des reichs und konig in Behmen, unserm gnedigen hern, als seinem konige czu Behmen und unsern furstentumern landen und lewten czu nucze friede gemache und beschuczunge mit den erbarn strengen woltuchtigen und weisen lewten hauptleuten mannen und steten hernachgeschrieben: Breslau, Neu- markt und Nambslau uns eintrechtiglich mit einander verschrieben geeinet und verbunden haben, verschreiben einen und verbinden uns in craft dieses briefes in solcher weise, als hernach geschrieben stehet, zum ersten, das wir bei dem obgenanten unserm herrn konige Wenczlaw getreulich und feste stehen und bleiben wollen und seiner gnaden zulegen das beste als wir konnen und mogen one arg als unserm gnedigen erbhern doch sollen wir alle gemeinlich und iglicher besonders diebe, rauber, mordbrener, unrechte ent- fazer der lande und leute beschediger nicht hausen, noch hofen, noch keine furderung thun noch friede geben, sondern ihre feinde sein und sie jagen als unrechte leute und auch alle die die sie hausen und hofen, oder ihnen bey- legen oder einigerlei foerderung thun. Doch so sollen wir unsere feuersten- thumbe manne, stete, lande und leute und idermann gleiche, geistliche und weltliche, in welchem wesen die sind bei ihren wuerden, freiheiten, rechten, gewohnheiten, herrschaften bleiben, als sie von alters gewest, gehabt und daher kommen sind. Doch were iemand, der in dem bunde stehet, der uns fuersten, manne oder stete oder die strassen wieder gleich und recht be- schaedigen wollte, dem sollen die eltesten des landes die darzu erwehlet und gekoren werden vorbescheiden uf einen vornehmlichen tag und sollen ihm von des bundes wegen das gleiche und recht bieten. Wollte aber der nicht vorkommen und ihm an gleichen und rechten nicht lassen genuegen und wollte ueber solch gleiche und bescheidenheit die lant und leute beschedi- gen, so sollen wir alle aneider getreulich beistehen und das helfen wehren und dem zu wiederstehen und ihn iagen und hindern und alle die die ihn auch hausen und hofen oder sonst eine foerderung thun, als ubelthaetige boese leute und uf sie ziehen mit macht nachdehm als einem ieden fuersten, manne und steten von den eltisten des bundes das geschickt und gefazt wird und sie verterben an leib und guete. Nemlich der bischof mit zehn glefer

Strana 6
und zehn schuetzen, der von Teschen zehn glefen und zehn schuetzen, her- czog Cunrad mit zehn glefen und zehn schuetzen, herczog Rupprecht mit acht glefen und acht schuetzen, herczog Przemicko mit sechs glefen und sechs schuetzen, Offka, herczoginne von Oppul, sechs glefen und sechs schuetzen, herczog Heinrich von Lobin acht glefen (und) acht schuetzen, herczog Bolcko von Oppul sechs glefen und sechs schuetzen, herczog Bern- hard von Oppul sechs glefen und sechs schuetzen, herczog Ludewig czum Briege mit funf glefen und funf schuetzen, herczog Hanus von Usweczin funs glefen und funf schuetzen, herczog Hanus von Glogau acht glefen und acht schuetzen, die stat von Breslau zwoelf glefen und zwoelf schuetzen, die stat zum Neumarkt funf schuetzen, die stat czu Nambslau funf schuetzen. Doch were sache, das unsre manne, stete, lant und leute geistlich oder welt- liche wieder gleich und recht angegriffen und beschaediget wuerden und von wehme das wehre welche amtleute oder stete angerufen werden oder wuer- den um huelfe zu der nachfolgungen die sollen helffen nachfolgen und iagen so sie beste koennen und moegen ohnarg, und ob sie nicht ermahnet wuer- den, sondern von ihnen selbst etwas erfueren, so sollen sie gleicher weis nachfolgen in unsern landen und dazue thun als ob sie es selber antreffe ohne arg und ob darueber bei solcher nachfolgung iemand aus unsern vereinigungen wuerde angegriffen und beschaediget, dem sollen das belegen ohne arg mit solcher huelfe die die eltesten der einigung erkenne sollen. Doch ob man zu rate wuerde, das mann vor ein raubhaus odir raubvestung ziehen wolt, das soll mann auch thun mit rat und wissen der eltesten die dazu gekoren und gefaczt werden. Were aber, das man mehrer macht dazu beduerfen wuerde, dann die gesaczte macht wehre so soll idermann es seil; fuerst oder mann odir stete, die im bunde sein, seine grosse macht darzu senden und thun auch nachdehm, als die eltesten erkennen werden, und ob das raubhaus oder die vestung gewonnen wuerde, mit dem soll mann es auch halten nach der eltesten unterweisung, die dazu geschickt und gekoren werden. Item durch welches fuersten oder freunde, die in dieser einung sein lant odir gebiete dem volck gebuerte zu ziehen und nachtleger darinnen zu haben, so soll der elteste der des volcks hautbtmann sein wird schaffen und bestellen, das mann alldar nicht mehr nehmen soll, dann heu futter und holz zu feuer, was die nothdurft sein wird ohn arg, das ander soll mann keuffen. Wenn aber das volck komt in des feuersten odir freunde lant oder gebiete, deme oder denen solcher huelfe notturft ist. Da soll mann dem volcke bier, brod, fleisch und fuetterung geben und ob mann die fuetterung nicht hette oder haben moechte, so soll man in demselben gebiete oder lande nehmen, wo man sie mag gehaben, ob man sie nicht czu kaufen finde. Doch ob man czu rate wuerde, das man in der feinde lande mit macht ziehen wollte oder zoege, so soll sich idermann bewerben umb koste und fuetterung als beste er kan und mag. Doch soll diese einung schickung und verbindung zwischen uns stehen, bleiben und wehren feste und unverbruechlich von dato dieses briefes bis von den nechsten kommenden Michaelis tag ein ganzes jahr aus und aus. Were aber sache, das binnen derselben zeit der einunge der aller- durchlauchste fuerst und herr Wenczlaw, roemischer und boehaimischer koenig, unser gnadiger herr, solch einung und eintrechtigkeit nicht haben wollte und die muendlich wiederrufte mann er seiner selbst mechtig were, so soll die verschreibung ab sein und vorbas zwischen uns nicht stehen odir wehren. Were aber sache, das iemand unter uns umb huelfe und nachfol- gung wegen die mann den freunden gethan hette feindschaft gekaeme vor solcher widersagung unsers ehgnannten erbherrens den oder die sollen wir nach der widerruffung nicht lassen, sondern ihm oder ihnen raten und helfen so lange, bis das die sachen und solche feindschaft beygelegt were. Doch so haben wir mit rechtem wissen und willkuer der einung und eintrechtigkeit zu eltesten gekoren bis jahr herczog Rupprecht czur Liegnicz und herczog Bernhard czu Falckenberg, die solcher einung und vorbindung dieser vorbe- nanten zeit die eltesten sein sollen und dann auch ob es uns behaget und ihnen so sollen wir auch feuerbas ein iczlich iahr solche eltesten kiesen und

Strana 7
seczen, die unser verbindung und einung nuczlich und fromlich sein moegen. Doch das diese obbeschriebene einung eintrechtigkeit und verbindung desto fester und unverbruechlicher gehalten vollbracht und vollfuehret werde, glo- ben wir fuersten allgemeinglichen und ieczlicher besonders den obgenannten hauptleuten, mannen und steten dieselbe einung, eintrechtigkeit und ver- bindung in allen ihren puncten, stuecken und artickeln, wie die eingentlich oben geschrieben stehen ganz und gar stete, feste und unverbruchlich zu halten und zu volfueren bey unsern gueten treuen ehren und eiden und an eides statt und ohn alle arge list. Doch ob irgend ein fuerst, oder eine fuer- stinne in dem bunde mit stehen wollten und sein oder ihre innsiegel nicht an diesen brief der einung und verbindung hengen wollten, der und die sollen aus der einung bleiben und das soll unser vorgnanter einung und verbindung unschedlich sein. Doch wer unter uns da Got vor sey der die vorgenanten stuecke und artickel wieder treu, ehre und eid nicht hielte, noch halten wollte, oder wollten umb den oder die sollen wir uns obige gegen niemandts annehmen und ihm oder ihnen weder huelfe noch rat thuen. Und ob er odir sie darueber wieder yemandes unter uns die in dieser einung und verbindung stehen were, oder seyn wollte were oder sein wolten, so sollen wir alle miteinander ungesondert huelfe und rat thuen einen solchen gewel- tiger und — und seiner gewalt und — zu wiederstehen des besten alls wir koennen, odir moegen ohn arg und ohn alles gefehrde. Darumb durch merer sicherheit und bestetigung der obnanten einung eintrechtigkeit und verbundnus haben wir alle und iczlicher besonders unser insiegel an diesen brief der einung lassen hengen. Geben in Breslau am Montage vor S. Marien Magdalenen tag nach Christi geburt vierczehen- hundert iar darnach im andern iare. Podle C. Grünhagena a H. Markgrafa, Lehns und Besitzurkunden Schle siens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter, dil I, str. 19, č. 9. Lipsko 1881, F. W. de Sommersberga, Silesiacarum Rerum scriptores.... str. 1006—1007, Lipsko 1729, a J. Ch. Lüniga, Codex Germaniae Dipl., dil II, str. 26. Originál se pravděpodobně ztratil, jelikož se ve vídeňských a vratislav- ských archivech nenachází. — 117 1404 duben 1. Tošek Boleslav, vévoda těšinský, potvrzuje, že Pěch z Negabčic (?) a Wernek z Centavy prodávají polovinu vsi Centavy za 150 hřiven pražských grošů, čisla polského, Markovi z Nepasče (?) Wir Bolko von Gotis gnaden herczog czu Tesschin und czu Grosem Glo- gau, bekennen offintlich mit desem brife allen, den die en horen adir lesen, das vor uns komen sint unsir getrevin Pecho von Negabczicz und Wernko von der Czanto, wollesund am leybe und vornumft mit wol vorbedochtem mute und embetwongen, goben uf und vorreychten in unser hende ir halb dorf Czanto unde gut in unserm tistischen gebite und wicbilde gelegen mit allen rechten, herscheften, gerichten, gnoden, gnysen, fruchten, nuczen und czugehorungen, gros und clein, nichtis ausgenomen, sunder in alle der mose als die nebenanten Pecho von Nogabczicz unde Wernko von der Czanto und ir vorfaren das selbe dorf und gut czur Czanto von alders gehabt, gehalden und besesin habin, und das in seinen greniczen und reien von alders begrif- fen, gelegen, usgesaczt und von andern gutern gesundirt und geteilt ist. Im namen eins rechten erbkaufs unserm getreuen Marco von Nepascze erblich und ebeclich ume fomfezik und hundirt marg praguscher grosschen und polo- nuscher czal und boten uns die vorbenanten Pecho von Negabczicz und Wernko von der Czanto demutiklich, das wir die vorreichunge gunden, den kauf bestetigen, und deme nebenanten Marco von Nepascze das selbe halbe dorf Czanto und gut reichen unde legen als in desen landen recht und ge-

Strana 8
wonheit ist. Des haben wir angeseen dinst und beten, und die vorreichunge gegunst, den kauf bestetigt und deme nebenanten Marco von Nepascze, sei- nen erben unde nochkomen das vorbenante halbe dorf Czanto mit allir czu- gehorunge die iczund ist unde hernoch mochte werden unde als obengeschre- bin stet, gereichet und gelegen, erblich und eweclich czuhaben, czubesiczen, czugebruchen, do mitte czu tusen und czulosen wie em, seinen erben unde nochkommen das allir nuczlichste geroten wird dunken noch deser lande gewonheit, unschedlich unsern rechten, gunnen, bestetigen, reichen und leien mit craft dis brifs vorsegilt mit unserm anhangenden ingesegil unde do mitte bestetigt. Gegeben czum Toste am Dinstage in Ostirheiligen tagen noch Gotis gebort tusunt firhundirt ior und dornoch im fierden iore. Unde dobei sein gewest unsir liben getreuen Paschke von der Plotnicz, hauptman czum Toste, Nicklico und Sbroschke, gebruder von Czechowicz, Ramusch und Nicola, gebruder von Copnicz und her Nicloss Georgen, unser Caplan, der desen brif gehabt hat in befelunge. Podle W. Wattenbacha, Codex Diplomaticus Silesiae, dil II.; Urkunden der Klöster Rauden und Himmelwitz, der Dominicaner und der Dominicanerinnen in der Stadt Ratibor, str. 93, č. 22, Vratislav 1859. Originál, uložený původně ve Státním archivu ve Vratislavi, se během druhé světové války ztratil. Jediná zmínka o této listině je v SA ve Vratislavi, v repertáři kláštera Himmelwitz, č. 13. 118 1404 červen 23. (:) Vaclav, král český, uděluje Stinavu a Gořov v léno těšinskému vévodovi Přemyslavovi. Podle C. Grünhagena a H. Markgrafa, Lehns- und Besitzurkunden Schle- siens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter, dil 1, str. 201, č. 68, Lipsko 1881. Originál se ztratil. F. W. Sommersberg, Silesiacarum Rerum scriptores ..., str. 731, Lipsko 1729 (výpis). 9 119 Václav, biskup vratislavský, a vévodové Přemyslav těšínský, Ruprecht lehnický, Ludvík břežský a Kunrát olešnický potvrzují dohodu mezi vévod- kyní Ofkou, vdovou po Vladislavovi a vévody Boleslavem a Bernhardem o zemi opolskou. 1404 listopad 26. Grotków Wir Wentzlaw von Gottis gnaden bischof zu Breslau, Przimisla zu Teschin, Ruprecht zu Legnitz, Ludwig zum Brige und Cunrad zur Olssen der iunger Kentener genandt von denselbigen genaden in Slezien hertzogen bekennen und thun kunt offentlich mit diesem brief allen, die in sehen oder horen lesen. Als die hochgeborne furstinne frau Offka, hertzoginne zu Opul und Wenigen Glogau, unser liebe muhme an eime und die hochgebornen fursten hertzoge Bolke und hertzog Bernhart, gebruder hertzoge zu Opul und zu Falkenberk, unseré lieben vettern, am andern theile alle broche stosse un- willen und zweitracht, die sich zwischen in an beiden theilen bis doher er- hoben haben und vorlaufen und sunderlich um solchen broch, als von des hauses wegen daselbist zu Wenigen Glogau, als sich der nechste zwischen in erhoben hatte und aufgestanden was, gantz und gar an uns mechtiglich und festiglich komen und bei uns beleiben sein, und haben (globet) und glo- ben bei iren treuen und eren an eidesstadt stete feste gantz und unvorbroch- lich zue halten, was wir obgenanten fursten zwischen in daruber aussprechen wurden. Darumb haben wir mit rechter wissen und mit gutem vorrate zwi- schen in ausgesprochen und sprechen in kraft ditz briefes in aller masse, als hernach geschrieben stet. Zum ersten sprechen wir, das die vorgeschri- bene hertzoginne frau Offka den vorgenanten fursten und herrn von Opul

Strana 9
sicherunge thun sol, das sie in die land, namlich das neue haus zu Opuln stadt und landt, zu Wenigen Glogau das haus stadt und landt und das haus Krzelitz mit allen iren zugehorungen, das sie zu eime leipgedinge hat und besitzt, nicht empfremden noch entwenden sol, freudem noch fremden, heim- lich noch offenbar, nach in keinen weis und sol globen bei iren furstlichen eren und treuen und auf dem heiligen Sacrament leiplichen schweeren und behalden, das sie das stete gantz und feste halden und volfueren sol an arg und alles geferde newer finde. Were aber sache das die vorgeschriebene hertzoginne abir soliche ire treue und eide das breche an den egenanten herrn von Opul, also das wir obgeschriebene herrn herr Wenczlaw bischof. herr Przemisla oder hertzoge Bolke sein son an seiner statt, hertzoge Ruprecht und mit uns hertzoge Cunrad zur Olssen der eldeste, unser lieber oheim oder under uns egenanten fursten und herrn zwene, ap wir gar zu- sampne nich komen mechten, irkenten, das die selbige frau Offka hertzo- ginne gebrochen hette, so soll sie von ires leipgedinges rechte fallen und ire treue und ehre gebrochen haben gleicherweis, als ap sie des mit rechte und orteil uberkommen were und obirwunden, auch sollen herwider die egenanten herrn von Opul derselbigen frauen Offkenn hertzogine sicherheit thuen, das sie an demselbigen iren vorgenantem leipgedinge nicht hindern noch keinen infal thuen machen noch zuefuegen sollen heimlich noch offen- bar, sunder sie sollen sie geruelich darbei lassen und des gebrauchen, als eine furstine ires leipgedings frei genuessen und gebrauchen sol nach unser lande rechte und gewonheit, und ob ir imands in das selbige ir leipgedinge keinen infal tuen welde oder tete, so sollen die vorgenanten herrn von Opul ir dartzu geraten und behulfen sein an arg noch allen irem vermogen und darauf so sollen besondern die vorgenanten fursten von Opuln ein sollichs auch globen zuthuen und zufolfueren bei iren furstlichen eren und treuen und auf dem heiligen Sacrament leiplichen schweren und behalden, das sie das stette gantz und feste halden und volfueren sollen an arg und an alles geferde neuer funde. Were aber das die obgenanten fursten von Opul odir solliche ire treue und eyde das brechen an der obgeschrieben furstinne frau Offken also das wir ofgenanten herrn herr Wentzlaw bischof, hertzog Przi- misla oder hertzog Bolke sein son an seiner statt, hertzoge Ruprecht und hertzoge Cunrad ader under uns zwene, ap wir gar zusampne nicht komen mochten, erkenten, das sie gebrochen hetten, do Gott vor sey, so sollen sie auch darmitte von solchem irem rechten kommen und vallen, das sie an dem selbigen angefelle gebueren mochte, und ire treue und ere darmite gebrochen haben, gleicherweis als ap sie des mit rechtes urteil obirkomen weren und obirwunden. Auch sol die vorgeschriebene hetzogine frau Offka das haus zu Opul, das haus zu Glogau und das haus zu Crzelitz bestellen mit burgrefin noch rate und wissen unser nachgeschriebenen fursten und herrn, nemlich herrn Wentzlaw bischofs, hertzoge Przimislas oder hertzoge Bolken seins sones an seiner statt, hertzoge Ruprechts und hertzoge Ludwigs, und welche burgrefin also mit unserem rate und wissen gesatzt werden, die sallen uns egenannten herrn globen, das sie sich nach der ofgenannten frauen Offken tode mit den egenanten heusern auf die egenanten fursten und herrn von Opul oder ire erben sehen sollen und warten, und ap die selbigen burgrefin, die also mit unserem wissen und rate gesatzt werden, infueren, das den ege- nanten herrn van Opol an denselbigen heusernn komen, das sollen sie ge- treulich bewaren und dem widersteen und sollen das an uns obgenanten fursten unnd herren brengen oder unser einen, den sie auf des nehste geha- ben mugen. Auch so mag die egenante hertzoginne frau Offka disselbige iren burgrefin wandeln, wen sich das geburt, zu irer noturft mit unsern obgenanten fursten wissen ader zweier aus uns, die sie of das nehste gehaben mag, und welche die also van ir gesetzt werden, die sollen in den selbigen glubden stehen und uns fursten glueben, als die vorigen gethan haben, und in aller masse es halden, als obgeschrieben stet. Auch sol die vorgenante hertzogine frau Offka die zwene nemlich Swestowsky und Burgharden Gle- zin und ander, die auf dem hause zu Wenigen Glogau van den iren gefangen

Strana 10
sein worden, solichs gefengnus oedig lassen und schaffen an arg; und ab die selbigen gefangen geen der obgenanten hertzogin mit worten oder mit werkhen oder in welcher weis das geschehen wer gebrochen, das sol sie in vorsehen und zu keinen argen furbas mehr wenden. Auch so haben wir sunderlich geredt und getedingt zwischen der obgenanten furstine frauen Offken und den fursten und herrn van Opul van alle ire beider manne und diener wegen, oder die welche weren, die in diesen sachen und leufen an beiden theiln verdocht wurden sein, das sal gantz und gar van beiderseit hingelegt und vorsehen sein und sal in auch furbas mehr nicht vormerckt zugedacht nach furgeworfen werden in keine weis ane arge. Auch were sache, das der obgeschrieben theil eines were fraue Offka oder die fursten von Opol brochik worden in den sachen, als oben geschrieben steht, da Gott vor sey, van welchem theile der brock geschehe, das wir obgenanten fursten erkenten, so sollen die fursten allen gemeiniglichen dem theile, das gerecht erkandt wurde und erfunden, raten und helfen zu seime gleichen und rechten und sie vorurteilen so lange, bis das im van dem andern theile gleich und recht werden nach dem fursten irkentnussse und noch der vorschreibunge, als sie sich nu van neuens gen einander verschrieben haben. Des zu urkunde und merer sicherheit haben wir obgeschrieben fursten unnd herren unsere insigele an diesen brif lassen hengen. Geben zu Grotkow des Freytags nach sanct Katherine tag nach Christi geburt vierzehenhundert und darnach im sechsten iare. Podle C. Grünhagena a H. Markgrafa, Lehns- und Besitzurkunden Schle- siens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter, dil II, str. 324—327, č. 29, Lipsko 1881. Originál se ztratil. W. Wattenbach a C. Grünhagen, Codex Diplomaticus Silesiae, dil VI; Re- gistrum S. Wenceslai. Urkunden vorzüglich zur Geschichte Oberschlesiens, nach einem Copialbuch Herzog Johanns von Oppeln und Ratibor in Auszügen mitgetheilt, str. 170, č. 141, Vratislav 1865. 120 Veřejný notář Jakub z mišenské diecése, syn zemřelého Petra Hayna, vy- dává notářský instrument, v němž potvrzuje, že Matváš Lipman, rychtář ve Starém Městě u Fryštátu, ustanovil Štěpána, kanovníka v Otmuchově, a Fi- lipa, faráře v Gole (?), svými zástupci při jednání ve všech svých sporech. 1406 prosinec 7.(:) In nomine Domini amen. Anno nativitatis eiusdem millesimo CCCCVI, indictione XIIII, septima die mensis Decembris, hora nona vel quasi in stuba dotis discreti viri Petri, plebani in Fryenstad, pontificis sanctissimi in Christo Patris et domini nostri domini Innocentii, divina providentia pape septimi, anno eius 2 in mei notarii publici testiumque infrascriptorum specia- liter vocatorum et rogatorum presencia constitutus Mathias Lipman, sculte- tus in Antiqua Civitate prope Freyenstad civitatem, fecit, constituit et, prout melius potuit, ordinavit suos veros et legitimos procuratores, actores, factores et nuncios speciales honorabilem virum dominum Stephanum, canonicum Othm(uchoviensem) Wratislaviensis diocesis, necnom discretum virum do- minum Philippum plebanum in Gola Wratislaviensis diocesis, absentem tam- quam presentem eosque simul et eorum quemlibet in solidum, ita quod non sit melior conditio occupantem sed quod unus eorum incepit, inter prosequi valeat et firmare in omnibus et singulis suis causis, quas habet vel habitu- rus est, cum quibuscunque ecclesiasticis vel secularibus personis coram quo- cumque vel quibuscumque iudice vel iudicibus ordinariis, delegatis vel subdele- gatis datis vel dandis, dans et concedens eisdem suis procuratoribus et cuilibet eorum in solidum plenam et omnimodam potestatem et mandatum speciale pro se et suo nomine ad agendum, defendendum libellum vel libellos seu quamvis aliam peticionem summariam dandum et offerendum, litem vel lites cotestandum ... Presentibus discretis et honestis viris domino Petro, plebano in Fryenstadt,

Strana 11
Francisco, capellano ibidem, necnon Johanne Koufman de Antiqua Civitate aliisque pluribus fide dignis testibus ad premissum vocatis et rogatis. Et ego Jacobus olim Petri de Hayn, clericus coniugatus Misnensis diocesis, publicus imperiali auctoritate notarius, premisse constitucioni, procuracioni et ordi- nacioni aliisque omnibus et singulis, dum sic, ut premittitur, agerentur et fierent, cum prenominatis testibus interfui eaque omnia et singula sic fieri vidi et audivi et manu mea propria conscripsi et in hanc publicam formam redegi, signo et nomine meis solitis et consuetis consignavi in fidem et testimonium omnium premissorum. Podle pergamenového originálu ze Státního archivu ve Vratislavi, sign. 24 aa, dobře zachovaného, rozměru 25 cm X 31,5 cm. Na levé dolní straně no- tářské znamení. K. Wutke, Eine Urkunde v. J. 1406 betr. Altstadt bei Freistadt, Oesterr. Schlesien, Zeitschrift des Vereines für Geschichte Schlesiens, svazek XXXXVI, str. 170, Vratislav 1912. 121 Václav, král český, uděluje Přemyslavu, vévodovi těšinskému, v léno zemi osvětimskou po zemřelém Janu, vévodovi osvětimském a současně jej pro stáři a nemoc osvobozuje od manských povinností. 1407 únor 22. Praha Wir Wenczlaw von Gotes gnaden romischer kunig czu allen czeiten meren des reichs und kunig zu Beheim, bekennen und tun kunt offentlich mit disem brive allen, den die in sehen oder horen lesen. Wann wir vormals dem hoch- gebornen Przimislaven, herczogen zu Teschin, unserm liben oheimen und fursten sulche gnaden getan haben, durch seiner dinste willen und ouch durch bete etwenn des hochgebornen Johans, herczogen zu Auswiczen, dem Got gnade, in sulcher masse, wer es sache, das er an erben abginge mannes- geslechte, das denne sein herczogtum zu Auswiczen mit allen furstentumen, herscheften, landen, leuten, steten, merkten, dorfern, wisen, welten, teichen und allen zugehorungen nicht usgenomen an den egenanten Przimislaven, herczogen zu Teschen, und seine erben genczlichen gefallen und erben sollen an allen wirden und rechten, als dasselbe herczogtum von alders herkumen ist. Als wir ouch zu den selben czeiten dem egenanten Przimislaven, herczo- gen zu Teschin, uf sulche zuversicht sulches anfalles dasselbe herczogtum zu Auswiczen gelihen und gereichet haben, als das unser maiestatbrief, den wir demselben Przimislaven und seinen erben doruber gegeben haben, eigent- lichen usweiset, und sint es nu zu schulden komen ist, das der egenante Johans, herczog zu Auswiczen, an erben verscheiden und abgegangen ist, und dasselbe herczogtum zu Auswiczen an den egenanten Przimislaven und seine erben recht und redlich komen und gefallen ist, als er ouch des in geruhlicher gewere und besiczunge ist, und sint ouch derselbe Przimislav von Gotes verhengnusse und rechtem alder in sulche leibskrankeit komen und gefallen ist, also das er selbs unmechtig ist, sunder das man in tragen heben und legen mus, also das er sich selber nicht behelfen noch beruren mag: so haben wir angesehen sein gneme dinste und treue, die derselbe Przi- mislav, herczog zu Teschen, uns und unserm vater seligen keiser Karlen, dem Got gnade, getreulichen und willichichen getan hat, und seine lebtage in unserm dinste vorczeret hat, und haben im dorumb mit wohlbedachtem mute, gutem rate unser fursten und getreuen und rechter wissen das egenante her- czogtum zu Auswiczen mit seinem furstentum, landen, leuten, steten, mannen, dorffern, wisen, welden, weyden, bergen, talen und allen zugehorungen nichts ausgenomen gnedicklichen gelihen und gereichet, leihen und reichen im die in craft dicz brives und kuniglicher macht zu Beheim, also das er uns dorumb nicht leiblich besuchen darf, doch das er uns als einem kunig zu Beheim seinem rechten naturlichem erbherren domit getreu gehorsam und gever sein soll unsern schaden zu wenden und fromen zu werben, als das ein erbfurste

Strana 12
gen seinen erbherren von rechte und gewonheit zu tun pflichtig ist, also das derselbe Przimislav, herczog zu Teschin, und seine erben und nachkomen dasselbe herczogtum zu Auswiczen mit seinen zugehorungen von uns und der cron zu Beheim zu rechtem furstenlichem manleben haben, halden, besí- czen, gebrauchen und genissen sollen in allen wirden und rechten, als das der egenante Johann, herczog zu Auswiczen, und seine vorfarn unczher ge- habt und besessen haben, unschedlich doch uns und der cronen zu Beheim an unsern lehen, dinsten und rechten und auch sunst iderman an seinen rech- ten. Mit urkunde dicz brives versigelt mit unser kuniglichen maiestat insigel. Gegeben zu Prage nach Crists geburt virczehenhundert iar und dornach in dem sibenden iare des nechsten Dinstags nach dem Suntage als man singet Reminiscere in den vasten, unser reiche des behemischen in dem virundvir- czigsten und des romischen in dem einunddreissigstem iaren. Per d. W. patriarcham Anthiochenum, cancel- larium, Franciscus prepositus Boleslaviensis. Podle pergamenového originálu z AP v Krakově, sign. Czart. 2955, vol. II, č. 229, dobře zachovaného, rozměru 46,4 cmX27,7 cm; plica 8,7 cm. Dvě pečetě, přivěšené kdysi na hedvábných šňůrách, schází. Na plice z pravé strany připsáno: „Per d. W. patriarcham Anth(ioch), can- cell(arius) Franciscus prepositus Boleslaviensis' Na rubu napsáno: a) v 18. století: „R. Paulus de Tost", b) v 16. století: „List nemeczky czesarze a krale Waczlawa knezeti Przemislawowi Thessin- skſemlu, erbom a potomkom ve(hlo potwrzugicze krale Jana list czo sie ticze knezectwi oswetim(skeglo etc." a „Venceslaus cesar et rex Boemie confirmat feudum ducatus Osviecimensis Premislao duci Cziessinnen(si)", v 17. sto- leti: „No 7 Post Reminiscere 1407 Praga". C. Grünhagen a H. Markgraf, Lehns und Besitzurkunden Schlesiens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter, dil II, str. 580—582, č. 7, Lipsko 1881. — A. Sedláček, Zbytky register králův českých a římských z let 1361—1480, str. 76, č. 512, Praha 1915 (výpis). 122 1407 srpen 5. Tošek Boleslav, vévoda těšinský, potvrzuje dohodu o rybník v Centavě mezi Mar- kem z Nepaščic(?) a Ondřejem Kičkem. Klášteru v Jemielnici se zabezpečuje náhrada škody, kterou by rybník způsobil. Wir Bolko von Gotis gnoden herczog czu Thesschin etc. bekennen offint- lich mit desem brife allen, die en sehen ader horen lesen, das vor uns komen ist unsir getreuer Marke von Nepaschezicz, wolgesund an leibe und an vor- nomft, mit gutem willen und unbetwongen gab uf, und vorreichte in unsir hende, seine teichstat gelegen neden in deme dorfe czur Centhow in unsirm tostischem gebitte und wicbilde gelegen, mit allen rechten, herscheften, no- czen und czugehorungen gros und clein, nichts ausgenomen, sunder in der mosse alz der selbe Marke und seine vorfarn dieselbe teichstat von alders gehabt, gehalden und besessen haben. Im namen eins rechten wechsels un- serm getreuen Andris Kiczken, der deme obgenanten Marken ume die vor- genante teichstat hat gegebin sein halbe moel und halbin teich der czur moel gehort, auch in deme selbin dorfe czur Centhow gelegen, und hat uns den nebenante Marke demuetiklich, das wir die vorreichunge gunden, das wechsel bestetigten, und deme obgenanten Andris Kiczken die selbe teichstat reichten und legen, als in desem lande recht unde gewonheit ist. In sulchir mosse nemlich, das der vorgenante Andris Kiczke, seine erben und rechte noch- komen ein teich uf der vorgenanten teichstat foen mogen und machin, und den teich temmen die lenge und die vreite, wie sie mogen und wellen, und ein moel an dem teiche seczen und bauen mit allen rechten, herscheften und czugehorungen an alle hindernosse. Und was denne der selbe teich wurde

Strana 13
schedlich uf des closters czur Gymelnecz gueter temmen und treten, den schaden sullen sie die obgenanten Marke und Andris an beiden teilen gleich mitenander tragen und richten. Des han wir angesehen dinst und beten, und die vorreichunge gegunst, das wechsil bestetigt, und deme nebenanten Andris Kiczken, seinen erben und nochkomen die vorbenante teichstat mit allir czu- gehorunge alz oben stet geschrebin, gereicht und gelegen, erblich und ebeklich czu haben, czu gebruchen, do mitte czu tun und czu losen wie em, sein erben und nochkomen, das allir noczlichste geroten wird dunken noch deser lande gewonheit, unschedlich unsern rechten, gunnen, bestetegin, reichen und leien mit craft dis brifs, vorsigilt mit unserm anhangendem ingesegil und do mitte bestetigt. Gegebin czum Toste am Fritage noch sente Petirs tage ad vincula noch Gotis gebort tusund virhundirt ior und in dem sebinden iore, unde do bey sein gewest unser liben getreun Paschke, hauptman czum Toste, Miczke von Cottlin, Olbrecht Kiczke, Mekil und Sbroschke von Czechowicz, gebrudir und Nicolaus Benethindorf, unser schreiber. Podle W. Wattenbacha, Codex Diplomaticus Silesiae, dil II; Urkunden der Klöster Rauden und Himmelwitz, der Dominicaner und der Dominicanerinnen in der Stadt Ratibor, str. 95, č. 24, Vratislav 1859. Originál, uložený původně ve Státním archivu ve Vratislavi, se během druhé světové války ztratil. Jediná zmínka o této listině je v SA ve Vratislavi, v repertáři kláštera Himmelwitz, С. 15. 123 Štěpán Stroll, Sobek z Kornic, Ješek Sašek, bratří Ješek Hynek a Vernek Šeliga, Michal z Bítkova, zemský soudce ratibořský a Ferkač z Meziříčí, sta- rosta pštinský, vydávají svědectví ve sporu těšinských vévodů Přemyslava a Boleslava, se strany jedné, a opavského vévody Hanuše, se strany druhé o tvrz bohuminskou, o věno Markéty, sestry opavského vévody Hanuše, o nové clo při Visle a Strumeni a o solný sklad v zemi Ratibořské. 1407 listopad 7. Žáry Wir nochgeschribn her Czepan Stroll, her Sobko Kornicz, Jeschke Schasch- ke, Jeschke Hyntke, her Wemtke Schiliga, gebruder, Michel von Bitkaw, Saudza von lande czu Rathibor und Fsterkecz (?) von Medzirzecz, hauptman czur Plessin, bekennen uffentlich mit desem brife, daz wir eines aussproches und entscheidens zwischen den hochg' fursten hern Przimisla und hern Bol- ken, hern czu Tesschn an eine, und hern Johannessen, hern czu Troppau und Rathibor, am andern teile unsern gnedigen hern eintrechticklich einwor den und obirey'komen sein uf allen sachen, stosse, broche und czwetracht, alz der di egenant unsere hern uf uns und uf uns dirkentnisse mechticlich kome und blebn sein, noch lafte ausweisunge irr beidn briffe, dy ze enand dorobir und sich vorschribn habn nemlich alz hernach geschribn stet: Uf dem ersten artikel, der do lautet von des hauses wegen Odirberg, alz unser her von Tesschn beschuldiget unsern hern von Ratibor in und uf den letzen artikel, der do lautet von egelde und ausrichtungen uns frauin herel Bolkynne d' Got gnade sein wir vedirweisset von den fursten in alle d' mase alz her- noch geschribn stet: Wir Wenczlaw, von Gots gnaden bischow czu Breschlau, her Ruprecht, her czu Legenicz, und her Chunrad, her czu Alsen, bekennen und thuen kunt uffentlichen mit diesem brife allen, di en sehn adir lesin, daz vor uns komeseyn di strengn und erbrn her Czepan Stroll, her Sobko Kornicz, Wemtke Schiliga und Sandza von der Plessin und haben dinstlichen gebeten, daz wir in ein frundschaft ze uns gedunkin undirweisen welden uf eczlichin sachen und broche, der di hochgfl fursten herczog Przimsla und herczog Bolken czu Tesschn an eine, und herczug Hannussen, her czu Ratibor an dem andern teile, an ze und an andir ire man kommen sein und gegangen der ze sich nicht haben mocht geeinen, nemlich czweir artikel der erste von der festin Odirberg, der andere von der bestatunge herczug Hannus swestir wegen, und hoben uns dorobir ir beider hern schulde und antwort geczeiget, di wir wol gesehin und vorhort haben, dorumb uft den erste von

Strana 14
den festin Odirberg wegin, ist uns gedunken, daz wir ze undirweisin in frunt- schaft und nicht in rechtes weise, alz ze daz auch alzo an uns gebrocht haben, alz herczog Hannus schreibt, daz im das ungemach des von Tesschen und der mort seines sones leit sey dewchte uns wol fruntlichin sein, daz herczog Hannus mogelich dorczu getan hatte, odir noch tete, daz man dir- kenner mochte das em daz leit were, auch uf den andern artikel alz von egelde und der bestatunge wegin, ist uns gedunken, wer sache, daz herczog Hannus kein gelubde getan hatte dem von Tesschen dy hilde h'em billichn, hatte h'im aber kein gelubde nicht getan, zo irlisse h'in auch des moegelich des czu urkunde haben wir unser ingesigel an desen brif lessin druckin, der gegebin ist zum Brige des Montages in der Kreuczwochen, anno Domini M°CCCC VII°, des sprechen wir auch noch vorgenante furst vedirweisung alz obin gsechriben stet. Item von des artikels wegen, der do lautet uf (zebin)ezwe tausund marg und uf den andern der do lautet uf zebin hundirt marg, alz uns her von Tesschn schuldiget unsern hern von Ratibor des was uns her herczug Mannus derselbin sachen selbermechtichlich gancz gegangin, an unseren hern von Tesschen und mochten sich des selb'n nicht einen, dornach seit ze beiderseit d' selben sachen kommen an die fursten, sprechen wir, daz ze moglich d' selben sachin bleiben bei der furst noch unserm be- kontnisse di dorbei sei gewest. Item vor der artikel wegin um grencze neu- strossen, neuczolle, um czinse, herschaften nocze und fruchte, und andir genisse uf d' weisil und uf dem Swarzenwassir, habin wir und uns sundin, und sprechin, daz es mogelichen ist, und zal geschehin, daz alle neuczolle, neustrosse aber sullen gehin, und bei den alden strossen und alden czollen, und alden greniczen, und bei allen genissen, noczen und fruchten, uf d' weiset und uf dem Swarczenwassir, als es von alders bis h' ist gewest, dobai zal es bleiben, und ap keine schelunge und den greniczen wurde sein, welche here denne undir den czwehin bessir beweisung und wissenschaft hat, noch dir- kentnisse ir beide man, do bleib idirman babei. Item von des artikels wegen um di nedirloge des salezes, alz uns her von Tesschn beschuldiget unsern hern von Ratibor sprechin wir und zal sein daz ei frunt unmogelich noch des andern schaden und dem andern czu schadin stehit oder stehin sulle in keiner weise, und nemlich von der nedirloge wegen. Item von czeczku (?) wegin, als uns hern herczug Hannus unseren hern von Tesschen schuldiget etc., sprechen wir und sal sein daz uns her von Tesschen unserm hern her- czog Hannusen mit czeczken eine tag legen zal vor seine man, undem czu seinem mane helfin, alz vil alz h' czal von rechte. Auch ap uns her herezug Hannus daczu nicht komme mochte an arg, zo zal her dy seinen dorcz'en sendin mit follmacht. Abir alle vorgeschrib'n artikel schulde und antwort, di si nicht geschrib'n sein, di ze mandir geczogin habin von d' schad'n wegen clein und gros alz wir uf di do forne ausgesprochin hab'n, alz sprechin, wir nach nicht nach rechte, sondir nach deme, alz di vorgenanten hern ir sachen an uns kommen, und uf unsern ausproch mechticklich blebin sein, nach laute ir beidir brife di dorobir gegebin und gemachet sein und nemlich'n alle schulde und schadin die uns her herczog Hannus unsern hern herczug Przim- sla schuldiget sprechin wir und zal sein, daz unser her herczog Hannus unsern hern herczog Przimisla aller schaden und aller schulde di er en beschuldiget hat, di zal her, en ganz und gar vorwisin. Auch alles was d' morder geret hat uf unsern hern herczog Hannus, des unsern hern herczog Przimsla und herczog Bolko nicht glaubin, sprechen wir und zal sein, daz di egenanten unsere hern herczog Przimisla und herczog Bolko noch imandes andirs uf unsern hern herczog Hannussen das nicht sullen geleubin. Auch wirt imanden vedir den vorgenanten unseren hern von den andirn ichtes argos gesait vonwas me, daz zal h' usen nicht geleubin, sondir tut es em di not, zo zal h' en dor besendin adir selben anderin, und es horen von em selb' und sprechen daz und zal sein, daz alle obgeschribn artikel, stucke, punkte gancz stete feste unvorbrochlich und unvorseret von den egenanten unsern hern sullen werdir gehalden, also alz ze alle di sachin an uns kom- men und mechtiklich blibin sint an unsere aussproche, noch laute ire beiden

Strana 15
brife daz dorobir gegebin und gemacht sein, des czur urkunde haben wir obgenanten acht mane unser iczlich'n sein ingesigel an desen brif des aus- sproches mit recht wissen heisen hengen. Gegebn zum Zore an den aptwach Unser Lieben Frauen obund natiwit noch Christi geburt firczehen hundert jar dornach in dem zebinden jare. Podle pergamenového originálu z WAP v Cieszyně, sign. I/3, dobře zacho- vaného, rozměru 34,1 cm X 21,1 cm; plica 1,8 cm. K originálu je přivěšena jen jedna pečet; ostatních sedm schází. F. W. Sommersberg, Silesiacarum Rerum scriptores ..., str. 23, Lipsko 1729 (výpis). — C. Grünhagen a H. Markgraf, Lehns und Besitzurkunden Schlesiens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter, dil II, str. 562, č. 4, Lipsko 1881 (výpis). Dosud netištěna. 124 Klášter dominikánů v Těšíně zavazuje se plniti všechny podmínky listiny, jíž Přemyslav se synem Boleslavem, vévodové těšínští, osvětimští a páni velkohlohovští, založili novou kapli Utrpeni Ježíše Krista, Panny Marie a sv. Ondřeje při těšinském klášteře. 1408 únor 14. Těšin Wir bruedir predigerordens des klostirs Unsir Liben Frauen zente Marien in der stat zu Tesschin, Niclos Leupold von Ratibor prior, Mathias leze- meistir, Johannes Schonberg cursor, Nicolaus Weyker supprior, Blasius sa- crista, Dominicus Blumel schaffer, Martinus Pictoris cantor, Nicolaus Delea- toris cantor und di andirn, di in unsir gemeine gehoren, habn mit ernstem fleisse dirkant und gewigin der hochgebornen furstin Przimislai von Gotis gnaden und Bolkyn, seines sones von denselben gnadn, herzogn zu Tesschin, zu Ausweczin und herrn zu Grossem Gloge gunst, vorderunge und beschir- munge, di se stetis zu unsirm ordin gehapt habn und zundirlichen, haben wir angeseen di guttekeit dez irlauchten furstin herzogn Przimislai, di her mit wissen, willen und gunst seines sones herzogn Bolkonis an unserm klostir zu Tesschin geton hot an seinen vorfarn, seinen erbn, nochkomelingen zu troste und zu zelekeit mit merklichen loplichen selgerete und ewegen almo- zen zu dem dinste unsirs hirrn Jesu Christi und zeinem erdn leiden, zeinir Liben Mutir Marien, Unsir Liben Frauen und dem liben sente Andreas in der neuen cappelen, di her an unsirn chor von seinen gnaden gebaut hot. No welle wir noch der lere zente Pauls des zwelfboten mit geistlichem gute zeitlicher hülfte begennen und mit kraft dis brifis vorbinde wir uns und gelobn und unsere nochkomelinge noch unsir moglichkeit, bruedir prediger ordns des vorgenanten clostirs zu Tesschin zu allen den artikiln und stocken, die gescreben sten in dem privilegio unsir genedegn hirrn Przimisla und Bolku, herzogn zu Tesschin und zu Auswenczin der vorgescrebenen ganz, stete und feste zu haldn. Unde ap daz sache were, daz di zal zwenzig pristere und acht jungen, di wir voll haldn zullen und wellen noch dem laute dez obgenanten privilegii ze zeiten im jore undirnomin worde mit pestilenzien, aussendugen uslafunge, daz zullen uns unsir genedegn hirrn advi er anwaldn nicht zu sachen bis zu dem nestfulgendem cappitel unsir provincien addir bis an den provincial, der un ist und zu zeiten wirt sein kein, den wir mit wissen der rotviren der stat zu Tesschin mit ganzem fleisse und an arg werbn wellen um suelle dirfullunge der vorgescrebenen zal. Zu gezeugnus allir vorbenanten stocke und kraft desis brifis haben wir unsirs klostirs ingesegil an desen brif gehangen, der gegebn ist nach Gotis geburd firzen- hundirt jor und dornach in dem achten jore, an zente Valentinitag des hei- ligen merterers. Podle pergamenového originálu ze Státního archivu v Opavě, dobře zacho- vaného, rozměru 50 cm X 29,5 cm; plica 5 cm. Pečeť, přivěšena kdysi na širokém pergamenovém proužku, je ztracena.

Strana 16
W. Wattenbachův opis listiny je uložen v Bočkově sbírce zv. „Dominikaner in Teschen" ve Státním archivu v Brně, sign. 5564. J. Šebánek, Archivy zrušených klášterů moravských a slezských, 1. inven- tář pergamenů z let 1078—1471, str. 231, č. 1117, Brno 1932 (výpis). Dosud netištěna. 1408 prosinec 4. Ratiboř 125 Jan, vévoda opavský a ratibořský, daruje Jakubu Wornichen-ovi rychtu ve Staré Vsi u Pštiny. Podle polského překladu opisu listiny z 21. června 1709, uveřejněného v dile Ludvíka Musiola, Pszczyna — monografia historyczna, Katovice 1936, str. 539—540. Originál se ztratil. 126 1409 duben 23. Těšín Boleslav, vévoda těšinský, daruje Ondřejovi z Tvorkova a jeho potomkům statek a ves Petřvald, se vším příslušenstvím. Wir Bolko von Gotis gnaden hertzog von Schlesien, her zu Tesschin, zu Ausswincz und zu Grosen Gloge, bekennen und thuen kund uffintlichen mit desem brife allen, den die en sehin adir horin lesin, das wir in gesehin haben fleissige, willige, stete dienste, die uns der edel her Andris von Tworkow, unser liebe getraue geton und erczeiget hot und noch in czukunftigen czeitin uns und unsern nochkomelingen fursten thun und erczeigen wirt und haben em seinen geerben und rechten nochkomelingen mit wolem bedochten mute, gutem willen, freier wilkore, mit gutem ... uns edelsten ... bei gesundem leibe gegebin und gebin mit craft des briws das dorf und gut mit namen Petirs- wald in unserm Teschnischen gebite und weichbilde gelegin, mit allen her- schaften, genissen, czinsen, renten, gulden, ..., ..., mit ackern gearn und ungearn, mit weiden, wesin, poschn, weldn, rutecht, strutecht, mit wassern, wassergengen, lachen, moln, molstetn, mit allen gerechten und mit andern allen und erlichen zugehorungen, die czu dem egenanten dorfe Petirswald gehorin, adir gehorin mogin, gros und clein, wi man die benenen mit fund- lichen worden moge, nichts uzgenomen, yn all der masse, mit dem weite als wir und unsere vorvarn das egenante dorf gehabt, gehaldin und besessin, als is in seine legen und grenczen um und um umfangen ist und gesundert von andern gutn. Und habn von angeborner mildikeit dem obnbenanten hern An- dris, seinen geerben und rechten nochkommen das obngenante dorf Petirs- walde in aller masse als oben geschreben stehet, milderlichen und gnedikli- chen mit unserm furstlichen rechte gerechet und gegebin ... und leien mit craft des briws zuhaben, zuhalden und gerulichin besiczen, erblich und ewiclich zuvorkewfin, zuvorseczczen und ... wenden und do methe thun und losen als en seine geerben und rechte nochkomen alls bequemlichste und nuczlichste wirt bedunken. Mit orkund des briws vorsigelt und bestetigt mit unserm anhangenden ingsegele. Gegebin zu Tesschin am sancte Georgen tag noch Crists geburt virczenhundert jor darnoch in dem neunden jore. Czu kegenwortig sint gewest unser libn getraun d' Soruge Ritter, her Jon Koslu- becz, unser hauptman zu Tesschin, her Sobke Cornicz, darnoch unser ritter Hinke Scheliga, Jeschke Schaschke, Hanus Pinthlat vom Swarzenwosser, Mnoschke und Gorschi, gebruder, und andere. Podle pergamenového originálu z WAP v Cieszyně, sign. 114, dobře zacho- vaného, rozměru 28,6 cm X 18,6 cm; plica 3,7 cm. K originálu je přivěšena zachovaná pečet Boleslava, vévody těšínského, zhotovená z černého vosku(!) a přivěšena na zelené, hedvábné šňůře. Notizenblatt der hist. stat. Sektion 1872, str. 83, č. 11 (výpis). Dosud netištěna.

Strana 17
127 Přemyslav, vévoda těšínský, potvrzuje dědickou smlouvu bratři Hynka a Ješka Šeligových. 1409 srpen 15. Těšín Wir Przemku von Gothis gnaden herczyk in Tesyn, her czu Tessen, zu Ausswicz und zu grosen Gloge, bekennen und thuen kunt offentlich mit die- zem prife allen, di in zehen oder horen lezen, daz kimmen ist in unser ge- genwortikeit der wultuchtiger Hyncke Sselyge und zein eigner zon der strenge riter Wernke auch Schelyge und haben uns dimutiglichen gebeten, daz wir in mit dan hernoch gesriben, zeinen pruder Jaske Sselyga und mit zeinen eligen kindern ein zuzammunge — — geruchten, mit allen den gutern, di zi under uns in unserm lande und furstenthum zu Tessen lande czu mann- schaft hat und bezczet und di an uns czu lehen ruren, daz habe wir anzahen ire dimuttige redliche bete und fleizigen dinst, dan zi uns biz doher getreu- lich gethoen haben, taglichen tuen und hornochmolz daz der fleislych thuen werden, und haben in mit wul bedochtem muthe und mit rechten wissen, mit den egenenten Jassken Schelygen, und mit zeinen elichen kindern zolche zuzammunge, trettunge gnadiglichen gegunet und gunnen in der ser unser furstlichen macht in kraft uiz prifs alzo vornemlich ap di oben genanten Hynke Schelyge adir zein elicher zon der strenge ritter Wernke auch Sche- lige von Gotis vorsehung wane starbe adir abginge und eliche manu es erben, hinder ine nechten lissen, daz don di zawen guter. di her alzo under uns hat in di oben geschriben zeinen pruder Jasske Sselyge und kindern gancz und gar kummen und gefallen zolen. Mit urkund diz prifs vorzigelt und bestetiget imt unserm anhangenden inzygel, geschaen und gaben zu Tessen an Unser Lieben Vrauen tag, wurczweien noch Cryst geburt firczen hundert jor, dar- noch in dem neunden zor. Dobei zein gewest der strenge ritter Ssopke Pyenthlet, Jesske Kornicz, Pelka Zkalicz und Nicolaus, unser caplan, der dizen prif hat in einer befelung. Podle opisu listiny ze Šeršníkovy sbírky opisů listin, sign. DD-VIII/6 č. 82 a DD-IX/6 — č. 7 z musea v Cieszyně. Originál se ztratil. 128 1409 listopad 22. Rybnik Jan, vévoda opavský a ratibořský potvrzuje, že Veronika Wojnarová a její (Goldmannsdorf) prodaly svůj statek bratřím Česlavu sestra Markéta z Bzia a Mikuláši z lejkovic. Podle pergamenového originálu z WAP v Pštině, sign. 5, dobře zachova- ného, rozměru 38 cm X 22 cm; plica 4 cm. Pečet scházi. Dosud netištěna. 129 1411 květen 15. Praha Václav, král český a císař římský, potvrzuje za přítomnosti Kunráta, vévody olešnického a Boleslava, vévody těšínského, že Jan, vévoda opavský a ratí- bořský odevzdal své manželce Heleně osady Berun, Myculov a vesnici Czawsch(?) se vším příslušenstvím. Wir Wenczlaw von Gotes gnaden romischer kunig zu allen czeiten merer des reichs und kunig zu Beheim, bekenne und tun kunt offentlich mit disem brive allen den, die in sehen oder horen lesen, wann der hochgeborne Johans, herczog zu Troppau und zu Ratibor, unser lieber oheim und furste der hoch- gebornen Helenen seiner gleichen husfrauen Plessen hus und stat Berun und Myculow und dorczu das dorf Czawsch mit allen seinen herscheften, man- scheften und landleuten, ouch mit allen dorfern, die da gelegen sint in den

Strana 18
weichbild der egenanten stete und merkte, mit allen iren gulten, czinsen, czollen, nuczen und genissen mit ekkern gearn und ungearn, mit welden, puschen, heiden, wisen, weiden, wasern und wasserfliessen, teichen und teich- steten, mit allen zugehorungen klein und gros, keins usgenomen, wie die sunderlichen genant mugen werden, mit allen furstlichen rechten, als es der egenante herczog Johans gehabt, gehalden und besessen hat bis doher und als es sunderlichen in idem weichbilde der egenanten stete und merckte, mit allen dorfern, die dorczu gehoren, in seinen greniczen von alders gelegen ist und umfangen, usgenomen allen goz und sawaden; dennoch die dienste und anfelle derselben guter sollen an sie gehoren, die von uns und der crone zu Beheim zu lehen ruren zu einem rechtem leipgedinge ire lebtage vermacht hat, dorczu wir ouch unsern guten willen und gunst gegeben, und ouch der egenanten Helena alle vorgenanten guter mit iren zugehorungen zu rechtem leipgedinge gelihen und gereichet haben, zu halden, zu besiczen und zu ge- niessen und zu gebrauchen von allermeniclich ungehindert, als das alles unserer kuniglichen maiestat brive, die wir doruber geben haben wol us- weisen, und uf das, das die egenante Helena an den egenanten gutern und ihrem leibgedinge nicht gehindert noch geiret werde, sunder der ire lebtage geruhli- chen geniesse und gebrauche, — so haben wir ir mit wolbedachtem mute und rechter wissen zu vormunde und lehentragern der egenanten guter und ires leipgedinges die hochgebornen Konraden von der Olssen und alle seine sune und Bolken zu Teschin, herczogen unsere libe oheimen und fursten gnediclichen gegeben und geben ir die mit craft dies brives und kuniglicher macht zu Beheim; also das sie bei den egenanten gutern und irem leipgedinge von unsern wegen getreulichen hanthaben, schuczen und schirmen solen und nicht gestaten, das sie imand doran ire lebtage hindern oder ire in dheine- weis, unschedlich doch uns an unsern lehen und dinsten. Mit urkund dies brives versigelt mit unser kuniglichen maiestat insigel. Geben zu Prage nach Cristes geburt virczehen hundert iar und dornach in dem einleften jare an sand Sophien tage, unseres reiche des Behemischen in dem acht und virczi- gisten und des Romischen in dem funf und dreissigisten iaren. Podle pergamenového originálu ze Státního archivu ve Varšavě (Państwowe Archiwum Akt Dawnych), sign. 230, rozměru 34 cm X 32 cm; plica 3,8 cm. K ori- ginálu je přivěšena zachovaná majestátní pečet Václava, krále českého, zho- tovená z černého vosku, a přivěšena na pergamenovém proužku. Dosud netištěna. 130 Mikuláš Jautz(?) z Meziříči, zemský sudí, rozhoduje ve sporu o les, ležící na hranici vsi Jilovnice a Kamenice u Bílska, mezi Bolkem, vévodou těšín- ským a městem Bílskem, ve prospěch města Bílska. 1413 červenec 16. Těšín Lch Miczko Jautz von Medzyrzitz, landsrichter zu Teschen, thue kundt und zuwissen und bekenne offentlichen, in diesem brief, beide gegenwertigen und zukunftigen allen den, die in sehen oder hoeren lesen, das der wolgeborn Przesske von Seyfridsdorf getedinget hat im landgedinge zu Teschen mit den burgern der stat Bilitz, um den wald bei Nickeldorff gelegen und darzu gehoerende, denselben unuer hawenen wald bei Nickeldorf gelegen und darzu gehoerende gantz und gar bis an Kemnizer grentz haben die burger der stat Bilitz behalten mit rechtem rechte, im landgedinge zu Teschen und denselben benanten wald haben dreier fursten hoefe zu Ratibor, zu Kossel und zu Strälitz auch zugesprochen den vorgenanten burgern der stat Bilitz und bei dem ausspruch des rechten sein gewest, die edlen und wohlgebornen hern: Jan von Kosselup, Andris von Tworkau, Mnisske von Katschitz. Hannes Pint- lath Kornitz und des zu einem ewigem gedechtnus und bekendtnus habe ich mein insigel mit willen, an diesen brief angedruckt lassen hengen. Der gegeben

Strana 19
ist zu Teschen, am Sontag nach Margarethe, nach Christi geburt taussent vierhundert und im dreizehenden jar. Podle opisu listiny ze Sbírky opisů listin z 13.—18. století z WAP v Cie- szyně, fond komora těšínská, sign. 1191. Originál se ztratil. Dosud netištěna. 131 1413 červenec 19. Těšín Bolek, vévoda těšinský, potvrzuje znovu městu Bilsku les, který byl již tomuto městu potvrzen v roce 1312 těšinským vévodou Měškem.1) Im namen Gottes amen. Zu ewigem gedechtnus des dinge. Wir Bolko von Gots gnaden herczog zu Teschen, zu Auswintzen und her zu Grossen Glogau etc. bekennen und thun kund offentlichen mit diesem brief allen den, die sehen oder hoeren lesen, das fur uns komen sein unsere liebe getreuen, mit na- men Heintze und Nicko, rathmanne und burger unser stat Bilitz, und haben uns demuetiglichen gebeten, von der gantzen stat und gemeine derselben stat Bilitz 2) wegen, das wir zu ihren alten brif, den sie haben, ueber den wald bei Nickelsdorf, in unserm teschnischen und auswintzschen gebiete und weich- bilde gelegen, mit dem sie begnadet sein, von dem hochgebornen fursten, seliger gedechtnus, Meschken, etwan herczogen zu Teschen, und hern zu Auswintzen, gnediglichen geruchten zubeweren, zuerneueren, und zu beste tigen. Wan man dann rechter, vernunftiger und redlicher bete, gunst und guten willen, nicht versagen soll, so haben wir angesehen demutige bete, und haben mit wohlbedachtem mut und mit gutem rate unser eltesten, und lieben getreuen von unser furstlicher macht, mit rechtem wissen, und von sonderlicher gunst und liebe, die wir tragen und haben, zu der ehegenanten stat Bilitz, den obengenanten alten brief mit allen puncten und artickeln, in seinen wirden, als er geschrieben ist, gnediglichen geweret, verneueret und bestetiget. Beweren, verneueren und bestetigen in kraft dis briefs den oben- benenten wald bei Nickelsdorf der benenten stat Bititz zuhaben, zuhalden und ewiglichen zubesitzen, und in iren nutz zuwenden, als die es am be- quemlichsten und besten wirt dunken, geraten sein. Mit urkund des briefs versiegelt und bestetiget mit unserm anchangenden insigel. Gegeben zu Teschen an der ersten Mittwoch nach sanct Margarethen tag nach Christi geburt tau- sent vierhundert und im dreizehenden jar, darbey zu gezeugnus sein ge- wesen unser liebe getreuen her Andris von Tworkau, her Jan von Koselup, Mnisse von Katschitz, Nicklas von Mezyrsitz, unser landrichter zu Teschen, Pinthlat Kornitz und Niclas, cantor zu Glogau, unser hofcaplan und schrei- ber, der diesen brief hat in befelung. Podle opisu listiny ze Sbírky opisů listin z 13.—18. stoleti z WAP v Cie- szyně, fond komora těšinská, sign. 1191. Originál se ztratil; do roku 1939 byl uložen v Městském museu v Bílsku. Chybně přepsáno v příspěvku prof. S. George'a, Aeltere Privilegien der Stadt Bielitz, Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Oesterret- chisch-Schlesiens, ročník 3, Opava 1907/1908, str. 146—147, 1414 duben 26. Otmuchov 132 Václav, biskup vratislavský, potvrzuje fundaci Jana Sculteta, plebána v Lis- kách a Jana zv. Smerwinkel na 10 hřiven pražských grošů, čísla polského, k oltáři Všech svátých ve farním kostele ve Fryštátě. In nomine Domini amen. Ad divini cultus augmentum tanto pro mores in- clinamus, quanto nos ad id ex debito nostri pastoralis officii recognoscimus 1) 1 2) srv. E. Němec, Listinář Těšínska, dil. I, 1155—1526, část I, 1155—1399, č. 34. ve druhém opise této listiny se uvádí Belitz.

Strana 20
propensius obligatos. Quapropter nos, Wenceslaus, Dei gracia episcopus Wratislaviensis, ad rei memoriam sempiternam recognoscimus tenore presen- cium universis, quod discreti viri, domini Johannes Sculteti, plebanus in Liska, et Johannes, dictus Smerwinkel, nostre diocesis, divino succensi ardore diem ipsorum extremum misericordie operibus prevenire cupientes, tunc coram suo redemptore nolentes vacui apparere, in suarum progenitorumque suorum animarum remedium sautare censum annum decem marcarum grossorum Pragensium numeri Polonicalis in certis locis et bonis sub reempcionis titulo compartum, prout ex litteris desuper confectis vidimus luculencius contineri, nomine veri, legitimi ac perpetui testamenti dederunt, donaverunt et irrevo- cabiliter assignaverunt ad laudem et gloriam Dei Omnipotentis seuque geni- tricis Marie Virgnis gloriose tociusque celestis curie pro primo ministerio altaris Sanctorum Omnium, situm in ecclesia parrochiali in Freyenstat, suppli- catum quoque nobis exstitit ad instanciam dictorum fundatorum humiliter et devote, quatenus prefatum primum ministerium predicti altaris de novo eri- gere predictumque censum decem marcarum eidem et suo ministro ascribere et incorporare garciosius dignaremur. Nos igitur, qui debito officii ex superna nobis dispositione commissi cultum divinum nostris temporibus pocius augeri, quam animi cordialiter amplectimur, precibus huiusmodi iustis et raciona- bilibus inclinati post scriptum primum ministerium altaris memorati in Christi nomine de novo erigimus et in beneficium ecclesiaticum creamus et confir- mamus. Supra dictum quoque censum decem marcarum dicto primo ministerio et suo ministro incorporamus, invisceramus et ascribimus perpetuo per pre- sentes decernentes eundem censum in antea ecclesiasticum fore omnique debere, gaudere ecclesiastica libertate. Sed quia sub reemtionis titulo dinos- citur comparatus volumus et decernimus, quod quandocumque idem census in toto vel aliqua parte sui reemptus fuerit, pecunia pro eo soluta ad sacras edes deponatur fideliter et consueter de scitu ministri et patronorum pre- dictorum nec non plebani et consulum Freyenstat, oppidi nominati, quosque alius census eque certus comparatus fuerit de predictorum provida voluntate. Quem succedere volumus et decernimus in locum census priorum et consi- mili debere, gaudere libertate ceterorum, piis dictorum fundatorum volentes applaudere munifecenciis ipsis et primo domino Johanni Sculteti, quo de- functo Johanní Smerwinkel dictum primum ministerium altaris memorati obtinendi, possidendi et regendi his generosus assignamus, ius patronatus vero sue presentandí dicti primi ministerii altaris predicti. Plebanus sive rector ecclesie in Freyenstat perpetuis temporibus obtinebit, qui dicto domino Johanne Sculteti ab hoc medio sublato Johannem Smerwinkel, quo viam in- gresso carnis universe tempore vacacionis dicti ministerii ebdomadarum dicte ecclesie parrochialis in Freyenstat et non alium nobis et nostris successo- ribus episcopis Wratislavinensibus ad investiendum presentabit, qui ebdo- madarius ad missas per ebdomadam in dicto altari celebrandum erit obli- gatus. Premissa quoque omnia et singula rata habentes et grata ea in omni- bus suis clausulis presentibus et articulis ex certa nostra sciencia confir- mamus interponentes eis nihilominus auctoritatem nostram ordinariam pre- dictam pariter et decretum. In quorum evidenciam sigillum nostrum maius presentibus est appensum. Actum et datum Othmuchow XXVI die mensis Aprilis anno Domini millesimo quadringentesimo quarto decimo presentibus honorabilibus viris, dominis Johanne Augustini, cantore Legnicensi, Ulrico de Spira, cantore, Johanne Seraphin, precantore Wratislaviensi. Georgio de Tarnow, curie nostre notario, et Theodorico de Crewczeberg, protonotario curie nostre supradicte, testibus ad premissa. Podle pergamenového originálu z Okresního archivu v Karviné, sign. 2, dobře zachovaného, rozměru 38,5 cm X 28 cm; plica 7 cm. Pečet, přivěšena kdysi na červeno-zelené, hedvábné šňůře, je ztracena. Na torsu stručný regest z 15.—17. století. V. Prasek, Archiv města Fryštátu, Těšínské noviny 1908, č. 9 (výpis). Dosud netištěna.

Strana 21
133 Bolek, vévoda těšínský a Kazimír, vévoda osvětimský, uzavírají dohodu o dělení města a země těšinské, bytomské a sevěřské. Podle této dohody ponechává si Bolek město a zemi těšinskou, zemi sevěřskou a polovinu země bytomské. Kazimir si ponechává Osvětimsko, a k tomu dostává zemi tošeckou a polovinu země hlivické. Podle F. W. de Sommersberga, Silesiacarum Rerum Scriptores..., str. 732, Lipsko 1729, a C. Grünhagena a H. Markgrafa, Lehns- und Besitzurkunden Schlesiens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter, dil II, str. 562, č. 5, Lipsko 1883 (výpis). Originál se pravděpodobně ztratil. 1415 prosinec 12.(?) 134 Kazimír, vévoda těšínský a osvětimský, potvrzuje, že fojt z Pískovic prodal 4 hřivny roční činže za 40 kop českých grošů městu Hlivicím. Podle pergamenového originálu z Kapitulního archivu ve Vratislavi. 1414 prosinec 8. (?) 1416 leden 29. Těšín 135 Bolek, vévoda těšínský, potvrzuje, že Markéta Dzaluschen(?) z Malé Pruchné prodala Mikuláši Pilgřimovi polovinu vsi Malé Pruchné za 20 kop praž- ských grošů, čísla polského. Wir Bolko von Gottes gnaden herczog in Schlesien, her zu Thessin und zu grossen Glogau etc. bekennen und thun kunt offentlich in diesem brife allen den, die in sehen, horen oder lesen, das vor unser kegenwartikeit kommen ist die frau Margaretha etwan Dzaluschen und tochter von der Cleinen Prochna, gesund leibs und vornunpft, mit wohlvorbedachtem mutte, gutem willen, unbetwungen, gap of und vorrichte in unser hende recht und redlich, im namen eins rechten erbkaufs, dem woltochtigen Micolacken Pil- grzim, seinen erben und elichen nachkomelingen, di helfte des gutes of dem dorfe und gute Kleine Prochna, nemlich die helfte, di do gelegen ist kegen dem dorfe Ober Reicholtowacz, in unserem thesschnichen weichbilde gelegen, mit allen czinsen, renten, gulden, erungen und zufellen, und mit namen mit der helfte des gesesses und des wohnhauses do selbst, mit ackern gearn und ungearn, wesen, wesewachsen, welden, poschen, welden, rutecht, strentrecht, wassern,..., pfulen und lachen, molen und molsteten, teichen und teichstetten, und mit allen andern zugerungen und genissen, wei man di benene mag, gros und klein, keins usgenomen, sunder mit den rechten und in aller der masen als di vorgenante frau gehalden und besessen hat, und als es in seinen we- gen und grenczen um und um gelegen ist, und von anderen gutren gesundert, um czwanczig marg behemischer grosschen und polnischer czal. Das so haben wir angesehen dienst und demutige bite, und haben von furstlicher macht mit rechter wisse dem obenbenanten Nicolacken, seinen erben und rechten nachkomen, di vor geschribene helfte in und of dem dorfe und gute Kleine Prochna in aller der mase, als oben geschreben stehet, genediklich gereichet und gelegen, reichen und leien in kraft des brifes zu haben, zu halden, und erblich zu besiczen, zu vorkeufen, zu versetczen und losen, als mit seinem erbe, und zuwendungen in der seiner beheglichkeit, als es an seinen erben und rechte nochkomen aller nuczlichste wird dunken, geraten sein, unschedlich unseren rechten. Mit urkund des brifes bestetiget und vorsiegelt mit unsern anhangenden ingesigel. Gegeben zu Tesschen an den Mittewoche noch Unser Frauen tage lichtweih noch Christs geburt firczehenhundert jar, dernoch in dem sechczenden jare, dobei sein gewest unsre lieben getrauen, her Sobko Kornicz, Hans Pynthlach Kornicz, Borschy von Kaczycz und Nicolaus Kantor zu Glogau, unser hauscappelan und schreiber, der desen brif gehabt hat in befelunge.

Strana 22
Podle pruchnenského kopiáře purkmistra a rady města Těšína z 5. července 1704, č. 1 z WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign 1208. Originál se ztratil. Dosud netištěna. 136 1416 únor 27. Těšín Bolek, vévoda těšinský a pán velkohlohovský potvrzuje městu Těšínu stará privilegia a současně uděluje nová: odúmrt do čtvrtého kolena, právo kupo- vati a spravovati šlechtické zboží, právo souditi cizince, kteří zanechali v městě dluhy, městu potvrzuje jeho majetek se vsí Lhotou, městu potvrzuje také milové právo a těšínským cechům cechovní řád. In Gotis namen amen. Alle ding, di dirkant werden uf einen gemeinen notez und fromen, zu besserunge eins iczlichen menschen und einer ganczin ge- meine, ist wol notdorft und gut, das di zu eime ewigen gedechtnis mit brifen befestend und bestetigit werden. Dorumb wir Bolko von Gotis gnaden her- zog in Slizen, her zu Tesschin und zu Grosenglogau etc., bekennen und thuen kunt offentlich und ewiglich in désim brife allen, die en sehen, horin adir lesin, das in unsir und der unsern keigenwortigkeit gestanden habin unsir libin getrauen burgmeister und rathmannen unsir stadt Tesschin und haben uns demutiglichen gebetin, das wir si und alle di gancze gemeine des folkes wonhaft daselbist ztu Tesschin, di iczunt do sein adir immer in ztu- kunpftigen tzeiten do sein werden und alle iren kinder ere erbin und rechte nachkommen und sust alle, di in erim stadrechte sitczen und sitczen werdin und dorztu gehorin adir gehoren werdin, dorch got und ires ewigen dinstis willin von sundirlichen gnaden geruchten ztu begnadin in sulchir mase, als hernach geschriben steet, vornemlich das alle ir gut und habe, is wer beweglich adir unbeweglich, farnde adir unfarnde, das si in iren stadrechtin habin adir immer habin werdin adir czinse, di si habin adir habin werden uf wedirkeufte in unsern landin uf unsir mannen gutern und dorfen adir of stetin inwenig adir auswenig unsir lande adir wi si di habin werdin, ewig- lichin sulden lassen erbin, sterbin und gefallin von eime uf den andern, der em allirnehste geborin sei, is wer mannes adir weybes geslechte mit inne- haldung des firden geledis, als sich man und weip ztu der ee genemen mo- gen und als sich einer dem andirn adir eine dem andern mit guter erbir beweisunge und wissenschaft der stete und dorfer, do diselbin geboren seind. allirnehste ztu finden und moge gerechin können, di ztu iren stadrechten sitczen und gehorin, sundir noch dem firden glede gerechnet sal di moge- schaft ausgeen und ende habin und wir unsern erbin und nachkomen fursten sullin dornoch unsirn furstlichen rechtis gebrauchen; des so habin wir, an- gesehn ire bete und willige dinste, di si uns in langen und vorgangen czei- tin getan habin und noch in ztukunpftigen czeiten ewiglich thuen sullen, der wir en ztu thuen wol getrauin und haben si von sundirlicher gnadin von furstlicher macht mit rechter wisse und gutim vorrate unsir eldisten mannen gnediglich dirhort und habin si begnad und begnadin incraft dies brifis volkomlichin mit sulchin anfellin in allen stucken, puncten und artikin und sust in allir mosse, als obene geschrebin steet, di selbin anfelle en ztu habin ztu haldin und ewiglich besitczen und in iren notcz ztuwendin, als si allir bequemste wirt dunken geraten sein, iduch also das man sulchin anfal un- serm lande zu Tesschin nicht aphendig mache noch entphremde. Sundirlich behaldin wir uns und unsern nochkomen fursten, ap wen ein burger adir inwoner unsir egenanten stad Tesschin erbgut keufen wurden und keuften. di ztu lehen gingen adir im erbrechte legin, das di nicht weiter erbin und komen sullen, wenn noch des landes rechte und gewonheit. Auch begnadin wir unsir egenanten stad Tesschin, das wir en gebin vor ein recht ztu habin und volkomlich ztu gebrauchen und ewiclich der stadt zu notcze und fromen, nemlich wenn ein lantmann, lantfraue, gebauer und gebauerin eime stad- manne schuldig ist, das her zu em vozczerit had mit essen und mit trinke

Strana 23
adir em mit dem mase vorgetragen adir mit der ele gemessin had, das der- selbe lantmann, lantfraue, gebauer und gebaurin sulchen stadmann im stadrechte und im stadgerichte um sotene schulde antworten sal adir mag en in der herbirge mit dem rechte umb sevne schulde vorbitten. Auch sal di vorbenante stad Tesschin habin haldin und besiczen ewiglich ungehindert von uns und von einem idirmann, das ist viweide, welde, possche, greniczen, di si von aldirs gehabt habin und ztu der stad gehorin und dorztu das gut und dorfelein mit namen Elgoth, das man andirs nennet Burgerdorf, von der mebenanten unsir stad Teschin gelegin mit renten, genissen, czinsen, gulden, notezen, wesin, posschen, weldin, ackern, gearn und ungearn, und sust mit allir ztugehorunge gros und clein, kens ausgenonen, di ztu dem obenbenanten dorfelein gehorin adir gehorin mogen, in den greniczen, melern und reien, als es von aldirs ausgesaczt gelegin und umbfangen ist und von andern gutern gesundirt in deme rechte, als si is bei unsern forfaren und bei uns bis do hir gehabt gehaldin und besessin habin. Auch wellin wir, das si vor ein recht und gewonheit habin, das keine ceche undir en neue wilikör machen noch orden sal an der rathmannen wisse und willen. Auch sollen di ratmannen wedir den gemeinen notcz und wedir di gemeine infrucht thuen noch finden, dirdenken noch machen. Item wir wellin, das kein hanturgman inwenig ein meil von der genanten stad Teschin wonen sal, usgenomen reveler adir altbussir und smede, di woffen scherffen, noch kein kretschem noch brot- benke noch sneydir sullin sein in einer meile, is en wer denn das imand sulche hantwerg mit rechte do gehabin mochte. Item wir wellin, das ein iczlich, der anderswo wonet adir ein auslendir ist und in der stad adir mit der stad Tesschin czinshaftige erbe hat, das der- selbe ztu den erbin czien sal und do wonen adir diselbin erbe vorkeufen. Item wer do freflich adir mit unrecht em ztuczeuhet adir ztu eigent und ztugeczogen had di ding, di unsir egenanten stad angehorit, als viweide, welde, possche, greniczen adir ichtis derleie und andirleie und in deme dir funden und obirfunden wirt, der sal es der stad wedir abetretin und wedir gebin und dorzu das der stad abelegin. Item obir das alles begnaden wir unsir libin getrauen burgermeister, rathmannen, inwonern und di gancze gemeine, als obengeschrebin steet, unsir mebenanten stad Tesschin, das wir en bewerit und bestetigit habin, bewerin und bestetigin incraft des brifes alle ir recht, bussen, freiheiten, satczungen, willikorunge und gewonheiten, di si von gewonheit adir rechtis tuen von aldirs bei uns und bei unsern vorfarn gehabt habin, die ztu habin und ztu haldin, und ztu erm notcze und vesin volkomlich und ewiglich gebrauchin, idach unschedlich unsern furst- lichen und auch unsir foitei doselbist ztu Tesschin rechtin und bussen. Und das alle dese gabe, bewerunge, bestetigunge von uns und von allen unsern nochkomelingen gancz stete und feste unvorserit und unvorbirch- lich bleibe und gehaldin werde, habin wir desin brif geheisen schreibin, vorsigiln und bestetigen mit unsern anhangenden ingesigil. Gegebin ztu Tesschin am Freytage vor dem Suntage, als man in der heiligen kirchin pflegit zu singin Esto mihi, noch Cristi gebort firczenhundirt jor und dor- noch in deme sechczenden, dobei zugeczugen seint gewest unser libin ge- trauen her Sobke Cornicz, unsir rat, her Mikolaike von der Blotenicz, unsir marschalk, Michalke von Friedrichdorf, heuptmann zu Tesschin, Pyntlath Cornicz, Borzhy von Kasschicz und Nicolaus Cantor zu Grossen Glogau, unsir hofcappelan, schreibir, dem desir brif wart befolin. Podle pergamenového originálu z Okresního archivu v Českém Těšíně, dobře zachovaného, rozměru 28,5 cm X 51,5 cm; plica 5 cm. K originálu je přivěšena na hnědo-zelené, hedvábné šňůře, kulatá pečet Bolka, vévody těšín- ského, zhotovená z červeného vosku. Vidimus purkmistra a rady města Těšína ze dne 17. května 1611: perga- menový originál uložen v Okresním archivu v Českém Těšíně, dobře zacho- ván, rozměru 62 cm X 31 cm; plica 7,5 cm. K originálu je přivěšena na širokém pergamenovém proužku ze 1/5 zachovaná kulatá pečet města Těšína, zhotovená z červeného vosku.

Strana 24
Opis listiny uveden v Šeršníkově rukopisu „Diplomata", sign. DD-III/11-č. 1 a sign. DD-VIII/6-č. 105 v museu v Cieszyně, v Tillerově pozůstalosti č. 9/4 ve Statním archivu v Opavě a W. Wattenbachův opis listiny v „Nové sbírce", č. 557/1, fond G2, ve Státnim archivu v Brně. F. Popiolek, Materialy do dziejów miast w Księstwie Cieszyńskim, XII. Sprawozdanie dyrekcyi c. k. gimnazyum polskiego w Cieszynie za rok szkolny 1906/1907, str. 7—9, č. 1. 137 1416 únor 27. Těšín Bolek, vévoda těšínský, pouští obyvatelům městečka Bohumína odúmrť do čtvrtého kolena pro obě pohlaví. y Bolko z Boží milosti kníže v Slezkú, pán těšínský a Velkého Hlohova etc., ..., totižto, aby jejich stadtky buď movité neb nemovité, které svém městském právě mají a míti budú aneb platy na viderkaufy, které mijí aneb míti budú na naše zemi za našich manúv, zboží a všech aneb na městech v zemie aneb, jakjekolvěk míti budú, abychom jim věčně dopustili děditi, na ně zemříti a připadnutí z jedného na druhého, kterýby nejbližším byl buď mužského neb ženského pohlaví z zaderžovaním s štvrtého pokolení, kteří k jejich právu městskému přínaleží, ale počítajíc po štvrtým pokolení má příbůznost vjíti, akty naší erbúov a potomky knížata máme našeho knížet- čího práva užívati. Jenž dán v Těšíně v pátek před neděli Isto mihi léta Páně 1416. Podle vidimusu ze dne 11. července 1620 purkmistra a rady města Těšína, uveřejněného v dile F. Dostäla, Leitfaden und Beiträge zur Geschichte der Herrschaft und der Stadt Oderberg samt Umgebung, str. 65 (Originalurkun- den), Bohumin 1913. Originál, psaný v německém jazyce, jakož i vidimus z roku 1620, se ztratil. 138 1416 duben 27. Těšín Bolek, vévoda těšínský, uděluje na žádost Oldřicha z Boskovic městečku Mistku u Frýdku odúmrt do pátého kolena. In Gotis namen amen. Alle ding, die irkant werden of einen gemeinen notz und fromen, uf besserunge eines iczlichin menschen und einer gan- czen gemeinen, ist wal notdorft und gut, das di ezu einem ewigen gedecht- niss mit brifen befestend und bestetigit werden. Dorumb wir Bolko von Go- tis gnadin herczog in Slesien und herre czu Thesschin etc., bekenne(n) und thun kunt offintlich allen und iczlichin in desim brife, di in sehen adir horin lesen, das vor unsir kegenwortikeit komen ist der edel herre Ulrich von Boscowicz, unsir libir getrauir mit der gemeine und inwonern des stetchin Neuenstetil bei Fredeck im Merherischin weichbilde und in unsirm gebitte gelegin und hat uns demuticlichin gebetin, das wir di egenanten inwoner und alle di gancze gemeine, do selbist czu Nauenstetil und alle ere kinder, ere erbin und rechte nochkomen, und sonst alle di in erim stad- rechte sitczen adir sitczen werdin, dorczu gehorin adir gehorin werdin, durch Got und durch eris ewigin dinstis willen geruchten czubegnadin in sulchir mase als her noch geschrebin stehet, vornemlich das alle ir gut und habe is were weglich, adir unweglich, farende adir unfarende, das si in eren stadtrechtin habin, adir imer habin werdin ewiclichen sulden losen erbin, sterbin und gefallin, von eime an den andirn, der imallirnehste ge- borin sei, is were manis adir weibis geslechte mit innehaldunge des vunften gledis, des so habin wir angesehin des egenanten herrn Ulrichs bethe und der vorgenanten burger und inwoner dinste, di si uns getan habin und in czukunpftigin zeitin noch thun sullen und habin di selbir burger und

Strana 25
inwoner czu Neuenstetil von sundirlichin gnadin dirhoret und begnadin si von furstlichir macht mit rechtir wisse und guttim vorrate unsir eldisten mannen gnediclichin mit den anfellen als oben geschribin stehet nemlichen, das alle ir gut und habe weglich und unweglich, farende und unfarende, das si in eren stadrechtin habin werdin, ewiclich komen, sterbin und gefallin sal, von eime of den andern der em allirneheste geborin ist, is sei mannes, adir weibis geslechte, mit innehaldung des vunften gledis, und nicht hochir, als sich einer dem andirn, adir eins dem andirn mit gutir erber bewei- sunge, und wissenschaft der stete und dorfere, do di selbin gehorin sein, allirneheste czu moge adir frunde berechin moge, di czu erim stadt- rechte sitzen und gehorin, und wi wal einir, adir eine, czu sulchim ane- falle, von moge wegin recht mochte habin, der in erim stadrechte nicht sese, adir uswendig dem lande wonete, der sal kein recht dorczu habin, is sei denne das her do selbist czu Neuenstetil wirt wonen, und noch deme funften glede gerechint, sal di mogenschaft usgehin und ein ende habin und wir unsir erben und nochkommen sollen dornoch unsirs furstlichin rechtis gebruchin. Auch behaldin wir uns unsirn erbin und nochkomen ap irn ein burger adir inwoner do selbist czu Neuenstetil, erpgutir hette, adir wurde habin, di czu lehin gehin, adir im erprechte legin di sullin nicht weitir erbin, wen noch des landis rechte und gewonheitin. Des czu einer ewigin sichirheit einer ganczin haldung und bestetigung habin wir unsir ingesegil an desin brif mit rechtir wisse losen hengin. Gegebin zu Tesschin des Montags noch sinte Jorgen tage, noch Christi geburt fierczenhundirt jar dornoch in deme sechzendin jare. Podle pergamenového originálu ze Státního archivu v Kroměříži, málo poškozeného, rozměru 33 cm X 20 cm; plica 4 cm. K originálu je přivěšena na hedvábné proplétané šňůře kulatá pečeť Bolka, vévody těšinského, zhoto- vená z červeného vosku a vložena do misky z hnědého vosku. V. Prasek, Dějiny knížetství Těšínského, str. 169—171, Opava 1894. 1417 únor 6. Těšín 139 Bolek, vévoda těšínský, potvrzuje obci Holešovu dřívější nadaci těšínského vévody Měška a jeho synů Vladislava a Kazimíra, kterou prodal obci Hole- šovu les zvaný Rovňa s výhradou jeho spoluuživání. Wir Bolko, von Gottes gnaden herzog in Schlesien, herre zu Teschen und zu Grosen Glogau etc. bekennen offentlich in diesem briefe allen den, die in sehen, hoeren oder lesen, als der hochgeborne furste Messko, etwan herzog zu Teschen seliges gedechnus, mit den hochgebornen fursten herzog Wla- dislawen und herzog Kasymirus, seinen soene, den auch Gott gnade, recht und redlich verkauft haben einen wald, der zu dem dorfe und gute Golissaw gohoeret, in unserm Teschnischen weichbilde gelegen, allen und iegleichen einwohnern und gebauern doselbest zu Goleschaw ihren erben und rechten nachkoemlingen erblich und ewigklich zubesiezen. In solchem unterschiede, das die obgenanten fursten in behalten hatten und ausgezozen, das sie nach irem willen und macht des vorgenannten waldes moechten und solden ge- brauchen zu ihrem bau und sonst anderswo, wo sie sein beduerfe hetten. also haben wir angesehen ihre dienste und demuetige bitte und haben von fuerstlicher macht mit rechtem wissen genedigklich bewert und bestetiget beweren und bestetigen in kraft dieses briefes denselben wald in aller mase als abgeschrieben stehet, den obengenanten inwohnern und gebauern zu Goleschau, ihren geerben und rechten nachkome daselbst, den merbenante wald zu haben, zu halten, erblich und ewigklich zu besiezen mit allen seiner genissen, nuzen, fruchten und zugeherungen. Auch in solchem unterschiede, das wir und unser nachkomen fuersten des obennanten waldes an holze, gros und kleine, zu unserm bau und auch sonst zu ander unser notturft gebrau- chen sollen an alle wiederrede. Mit urkund dis briefes bestetiget und ver-

Strana 26
siegelt mit unserm anhangenden insigel. Geschehen und gegeben zu Teschen an sankt Dorotheen tage nach Christus geburt firzehen hundert jar und dar- nach in dem siebenzehenden jare. Da bei seind gewest unser lieben getreuen her Sopke Kornicz, Hans Pynklach Kornicz, Janke Hunt, Nikolayke Pilgerzym und Nikolaus, cantor zu Glogau, unser caplan und schreiber, der diesen brief gehabt hat in befehlunge. Podle Matyáše Kasperlika, Kazimir, Herzog von Beuthen und Miecislaus, Herzog von Teschen — Ein Beitrag zur Geschichte Ober-Schlesiens — Schriften der historisch-statistischen Sektion der k. k. mähr. schles. Gesell- schaft des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde, svazek VII, str. 168 až 169, Brno 1859. Originál, psaný v německém jazyce a uložený původně v ar- chivu Matice Opavské ve Státním archivu v Opavě, se ztratil. 140 1418 březen 4. Lelów Bolek, vévoda těšínský, potvrzuje, že dluží Vladislavu, králi polskému, tisíc kop pražských grošů, které od něho v tísní přijal, a slibuje, že mu je splati do doby jednoho roku. os Bolko, Dei gracia dux Thessinensis et dominus Glogoviae Maioris etc., recognoscimus tenore presencium, quibus expedit universis, nos sere- nissimo principi, domino Vladislao, regi Poloniae etc., domino nostro gra- cioso, in mile sexagenis latorum grossorum pragensium numeri polonicalis, sexaginta grossos in sexagenam quamlibet computando, quas ab eo necessi- tate nobis incumbente mutuo recepimus, debitorie obligari, quas quidem mille sexagenas praedicto domino Vladislao regi, domino nostro gracioso, exsolvere promittimus a die datae praesencium ad unius anni decursum, in verbo nostro ducali totaliter et ad plenum. Quodsi, quod absit, adimplere neglexerimus, extunc quodcunque competens et racionabile damnum ipse do- minus rex vel regnum ipsius perceperit, ipso facto in nos totaliter redundabit. Harum quibus sigillum nostrum appensum est testimonio literarum. Datum in Lelow feria sexta ante Dominicam Laetare. Anno Domini millesimo qua- dringentesimo decimo octavo. Podle M. Dogiela, Codex diplomaticus Regni Poloniae et Magni Ducatus Lithuaniae ..., dil I, část 2, č. 7, Vilno 1759. Originál se pravděpodobně ztratil. 141 1418 březen 16. Těšín Bolek, vévoda těšínský, potvrzuje, že Jan Jegir z Malé Pruchné prodal Jindřichu Plaškovi ves a statek Malou Pruchnou se vším příslušenstvím za 21 kop pražských grošů. Wir Bolko, von Gotis gnaden herzog in Schlesien. herr zu Theschen und zu Grosen Glogau etc., bekennen und thuen kunt offentlich in desem brife allen den, die en sehen, horen oder lesen, das vor unser kegenwortikeit kommen ist der Jeneke Jegir, unser getrauer, gesund an leibe und an seinen mit wohlbedachtem mute, guten willen und unbetwungen, gab of und vor- rechte recht und redlich in unser hende. Im namen eines rechten erbkaufes, dem wohltuchtigen Indrziken Plassken, seinen geerben und rechten noch- komen, das gut und teil, das er gehabt und besessen hat in dem dorfe und gute Kleiner Prochna, unseres Thesschnischen weichbildes, mit allen her- schafften, zinsen, renten, gulden, erungen, mit ackern gearn und ungearn, mit wesen, weiden und wachsen, mit walden, poschen, enteich und geholze, mit wassern, mollen und mollsteten, teichen und teichsteten und sonst mit allen andern zugehorungen, di dorzugehoren mogen, nichtis usgenommen, sonder in den rechten und in alle dermase, als der vorgenante Jeneke Jegir und seiner vorfahren das anbenante gut und teil in dem egenenten dorfe

Strana 27
und gute Kleine Prochna gehabt, gehalden und besessen haben, in den reien und greniczen, als das vorbenante gut und teil gelegen und umbfangen ist und vor andern gutern gesundert, umb ein und zwanczig boehmischer gro- schen und polnischer zal, das so haben wir angesehen, dienst und bete und haben von furstlicher macht. mit rechter wisse, den obenbenanten Indrziken Plasske, seinen geerben und rechten nochkomen, das vorgeschrebene gut und teil in dem vorbenenten dorfe und gute Kleine Prochna genediklich ge- reichet und gegeben. In kraft dis in aller masse als obengeschreben stehet zu haben, zu halten, zu besizen, zuvorkeufen, zuvorsezen, zuvorwechseln und tun, als mit seiner erbe und gute, als seine erben und rechte nachkomen aller nuzlichste wirt dunken, gerathen seien, unschedlich unsern rechten. Mit urkund dis brifes bestetiget und vorsegilt mit unserm anhangenden ingesegil. Geben zu Theschen an der Metewoche noch Sontage Judica in den Fasten, noch Cristi geburt firzehenhundert jar, dornoch in dem achze- henden jare. Do bei sein gewest unsere liben getrauen Nicklas Schistczinge, Nicklas Cloch. Dobessky von Czissovnicz. Jenke Hunth und Vincentin von Gor, unser schreiber, der desen brif gehabt hat in befelinge. Podle pruchnenského kopiáře purkmistra a rady města Těšína z 5. července 1704, č. 2 z WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1208. Originál se ztratil. Dosud netištěna. 142 Mikuláš, kanovník hlohovský, a syn Jiříka z Fryštátu, koupili 12 hřiven pražských grošů pro oltář sv. Mikuláše, Martina a Stanislava v kapli Všech svatých v Těšíně. Tuto fundaci potvrdil dne 20. ledna 1419 Konrád, biskup vratislavský a vé- voda olešnický, který zároveň zakladatele fundace, kanovníka Mikuláše, usta- novil oltářníkem. Podle V. Praska, Dějiny knížectví Těšínského, str. 165, Opava 1894. Oba pergamenové originály se ztratily. 1419 — — 14191) duben 2 (?) 143 Bolek, vévoda těšínský, odevzdává Mikuláši Skopakovi za věrné služby jemu prokázané, ves Karvinou, neboli Arnoldsdorf. Podle G. Biermanna, Geschichte des Herzogthums Teschen, str. 165, Těšín 1863. Pergamenový originál se pravděpodobně ztratil. 1420 květen 31. Těšin 144 4 Bolek, věvoda těšínský, potvrzuje, že těšínský lazebník Petr prodal lázeň v Těšíně Hanušovi, řečenému Weisenboerner, a jeho potomkům. Dly Bolek, z Boží milosti kněze těšínské a pán Velikého Hlohova etc., vyznáváme tiemto listem všem, ktož jej uzří aneb čtúče slyšeti budú, že před nás přišedl opatrný Petr, lazebník. jsúč zdráv, s dobrým rozmyslem, nepři- nucený, i vzdal právě a spravedlivě v naše ruče, v jméno pravého dědičného kupu, jakož on u pacholíka jest kúpil, tým právem on prodal opatrnému Hanušovi, lazebníkovi, Weysenboerner řečenému, i jeho erbom a potomkom tu lázni v městě našem Těšíně ..., se všemi požitky i užitky i také s jinými právy i příslušenstvími a na to dáváme náš list, močně že muóže s naší pomočí brániti, v kádi sě mýti, kromě šestinedělnic pod připadkem pět hříven viny, jakož on plat dává, což k menovanej lázní sluše neb příslušeti mohú, kterak sě kolí mohú vymenovati veliké a malé, nič nevyjímajič, ani pozo- 1) J. Bayer uvádi ve svém dile Denkwürdigkeiten der Stadt Freistadt im Her- zogthum Schlesien, str. 226, Videň 1879, mylně rok 1418 (!).

Strana 28
stavjič, leč v tom právě, jakož ji svrchupsaný Petr, lazebník, držel i jeho předkové drželi a osedlí v těch právech a hraničách jako svrchupsaná lázně z starodávna vysazena jest a vókol od jiných domóv i sedlíšč rozlúčena, za čtyricet hřiven českých groší polského čísla. Takto ... obyčejem, že svrchu- psaný Hanuš, lazebník, Weysenboerner řečený, jeho erbově a potomče la- zebníči od svrchupsané lázně platú dávati mají na každé suché dny kopu i čtyři groše menovaného čísla i varunku. A na to my daváme náš list s pe- četí počtivému knězi Petrovi, .... řečeného, farářovi v Bílsku a oltářníkovi v kostele a faře v Těšíně, i jeho potomkom oltářníkom, menovitě toho oltáře, kterýž posvěcen jest v počtivosti všech apoštolóv, svatého Jana Křtitele, svatého Kříže a svatého Štěpána. Také svrchupsaný Hanuš, lazebník, Wey- senboerner řečený, jeho erbové a potomčí lazebničí přesevšeček rok ve dvě nedělí, čo sě bezprostředku zběhnú jednuč chudé lidi pro Buoch zdarma zmytí jmají. Toho jsme nahledali službu i prosbu a také mají scházeti šestnást groší za ..., jako sě ony myjí na každé dvě neděli s naší knížecí lásky ten kup i v zdrávi jsme dopřeli a jemu milostivě vzdali, dopřejujíme a vzdáváme močí lista tohoto jmětí, držeti se všemi právy jako svrchupsáno jest, žádnej pomoči nedavajíč, ani činíč ku čti milosti služebníkóv darmo nemyjíč, než v ... zastaviti, zaměniti, prodati a užívati nechati, jako svým dědičtvím, a obrátiti ... požítky svej libosti jako sě jemu, jeho erbom a potomkom naj- požitnější zdáti bude, neškuodno naším právom. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu naší vlastní pečet k tomuto listu přivěsiti jsme kázali. Jenž dán a psán v Těšíně, ten pátek po svatém Urbaně, po Božím narození tisičého čtirystého potom dvačetého léta. Přitom jsú byli naši věrni milí, Hanuš Pientlant Kornicz, Sigmund z Cunczitcz, ten čas starosta náš těšínský, Niklas Stopak, náš purkrabí i náš purkmistr Niklas Brawer a Nicolai Hamerlay, fojt Filip i Niclas Sswenpflug a Jacob Burla a Vincenc, kanovník na Velkom Hlohově, písař náš, kteríž tento list jměl v poručenství. Podle vidimusu Přemyslava, vévody těšínského z 3. března 1472, z Okres- ního archivu v Českém Těšíně, špatně čitelného, rozměru 34,5 cm X 18 cm; plica 3 cm. K pergamenovému originálu je přivěšena na žlutozelené hedvábné šňůře kulatá pečet Přemyslava, vévody těšínského, zhotovená z červeného vosku. Opis listiny je uveden v Šeršníkově rukopisu „Diplomata", sign. DD-VIIII 6 č. 42 v museu v Cieszyně a v Tillerově pozůstalosti ve Státním archivu v Opavě, čís. 10/3. Dosud netištěna. 1420 červen 15. Těšín 145 Bolek, vévoda těšínský, si vypůjčuje 80 hřiven pražských grošů od Petra Hoberka z Fryštátu, fundovaných na oltář sv. Stanislava, sv. Anny, Alžběty, Hedviky, Kateřiny, Markéty a Doroty; oltář bude postaven v nové kapli farního kostela ve Fryštátě. Faráři Petrovi a jeho oltářníkům vykazuje těšín- ský věvoda 8 hřiven pražských grošů. In Christi nomine amen. Ad perpetuam rei memoriam. Nos Bolko, Dei gra- cia dux Teschinensis et dominus Glogovie Maioris etc., universis et singulis presens privilegium inspecturis, tam presentibus, quam posteris, et specialiter reverendissimo in Christo Patri et domino, domino Conrado, Dei gracia episcopo Wratislaviensis ecclesie, avunculo nostro carissimo, tenore pre- sencium declaramus, quod ad nostram accedens presenciam discretus vir, dominus Petrus Hoberk de Freienstat, presbyter Wratislaviensis diocesis, nobis sincere dilectus nobisque humiliter supplicavit, quatenus Dei ob in- tuitu sibi de bonis suis a Deo collatis et acquisitis altare in honore Omni- potentis Dei et beati Stanislai et sociarum, videlicet Anne, Elizabet, Hed- wigis, Katherine, Margarethe et Dorothee, in remissionem et remedium pecca- minum omniumque Christi fidelium animarum tam defunctarum, quam in

Strana 29
humanis agendarum, erigere, fundare et dotare in ecclesia parrochiali sancte Marie in Freienstat in capella nova. Ad quod quidem altare nos dictus Bolko rite et racionabiliter vendidimus octo marcas annui census dicto domino Petro et suis legitimis altaristis successoribus in ecclesia antedicta pro octua- ginta marcis numeri polonicalis bohemicalium grossorum sub certo titulo reempcionis in et super opido nostro Freienstat ducatus nostri Teschinensis consulibus, incolis ac inibi toti communitati, qui sunt aut pro tempore fue- rint, ad solvendum dictum censum octo marcarum dicto domino Petro et suis legitimis successoribus altaristis quolibet anno in terminis infrascriptis, videlicet quatuor marcas ad festum Nativitatis Christi proxime venturum et cuatuor marcas post hoc ad festum beati Johannis Baptiste sic et tali modo, quod nos aut legitimi successores nostri principes liberam habeamus facu' tatem predictum censum redimendi pro octuaginta marcis dictorum grosso- rum et numeri, quando se facultas obtu erit redimendi. Et si prefatum cen- sum redimi contingerit, extunc memerata pecunia sit redempta, reponi debet ad sacras edes, presertim ad ecclesiam parrochialem in Freienstat antedictam, quousque alii census ad dictum altare compararentur seu emantur pro eadem. Jus vero patronatus prefati altaris pro vite ipsius dumtaxat tempore presen- tacionem, provisionem seu quamvis aliam disposicionem ad habendum seu obtinendum, nihilominus tamen dictus dominus Petrus prelibatum ius patro- natus adhuc in eo vita fungente in humanis unice dumtaxat persone tribuere poterit et conferre. Sic autem hoc conferre neglexerit unice dumtaxat per- sone et non pluribus, extunc eo seu illo, cui duxerit conferendum de medio rapto iure hereditario premissa ius patronatus presentacio, provisio seu quevis alia disposicio altaris supradicti ad nos Bolkonem, supradictum ducem, et ad legitimos successores nostros principes, qui pro tempore sunt seu fuerint, in futuro legitime divolvi et pertinere nostrum consensum seu volun- tatem dignaremur adhibere seu elargiri, sic tamen et tali modo, quodmemo- ratus dominus Petrus Hoberk existat primus et immediatus minister altaris sepedicti. Ita tamen, quod minister seu altarista aut officians dicti altaris debet et tenebitur missam legere in et super dicto altari tribus vicibus dum- taxat in septimana. Nos igitur Bolko, dux supradictus, qui cultum pie ampliare cupimus pocius quam remitti non coacti, non decepti neque aliquo errore circumventi, sed maturo consilio prehabito et diligenti accedente ad id con- sensu plebani in Freienstat pariter et voluntate pretacto domino Petro Ho- berk iam tactum altare omnimodam formam et modum meliorem disponere, uti melius sibi videbitur expedire cum iure patronatus et collacione eiusdem altaris signanter modo isto, quo superius existit expressum nostrum certum concedimus consensum pariter et voluntatem perpetuis temporibus habiturum. Supplicantes studio suis eidem domino episcopo, anvunculo nostro, dictum altare secundum omnem modum et condicionem, ut predicitur auctoritate sua ordinaria roborari, perhennari et cum interposicione sui decreti confirmare dignetur Dei nostrorumque oraminum ob respectum. Et ne presens noster consensus et expressa data voluntas per nos et nostros successores violetur seu quovis modo infringatur, presentes nostri sigilli minimi fecimus roborari. Actum et datum Teschini in die sancti Viti anno Domini millesimo quadrin- gentesimo vicesimo presentibus fidelibus nostris, domino Petro plebano in Freienstat, domino Nicolao Sobkonis, cappellano nostro, et Vincencio de Gora, curie nostre notario, qui presencia habuit in comissis. Podle pergamenového originálu z Archivu města Ostravy, sign. 417, řada E, rozměru 37,5 X 17 cm; plica 3,5 cm. Pečet ztracena. V. Prasek. Archiv města Fryštátu, Těšínské noviny 1908, č. 9 (výpis). Dosud netištěna. 1420 listopad 13. Olava 146 Bolek, vévoda těšínský, a Ludvík, břežský vévoda, urovnávají spor vzniklý mezi bratry Ruprechtem, Václavem a Ludvíkem, vévody lobinskými a olav-

Strana 30
skými tím způsobem, že Ruprecht dostává Lobin a Hainavu a Václav a Lud- vík Olavu a Nimpš. Wir Bolko, von Gotis gnoden in Slesien herzog, hirre zu Tesschen etc. und wir Ludwig, von denselben Gotis gnoden in Slesien herzog, hirre zum Brige etc. bekennen und thun kunt uffentlich mit diesem briete allen den, die en sehen adir horin lesen, das wir di hochgebornen fursten herzog Wenczlawen und herzog Ludwigen, gebrudere herzogen und hirren zu Lobin und zur Olaw etc. unselrel lieben ohemen und vettern mit rathe und hulfe er eldisten manne, lande und steten, gutlichen und lipplichen entzatz und geeineth habin umb stosse und broche und artikeln, di hernoch volgen ge- schrebin in sulcher mosse und gestalt: Zu dem ersten sal herzog Ruprecht haben und erblichen besitzen Lobin und Haynaw zu seinen lebetagen und is nutzen als dem das allirfuglichste sein wirt mit aller herschaft mit allen geistlichen und wertlichen lehen und mit aller zugehorunge nichtis ausgeno- men, wie man das benennen mag. So sullen herzog Wenczlaw und herzog Ludwig habin und erblichen besitzen Olaw und Nymptsch mit allen geistli- chen und wertlichen lehen, mit allen hirscheften und zugehorungen, als se von alders geendit und gelegen seint. Item zo haben wir zwischen en beret und gemacht, das die megenanten fursten und hirren die megenanten land und stete enandir nicht entwenden noch empfremden sullen in keinen weis, is weder denne sache, das einer hals oder ere domete losen adir freihen sulde, idach das ein itzlicher zinse, rente und andir gniesse in seinen landen und steten vorsetzen, vorkeufen und vorgebin mag und an seinen fromen und nutz wenden, als em das allirfuglichste sein wirt, ungehindert an andern seinen brudern. 1tem haben wir beret, ab herzog Wenczlaw adir herzog Ludwig, dieweil se ungesundert seint, von Gotis gewelden abginge adir vor- schiede, do Got vor seihe, so sal sein teil an den andern komen. Were aber is sache, das sie sich wurden sundern und teilen, welcher denne abginge undir den zween, so sal herzog Ruprecht als vil teil haben als der andir. Auch haben wir beret und gemacht, das die megenanten fursten, unser ohemen und vettern, den freuelen nemlichen freuelein Kettirlein und freu- lein Enlein, eren swestern, unsern muehmen itzlicher obgenanter furste be- sundern von seime teile alle jor jerlichen geben und bezalen sal hundert marg groschin deser lande zael und werunge halb uf sente Walpurge tag und halb uf sent Michels tag, des sullen di megenanten freuelein unser muehmen ere wonunge habin bei itzlichem brudir ein jar und das erste jar bei dem eldisten nemelichen bei herzog Ruprechten und bei den andern donoch bei itzlichem auch ein jar und alzo vorbas mehre alzo lange bis se bestat werden. Is aber sache, das se bestat wurden, so sullen die mege- nanten fursten und hirren, unser ohemen und vettern, den megenanten freuelein unsern muehmen vor eine bestatunge ausrichten und geben noch deme, als er hirre und vater seligis gedechtenisses benumpt und bestalt had, nemelichen itzlichen freuelein dreie tausent marg desir lande zal und we- runge und freuelein Kettirlein das silber, das her gelossen hod, und do keigen dem silber freuelein Enlein funf hundert marg groschen. Item haben wir beret und gemacht, ob der megenanten freulein eine unser muehmen ane man bleiben welde und ein andir lebin an sich nemen, so sullen die megenanten fursten und hirren, unser ohemen und vettern, dem megnanten freulein unser muehmen eine ausrichtunge tun noch er frude mane und stete rot, alzo das se sich enthalden und betragen mag zu eren lebetagen. Item sullen die megenanten fursten und hirren, unser ohemen und vettern, freue- lein Hedwigen gehorsamen zu Trebenicz er swestir uf eren landen und ste- ten, so se is allirgewiste gehabin mogen, vormachen zu eren lebetagen alle jor jerlichen 40 marg groschen halb uf sente Walpurgen tag und halb uf sente Michels tag. Item habin wir gemacht, das man und stete die megenan- ten fursten und hirren, unsere ohemen und vettern, ufnemen sullen zu rech- ten erbherren, idach unschedelichen aller obgenanten ausrichtunge und be- statunge der megenanten freuelein und muemen. Item haben wir beret und

Strana 31
gemacht, das sie alle schulde, di von eres hirren und vaters twegen dar- komen seint, und andir schulde, die se sint der zeit gemacht haben bis ui dese zeit, mit enadir sullen vorantworten, wes se sich mit dem gleichen und rechten noch er manne und stete dirkentnisse nich geschutzen mochten, so sal idir man seine anezael richten und bezalen alzo, das der andir unge- manit bleibe und davon keinen schaden entphoe noch neme. Auch habin wir gemacht, ab die megenanten fursten und hirren was angesprochen wurden geistlichen adir wertlichen, das sullen se sich schutzen noch erer frinde mane und stete dirkentnisse und rot. Ab en denne ichtis doran angewonnen wurde, das sullen se mit enandir tragen und sich dovon entwerren; doruf sal keiner dovon krige ansloen an der andir wille und er frude manne und stete rot. Ab keiner dorobir ichtis von krigen ansloen welde, das durffen em die andern keiner helften voratworten noch hulfe dorzu tun. Item ab se keine forderunge adir ansproche von schulde adir angevelle twegen hetten adir habin wurden, die sich itzund das an dese zeit irlauffen habin, dorinne sal ein itzlicher gleichen teil gebin und habin und sullen die megenanten furderungen ansproche und anevelle enandir helfen gewinnen. Item ab die megenanten fursten und hirren was anevelle mit enandir weggegebin und von eres hirren und vaters twegen dem Got gnode bestetigit hetten, das sal vorgang und volge habin, in welchim lande sich das dirlauffen mag. 1tem habin wir beret, was sie briefe und hantfestin habin, die er beidir land anruren, die sullen sie mit der wissen zu getrauer hand legen, alzo das se en beiderseit zu ir notdurft gemeine seint. Auch habin wir gemacht, was die Lobener zinse habin alhi zur Olaw, nemelichen uf dem eigen, do sal man en recht helfen und hulfe tun noch er briefe laut, das en ere zinse werden als vormals gescheen ist. Item habin wir beret und gemacht, das die mege- nanten fursten und hirren land, man und stete bei gnoden freiheiten, rechten und gerichten lossen sullen, als se von alders gelegen und gewest seint. Item haben wir beret und gemacht, was die megenanten fursten und hirren, unser ohemen und vettern, hernochmols stosse und broche habin wurden von artikeln und puncten, di do izund nicht gedocht noch begriffen seint, das sullen se an uns brengen und bei uns bleiben, und was wir denne zwusschen en dirkennen und aussprechen mit eren beidir mannen, das sullen se gevallig sein und en doran lossen genugen. Des zu orkunde und bekentnisse allir obgeschrebin sachen habin wir unser ingesigele an diesen brief lassen hen- gen, der gegebin ist zur Olaw an der neesten Metewochen vor Elizabeth noch Crists geburde vierzenhundert dornoch in dem zwencigistem joren. Dobei seint gewest die erbern und tuchtigen Lewtir Lemberg, Thammo Monsterberg, Hannos Rotkirche, Girbrecht Schellindorff, Hannos Rechen- berg, Benisch Seekil, Cunrod von Manaw, Jorge Gelhor, Haincze Wilkaw und andir vil gutir leute. Podle C. Grünhagena a H. Markgrafa, Lehns- und Besitzurkunden Schle- siens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittellalter, dil I, 366—368, č. 63, Lipsko 1881. Pergamenový originál, uložený původně ve Státním archivu ve Vratislavi, se během druhé světové války ztratil. Jediná zmínka o této listině je ve SA ve Vratislavi, v repertáři vévodství břežsko-lehnicko-volovském, str. 438, č. 14. K originálu byla kdysi přivěšena na pergamenovém proužku kulatá pečet Ludvíka, vévody břežského, z červeného vosku s opisem: † S. LUDWICI. DUCIS. BREGENSIS †. 147 Vévodové Jan opavský, Bernard opolský a Konrád olešnický urovnávají spor mezi Bolkem, vévodou těšínským a Jidřichem starším a Jindřichem mladším, pány na Velkém Hlohově, o území a hranice mezi Fryštátem, Tar- novem a Šlavou. 1421 leden 15. Hlohov

Strana 32
Wir Johannes, von Gotis gnaden herzog zu Troppau und zu Ratibor, Bernhard von denselben gnaden herzog zu Oppol und zu Falkenberg und Konrad genannt Kantner, herzog zu Olsen etc., bekennen offentlichen mit diesem briefe allen den, die ihn sehen oder horen lesen, das die hochge- borenen fursten, herzog Bolko von Teschen und herzog Heinrich der Eitere und Herzog Heinrich der Jungere, herru zu Grossen Glogau, uns gebeten haben und gekoren, sie freudlichen zu entscheiden und von einander zu bringen ombe broche, die zwischen ihnen und ihrem lande gewest sint. Des haben wir angesehen ihre bitte und sammtliche begehre und haben freundli- chen uns zwischen ihnen gemuhet mit ihren raten und eldisten und haben zwischen enen also beredt und sie entscheiden. Zum ersten, das sie getreue freunde mit einander sein sollen ohne arg und ohne gefehrde; item von den schaden wegen, die sie keneinander gelaupirt und freundlichen beschuldigt haben, die sollen todt sein und ledig zwischen enen und vorbas nicht ge- dacht werden; auch omb die granitzen zwischen Tarnau und Schlawa und derselben stadt sollen sie uf dieselben granitzen kommen acht tage nach sankt Georgentag oder ihre volle und ganze macht senden und von itzlichen teile sullen sie ihrer vier erkiesen, die sie omb die granitze entscheiden sollen nach ihrer beider gewissenschaft und kuntschaft es sei briefliche oder mit leuten und nach erbsassen und altsassen, nach granitzrecht und ob die acht mann omb die beweisunge abir ein nicht kommen, noch darin einen weg treffen mochten, so sullen sie beider seite rede und kuntsschaft schrei- ben und das holen an des margrafen hofe von Meissen, weme denn das geholte recht teilet die granitze zu fuhren, der sull die granitze behalden, gehen und fuhren; was man denne da erkennen wird nach der granitze aus- weisunge, was da ken Tarnau geburt und in das gemeine land gehoren wird, und auch andere granitzen zwischen der Freienstadt, es sei an waldern oder an haiden, oder vorumb das were, nichts ausgenommen, das da nach aus- weisunge der granitze gekoren wird in das ungeteilte land, was denn nutze dafur kommen wurde, wovon das waere keines ausgenommen, die sullen die fursten mit enander gleiche teilen, doch unschadlich, ob keine ihre mannen darinne etwas hatten, das ihr recht oder nutze antrete, die sie mit redlicher beweisunge beweisen mochten, dabei soll sie ihre herrschaft lassen. Auch omb die granitz zu Quaritz und omb alle andere granitzen, darombe soll man es holen, als umb die vorgeschriebene granitz und nach ausweisunge des obengenannten artikuls. Auch ob herzog Heinrich obengenannten herzog Boikos leuten, mannen oder gebauer schuldigen werde, von wegen seiner walde und haide, den sull herzog Bolko bescheiden vor seine manen und soll herzogen Heinrichen zu en rechtes helfen, nach der mannen und stadt erkenntnisse. Gleicherweise soll herzog Heinrich herzogen Bolko in den sachen auch thun. Auch omb die mannen in demselben ungeteilten lande sullen sie es halten, als sie es vorgehalten haben, omb die dienst von den mannen in demselben ungeteilten lande. Wenn es gebahrte, das beide fursten dienstes bedurfen wurden, so sullen sie die manen teil uf das mal in gleiche teile und sullen denne darume losen; welch teil einem jegli- chen geboren wird, das sul dem herrn dienen; wurde es aber geboren, das einer der fursten dienstes bedurfen wurde in ihren landen, als weit ihr bei- der land ist, und dieselben manen in dem ungeteilten lande anrufen wurden, dem sullen sie dienen und mit ihm auf sein, als seîne manen, als ein untertan pflichtig ist zu dienen; wurden sie aber mit dem fursten nicht uf sein und ihm nicht dienen, so mag sie derselbe furst darume busen. Sundere, ob sie von den leuten in demselben ungeteilten lande hulfe nehmen werden; dieselbe hulfe sullen denne beide fursten unter sich gleich teilen. Auch um die pforte bei der kirche gelegen, darumb herzog Heinrich herzogen Bolko hat angesprochen, das sie sein teil angehort, sullen sie es also halten, in welchem jahre welch teil das gericht haben wirt, dasselbe teil soll in dem- selben jahre die pforte schliesen und omb den zoellner sullen sie es also halten, das einer furste den zoellner ein jahr setzen sull, und der andere

Strana 33
furste das andere und also in kunftigen zeiten; welcher zoellner denne welch jahr gesetzt wurde, der sull den fursten beider teile vor einen eid thun. Und omb die wiesen in dem gemeinen lande, die eine gelegen zu banke, die andere zu Sabistschasch, die sullen die fursten untereinander gleich teilen und die teilung sull denn also bleiben erblichen. Auch haben wir es also gemacht und entschichtet, als von der strasse wegen und den wollenwebern, das das geruhet und stille bleiben sull zwei jahre und nach den zween jahren, wurde es denne not, das das angesprochen oder wieder geruhret wurde, so sullen sie das ihr acht mann losen, handeln und ent- schichten, ob sie moegen und ob sie denne umb die zwo sachen nichts entschichten mochten, das sullen sie an uns obengeschriebene vorrichtleute schriftlichen bringen und ob wir es denne nicht entscheiden mochten und wir einer unter uns von todes wegen, da Gott noch lange vor sei, abgehen wuerde oder dabei nicht sein mochten, so sullen es die acht mann des macht haben zu holen auf des margrafen hofe zu Meissen, nach ihrer beider klage und antwort, was denne das geholte recht gibt oder ausspricht, das sullen sie ken enander halten festlichen und unvorbrochlichen. Auch umb die sachen, ob die herrn von Sagan gelaupirt (?) haben und umb ein wandel gebeten herzog Bolken sein teil zu unterweisen, als von des brandes wegen, der in der stadt geschehen ist, das haben wir also entschichtet und gelassen, das die sachen noch stille und mit gemache ohne alle rede bleiben sullen zwei jahr; waere es denne sache, das nach denselben jahren herzog Bolkos halfte angesprochen wuerde, so sull herzog Bolko uf ein teil rechtes helfen, als ein furste of die seinen mit rechte gehen sull nach klage und antwort. Sundere in dem zweiten jahre soll herzog Bolko und herzog Heinrichs Eltister sich muehen, ob sie ihre herrschaft freudlichen oder suhnlichen entschichten moegen. Sundere so sull diese vorrichtunge unschadlich sein der vereinigunge und vorschreibung, die sie zwischen enander vormals ge- macht und getan haben. Und des zu einem bekenntnisse haben wir ge- dachter herzog Johannes, herzog Bernhard und Konrad Kanthner vor- richteraete unser ingesigel an diesen brief lasen hengen, der geben ist zu Grossenglogau in der Mittwoch negst vor S. Agnetentag nach Gotes geburt 1400 jahr und darnach in dem 21. jahre. Dabei gewest seint Punchlat Peter, der herr Thanne von Gerirsdorf, Niklas und an herzog Bolkos teile Niklas Rothenburg, hauptmann zur Freienstatt, Gowin Erich von Lesnau und Senfteleben an herzog Heinrichs teile. Podle F. Minsberga, Geschichte der Stadt und Festung Gross-Glogau, dil I, str. 417, č. LVIII, Hlohov 1853. Pergamenový originál se pravděpodobně ztratil. 148 1421 březen 28. Těšín Bolek, vévoda těšínský, oznamuje, že prodal městu Opolí polovinu města Bytomě za 60 hřiven pražských grošů. Wir Bolko, von Gotis gnodin herzug in Sliesien, herre zu Theschin und zu Grosglogau etc., bekennen und tuen kunt offentlich in diesim briefe allen den, die en sehen horen odir lesen, das unser halbestat Beuthom mit unsirm willen wissen geheisse und jawort vorkouft habin recht und redlichen uf einen wedirkauf sechzig mark groschin worre und jerlicher zinse umb sechs hundirt mark groschin Behemischer moncze Polnischer zal. In und uf der egenanten unser halbestat Beuthom guttern und renten, der erbar stat Opol zu bezalin dreisigk mark uf sante Michelstag nehste kommende und drei- sigk mark uf sinte Walpurgis tag dornoch folgend bei der ufhaldung und inreitunge als das unser halben stadt Beutom brief als her in seinen stucken und artikeln begriffen ist wol ausweiset und besagit den wir mit kraft dieses briefes bestetigen. Mit orkund diezis brifs vorsigilt mit unsirn ange- hangenden ingesegil. Gegebin zu Theschin an Freitage vor dem Sontage

Strana 34
Quasimodogeniti nach Cristi geburt fierzenhundirt jar dornach in dem einen und zwenzigsten jare. Podle J. Ehrf. Böhme'a, Diplomatische Beiträge zur Untersuchung der schlesischen Rechte und Geschichte, dil I, str. 71—72, č. 24, Berlin 1770. Originál se ztratil. 149 1422 březen 16. Kroměříž Zikmund, král český, vydává Kazimíru, vévodovi těšinskému dlužní úpis na 8.000 uherských zlatých, které si od něho vypůjčil. Wir Sigmund, von Gotes gnaden Romischer kunig, zu allen ziten merer des richs und zu Ungern, zu Behem, Dalmacien, Croacien etc. kunig, be- kennen und tun kunt offentbar mit disem brief allen den, die in sehen odir horen lesen... die herzogen zur Slesien, unsere lieben oheimen... sten zwischen uns und dem hochgebornen Kasimir, herzog zu Teschin und Aus- wiczen, unsern lieben... und fursten gebeidigt haben. Da... nechsten sant Michelstag acht tausent ungarischen gulden geben sollen, fuer sein schuld... so geloben wir in, und seinen erben bei unsern kuniglichen worten, mit gutem rate, wohlbedachtem mute und rechten wissen, dasselbe gelt zurich- ten und zu bezalen uf den egenanten sant Michelstag nicht bezalten und der egenante Kasimir, unser oheim, solich gelt under kristen, odir... in den uf scheden nemen wurde: soliche... doch gewohnlich und redlich weren, globen... mit sampt dem hauptgute zu richten und zu bezalen on alles gewerde. Mit urkund diez breves... mit unserm kuniglichen anhan- genden insigel. Geben zu Chremsyer am Montag nach dem Sontag Oculi nach Crists geburt firzehen hundert jar und dornach in dem zwei und zwene- zigsten jare unser riche des Ungarischen in dem fumf und dreissigisten, des Romischen in dem zwelften und des Behemischen in dem andern jaren. Ad mandatum domini regis ... ....... ... Franciscus, prepositus Strigo- niensis. Podle neúplného opisu listiny ze Šeršníkova rukopisu „Diplomata", sign. DD-VIII/6—č. 90 z musea v Cieszyně. Originál se ztratil. Dosud netištěna. 150 Jan, vévoda opavský a ratibořský, daruje rybník rychtáři z Lendzin. Podle pergamenového originálu z WAP v Pštině, sign. 6, dobře zachovaného, rozměru 18,5 X 12 cm; plica 2 cm. Pečet schází. Jazyk německý. 1422 červenec 27. Ratiboř 1423 leden 1. Ratiboř 151 Jan, vévoda opavský a ratibořský, daruje svému sluhovi Petru Čejkovi ves Goru se vším příslušenstvím. Podle pergamenového originálu z WAP v Pštině, sign. 7, dobře zacho- vaného, rozměru 32,0 X 18 cm; plica 4 cm. K originálu je přivěšena pečeť Jana, vévody opavského a ratibořského. Jazyk německý. 1423 březen 7. Těšín 152 Bolek, vévoda těšínský, pouští městu Frýdku na žádost městské rady a purkmistra odúmrt do čtvrtého kolena pro obě pohlaví a současně uděluje nová privilegia: právo soudit zločince, kromě těch, kteří se provinili vraž- dou, městu uděluje právo pastvy a právo ustavovat cechy a milové právo, podle kterého nesmí být v jedné míli kolem města žádných řemeslníků, kromě přištipkářů.

Strana 35
In Gottes namen amen. Alle ding, di dirkant werdin of einen gemeinen noz und frommen, zu besserunge eines iglichen menschen und einer gantzin gemeine, ist wohl noturft und gut, das di zu einen ewigen gedechtnise mit briefen befestend und bestetigit werden. Dorumb wir Bolko, von Gottes gnaden hertzog in Schlesien, herr zu Teschin und zu Grossen Glogau etc., bekennen und tuen kunt offentlich und ewiglich in diesem brife allen, den die ansehen horen und lessin, das in unser gegenwortigkeit gestanden habin unsir liebin getrauin burgermeister und ratmanen unsir stadt Frideke und habin uns demutiglichen gebetin, das wir sie und alle die ganze gemeine des volkes wonhaft daselbist zu Frideke, die itzunt da sein adir immer in zu- kunftigen zeiten da sein werden und alle ihr kinder, ire erbin und rechter nachkomen und sunst alle, die in ihren stadtrechte sizen oder sizen werden und darzu gehorin, adir gehorin werden, durch Gott und seines ewigen dienstes willen, von sinnderlichen gnadin, geruchtin zu begnadin zu solchir masse, als hernoch geschriben stehet, vornemlich das alle ir gut und habe, is wehr fahrende und unfahrende, das sie in ihrin stadtrechtin habin adir immer habin werdin adir zinse, die sie habin, adir haben werdin, of wedirkeufe in unsern landin of unsir ganz gut und dorfin odir stettin inwenig odir aus- wendig unsir lande adir wi sie die habin werdin, ewiglichen suldin lassen erbin, sterbin und gefallin von eime of den andir, der ein aller nechste ge- borin sei, is wer mannes adir weibes geschlechte mit immerhaldunge firredin geledis, als sich mann und weib zu der er genommen mogin und als sich seine dem anderen oder eins dem anderen wir gut erbar beweisunge und wiessenhaft der stette und dorfin, do sie selbin geboren seind, aller rechte zu freinden und mogin gerechnet kunnin, die in eren stadtrechten sitzin und gehorin, sundir nach dem firden gelede gerechin sulden mogeschaft uns gehen und ende habin. Und wir unsir erbin und nachkomen fursten sullen dornoch unseres furstlichen rechtis gebrauchin, das so haben wir angesehen ere bete und willige dienste, die sie uns in langen und vergangenen zeiten getan habin und noch und in zukunftigen zeiten ewiglich tuen sullen, den wir en zu tuen wohl getrauen und habin sie von sunderlichen gnaden von furstlicher macht mit rechter wisse und guten vorrate unser eldisten mannen gnediglich gehorit und haben sie begnadt und begnadin in kraft dieses brie- fes vollkomenlichen, mit sulchin anstellin in allen stucken, punkten und artikeln und sunst in allir masse als oben geschrieben stehet. Dieselben an- stelen zu haben, zu haldin und ewiglich besitzen, und in eren noz zu wenden, als sie aller bequemlichste wird geraten sein, doch also das man solchen anstal unseren lande zu Teschin nicht abwendig mache, noch ent- fremde, sunderlich behalten wir uns unsir nachkomen fursten gemein burger, adir inwohner unser genanten stadt Fridek erb gut kaufen werdin und kaufen die zu lehen gingen, adir immer rechte legin, das sie nicht weit erbin und kommen sollin, wen nach des landes rechte und gewohnheit. Auch begnadin wir unsere stadt Frideke, das wir en gebin, vor ein recht zu habin und vollkomenlich zu gebrauchen ewiglich der stadt zu notze und fromme. Zum ersten. Alle unsere missetate zettir geschreu zu verboten zeit des nachts geschehen frewil unser wurfe bloschlage und gewaldt, die am tage adir an der nacht in der stadt, in heussern, in thoren und der stadtgraben, of der stadtmauern adir auf den zog brucken geschehen adir wer ein wacht, torhuter adir stadtdiener und botin schluge, das alles sullen ratmanne von der stadt wegin strofin, bussen und gebessert nemen. Noch deme als die missetat begangen ist, ausgenommen blutrunst und warhochir ist; auch geben wir en hor ein recht zu habin, welch gebauer adir gebaurinne hor sei aunsir landman in egenen stadt zum rechten wird vorbirget, das er zum rechte doselbst gestehen und antworten sull und anderswo nicht; auch gebin wir ein recht zu habin, wen ein landman eine stadtman schuldig ist, das er zu em verzehert hat mit essen und mit trinken adir em mit dem masse vorgetragen adir mit der alle gemessin hat, das derselbe landman

Strana 36
solchen stadtman in stadtrechte und in stadtgerichte um sutane schuld ant- worten sull adir mag en in der verbirge mit dem rechte um seine schuld verbitten. Auch soll die vorgenannte stadt Frideke habin, haldin und besitzen ewig- lich ungehindert von uns und einen jederman, das ist walde, posche, grentzen, die sie von alters gehabt habin, und zu der stadt geherin, adir geherin megin, in den grentzen, melren, und reien, als ist von alters aufge- setzt gelegin und umgestangen ist und von andern gute gesindert, in deren rechten, als sie bei unsern vorfahren und bei uns bisher gehabt, gehaltin und besessin habin. Auch wollen wir, das sie vor ein recht und gewonheit habin, das keiner zeche weder en... wille vor machin, noch ordin soll an der ratmanwissen und willen. Auch sullen die ratmane wedir den ge- meinen notz und wedir die gemeine ins nicht tuen noch zudenken, noch machin. Item wir wollen, das sein handwerksman im wenig ein meile non der egenanden stadt Friedeke wohnen soll, ausgenommen rodeler adir als bussir und schmede, die waffen scherfen noch kein kretschem, noch brod benken, noch fleisch benken, noch schneider sullen sein in einer meile is en wer denn das imand solche handwerk mit rechte da gehabin mechte. Item wir wollen, das ein iglich der andirs wo wohnet adir auslender ist und in der stadt adir mit der stadt Frideke zu schafige erbe hat, das derselbe zu den erbin ziehen sull und do wohnen oder dieselben erbin verkaufen. Item wer do frewelich adir mit unrecht zugezogen hat, die ding die unser egenanten stadt angeherit als viehweide, walde, posche, grentzen adir ichtis der leie und ander lige und in deme der funden und iberwunden wird, der soll is der stadt wedir abtreten und wedir geben und darzu das der stadt ablegin. Item iber das alles begnedigen wir unsir liebe getrauin burgermeister, rat- mane, ihnwonerin und die gantze gemeine, als oben geschrieben stehet, unsir stadt Frideke, das wir en beweret und bestetiget habin, bewerin und bestetigen in kraft dieses briefes alle ihre rechte, freiheiten, schatzungen und gewohnweiten, die sie von gewohnheit adir rechts wegin von aldirs bei uns und bei unsirs vorfaren gehabt habin, die zu habin und zu haltin und einen nutzen und bestin vollkomlich und ewiglich gebrauchin, idoch unschedlich unsirn furstlichen rechten und das alle diese gabe, bewerungen und bestetigunge von uns und von allen unsirs nachkomelinge gantz stete, und unverbrechlich bleibe und gehaltin werde. Haben wir diesen brief las- sen schreiben, versiegeln und bestetigen mit unseren anhangenden insiegel, der do gegeben ist zu Teschin der Sonnabends vor dem Sontage, als man in der heiligen kirchen Oculi pfleget zu singen, nach Crists geburt vierzehn hundert jar und dernoch in dem drei und zwanzigsten. Dobei zugezogen sind gewest unsir libin und getrauin herr Sobke Kornitz, unser rate, Hans Pyrtlath Kornitz, Niklis Stopak, unsir hauptman zu Teschin, Lorentz Sasschke, unsir marschalek, Dobesch von Czislownitz, Michalke von Ditt- mansdorf und Lorentz Welin von Wirtzchledt, unsir schreiber. Podle frýdeckého kopiáře Marie Terezie z 13. března 1747, č. 1 z Okres- ního archivu ve Frýdku-Místku. Originál se ztratil. Dosud netištěna. Český překlad listiny je uveden v článku Dr. B. Šretrové, Letem dějinami Frýdku, uveřejněném v 63. účetní zprávě Frýdecké spoři- telny za rok 1932. 153 1423 srpen 9. Těšín Bolek, vévoda těšinský, prodává Janu Rudkovičovi a Ješkovi Vegačičovi z Holešova lán pozemku, zvaného „pyčinský" u Holešova se vším příslušen- stvím. Wir Bolko, von Gotis gnaden herzog in Slesien, herre zu Teschin und zu Grosenglogau etc., bekennen und tuen kunt nu und ewicklich allen, di desin brif sehen horin und lesin, das wir recht und redlich vorkouft, vorwicht und ofgelossen habin vorwichin und oflosen unser libin getrauin Jonen Rudko-

Strana 37
wicz und Jeschtken Wegaczicz zu Goleschow, eren geerben und rechten nochkomelingen eine hube erbis doselbist zu Golischaw pyczinsky hube ge- nant, zuhaldin, gebruchen und genissen und zuhabin mit allir notzbarkeit, fruhern, genissen und zugehorungen in allirlei mosse sam wir der huben selbir genissen mochten keins ausgenomen und wi diselbige hube in eren reien und grenizen ist gelegen und gemessen doch in sulchem undirscheide, das di egenanten Jone und Jeschke, ere geerben und rechte nochkomelinge, und unsern erben und elichen nochkomelingen von der obgenanten huben ein marg grosschen und acht scot groschen monze und zal desir lande jerlich und zu ewigen zeiten of sind Michils tag gebin sullen und uns zu zwo firtil unseres erbis arbeiten, seen und das getreide dorufe in unsir forwerk zu Holeschaw sullen zu furen und denne mit der obgenanten hube tuen und lossen noch eren besten notzen und fromen erplich und ewicklich besitzen unschedlich unser zinse und hirschaften dorinne. Alle obengeschre- bin sachen haben wir stete und feste und bestetigen, di in kraft und macht des brifis vorsigilt mit unserm anhangenden ingesegil. Gesehen und gegebin zu Tesschin am nehsten Suntage vor unsir liben Frauen tage, als si geboren wart, noch Crists geburt firzenhundir jor dornoch in dem drei und zwen- zigisten. Dobei seint gewest unsir libin getrauin Niclis Stupak, hauptman zu Tesschen, Neorza von Merklowicz, Niclis Napyanto und Lorez von Wuzchlet, unsir schreibir, der desen brif gehabt hat in befelunge. Podle pergamenového originálu z WAP v Cieszyně, sign. 5, dobře zacho- vaného, rozměru 31,6 X 14,7 cm; plica 3,9 cm. K originálu je přivěšena na úzkém pergamenovém proužku zachovalá pečet Bolka, vévody těšinského, z červeného vosku. Dosud netištěna. 1424 listopad 8. Skočov 154 Bolek, vévoda těšínský, uděluje měštanům města Bílska různé výsady, mezi nimi také odúmrt do čtvrtého kolena pro obě pohlaví. In Gotes namen amen. Alle ding, die dirkant werden of einen gemeinen nutz und frommen zu bessinunge ein iczlichen menschen und einer ganzen gemeine, ist wohl notdurft und gut, das di zu eime ewigen gedechtnise mit briefen befestend und bestetiget werden. Darum wir Bolko, von Gotes gnaden herzog in Slesien, herr zu Teschen und zu Grosen Glogau etc., bekennen und tun kund offentlich und ewiglich in diesem brife allen den, die ihn sehen, horen oder lesen, das in unser und der unsern gegenwortigkeit gestanden ha- ben unser liebe getreue burgermeister und ratmanne unser stadt Bielitz und haben uns demutiglichen gebeten, das wir sie und alle die ganze gemeine des volks wohnhaftig daselbst in der stadt zur Bielitz, die jetzt und da sein oder immer in zukunftigen zeiten da sein werden und alle ihre kinder, ihre erben und rechte nachkomen und sonst alle, die in ihrer stadtrechte sitzen und sitzen werden und darzu gehoren oder gehoren werden, durch Got und ihres ewigen dienstes willen von sonderlichen gnaden geruheten zu begnaden, in solcher masse, als hernach geschrieben stehet vornemlich, das alle ihr gut und habe, es war beweglich oder unbeweglich, fahrende oder unfahrende, das sie in ihren stadtrechte haben oder immer haben werden oder zinse, die sie haben oder haben werden, auf wiederkaufe in unseren landen auf unser manne guter und dorfern oder auf stadten inwendig oder auswendig unser lande oder wie sie die haben werden, ewiglichen sulten lasen, erben, sterben und gefallen von eime auf den andern, der im allernachste geboren sei, es war mannes oder weibes geschlecht, mit innehaltunge des vierten gliedes als sich mann und weib zu der ehe genehmen hogen und als sie einer dem andern oder eines dem andern, mit gut erber beweisunge und wissenschaft der stadte und dorfer, da dieselben geboren sind, aller nechste zustende and moge gereichen konnen, die zu ihren stadtrechte sitzen und gehoren, sondern

Strana 38
nach dem vierten gliede gerechnet, soll die mageschaft ausgehen und ende haben und wir, unsere erben und nachkommende fursten sollen darnach unsers furstlichen rechtes gebrauchen, des so haben wir angesehen ihre bete und willige dienste, die sie uns in langen und vergangenen zeiten getan haben und noch in zukunftigen zeiten ewiglichen tun sollen, der wir in zu tun wohl getrauen und haben sie von sonderlichen gnaden von furstlicher macht mit rechter wiese und guten vorrate unserer eltesten mane gnediglich derhoret und haben sie begnad und begnaden in kraft dies briefs vollkommlichen mit solchen anfallen, in allen stucken, punkten und artikuln und sonst in aller mase, als oben geschrieben stehet, dieselben anfalle innzuhaben, zu halten und ewiglich besitzen und in ihren nuz zu wenden, als sie allerbequemste wird denken geraten sein; jedoch also, das man solchen anfall unseren lande zu Teschen, nicht abhendig noch entfremde; sonderlich behalten wir uns, und unsern nachkommen fursten, ob ihren ein burger oder innwohner unser obgenannten stadt Bielitz erbguter kaufen wurde und kaufen, die zu lehen giengen oder im erbrecht legen, das sie nicht weiter erben und kommen sollen, wenn nach des landes rechte und gewohnheit. Auch begnaden wir unser ehegenante stadt Bielitz, das wir ihn geben vor ein recht zu haben und vollkommelich zu bebrauchen und ewiglich der stadt zu nutz und frommen. Zum ersten alle unfure und missetatern, czetergeschrei, die zu verbotener zeit des nachts geschehen, frewel, messewurfe, blose degen und gewalt, die am tage oder an der nacht, in der stadt, in hausern, in toren, auf den stadt- graben, in stadtgraben, auf der stadtmauer oder auf der zugbruken geschehen oder wer ein wachter, torhutter oder stadtdiener und bothen schluge, das alles sollen ratmanner von der stadt wegen strafen, busen und gebessert neh- men, nachdeme als die missetat begangen ist, ausgenommen blutrunst und was hoher ist. Auch geben wir in vor ein recht zu haben, welcher bauer oder bauerinne er sei unser oder unser landmann in der ehegenannten stadt zum rechten wird verburget, das er daselbst zum rechte gestehen und antworten soll und anderwo nicht. Auch geben wir ihn vor ein recht zu haben, wenn ein landmann einem stadtmanne schuldig ist, das er zu ihm verzehret hat, mit essen und mit trinken oder ihm mit der masse vorgetragen oder mit der ehle gemesen hat, das derselbe landmann solchem stadtmann im stadtrechte und im stadtgerichte um solche schulde antworten soll, aber mag ihn in der her- berge mit dem rechte um seine schuld verbiethen. Auch wollen wir, das sie vor ein recht und gewohnheit haben, das kein czeche unter ihn neue will- kuer machen noch ordnen soll, ohne der ratmanne wisen und willen, auch sollen die ratmanne wieder gemeinen nutz und wieder die gemeine insicht tun, noch finden, erdenken und machen. Item wollen wir, das kein handwerks- mann in wenig einer meil von der ehegenannten stadt Bielitz wohnen soll, aus- genommen rouelen oder altbussir und schmiede, die waffen scharfen, noch kein kretscham, noch brodbanke, noch fleischbanke, noch scheider sollen sein in einer meile, es sei den werden, das jemanden solches handwerk mit rechte da gehaben mochte. Item wer da freventlich oder mit unrecht ein zurecht oder zueignet und zugezogen hat, die ding die unser ehegenannten stadt angehoret, als vieh- weide, walde, posche, granzen und oder ichtes derleie und anderleie und indeme derfunden und uberwunden wird, der soll es der stadt wieder ab- treten und wieder geben und darzu der stadt das ablegen. Item uber das alles begnaden wir unser liebe getreuen burgermeister, rat- manne, ihnwohner und die ganze gemeine als obene geschrieben stehet, unser mehr benannte stadt Bielitz, das wir ihm bewehret und bestetiget haben; be- wehren und bestetigen in kraft dieses briefs alle ihre rechte, freiheiten, satzun- gen, willkuhrungen und gewohnheiten, die sie von gewohnheit oder rechts- wegen von alters bei uns oder bei unsern vorfahren gehabt haben, die zu haben und zu halten und zu ihren nutzen und besten vollkommelich und ewiglich gebrauchen: jedoch unschedlich unsern furstlichen rechten und das alle diese gabe, bewerunge und bestetigunge, von uns und von allen unsern nachkommlingen ganz stete und feste unversehret und unverbrechlich bleibe und gehalten werde, haben wir diesem brief geheisen schreiben, versiegeln

Strana 39
und bestetigen mit unsern anhangenden insigel. Gegeben zu Skotschau am Donnerstage nechts vor St. Martins tage des heiligen bischofs und beichtigers nach Christi geburt vierzehn hundert jahr, darnach in dem vier und zwan- zigsten. Dabei zu gezeuge sind gewest unser liebe getreue Hanns Lorinz, Pynthlath genannt. Lorenz Saschse von Schonau, unser marschalk, Nicolaike von Ditmarsdorf, Hanke Puczhala, unser burggrafe zu Skotschau, und herr Heinrich Symelwicz, thurmherr zu Grosen Glogau, unser schreiber, dem die- ser brief befohlen war. Podle prof. S. George'a, Aeltere Privilegien der Stadt Bielitz, Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Oesterreichisch-Schlesiens, ročnik 3, Opava 190711908, str. 148-150. Originál se ztratil; do roku 1939 byl uložen v Městském museu v Bílsku. 155 1425 červenec 13. Těšín Bolek, vévoda těšínský, vydává dlužní úpis na 100 kop pražských grošů, vy- půjčených z těšínského špitálu, ze kterých hodlá platit 6 procent úroků těšin- skému špitálu a 4 procenta úroků těšínskému faráři. In nomine Domini amen. Nos Bolko, Dei gracia dux Slesiae, dominus Teschi- nensis et Maioris Glogoviae etc., notum esse volomus universis et singulis, quibus nosse fuerit oportunum, quod nos deliberacione nobiscum et fide- libus nostris prehabita diligenti, cum id nostra evidens necessitas esse, posceret et utilitas eciam persvaderet, iusto emcionis et vendicionis titulo interveniente, rite et racionabiliter vendidimus et nos publice vendidisse profitemur provido viro Petro Schavenpflug, opidano Teschinensi, procuratori domus pauperum extra muros Teschinenses, sicut itur versus Freyenstadt et domus nominatae eisdem et pauperum, qui nunc unt in eodem, et in futuro erunt, censum sive reditus annos et perpetuos decem marcarum grosso- rum Pragensium Polonicalis numeri et consveti in de et super civitate nostra Teschinensi et de reditibus, proventibus et censibus eiusdem ad nos spectan- tibus et pertinentibus pro centum marcas grossorum similium predictorum. Quas centum marcas grossos ab eodem Petro Schavenpflug, procuratore suprascripto, recognoscimus publice recepisse nosque de recepcione huius- modi contentos dicimus et declaramus, promittentes pro nobis nostrisque heredibus et legitimis successoribus quibuscunque et specialiter cum consu- libus, scabinis operariorum magistris et iuratis, subditis nostris et subiectis civitatis nostrae premonstrate, censum ut censum et reditus ecclesiasticos dare et solvere, dictis pauperibus domus premonstrate aut ipsorum procura- tori sive collectori, qui nunc est aut pro tempore fuerit, videlicet quinque marcas grossorum in festo Nativitatis Christi proxime venturo, in quo prima instabit solucio et residuas quinque marcas in festo beati Joannis Baptistae mmediate tunc sequenti, modo prescripto et sic deinceps annis singulis, tam diu donec predictus census decem marcarum predictorum per nos aut heredes nostros et legitimos successores reemetur, fiat solucio antedicta. Et si, quod absit, dictum censum in toto vel in parte non daremus aut solveremus in terminis prenotatis extunc consules, scabinos, operarium magistros et iuratos universitatis et singulares personas, subditos nostros et subiectos civitatis nostrae pretacte, iurisdiccioni et censurae ecclesiasticae voluntarie et ex certa scientia nostra subiemus et submittimus in his scriptis ipsamque iuris- diccionem et censuram ecclesiasticam, super prescripto, nostros consules, scabinos, operarium magistros, iuratos et singulares personas dicte civitatis et successores eorundem per honorabilem virum dominum officialem Wra- tislaviensem, qui pro tempore fuerit, promulgandam. Denunciamus insuper circa premissa et quorumlibet premissorum, excepcionibus legis canonicis, statutis vel consvetudinibus, simulacionis contractus, de foro non adeunde epistole divi Adriani, peccunie non nummerate aut non solute et generaliter omnibus et singulis excepcionibus et defensionibus, quibus presens contractus ven-

Strana 40
dicionis possit impugnari, annullari vel quem modo cunque impediri. De quibus quidem decem marcis grossorum supradictorum et ceteris omnibus et singu- lis centibus, fructibus et proventibus universis, domus pauperum prenominati, honorabilis vir dominus Michael, plebanus ecclesie parochialis sancte Ma- rie Magdalene in Tehsin, et successores sui ibidem plebani sive rectores eccle- sie praenotate, qui pro tempore fuerint, 4 marcas grossorum Pragensis nu- merumque Polonicalis annui et perpetui census singulis annis et perpetuis temporibus duraturis atque singulis quatuor temporibus anni cuiuslibet per procuratorem sepe dicte domus pauperum, qui nunc est, aut pro tempore fuerit, eidem domino Michaeli, plebano, et suo successori sive successoribus pro tempore existentibus plebanis dandas et persolvendas omni contradic- cione procul pulsa. Eciam offertorium, quod ad altaria eiusdem capellae offer- tur, ad ipsum plebanum et successores suos spectare debebit et debet tem- poribus eternis. Eius causa suprascriptus dominus Michael, plebanus, et sui successores hebdomadis et perpetuis temporibus tres mihsas, videlicet Domi- nica die unam, sub quarta secundam et feria sexta terciam legere debebit et debebunt, atque erit et erunt adstricti, in capella sepedictae domus in ho- norem sancte et individue Trinitatis et gloriosi Crucis, ibidem circa domum pretactam erecta et consecrata. Volumusque eandem capellam ecclesie paro- chiali Teschinensi supradicte perpetue fore annexam litterisque reverendi in Christo Patris et domini, domini episcopi Wratislaviensis premissa omnia et singula conservendam et roborandam. In cuius rei testimonium et evidenciam pleniorem presentes litteras scribi fecimus et sigilli nostri munimine roborari. Datum in Teschin ipso die sancte Margarete Virgnis anno millesimo quadrin- gentesimo vicesimo quinto. Praesentibus fidelibus nostris dilectis Nicolauo Stopak, capitaneo nostro Teschinensi, Nicolaus Dittmansdorf, Nicolauo de Blendowitz, Miczcone Nowak et Henrico Symelwitz, canonico ecclesie cole- giate Maioris Glogovie, protonotario nostro. Podle pergamenového originálu z Okresního archivu v Českém Těšíně, sign. 2, dobře zachovaného, rozměru 33 cm X 26 cm; plica 4,3 cm. K originálu je přivěšena na úzkém pergamenovém proužku pečet těšinského vévody Bolka, zhotovená z červeného vosku. Na plice: Jd 3. Opis listiny uveden v Tillerově pozůstalosti č. 1114 ve Státním archivu Opavě a v Šeršníkově rukopisu „Diplomata", sign. DD-VIII/6, č. 28 v museu Cieszyně. Dosud netištěna. v v 156 1425 listopad 19. Těšín Bolek, vévoda těšínský, potvrzuje, že Michal Neborovský prodal bratřím Šamborovi a Mikuláši Neborovským statek v Neborovicích. Wir Bolko, von Gotis gnaden herzog zu Slezien, herre zu Tesschin und zu Grossen Glogau etc., bekennen un tuen kunt offentlich mit desim brife allen, die en sehen, horin adir lesin, das vor uns gestandin hot unsir libir getrauer Michil Neborowski wolgesunt am leibe und an sinnen mit willen offenbarlich bekenende, das her recht und redlich vorkouft hat und in koufis ...williglich ofgelossin unsern libin getreuen Szamborn und Niclossen, ge- brudern Neborowskyn genanten, iren erben und rechtin nachkomelingen sein vorwerg zu Neborowicz in unsirn Teschnischen weichbilde gelegen mit allen seinen zugehorungen, fruchten, nutzen und zinsen, mit waldin, posschin, heidin, rutecht, ... mit ackern gearn und ungearn, weidin, wegen und wege- wachsin, mit bergen, talen, pfulen, lachen, wassir und wassirlauften, teichen und teichstetin, molen und molstetin und allen andern genissin klein und gros, nichtis ausgenomen, als dasselbe vorwerg und gut in sein reien und graniczen ist gelegen und mit allen den rechten und herschaften, als der egenante Michil Neborowski das vorbenante vorwerg und gut gehabt hot und besessin. Also

Strana 41
sullen es vorbas di ebenanten Schambor und Niclos, ire geerben und eliche nachkomelinge habin, haldin, gebruchin, genissin, verkaufin, vorwechsiln, vor- gebin und do mete tuen und lossin noch irin bestin willin und dozu erblich und ewiclich zu besizin, unschedlich doch uns und unsern erbin an unsern rechtin, hirschaften und gewonheiten. Dorinen alle oben geschrebin sachen des kaufis und vorreichunge wi di vor uns geschen sein: habin wir stete und ganz bestetigen si von unsir gute, mit kraft und macht dis brifis mit unserm sigil vorsigilt. Der gegebin ist zu Teschin an sind Elizabeth tage noch Crists geburt firzenhundirt jor, dornoch in deme funf und zwenzigisten. Dobei zuge- zugen seint gewest unsire libin getrauen Hanuss Cornicz, Pyntlath genant, Niclos Stopak, unsir hauptman, Niclos und Czeczke, gebruder von Ditmans- dorf, und Laurencius Welin ,unsir schreibir, der desin brif gehabt hot in bestelunge. Podle opisu listiny ze Šeršníkova rukopisu „Diplomata", sign. DD-VIIII6, č. 94 z musea v Cieszyně. Originál se ztratil. Původně byl uložen v archivu Jiřího Beese v Ráji u Fryštátu. Dosud netištěna. 157 1426 — — (?) Bělník z Kornic, pán na Bohumině, pouští obyvatelům Bohumina odúmrt do čtvrtého kolena pro obě pohlaví, za což jeho obyvatelé město ohradí, aby je bylo možno uzavřít. Podle V. Praska, Archiv města Bohumina, Těšínské noviny 1907, č. 35, a F. Popiolka, Regesten zur Geschichte der Städte Oderberg und Schwarzwasser. Zeitschrift für Gesch. und Kulturgeschichte Oesterr. Schlesiens 1907/1908, str. 97 (výpisy). Originál se ztratil. Dosud netištěna. 158 1426 únor 18. Těšín Bolek, vévoda těšínský a pán velkohlohovský, daruje Vendryni se vším příslušenstvím Alešovi z Orlové. Wir Bolko, von Gotis gnaden hertzog in Slezien, herr zu Teschin und zu Grossenglogau etc., bekennen und tuen kunt nu und ewiglich allen, di desin brif sehin adir lesin, das wir von sunderlichen gnadin und gutem rate unsir eldisten angesehen habin getrauin und fleissigin dinst, den uns unsir libir getrauir und willig diner Allisch von Orlau manchfeldig getan hat und noch tuen wird, dornoch wir em, seinen geerbin und elichen nachkomelingen, begnad habin, gegebin und gebin das ganze dorf und gut Wandrina genant, unsers Teschnischen weichbildis, mit allen und izlichen unsers furstlichin rechtin obirstin und nedirstin gerechtin, herschaftin, freietin, genissin, er- benunge, zufellin, zugehorungen, nichtis ausgenomen, als eben gearn und ungearn, wesin, weidin, wassir, wassirflussin, moln molnstetin, teichin, teich- stetin, posschen, weldin, heidin, ..., ..., bergin, talin und allirlei nuzbarkeit do rinn wi man das benenen mag und als wir dasselbige dorf Wandrina unsir vatir, dem Got gnade, und unsir oreldiri bis do her gehabt, gehaldin und besessen habin und wi es in allen seinen reien und grenzen gelegin ist ge- messin und von aldirs aus gesatzt, so soll es der egenante Allisch, seine geer- bin und rechte nochkomelinge habin, haldin, besitzin, gebruchin, genissin, erblich und ewiglich zu leenrechte und domete thun und lossin, so es en allir bequemste sein wird zuverkeufin, vorsetzin, vorwechsiln und vorgebin... ein gut das vollkomelich mit rechte und rechtlichkeit ir ist. Auch sal der genante Allisch, seine geerbin und eliche nochkomelinge in dem ofgenanten gute und dorfe das kirchlein habin und leien nu und zu ewigen gezeiten und andir alle hirschaft rechte und freiete dorinn habin uf dem schultissin und gebauern des ganzen dorfis obingenantn, di wir alle und sunderlich izlichen

Strana 42
an so weisin und vorgebin erblich und ewiglich in alle der mosse als obinsteet geschrebin unschedlich doch unser geerbin an unsir dinstn. Alle obingeschre- bin sachen haben wir stete und ganz und bestetign, di von unsir sunderlichen gute, kraft und macht desis brifs mit unserm anhangendn ingesigil vorsigilt. Geschen und gegebin zu Teschin am Donnerstage nach dem Aschtage noch Gotis geburt firzenhundert jor dornoch im sechs und zwenzigsten. Do bei seint gewest unsir libin getrauin Lorencz Saschek, unsir marschalk, Dobisch von Czisownicz, Gunczil Seydelicz, Jacubke von Brzezowicz, erbfoit zu Lobin, Niclos Slopp, Petir Przedbor und herr Heinrich Symelwicz, turmherr zu Grosen Glogow, unsir schreibir, dem desir brif war befolin. Podle pergamenového originálu z WAP v Cieszyně, sign. 6, dobře zacho- vaného, rozměru 32,9 cm X 19,9 cm; 4,3 cm. K originálu je přivěšena na zeleno-růžové, hedvábné šňůře, zachovaná pečet těšinského vévody Bolka. F. Popiolek, Wedrynia — jedna ze wsi bezkidzkich w pow. cieszyńskim, str. 26, Katovice 1938 (neúplný přepis). Dosud netištěna. 1426 duben 25. Ostrava 159 Bolek, vévoda opolský a pán ostravský, potvrzuje, že Vavřinec ze Šenova prodal Boze Mertenovi z Ostravy dědičně se souhlasem svého bratra Mikuláše ves Certovu Lhotku (Mariánské Hory) za 50 kop českých grošů. In deme namen Gotis amen. Zu einem ewigen gedechtnisse. Wir Bolko, von Gotis gnaden herzog und herre zu Oppul, zu Ostraw etc., tuen kunt mit desim brive allin den, die in sehen, horin adir lesin ufintlichin und bekennen, das vor uns komen und gestanden hot der woltuchtige Lorencz von Schonaw, erb- herre zu Teufelsdorf mit frolichim antlicze und lachendem munde unbetwun- gin noch betrogin, sundir mit gutem wolbedochtem mute, vorgehabitem gutem rate und mit willin seines brudirs Niclas von Schonaw und hot bekant, das her recht und redelichin vorkauft hot sein dorf und gut Teufelsdorf gelegin in unserim Ostrzischen gebite deme erbarn und fromen manne Bos Merten, seinen geerben und rechten elichen nachkomelingen, adir wer do desin brif mit seinem willen innehabin werde, umb fumfzig schok grosschen bemischir munze polnischir zal, die her im mit bereitem gelde ganz und gar bezalet hot. welche dorf her, seine geerbin adir wer do desin brif mit seinem willin habin werde, habin, haldin, besitzen und ganzer fire jar von data diesis brifis ge- nissen sal mit allin zinsen, mit fruchten, nutzen, allin rechtin und hirsschaften, mit erungen, erbeten, bussen klein und gros und mit allin und iczlichin zuge- horungen, wie die benant seint adir mit sundirlichin namen benant mochten werden, keinis dorinne ausgenomen, idach also vornemelechin were is sache, das der obgenante Lorencz von Schonaw, seine geerbin, adir nestin das am gelde vormochtin und das obgenante dorf und gut Teufelsdorf wedir losen welden, so sullin sie is losyn e denne die fire jar ausgeen und der obgenante Bos Merten adir seine geerben sal is en innewenig den fir jaren wedir zu- losen gebin an alle wedirrede umb die obgenantin fumfzig schok grosschin bemischir munze polnischir zal und nicht andirs und sal is im von staden wedir abtreten, und were is sache, das der ofte genante Lorencz adir Niclas adir ere geerben das obgenante gut Teufelsdorf nichten losten innewenig den fir jaren, als obin geschrebin steet, von deme obgenantin Bos Merten, seinen geerbin adir den, di desin brif mit seinem willen inne habin werden. So sal forbas mer der obgenante Lorenz, sein bruder Niclas adir ere geerben zu deme selbin gute Teufelsdorf kein recht habin und sullin sich des ganz vor- zeien dorumme ewoklichin mit nichte zureden, sundir der obgenante Bos Merten von der Ostraw, seine geerben adir di, desin brif mit seinem willen innehabin wurden, sullin das selbige gut Teufelsdorf habin, halden, genissen, nutzen, erblichin und ewiklichin besitzen, domete tuen und lassen, vorkeufen, versetzen, vergebin, vorwechsiln, beschiden geistlichin adir wertlichin leuten

Strana 43
und an erin nuz des bestin zuwenden, mit allin rechten, freiheiten, herschaften, etnungen, zinsen, bussen klein und gros zu hengen und zu blenden, hant- zurichten, heuptzurechtin und alle recht lassen zubegeen als in unsir stad Ostraw mit richtern zuhaben mit gebauern, mit welden, streuchin, pusschin, weiden, wesin, wesewachsen, akern gearn und ungearn, und mit allin und izli- chin nutzen, zugehorungen und genissen, wie die benant seint, adir mit sun- dirlichim namen benant mochten werden, keinis dorinne ausgenomen, mit wassirn, wassirleuftin, molen, molstetin, teichin, teichstetin, also lang weit und breit, als dasselbe Teufelsdorf in seinen reien und grenizen umbesangin und umbegrifin hot, habin, haldin und ewiklichen zu besitzin, dowedir der oftgenante Lorencz und Niclas, adir ere geerben, nicht sein sullin mit wortin noch mit wergken, welche vorreichunge wir von unsir furstlichin mildekeit gegunst habin und bestetigen di in krafte dies brifis. Der gegebin ist zue Ostraw an sinte Mertens tage noch Gotis geburt tausend jar fierhundirt jar und dornach in deme sechsundzwenzigistin jaren. Dobei sint gewest di wol- tuchtigen unsir liebin getrauen Herbord von Greisaw, Dlugomyl Adam von Proskaw, Swestofsky Wyschke und Sigmund Czamborer und Georgius Schaf- fir, unser schreiber. Podle pergamenového originálu z Archivu města Ostravy, sign. 6, dobře zachovaného, bez pečetě, rozměru 33 cm X 26 cm; plica 22,2 cm. A. Adamus, Sbírka listin k dějinám města Mor. Ostravy, str. 20, č. 11. 160 1426 listopad 11. Ostrava Vavřinec ze Šenova a jeho bratr Mikuláš, páni z Čertovy Lhoty, zapisují ostravskému měšťanu Boze Mertenovi 50 kop grošů na Čertově Lhotě. Ich Lorko von Schonaw und Nickel, gebrudere, erbherrn zu Teufilsdorf, bekennen offintlichen in disem brife allen den, di do in sehen, horen adir lesen, das uns der erbir man Boze Merten, miteburger zur Ostraw, of unsir dorf genant Teufilsdorf hot gelien fumfzig schog grosschen behemischer monze meririscher zal zelende vor izliches schog zechzig groschen und die selbigen fumfzig schog groschen globe wir im und seinen elichen nachkom- lingen zu bezalen und niderlegen zur Ostraw adir zu Troppaw bei unsir guten treuen an alles hindernis innewig fir joren von dato dises brifes und ap wir ihm nicht bezalten di vorgenante geltscholt fumfzig schog groschen in der zeit als oben geschriben steet, so sal das egenante dorf Teufilsdorf sein seien erblich und seiner elichen nochkomlingen mit aller herschaft, mit allen zin- sen, rechten, molen und molsteten, mit aller freiunge, wi man di benennen mag, mit eigenen adir mit gemeinen namen, als das herzog Bolken brif aus- weizet, keines ausgenomen, und als von aldirs i gewest ist. Auch globe wir bei unsirn guten treuen im adir seinen elichen nochkomlingen innewig den fir ioren von dato dises brifes zu antworten di alde hantfeste obir das dicke genante dorf Teufilsdorf und globen, das im zu freien von dem bischof von Olomunz, der do na ist adir zu zukomftigen zeiten wirt seien, vom herrn Andris von Turkaw, von allen seinen geerben und vor allen mannen gleich an alle ansproch erblich im zu besizen und allen seinen elichen nochkomlingen und globen, das egenante dorf Teufilsdorf auszubrengen aus der lanttifil zu Kremzir adir zu Olomunz, wo di nu sei, erblichen im und seinen elichen nochkomlingen zubesizen und ap wir im adir seinen elichen nochkomlingen nicht hilden in der zeit, als oben geschriben stiet, alle artikel und stocke, als oben benant ist, so gebe wir im und seinen elichen nochkomlingen di macht in disem brife sich das seine zu dirholen of uns of unsirn geerben of unsirn gutern zu Schonaw, zu Pitersdorf und of andern allen unsirn gutern, si seint beweglich adir umbeweglich, mit allir beschedigunge, wi man di dirdenken mag, keinerlei ausgenomen, und das seine gewinnen mit geistlichen und mit wertlichen rechte, mit ofhaldunge in steten, in margten, in dorfirn, of strossen, of wegen, wo si uns adir di unsirn gehaben mogen und globen wir und unsir

Strana 44
geerben do wider nicht zuseien mit worten doch mit werken bei treuen und bei eren und wenne wir dowider weren, zo were wir wider unsir ere, und ap der egemelte Boze Merten, adir seine elichen nochkomlingen indert ein scha- den entpfinden von der nicht bezalunge twegen, her wer gros adir klein, det zal of uns und of unsir geerben gien. Und wer disen brif mit seinen adir seiner elichen nochkomlingen willen wurde haben, der sal di macht volkom- lichen haben obir alle artikel und stocke, als oben geschriben stiet. Und des zu einer sicherunge und besirn gezeugnis habe wir bide gebruder unsir insi- gel gehangen unden an disen brif und haben gebeten di erbir leute zu Ostraw, das si irer stat insigel neben unsere haben losen hengen zu einer besir siche- runge. Der do gegeben ist noch Cristi geburt firzenhundirt iore dornoch in dem sechs und zwenzigsten iore an sinte Martinstag. Und dobei seint gewest die erbern leute Kleinhensil, burgermeistir zu derselbigen zeit, Michel Melzir, foit, Matis Mlczer, Niclos Neumeister, Hanus Billich, Nicolaus Konrad, rot- mannen und andir vil erbir leute gesworene und gemeine, den das wissende ist. Podle pergamenového originálu z Archivu města Ostravy, sign. 7, dobře zachovaného, rozměru 25,5 cm X 16,3 cm; plica 2,6 cm. K originálu jsou při- věšeny tři dobře zachovalé pečetě, a to Vavřince ze Šenova, jeho bratra Mi- kuláše a města Ostravy. A. Adamus, Sbírka listin k dějinám města Mor. Ostravy, str. 21, č. 12. 161 1430 leden 22. Skočov Bolek, vévoda těšínský a pán velkohlohovský, potvrzuje, že Tičko z Logova prodal Petru Nitkovi z Horní Lištné („polnischen lehsen") ves Nýdek se vším příslušenstvím. Wir Bolko, von Gotis gnaden herzog in Slezien, herre zu Teschin und zu Grosen Glogaw etc., bekennen und tuen kunt offentlich mit desim brive allen, di en sehen, horin adir lesin, das vor uns kegenwertikeit komen ist der tochtige Ticzko von Logow, unsir getrau liber, wolgesund an leibe und an vornuft mit wolvorbedochtem mute, mit gutem willen, umbetwungen gab uf und verreichte recht und redlichen in unsir hende im namen eines rechten erbkoufis dem tochtigen Petir Nitken von der polnischen lehsen, seinen ge- erben und rechten nochkomelingen das dorf und gut Nidek in unserm Teschni- schen weichbilde gelegen, mit allen hirschaften, zinsen, leuten, gulden, erun- gen und zufellen, mit ackern gearn und ungearn, mit wesen, weiden und wese- wachsen, mit welden, heiden, poschen und ..., mit geholze, rutechte und stru- techte, mit wassern, wassirlouften, wassirgengen, pfulen, lachen, ausgengen, graben ubern tempmen mit fischereien, molen, molsteten, teichen, teichsteten und sonst mit allen andern seinen zugehorungen, di zu dem egenantem dorfe und gute Nidek gehoren, wie man di mit sunderlichen odir gemeinen worten benenen moge, klein und gros, nichtis ausgenomen, noch ausgesundt. Sundir in der rechten und alle der masse, als der nebenante Ticzko von Logow und seine vorfarn gehabt, gehalten und besessen haben, in den reien und grenzen, als das vorgenante gut Nidek von alders ausgesatzt, gelegen und umbfangen ist und von andern guten umb und umb gesundirt ist. Des so haben wir angesehen dinst und fleisige bete und haben von sunderlicher gnade mit rechtir wisse dessen kouf und verreichunge gegunst und dem obgenanten Petr Nitken von der polanischen lehsen seinen geerben und rechten nochkomlingen das inege- dochte dorf und gut Nidek gnadiklichen gereicht und gelehen, gonnen, ... und leien in kraft und macht dis brifs zuhaben, zuhalden und zubesitzen, zuver- koufen, zuversetzen, zuverwachsiln und domete tuen und loessen noch freier willekor, als mit irem erbe und gute und zuwenden in den notz ir beheglich- keit, als sie den das allirnuzlichste uns ... wirt dunken sein, idoch unsern dinsten und rechten unschedlichen. Mit orkunde dis brives versigelt mit un- serm anhangenden ingesegel und domete bestetiget. Gescheen und geben zu Skotschau an der nehsten Mitewachen noch sinte Elisabeten tage noch Crists

Strana 45
geburt tausund fierhundert und dornoch im dreisigsten iaren. Und dabei sind gewest unser getrauen lieben Hannos Pietleth Kornicz zum Swarczenwassir, herr Aless von der Orle, Przedbor von Panyow, Mikundey von Schombg, Niclas Tscholle von Czechowitz und herr Niclas Sobko Kornicz, pfarer zur Tczirla, unser floder und schreiber, dem der brif befolen wart. Podle pergamenového originálu ze Státního archivu v Brně, sign. FM III/I, dobře zachovaného , špatně čitelného, rozměru 31 cm X 19 cm; plica 5 cm. K originálu je přivěšena pečet těšínského vévody Bolka na zeleno-červené, hedvábné šňůře, zhotovená z červeného vosku. Bretholz, Regesten der Originalurkunden im Archiv des Franzes-Museums. III. Urkunden der Herzoge von Teschen und Grossglogau aus den Jahren 1430—1611, str. 20—26 (výpis). Dosud netištěna. 162 1430 duben 5 Těšín Bolek, vévoda těšínský a pán velkohlohovský, potvrzuje, že Děček z Dět- marovic prodal Čamborovi z Gořic1) ves Wernersdorf (?) se vším příslušen- stvím. Wir Bolko, von Gotis gnaden herzug in Slesien, herr zu Teschen und zu Grosen Glogow etc., bekennen uffentlichen mit desim brive vor allen, di en sehen, horen und lesen, das vor unser keginwortikeit komen ist der erbar Dzeczko von Dietmarsdorf, unser getreuer lieber, volgesund an leibe und an vernuft mit wolvorbedachten mute, mit gutem willen, unbetrungen gab uf und vorreichte recht und rechtlichen in unsere hende namen eines rechten erbkoufis dem tochtigen Tschamboren von Gorziz, seinen erben und rechten nochkomelingen das dorf und gut Wernersdorf in unserm Teschnischen weich- bilde gelegen mit allen hirschaften, zinsen, renten, gulden, erungen und zuvellen, mit ackern gearn und ungearn, mit wisen, ... und wesewachsen, mit welden, heiden, poschen, eichgarten, geholze, rutechte und strutechte, mit wassern, wassirlouften, wassirgengen, pfulen, lachen, ..., greben obern tempmen, mit fischereien, molen, molsteten, teichen und teichsteten und mit allen andern seinen zugehorungen, di zu dem egenanten dorfe und gute Wernersdorf geho- ren, wi man di mit sunderlichen adir gemeinen worten bennenen moge, klein und gros, nichtis ausgenomen, noch ausgesundert, sundir in den rechten und in alle der mase, als der inebenante Dzeczko von Dietmarsdorf und seine vorfaren gehabt, gehalden, und besessen haben, in den reien und granizen, als das vorgenente gut Wernersdorf von alders ausgesezt, gelegen und umbfan- gen ist, und von andern gutern umb und umb gesundert. Das so haben wir angesehen dinst und fleisige bete und haben von sunderlichen gnaden mit wisse desen kouf und verreichunge gegunst und obgenanten Tschamboren von Gorziz und seinen geerben und rechten nochkomelingen das mergedochte dorf und gut Wernersdorf gnadiklichen gereicht und gelehen, gonnen, reichen und legen. In kraft und macht dis brives zu haben, zu halden und zu besizen, zu verkoufen, zu versetzen, zu verwechseln und domete tuen und lossen nach freier willekor, also mit ihrem erbe und gute und zu wenden in den noz ir beheglichkeit. Als si denen das allernuzlichste und gerouten wird dunken sein und auchso sal uns, unsern geerben und rechtlichen nochkomen der of- genante Tschambor und seine geerben in dem genanten dorfe und gute Wer- nersdorf dinen mit einem gewopnetem, wolgereten und angezewenten schutzen idoch sonst unschedlichen unserin rechte. Mit orkund dis brives versigelt mit unserm anhangendem ingesigil und domet... Geschehen und geben zu Teschen an der nechsten Mittewochen noch dem Sontage Judica in der Fasten noch Crists geburt tausend iar dornoch im dreisigsten iaren. Und dobei sint ge- west... getreuen lieben herr Sobko Kornicz von Ropicz, Hanuss Pyntlath.... 1) Biermann se domnívá, že se jedná o Hradiště-Grodischtz.

Strana 46
von Pogurzy, Niclas ... von ..., Jacubke von Brzezowiz, erbfoit zu ..., pfarer zur Tschirla, unser ploder copelan..., schreiber, desin brif zu schreiben von uns in befelunge gehabt hot. Podle neúplného opisu listiny ze Šeršníkova rukopisu „Diplomata", sign. DD-VIII/6, č. 80 a sign. DD-IX/6, č. 5 z musea v Cieszyně. Originál se ztratil. Dosud netištěna. 163 1431 srpen 10. Těšín Vladislav a Přemyslav, vévodové těšínští, potvrzují, že Jan z Vilamovic pro- dal svůj majetek v Malé Pruchné za 23 hřiven českých grošů Jakubkovi z Bře- zovic. e jméno Boží amen. K věčnej paměti. My Vlodek a Přemek, z Boží milosti knížata a páni těšínští a Velikého Hlohova etc., vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, kdož je uzří, čísti nebo čtúce slyšeti bude, že vystúpil před nás slovutný Jan z Vilamovic, věrný náš milý, a vyznal, kterak prodal všechno to, co měl v Malej Pruchnej, kteráž v těšínském našem jbitě záleží, slovutnému Jakubkovi z Brzezowic, věrnému našemu milému i jeho erbuóm a potomkom k věčnému dědictvě za tři a dvaceti hřiven grošóv, kteréž pohotově zaplaceny od něho přijal a jemu to před námi vzdal se vším příslušenstvím, pastvami, svobodami, všemi požítky malými i velikými, jakož sám držal, nic sobě, ani svým erbuóm pozůstavujíc, ve všech mězách a hraničách, jakož od starodávna záleží. I prosil nás nadepsaný Vlastok, abychme takového kupu schválili a toto Jakubkovi a jeho erbuóm potvrditi ráčili, a my k podobnej prosbě naklonění jsúce, potvrzujeme toho močí listu tohoto tak, že psaný Jakubek i jeho erbuové mohú a mají požívati, jakož nejlépe budú moci svým panstvím činiti, nic pozůstavujíce ani vyjímajíce, a mohú to dále prodati, zastaviti, oddati. Tomu na svědomí potvrzení a větší jistotu svú jsme vlastní pečet k tomuto listu přivěsiti kázali. Jenž dán v Těšíně den svatého Vavřince od Narození Syna Božího tisíčého čtyřstého a třidsatého prvého. A přitom jsú byli věrni naši Mikuláš Čelo z Čechovic, starosta těšínský, Jan z Tvorkova, Machin z Bludovic, Niklik z Petrovic, Cvik z Mistřovic, Mikuláš z Třenkovic a Bírga z Vilamovic, jemuž tento list poručen byl. Podle pruchnenského kopiáře purkmistra a rady města Těšína z 5. července 1704, č. 3 z WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1208. Dosud netištěna. 164 1432 listopad 19. Těšín Jan Hnut ze Stonavy prodává Staškovi z Malé Pruchné zbytek země v Malé Pruchné za 40 grošů, které mu bude spláceti ročně po 5 groších. lá, Jan Hnut ze Stonavy, vyznávám tiemto listem všem nynějším i budúcím, že jsem s dobrú vuolí prodal a moci tohoto listu prodávám Staškovi z Malej Prochnej, kmetovi svému, zbytek te země v Malé Pruchné za firdunk grošů tím obyčejem, aby dřívejmenovaný Stašek neb jeho erbové mně Janovi Hnu- tovi anebo mé manželce nebo mým erbům anebo budúcím pánům od tého jistého zbytku každý rok dal pět grošů a dvojíc kůr na svatého Michala. Tomu pro lepší jistost a svědomí svou jsem vlastní pečet k tomuto listu svým dobrým věděním přivěsil. Jenž dán a psán v Těšíně v ten den svaté Alžběty léta od narození Syna Božího tisícího čtyřstého třicatého druhého. Podle pergamenového originálu z WAP v Cieszyně, sign. 7, dobře zachova- ného, rozměru 15,8 cm X 11,8 cm; plica 1,1 cm. Pečet Jana Hnuta ze Stonavy, přivěšena kdysi na pergamenovém proužku, schází Dosud netištěna.

Strana 47
165 1434 březen 12. Těšín Václav, vévoda těšínský a pán velkohlohovský, daruje Tičkovi z Logova za věrné služby kus pole u tří dubů, zvaného „na lochni", v vsi Kiselova. Wir Wenzlaw, von Gotis gnaden herzog in Slesien, herr zu Teschin und zum Grossen Glogowie, bekennen uffentlichen mit diesem brive vor allen, di en sehin horen adir lesen, das wir angesehen haben willige stete und 1leissige dienste, di uns unser getrauer lieber Tize von Logow manchfeldicklich getraulichen willichlichen uns ofte getan und erzeiget hat und in kunfti- gen zeiten noch tuen wird, mag und sal und haben von furstlicher ange- borner mildekeit und ... ... uns rechte namen und eldisten dem vorgenanten Tizen von Logow, seinen geerben und rechten nochkomelingen gnadichlichen gegeben und geben in kraft und macht dies brives unser feld und den flek den man di lochni nennet bedeutlichen von den dreien grossen eichen bis zu der Kiesselaw mole und beide uber mitsambt dem wasser doselbist so fern, als vorbenant ist mit aller herlichkeit zuhaben, zuhalten, zugebrauchen, zu- bessern, zugeniessen, zuversetzen, zuverkoufen,..., zuvergeben erblichen und ewiglichen aller sachen ungehindert besitzen mit aller seiner zugehorunge gros und kleine, nichts ausgenomen noch ausgesundert gleich und also wir und unsere vorfarn dasselbige feld locheny gehabt. gehalden und besessen haben. Also sal auch der vorgenante Tize von Logow und seine geerben haben, halden erblichen, ewiglichen und von uns und unsern nochkomelingen aller sachen ungehindert intrag besizen und domete tuen und lassen, wie em seinen geerben und rechte nochkomelingen allerbequeimste und nuzlichste gebouten wird dunken sein. Mit orkunde dis briws versegelet mit unserm an- hangenden ingesegele und domete verewiget und bestetiget. Gescheen und geben zu Teschin des nechsten Freitagis vor dem Sontage Judica noch Cristi geburt tausend fierhundert und dornoch im fier und dreissigsten jar. Und dabei seint gewest unser getrauen lieben Goch von Ochab, hauptman zu Teschin, Sigmund von Kuntcziz, Jan Kornicz von Ropicz, Machni Kornicz von der Blaude, Hanes Hnut Kornicz von der Stonaw und herr Niclas Kor- nicz thurmher zum Grosen Glogow, unser schreiber, dem das brif von uns befolen wart. Podle pergamenového originálu z WAP v Cieszyně, sign. 9, dobře zacho- vaného, rozměru 27,4 cm X 16,2 cm; plica 3,5 cm. K originálu je přivěšena na modro-hnědé, hedvábné šňůře, z poloviny zachovaná pečet těšinského vévody Václava. Dosud netištěna. 1434 březen 17. Těšín 166 Václav, vévoda těšinský a pán velkohlohovský, daruje se svolením těšínské vévodkyně Ofky Petru a Mikuláši Lesenerovým statek v Bobreku u Těšína a osvobozuje jej ode všech povinností. Wir Wenzlaw, von Gotis gnaden herzog in Slesien, herr zu Teschin und zum Grosen Glogow etc., bekennen offentlichen mit disen briv allen letzimfti- gen und zukumftigen sunderlichen itzlichen, di desin brif sehen horin ader lesen, das mit willen der hochgeborn furstin und frauen Offken, herzoginne zu Teschin, und lieben frauen und mutter und dorzu mit ... und rechte und eldisten ... gesund an leibe und sinnen recht redelichen erblichen und ewig- lichen und umbetwungen durch fleisiger dinste wille Nicolaen und Peter Leh- sener, gebruder und getrauen lieben gegeben haben und durch her noch tuender dinste wille ... den ...... getrauen lieben Nicolas Lesener und Petro, seinen bruder, Katherinam Nicolaen vor genen elichen hausfrauen, der bei der bruder geerbten und rechten nochkomen und hofferbit ganz und

Strana 48
gar und ... ... noch unser nochkomenden und hernoch .... .., des Teschi- nischen landes ausgihende noch ... de, di wir und unser vorfaren gehabt, gehalten und uf dem erbe das do zwischen ... und ieccken erbenleut besessen haben in dem Bobirdorfe in unseren Teschinischen gebiete und weitbilde gelegen und gleiche und in aller ... als wir und unsere vorfaren sulche ... erbit gehabt, gehalden, genossen und mit rechte besessen haben. Bleiche also sullen si auch di vorgenanten bruder und fraue Katherina, geerbte und rechte nochkomelinge haben, halten, gebrauchen, geniesen, verwechseln, versetzen, verkaufen, erblichen und ewiglichen ... und an alle unsere und uns geerbte hindernis und ... gemachlichen und geruhelichen zu besitzen und ... als das wir und unsere geerbten und rechten nachkomen ... ... uf dem vor ... gute nimer haben, noch ewiglichen ... uns ader durch einen andern uns di zutuen begern wellin do sei uf dem vorgemeldetn gute, wer do sei ader doruf wone der sal sulcher ... erbit von uns unsern geerbten und rechten noch- komelingen frei... und ledig sein und ... sibendhalben schilling den wir ierlich zinse uf dem oftegenanten gute haben unschedlichen... obgeschreben sachen haben wir stete und ganz und ...... die in kraft und macht dis brifes versigelet mit unseren anhangenden ingesegele und domete verewiget und bestetiget. Gescheen und gegeben zu Teschin am nechsten Freitage vor dem Palmentage noch Crists geburd tausent fierhundert und donoch im fier und dreisigisten iar. Und dabei seient gewest unsere getrauen liebin Goch von Ochab, hauptmann zu Teschin, herr Aless von der Orle, Sigmund von Kun- czicz, ... Kornicz von der Blaude, Wrochnik von Schepetowicz und herr Nic- las Kornicz, thurmherr zu Grosen Glogow und schreiber, der desin brif von uns in befelunge gehabt hat. Podle pergamenového originálu z Okresního archivu v Českém Těšíně, sign. 3, velmi poškozeného a špatně čitelného, rozměru 21,5 cm X 20 cm; plica 2 cm. Pečet s dolním okrajem pergamenu je odtržena. Na plice: Id 4. Na rubu: Nr. 31. Herzogs Wenceslai Privilegium auf ein Gut in Borek, dato Freitag vor Palm Sontag 1434, für die Brüder Niklas und Peter Lesener. Dath ow patek przed Palmowu nedely letha 1434. Dosud netištěna. 167 1434 červenec 31. Těšín Ofka, vévodkyně těšínská a Václav, vévoda těšinský, darují Janu Pohanovi a jeho manželce Dorotě masnou lávku poblíže „bratrské studánky" v Těšíně. Wir Ofka, von Gotes gnaden herzoginne in Schlesien, fraun zur Teschen etc., und wir Wentzlaw, von denselbigen gnaden hertzog in Schlesien, herr zur Teschin und zum Grosen Glougau etc., bekennen ufentlichen mit diesem briefe vor allen, die en sehen, horen oder lesen, das wir angesehen haben willige und fleissige dienste, die uns unser getrauer lieber Hans Pohan manche stund und merklichen geton hat und tuen wird, mag und soll, und haben mit vor- worte unserer ratmannen und eltister dem genanten Hannosen Pohan, Do- rothen seinir ehelichen hausfrauen, ihren geerben und rechten nachkommlin- gen, von furstlichen angeboren mildekeiten recht redlichen, erblichen und ewiglichen, unwiederruflichen gegeben die fleischbank, so man vor dem bru- derborne unter die fleischbank gehet, an der ecken of die rechte hand in unsir stadt Teschin gelegen und geben en die genante fleischbank, gonnen, reichen zinsfrei und aller andern beschwerunge frei, wie man die erdenken mochte, in kraft und macht dies briefis zu haben, zu halten, zuversetzin, zu- verkeufen, zuvorwechsiln, zuvergebin, zugebrauchen, zugeniessen, erblichen und ewiglichen zubesitzen und domete thuen und lassen nach seiner willekor, als mit anderen ihrem erbe und gute, von uns, unseren geerben und rechten nochkommen, aller sachen insolle und intrag ungehindert. Mit orkunde dies briefis versegelt, verewiget und bestetiget mit unserm anhangenden ingese

Strana 49
gelen. Geschehen und gegeben zur Teschin am nehsten Sonnabinds nach sindte Jakobstage des heiligen Zwelifboten nach Crists geburt tausind fierhundert und dornoch im fier und dreisigisten iare. Und dabei seind gewest unsere ge- trauen lieben Niklas Kornitz von Baumgarten, unser marschalek, Goch von Ochab, hauptman zur Teschin, Machin Kornitz von der Blaude, Andreis Kor- nitz von Ogrodzon, Niklas von Jilownitz, Niklas von Arnsdorf und herr Niklas Kornitz, thurmherr zum Grosen Glogau, unser schreiber, dem dieser brief von uns befohlen ward. Podle opisu listiny ze Sbírky opisů listin ze 13.—18. století, uložené ve WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1191. Originál se ztratil. Do roku 1938 byl uložen v museu v Cieszyně. Dosud netištěna. 1434 srpen 24. Těšín 168 Václav, Vladislav, Přemyslav a Boleslav, vévodové těšínští a páni velko- hlohovští, zastavují Frýdek se zámkem, Bruzovice, Staré Město u Frýdku, Bašku a Nižní Lhoty za 500 kop pražských grošů Arnoštu z Tvorkova a z Pol- ské Ostravy. Vá, Arnošt z Tvorkova a z Polské Ostravy, vyznávám tiemto lístem všem, ktož jej uzří aneb čtůce uslyší, že sie jest taková smlúva stala mezi osvíce- nými knížaty, knížetem Václavem, knížetem Vlodkem, knížetem Přemkem a knížetem Bolkem, knížety těšínskými a pány Velikého Hlohova, jako pány mými milostivými s jedné strany, a mezi mnú s druhé strany, s radů a povo- lením bratróv svých vlastních Ondřeje, Zbíňka a Jana, také z Tvorkova a z Polské Ostravy, o zámek Frýdek i což k tomu následuje. Najprv, že Jejich Milosti jsem na ten zámek Frýdek i čož k tomu slušie pět set kop grošov, dobrých stříbrných, za každú kopú šedesáte grošov počítajíč, pojčil jakožto na město Frýdek, Bruzoviče, Staré Město, Bašky, Lhoty na všečko městečské zbožie pod takovými úmluvami, jakož sě dúole píše, takže mám ten zámek Frýdek čtně, řádně držeti, jako dobrý člověk, a z toho zámku s žádným člo- věkem, buď kdož buď, neveletý bez povolenie knížat svrchupsaných, anebo rady jejich, a zvláště s těšínskú zemí a jinými zeměmí Jejich Milostí, a poddaný jsú žádnych natiskúov nečiniti, žádným obyčejem, ale je při jejich starých právech zasazeně držeti a zachovati. Také slibuji, že ten zámek má Jejich Milosti anebo jejich úředníkóm odevřen býti, kdyžby jejich milost kázala a toho potřebovala po všečky časy a zvláště starostě těšínskému, kterýž v ten čas bude, a žádného člověka a slibují na tom zamče nechati chudého aneb bohatého, buď kdož buď, bez vuóle a povoleně kněžat svrchupsaných, anebo jejich uředníka. A slibuji věrným obráncím býti země těšínské, buď to lupeníje, drabče i všelijakých škod beze lsti vedle svého všeho přemoženje. A jestliž že by ten zámek skrze mně ztračen byl zradů neb stečením, jehož Božie ostře, tehda předepsaná kněžata nemají mně, mých peněž, ani budú povinností zaše dáti ani navrátiti, kterýchž jsem Jejich Milosti na ten zámek pojčil než mám jich škodú býti. Pakliby Jejich Milost toho zámku zase dobyli anebo dosáhli, buď jakž buď, tehda Jejichž Milost má mně dati mé peníze a navrátiti. Pakli bych já sám toho zámku dosáhnutí mohl, zase anebo těch peněz na tom zboží postihnutí, to mám také beze lsti učiniti. Pakliby močná ruka přitrhla a mne dobývala a na napřed jmenovaném zámku, tehda mám bez meškanie napřed- psaná kněžata aneb úředníky jejich milosti obeslati, aby mne ratovali, a jestli mne Jejich Milost aneb jejich uředníci neratovali a močná ruka mne dobyla a já zámek ztratil, tehda častojmenovaná kněžata povinovati jsú mne a mé peníze dáti a navrátiti. A ten zámek a zbožíe svrchupsané mám držetí čtvry léta od datum tohoto listu úplně a pořád počítajíč, tak jakž jsú předepsaná kněžata drželi se všemi a nič pozostavujíč, a po čtyřiech letech, která by strana v těch úmluvách nechtěla déle státi, má jedná druhej puól léta napřed dáti věděti a ve dvú neděli po postupení tvrze a zboží mají mne kněžata po- depsaná mé peníze dáti a zaplatiti a ty bez zmatkúov na Polské Ostravě polo- žiti. Pakližby Bůh Polské Ostravy neuchoval, ale čtyři míle odtavad tu kdyžby

Strana 50
svrchupsaný Arnošt anebo jeho věrná ruka kázali a když bych měl svrchu psané tvrze postupiti i zbožie kněžatom svrchupsaným aneb jejich uředníkóm, maji mne svrchupsaná knížata tolikéž mých rukojmí přistaviti, kteříž vedle jiných prvních rukojmí povinovati jsú mne ve dvú neděli po postupnej tvrzie mé peníze dáti a zaplatiti, tak jakož sie svrchu píše bez zmatkóv všelijakých. A slibuji Jejich Milost ostřehati v jejich zemi věrnie a dáti věděti čožbych zvěděl zemského dobrého aneb zlého a to vše učiniti slibuji beze lsti a v tom opatřen býti. A jestližeby mne Jejich Milost potřebovala kterým jízdam do Moravy, mám a slibuji jetí a Jejich Milost dobře a zemské věrně jednati, jako dobrý člověk, a Jejich Milost má mne na stravu dáti, ale nemá mne za škodu státí, jestli žeby mne jejich milost potřiebovala do Slezě na knížecí strany mám jetí a Jejich Milost má mne úplnů potřebu dáti i koňam i za škodu státí. A jestliže bych jat byl v jezdě kněžat svrchupsaných anebo mi se které příhoda stala na knížecí straně, jehož Buože uchovaj, tehda Jejich Milost má u mne státi a pračovati, jako o svého služebníka a mne bez mé škody vyvoditi. Také nemám na ten zámek žádného grošu naložiti na opravovanie bez vúole Jejich Milosti a bylo-li by potřebě pro zemské dobré te tvrzie Frýdku zbořiti aneb vypaliti, proto tomu slibuji obyčejem všelijakým a kdyby potřebě bylo čeleď na Frýdku položiti a Jejich Milost ji poslati. Tej čeledí Jejich milosti jmají potřebu dáti a připrosil jsem urozených a slovutných přátel svojich dobrých, aby za mne te smlúvy sdrženě slíbíli a pečetí své k listu zavěsilí, Ondřeje z Tvorkova a z Jasenice, Mikuláše z Tvorkova a z Monkovic, Ondřeje z Tvor- kova a Polské Ostravy, Jana z Tvorkova a z Polské Ostravy, bratróv vlastních, Mikuláše z Paskova a Uničle z Lutyně. A my svrchupsaní rukojmě svým ... slibujem naší čistú dobrú věru za zdržení svrchupsané smlúvy a se všemi kusy, punkty a artikuly napředpsané beze vše zlé lsti a chytrosti, bez zmatkóv a porušenie všelijakého, řádně věrně, bezprostředně nadepsaný Arnošt má úplně držeti a poplniti, jako dobrý člověk kněžatom svrchupsaným a starostě jejich k věrné ruče jesto nyní jest, aneb potom v přišlých časěch bude. Pakli by toto nesplnil, tak jakož sie svrchu píše dokonale, máme jeho opomenutí ak v měsíči tú úmluvu dokonal. Pakli by té smlúvy v měsíči nezdržiel a ne- dokonal, jakož sie svrchu píše, tehda nás rukojmí svrchupsané kněžeta často jmenovaná aneb úředníči jejich mohú mají nás upomínati, láti, haněti, tak jakož sie Jejich Milosti aneb jejich úředníkóm najlépe zdáti bude a my ru- kojmí nemámy proti tomu žádným obyčejem býti ani mluviti tak dlúho, až by ta úmluva byla zdržena od Arnošta svrchupsaného, jakož sě svrchu píše. Pak-li bychom ješče tak plniti nedbali, tehda máme a slibujeme záluch vjítí a vléči do města Těšína v dom čného hospodáře, tu kdiež nám od naších věřitelóv ukázáno bude, a odtud slibujemy nevyjíždětí, ani vychoditi žádným obyčejem, ani právem duchovným, ani světským, ani na žadné pánské, ani panenské volanie tak dlůho, až bychom smlúvu svrchupsanú společnú a neroz- dílnú zdržieli a úplně dokonali. A kdož by tento list měl kněžat předepsaných dobrú vuóli ten má a bude měti plnú moc a právo ke vším svrchupsaným kusóm jako kněžata nadepsána sama. Tomu všemu na svědomí já, Arnošt, i rukojmí předepsaní kázali jsme naše vlastní pečeti k tomuto lístu s vědomím přivěsiti. Jenž dán na Těšíně léta Narození Božího tisíčího čtyrystého třitsatého čtvrtého den svatého Bartlomea apoštola Božího. Podle pergamenového originálu z WAP v Cieszyně, sign. 8, značně poško- zeného, rozměru 46,8 X 25,3 cm; plica 2,3 cm. Všech sedm pečetí, přivěšených kdysi na úzkých pergam, proužcích, schází. Dosud netištěna. 1436 červenec 13.Těšín 169 Ofka a Václav, vévodové těšinští, prodávají ves a statek v Pruchné za 100 kop pražských grošů Alešovi z Orlové. Wir Ofka und Wenzlay, von Gotis gnaden herzoginne und herzog zu Teschen und zum Grosen Glogov etc., bekennen ofentlichen mit diesem briwe

Strana 51
vor allen, die en sehen, horen oder lesen, das wir mit vorworte unsir rate und eldisten recht redlichen erblichen und unwediruflichen dozu ewigen verkauft haben, unser dorf und gut Prochno in unserm Teschnischen gebiete gelegen, mit allen furstlichen obirsten und nedirsten, rechten und gerichten, mit akern gearn und ungearn, mit wesen, welden, heiden, poschen, rutechte und stru- techte, mit wassern, wasserlauften, ausgengen, teichen, teichsteten, molen, molsteten und sonst mit anderen allen seinen hirschaften, nutzen, nutzbar- keiten, herlichkeiten und zugehorungen, wie man ein igliches benennen und ausgesprochen mochte und hiermit nicht benannt noch beschreben, nichts aus- genommen, noch ausgesundert, sunder in den gerichten und granizen und ouch in den rechten, als das vorgenannte dorf und gut Prochno von alders ausge- satzt, gelegen, umbgrifen, und von andern umblegenden gutern gesundert ist. Gleiche und in solcher herschaft, als wir und unser vorfahren herrn des Teschnischen landes gehalten und besessen haben. Deme edlen herrn Alstchen von der Orle, seinen kindern und kindes kindern und herr die kinder um lossen wird umb hundert marg guter Behemischer groschen und Polanischer zal, die wir von dem genannten herrn Alstchen zu uns merglichen dorf empsan- gen und bezahlit genommen haben, und wir haben durch dienste willen, des vorgenannten herrn Alstchen, unseres getreuen liben, di her uns manch stunde getraulichen und merglichen getuen hat vor sunderlicher gunst und gnaden em gegeben in kraft und macht dis briwes das benannte dorf besir ist denn hun- dert marg der vorgenannten muntze und zal das her das alsambt als oben be- riffen ist, und wie em verkauft haben zu seinen lebetagen, seiner kinder und kindes kindern, frei sonst aller anderen beschwerungen, wie man die erdenken oder ausgesinnen mochte haben, halden, den besten gebrauchen, genissen, versezen, verkaufen, vervechseln, vergeben und domete tun und loesen nach freier willekor, als mit andern erem erbe und gute, frei und ewiglichen vor uns und unsern nachkommen herrn des Teschnischen landes an allen intrag alder funde unwedirsprechlichen erblichen und ewiglichen besitzes sullen, in alle der masse, als wir und unser vorfahren das selbe gehabt und besessen haben, doch mit solichem unterschede worde der herr Aletsch, vorgenannte seine kinder oder kindes kindern, das vorgenannte dorf und gut Prochno wieder verkaufen, verwechseln, oder vergeben, und wer denn das von en und noch en mit ergunst haben und besizen werde. Der sal das auch frei haben, halden und noch der obgeschreben begreifunge besizen, das der selbige sal uns und unsern nochkommen fursten herrn des Teschnischen landes bei andern unse- ren mannen des landes vor dem obgenannten dorfe und gute Prochno, denen pflichtig sein, mit einem schutzen und togelichen pferde von funf marken, und nicht mehr, noch herr sullen und wellen wir und unser nochkommen entrangen. Mit orkunde dis briewes versigelet mit unsern anhangenden ingesiegelen und domete verewiget, befestet und solichen obgnanten kaufgabe und dieses brie- wes innehaldunge gantz bestetiget. Der da gegeben ist zu Teschen an sinte Margarethentage, der heiligen jungfrauen, noch Cristi geburt tausend fier- hundert und dornoch im sechs und dreisigisten jare. Und dobei seint gewest unsere getreuen lieben Jan Kornicz von Ropicz, Hans Kysselovsky, unser burgermeistir, Miczko Dingilowsky, Nickligk von Schonow, Mikunday Kornicz, Hannus Bausar von Siemorads und herr Niklas Kornicz, kantor zum Grosen Glogow, unser schreiber, dem dieser briw von uns befohlen wart. Podle pruchnenského kopiáře purkmistra a rady města Těšína z 5. července 1704, čís. 5 z WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1208. Originál se ztratil. Dosud netištěna. 170 1438 červenec 31. Těšín Ofka, Václav, Vladislav, Přemyslav a Boleslav, vévodové těšinští, prodávají městu Těšínu za 750 kop českých grošů právo ražení mincí. Wir Ofka, von Gotes gnaden herzogin zu Teschen etc., und wir Wentzel, Wlodke, Przemke, Bolke, von denselben gnaden hertzoge zu Teschen und herrn

Strana 52
zu Gros Glogau etc., bekennen ofentlich mit diesem briefe allen und jeglichen, die ih sehen oder horen lesen, das wir mit witzigem vorrathe unserer rate und eltesten recht, redlich, ehrlich und unwiederruflich verkauft haben, und in kraft und macht dieses unseres briefes verkaufen unsere muentze, die wir und unsere vorfahren fursten in unserem Teschnischen weichbilde gehabt und gehalten haben, mit allen der vorbenannten muentze rechten, nutzbarkeiten und zugehorungen, wie man ein jegliches bedeiten, benennen und aussprechen mochte, und hierinn nicht benannt beschrieben stunde, nichts ausgenommen noch ausgesondert, uns und unsern nachkommen fursten und hernn zu Te- schen, darinnen in nichten behaltende, sondern in allen den rechten als wir und unsere vorfahren fursten und herrn zu Teschen die vorbenannte muentze gehabt und gehalten haben, unserer stadt Teschen und der gantzen gemeine daselbst, ihren kindern und erben und rechten nachkommen, die jetzund sein, und in kunftigen zeiten sein werden um siebente halb hundert mark guter Boh- mischer groschen und Polnischer zahl, die sie uns gantz und gar ausgericht und bezahlt haben, frei und ewiglich von uns und unsern nachkommen herrn des Teschnischen landes ohne allen eintrag, neuer oder alter, fur unwieder- ruflich erblich und ewiglich besitzen sollen. Sie sollen und werden die solche viel und wie oft sie wollen, und sollen sie genussen und gebrauchen nach ihrem besten gutdunken. Und wir geloben in die vorbenannte muentze, ihre rechte und zugehorungen in keiner weise nicht eingreifen, noch infur zu thun bei unserer furstlichen treue. Und wo wir anders thaten, wenn also es oben geschrieben steht, das Gott vor sei, so thaten wir wieder unser wort, brief uns siegel. Auch soll uns und unsern nachkommen fursten und herrn zu Te- schen, die in oben benannte unsere stadt Teschen muentzgeld geben und be- zahlen, alle jahr jahrlich als sie von alters uns und vorfahren fursten und herrn zu Teschen bezahlt und gegeben hat, und sollen uns unsere schuld- briefe, die sie uber uns haben, wieder geben und antworten, und aller andern uns schulden daruber sie briefe mochten haben, uns quitieren und ledig lassen. Auch sollen alle vorhaltene schuldbriefe, die vor dem dato dieses briefes ge- schrieben waren, und uns beruhrten und anlangten, machtlos sein nun und ewiglich. Das zu einem bekenntnis haben wir unser siegel mit unserem wissen und willen an diesen brief gelassen hangen, der da gegeben ist zu Teschen am Donnerstage vor st. Petri ad vincula von Gottes geburt ein tausend vier- hundert jahr und darnoch in dem acht und dreisigsten. Und daber sind gewest unsere getreuen lieben herrn Alsche von der Orlau, herr Niklas Kornitz von Baumgarten, Hans Janzar von Schimoratz, unser marschalk, Sbinke von Schom- berg, unser hauptman, Hans Sobke Kornitz von Roppitz, Malchius von der Blaude und herr Niklas Kornitz, kantor zu Grosen Glogau, unser schreiber, dem dieser brief von uns ward befohlen. Podle opisu listiny ze Sbírky opisů listin ze 13.—18. století uložené ve WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1191. Opis listiny je uveden v Tillerově pozůstalosti č. 13/3 ve Státním archivu v Opavě a v Kaufmannově kronice města Těšína v WAP v Cieszyně. Originál se ztratil. Dosud netištěna. 171 1438 září 11. Těšín Přemyslav, vévoda těšínský, potvrzuje, že Jan Vlastok z Bohdanova, po- ručník paní Machny z Vilamovic, manželky Mikuláše Střelky z Rohova, pro- dal s jejím souhlasem ves a statek Malou Pruchnou Jakubkovi z Březovic. Ve jménu Božie amen. My Přemek, z Božie milosti kníže těšínské etc., vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, kdož jej uzříe aneb čtúce uslyší, že vystúpil jest před nás slovutný Mikuláš Střelka z Rohova a poctivá panie Machna z Wilamovic, jeho vlastní manželka, zdráva a močná sobě jsúc, s ve- selú tváří dobrovolně vyznala jest před námi, že tak jakož slovutný Jan Wlastok z Bohdanova předal a poručník její prodal k dědictvie věčnému její zbožie a ves Malú Pruchnů slovutnému Jakubkovi z Březovic, zemaninoví

Strana 53
našemu, jakož na to slavné listi má, k tomu všemu svrchupsaná paní Machna i s svým mužem svrchupsaným svou plnú a dobrú vúoli dali a k tomu právně a obyčejně odročenie učinili, bez ... všelijakého, takže k tomu zbožíe svrchu- psanému míti žádného práva ani kterého narčenie mětí nemají, s svými erby i také se svými přáteli a bližšími svojimi vymýšleným obyčejem, nyní i v bu- dúcích časích. Tomu všemu na svědomí naší vlastní pečet přivěsiti jsme kázali k tomuto listu. Jenž jest dán na Těšíně, v ten čtvrtek po Narození Matky Božie, léta po narození Syna Božeho tisícčtirista čtyriadcatého osmého léta čtúce. A přítom jsú byli slovutní věrní naší milí Diečko z Diečmarovic, Jiřík z Logova, Krištof ze Stanislavic, Nicolay z Trzenkovic a Ondřej, náš písař, jemužto tento list jest porušen. Podle pruchnenského kopiáře purkmistra a rady města Těšína z 5. července 1704, čís. 6 z WAP v Cieszyně, fond komora těšinská, sign. 1208. Originál se ztratil. Dosud netištěna. 172 1438 prosinec 3. Vratislav Vévodové slezští, mezi nimi také Václav Těšínský a Václav a Vilém Opavští, holdují českému králi Albrechtovi. Hirnach fulget der eid, den di fursten gesworen haben erem erbherrn ko- nig Albrecht zu Breslau anno Domini MCCCCXXXVIII in profesto sancte Barbare. Ich glob und swere uf dem heiligen evangelium, daz ich hie leiplichen berure, das ich nu vorbas mer getreu und gehorsam sein wil euch aller- durchlauchtigsten fursten und herrn, herren Albrechten, Romischen und zu Hungern, zu Behen etc. konige, als einem konige zu Behemen, und Euer Gnade gemahel meiner genedigen frauen, konigine Elizabeth, als meiner genediger angebornen erbfraue, und euren beiden erben vor der allen menschen, und das ich wedir hulfe adir rat geben adir gehelen widir euer person, euir leben adir heil adir euir wesen, sunder das ich euer ere und nutz allezeit getreulichen schaffen wil noch meinem vormogen, und das ich euir schaden und arges verhuten wil vo ich mag, und daz ich euir verrether und wedir- wertigen nimir gehelen wil, sundern euch in sulchen dingen, wo ich die weis, getreulichen warnen und mit allin meinen kreften beistendig sein will, und das ich auch alle und igliche dinge, die zu euir crone zu Behemen gehoren, getraulich halten und tuen will, als dann euir und der crone zu Behemen getrauir furst seinem rechten herrn dem romischen konige, noch des koniges zu Behmen gesetze und loblichen gewonheiten zu halten und zu tunen schuldig ist, und das ich auch alle ding globe und swere zu halten und zu thuen, die der crone zu Behmen getraue fursten Romischen konigen euirn vorfarn gewonlichen gelobt gesworen haben. Also helf mir Got und das heilige ewangelium. Hernoch fulgen noch die fursten, die do den eid getan hobin. Soliche haul- dunge habin die nochgeschrebin fursten unsern herrn dem konige Alberto zu Breslau getan an sinte Barbara obent anno etc. XXXVIII.: herzog Kente- ner, der weise herzog, herzog Wenzlaw von Troppau, herzog Hannuss von Sagan, herzog Heinrich von Grossinglogau, herzog Ludwig von Lobin, her- zog Wenzel von Teschin, herzog Nickel von Ratibor, herzog Wilhelm von Troppau, herzog Bernhard von Oppiln, herzog Hannos von Oppiln, herzog Nickel von Oppiln. Podle C. Grünhagena a H. Markgrafa, Lehns- und Besitzurkunden Schle- siens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter, dil I, str. 20, č. 11, Lipsko 1881 a Abhandlungen der Schles. Gesellschaft, phil.-hist. Abteilung. 1871, str. 63—64. Originál se ztratil.

Strana 54
173 1439 květen 1. Těšín Václav, vévoda těšínský, potvrzuje, že Aleš z Orlové prodal svůj statek a ves Velkou Pruchnou se vším příslušenstvím Jakubkovi z Březovic. Wir Wenzlaw, von Gotis genoden herzog in Schlesien, zu Teschen und zu Grosen Glogau etc., bekennen ofintlichen in desim brive allen den, die en sehen, horen adir lesin, das vor uns komen ist der edle herr Alehs von der Orle, unsir lieber getrauer, wohlgesund leibes und der vornunft, unbet- wungen, noch verleitit, sundir mit rate, guten seinen und rechter wissen, und hot vor uns in unsir hende lossen, in namen eines rechten erbkaufis sein dorf und gut Gros Prochna, unseres Teschnischen gebitis, dem wohltuch- tigen Jakubken von Brzezovicz, auch unserem edlen getrauen, seinen elichen geerben, nochkommen, mit allen und iglichen dorfes und gutes zugehorungen, gebauern, zinsen, ackern gearn und ungearn, wesen, weiden, welden, heiden, poschen, wesserwachsen, ausgengen mit wassern, wasserflisen, fischereien, teichsteten, erungen, holze, rutecht und trutecht, mit obirsten und nedirsten, gerichten, mit sulchen wachten(?), hirschaften, nuzbarkeiten und zuleuften. Also das her das selbis gehalden und von uns an in bekomen, was klein adir gros wil und wenig benant und unbenant, wi man die und iglichs bedeuten und benenne moge, gleich als ob iglichs mit seinen namen benant und be- schreben..., auch mit sulchen grenitzen und reien, als das obgenante gut von alders adir gutir gewohnheit ist, gelegen und von andern umblegenden gutern gesundert, nichtes ausgenomen, also in gleicher weise sullen is auch der vorgenante Jakubke, seine eliche geerben, nachkomen nehsten haben, halden, genissen, gebrauchen, verkeufen, vergebin, verwachsiln, vergeben, domete tuen und lessen nach ihrer freien wilkor und das an eren bestin nuz und frommen zuwenden des bestin. Sie werden kunen adir mogin erblichen besizen, doch unseren diensten unschadelichen, den sie uns von dem ge- nanten gute Prochno und auch von Klein Prochno, das wir en von sunder- lichen genoden haben zugegeben mit einem schotzem uf einem guten pferde von funf margten tuen sullen und bestellen und nicht mer wellin und sullen, wie sie granzen. Mit orkunde dis brives bestetigit und vorsegilt mit unsern furstlichen anhangen ingesiegel. Der gegeben ist zu Teschen, am tage sant Philips und sant Jacobstag der heiligen Zwelfboten, nach Cristi geburt vir- zenhundert jor dornach in dem neun und dreisigsten jore. Dobei gewest sind unsre lieben getrauen herrn Niclos Kornicz, ritter von Baumgarten, Machin Kornicz von der Blaude, Jan Sobko, Jan Hnut von der Stonava, Groch von Ochab, Ticze von Logov und herr Johannes Nobilschitz, pfarer zur Czulav, unser schreiber, dem dieser briv von uns befolen wart. Podle pruchnenského kopiáře purkmistra a rady města Těšína z 5. července 1704, č. 7 z WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1208. 174 1439 září 13. Těšín Václav, Vladislav, Přemyslav a Bolek, věvodové těšínští, darují Jakubkovi z Březovic za věrné služby jim prokázané statek a ves Malou Pruchnou se vším příslušenstvím. In dem namen Gotis amen. Wir Wenzlaw, Wlodko, Przemko und Bolko, von Gotis gnaden ungesundirte bruder herzogen zu Teschin, bekennen ofint- lichen mit desim briefe vor allen, die en sehen adir horen lesen, das wir angesehen haben getreue dinste, die uns unsir getrauir libir Jakubke von Brzezowicz geton hat, tuet und beste willigir tuen mag, in zukunftigen zeiten und vor... und anloge die her uf unsern hause sewire geton hat als her das hilt do von wie ihm etzwas pflichtig bleben wollend im tuen eine wedir- statunge. So haben wir in, seinen elichen geerben, nachkomen und nechsten geerben und geben in kraft und macht desis brifis unser furstlichis abirstis

Strana 55
macht, das wir gehabt haben in und unserm dorfe und gute Klein Prochna, unsirs Teschnischin gebitis, mit allin und izlichin sulchis abirstin, zugeho- rungen, gbauern zinsen, ackirn gearen und ungearen, zinsgetreuden, erungen, erbeten und sonst mit allen und izlichen andirn zuwessen, klein und gros, vil und wenig benant und unbenant wi die mit sunderlichin adir... worten benant sind, adir benant magen werden, gleichsam die alte hir benant und beschreben tunden mit sulchen rechtin, herscheften, gerichten, nuzbarkeiten und zufallin, als wir und unsir vorfahren das selbis gehabt haben und be- sessen, nichtis ausgenomen do mit zu tun und zulosen, verkaufin, versezin, verwechsiln, vergebin und an iren noz zuwenden des bestin sie werden konen adir magen, erblichen und ewiklichen zu besizen, idoch unseren dien- sten unschidlichin. Mit orkund desis brifis bestetiget, ingeweiset und ver- segilt mit unsern eldstin brudir herzog Wenzils und herzog Wlodken inge- sigil, den wir alle unsir zeit genissen. Geschehen und gegeben zu Teschin am Sontag nach Unsir Lieben Frauen tag der geburt noch Cristi geburt firzenhundirt jor, dornoch in dem neun und dreisigsten jore. Dobei gewest sind unsir liebin getreuen herr Niklas Kornicz von Baumgarten, Hannos Hnut von der Stonaw, Machin Kornicz von der Blauda, Niklos Czelo von Czecho- wicz, Goch vo Ochab, Nikl von Schonaw und herr Johannes Nebilschicz, kantor zum Grosen Glogau, dem desir brif von uns befalen wart. Podle pruchnenského kopiáře purkmistra a rady města Těšína z 5. července 1704, č. 8 z WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1208. 175 1439 září 15. Těšín Vladislav a Přemyslav, věvodové těšinští, potvrzují, že Stanislav Gyčalov- ský prodal statek ve vsi Krásné u Těšína za 50 kop pražských grošů Miku- láši Čelovi z Čechovic. In den namen Gotis amen. Zu ewigem gedachtnisse. Wir Wladislaw und Premislaw, von Gotis gnaden herzogen zu Teschin und herrn zu Grossen Glogau etc., bekennen ofentlichin mit desim brefe allen den, die en sehen adir horin lesen, das vor unser gegewartigkeit kommen ist der tuchtige Sta- nislaw, gnant Gelopan Gyczalowsky, unbetwungen und unbetrogen, sunder mit wohlbedachtem muthe und vorrate seiner freude ofenbarlichen bekannte, das er sein forwerg, das er zu Schondorf gehaben hot, dem namhaftigen Niklas Czelo von Czechowicz, seinen ehelichen weibe, seinen kindern, seinen nesten und recht ehelichen nochkomlingen um funfzig mark guter Behemischer groschen und Polnischer zahl recht und redlichin vorkauft hot und ihm uf reichte durch unsere hande in einem namen eines rechten erbkaufes mit allem rechte als her is zewir gehalbit hot erblichen und ewiglichen besitzen und gebrauchen mit allen und itzlichin zugehorungen, mit ackern, gearn und ungearn, mit wisen und wesen, wachsenwesen, puschen, walden, streuchin, hebiln, bergen, teichen, teichsteten und zuse mit allen andirn zugehorungen, wie man die mit gemeinen, adir besundern wortern benennen und bedeutin mag, nichts ausgenommen, sunder in den selbigen granizen und reien, als das genannte vorwerg von andirn erbin in dem vorgenannten dorfe abge- zachet ist, damete zu tun und losen vorkaufin, vorsezin, vorwechselin und vorgabin, wie es ihm und seinen nechsten gut dunken wird. an ihrem nuz und fromen zu wendin. Mit urkunde des briefes vorsiegelt mit unserm angehan- genden ingesegil, das wir in den zeiten bede gebrauchern und domete be- stetigen. Geschen und gegebin in Teschin in der nestem Muntach nach Un- sern Lieben Frauen tag Nativitatis Marie nach Cristi geburt tausind vier hundert und darnoch in dem neun und dreisigstem jahre. Und dobei sind gewest unsre getreuen lieben Goch von Ochab, Wrachnik von Schepetowitz, Niklas von Kleinen Kunczicz, Hanus Wrobel von Nerodzim, Hanus von Kischelau (Kiselov?) und Georgius von Wilmeschau, unser hofschreiber, dem desir brief ward in befolunge.

Strana 56
Podle opisu listiny ze Šeršníkova rukopisu „Diplomata", sign. DD VIII/6, č. 3 z musea v Cieszyně. Originál se ztratil. Dosud netištěna. 176 1440 březen 26. Těšín Vladislav a Přemyslav, vévodové těšinští, prodávají ves Rychuld za 50 kop pražských grošů Jakubkovi z Březovic. In dem namen Gottes amen. Zu einem ewigen gedechtnusse. Wir Wladislaus und Premislaus, von Gotes gnaden hertzogen zu Teschen und herrn zu Grosen Glogow etc., bekennen ofentlichen mit desim briefe allen den, di en sehen oder horen lesen, das wir mit wohlbedachtem mute und mit volkommli- chen rate unser eldisten unser dorf Rycholtow um fumfzig mark guter Be- hemischer munze und Polnischer zal recht und redlichen verkauft haben samt allen hirschaften, zinsen, rechten, genussen, mit ackern gearn und un- gearn, mit walden, puschen, mit wassern, weiden, teichen und teichsteten, molen und molsteten und sunst mit allen andern seinen zugehorungen, son- der in den reien, grenzen, als das vorgenant dorf und gut Rycholtow in unserem Teschnischen gebite gelegen, von aldirs ausgesetzt, von andern gutern gesundert ist, und in alle der masse, als wir das selbige dorf und gut Rycholtow selber gehabt, gehalden, wie unsere vorfaren besessen haben. frei von allen beschworungen und dienste, dem wohltuchtigen Jakubken von Brzezowicz, seinen geerben und rechten elichen nachkomlingen zuhaben, zuhalden, zuverkoufen, zuvorvechseln, zuvergebin, erblichen und ewigli- chen zu besizen und domete tuen und besessen nach freier willekor, wie ihm adir seinen geerben aller nuzlicher und bequemste wird geroten dunken sein. Alle obene geschrebene sachen haben wir stete, feste und ganz bestetigen, den in kraft und macht dises briefes versegilt, bestetigt und verewigt mit unserm angehangendem ingesegil, des wir beide in den zeiten gebrauchten. Gegeben und geschehen zu Teschen am heiligen Osterabende nach Cristi geburt tausent fierhundert und in dem fierzigstem jahr. Und dabei sint ge- west unser treuen liben Niklas Peter von Baumgarthe, Machin Kornicz von der Blaude, Niklas Czelo von Czechowicz, Niklik Schaske von Schonau, Wrachnik von Schepetowicz und Beargund (?), unser schreiber, dem dieser brief wart in befolunge. Podle rychuldského a bonkovského kopiáře purkmistra a rady města Těšína z 3. května 1691, č. 1 z WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1207. Originál se ztratil. Dosud netištěna. 177 Vladislav a Přemyslav, věvodové těšínští, prodávají díl Puncova za 50 kop pražských grošů Jakubkovi z Březovic ke zřízení oltáře ve farním chrámu v Těšíně. 1440 červen 23. Těšín Ios Wladislaus et Premislaus, Dei gracia duces Teschinenses et domini Maioris Glogovie etc., universis et singulis presentibus et futuris presencium noticiam habituris ... et audituris, tenore presencium significamus publice profitentes, quoniam de nostra... sciencia imo non ... nostrorum consiliario- rum desuper maturo prehabito consilio, quinque marcas ... census grossorum Bohemicalium Pragensis monete et numeri Polonicalis, in quam libet mar cam quadraginta grossos computando, in et super tota nostra villa, vulga- liter dicta Punczow, nostro in Teschinensi districtu, nobili Jacobo de Brze- zowicz testamenti et eatreme voluntatis pre memorie quondam generosi Alesch de Orlau executori, pro ministro seu altarista trigenti altaris vivifici Corporis Christi in ecclesia parochiali beate Marie Magdalene in Teschen

Strana 57
pro tempore existentis, vendidisse pro quinquaginta marcis grossorum monete et numeri supradictorum predicteque quinque marce annui census, singulis annuis per ville predicte Punczow incolas et cmethones altariste dicti alta- ris ad carnis priviům una cum media marca cum octo grossis, ad festum Jo- hannis Baptiste una cum media marca cum octo grossis, et ad festum sancti Michaelis archangeli una cum media marca cum octo grossis realiter cum efficacia sub nostri misterialis districtus Teschinensis impignoracionis pena, quem ministerialem capitaneus Teschinensis pro tempore existens ad dicti altariste requisicionem dare debet universi solvi debent, si autem dicti cme- tones et incole prefate ville huius modi impignoracionem minime advertore curare vellent ipsi altariste ipsos cmetones, nobis et nostris posteris reser- vando reservamus, et coram nostra presencia oppidani Teschnenses fratres- que fraternitatis Corporis Christi in prefata ecclesia parochiali personaliter constituti cupientes et cultus divinus... dictumque altare de novo erigeretur altaristaque contentaretur ad prefatas quinque marcas annui census alias quatuor marcas annui census addiderunt, videlicet unam marcam super allo- dio Jakel, oppidani de Teschin, extra muros Teschinenses in Bobrek, et unam marcam super agris Johannis dicti Philip, similiter oppidani Teschnensis, qui agri existunt inter agros nobilis Andree de Kostkowicze et agros Grod- bier extra muros Teschnenses, et unam marcam super Macello carnificum Mikny similiter nostri oppidani, et unam marcam super certa hereditate Ogrozena, quam donavit Bleichar, magister civium Teschnensium, cum suffi- cientibus imminentibus desuper confenctis, qui omnes concorditer coram nobis nostroque pleno consensu desuper habito, sub penis prefatis dictos census ad festa sanctorum Michaelis medium, et ad Georgium medium solu- turos, absque quavis contradiccione se submiserunt, ius patronatus vero et presentandi dicti fratres pro se reservaverunt. Si autem dicti census reemi contingerit, ex tunc seniores fratres pro tempore existentes cum altarista alibi certum censum pro prefata summa pecunie emere tenentur et providere, altarista quoque singulis septimanis per se vel alium quarta feria missam de Corpore Christi decantare tenebitur, fratribus in choro canentibus, alias vero duas missas, unam de Beate Virgine cum collecta pro peccatis, alteram pro defunctis legere erit astrictus, nisi summa festa occurant. In cuius re testimonium sigillum nostrum, quo uterque utebamur, presentibus est appen- sum. Actum et datum in Teschin in vigilia Johannis Baptiste et anno Domini millesimo CCCCXL. Presentibus... et nobilibus nostris fidelibus dilectis Nicolao de Dubowecz, Nicolao de Czechowicz, Machny de Bludowicz, Nic- lich de Petrowicz et Georgio de Wilamowicz, nostre curie notario. Podle neúplného opisu listiny ze Sbírky opisů listin ze 13.—18. století, ulo- žené ve WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1191. Originál, uložený původně ve Státním archivu ve Vratislavi, se během druhé světové války ztratil. Jediná zmínka o této listině je ve SA ve Vratislavi, v repertáři vé- vodství těšínského, 6b, str. 1607, č. 7. E. Němec, Materiály k dějinám Těšínska ve vratislavských archivech „Tě- šínsko" — vlastivědný zpravodaj, 1957, č. 1 (výpis). Dosud netištěna. 178 1440 září 24. Těšín Vladislav a Přemyslav, vévodové těšínští, udělují měšťanům města Bílska výsadu na skladku soli a stanovují bližší podmínky. In Gottes namen amen. Zu einem ewigen gedechtnise. Wir Wladislaus und Praemislaus, von Gottes gnaden brudern und herzoge zu Teschen, Gros Glogau etc., bekennen offentlichen mit diesem briefe vor allen, die ihn sehen, horen oder lesen, das vor unser gegenwartigkeit kommend seind die ehrbar weisen unsere getreue, liebe, vogdt, burgermeister und die ganze gemeine, arme und reiche, inn und vor der stadt Bielitz gesesen, und haben

Strana 58
uns demutiglichen gebeten, das wir ihn geruheten zu der niederlage des salzes gnadiglichen geben, durch besserunge ihrer leiblichen nahrunge. Nun haben wir angesehen ihre fleisige bitte und haben ihn von angebohruer furst- lichen gute und mildigkeit, durch ihres bestes, und mehrunge ihrer nahrung wille, solche freiunge zu der niederlag des salzes gegeben, verliehen und gereichet. Geben, verleien und reichen in kraft und tauglichkeit dieses briefes, also das die innwohner inne und vor der stadt Bielitz gesessen, freie nieder- lage in der stadt Bielitz des salzes haben soll, nun und zu ewigen tagen unge- hindert von uns, unsern nachkommlingen und fursten, zu solcher masse, und vornemlichen also: was die burger in der stadt Bielitz, und vor der stadt Bielitz gesesen, salzes und bancke kaufen, und in die stadt Bielitz bringen werden, davon sollen sie nichts nicht geben, sondern die frei niederlegen, oder was die gaste, oder die, die damit gesellschaft oder gemeinschaft mit den innwohnern zu Bielitz inne und vor der stadt Bielitz bringen wurden, der, oder die sollen von jeder bank salzes einen groschen geben, von der nieder- lage, auch wer da sein eigen pferd hat, inne und vor der stadt zu Bielitz, und das salz vor bas mit eigen pferden daher oder in andere land und stadte fuhren wurde, der soll zu Skotschau halbe mauthe geben, sonern die fuhr- leute, gaste, oder die um lohn fuhren, die sollen ganz mauthen, als es vor alters gewohnheit ist. Zu urkund und sicherheit versiegelt mit unserm an- hangenden insigel, das wir zu diesemmale gebrauchen. Der gegeben ist zu Teschen am Sonnabend vor st. Wenzeslai tage nach Christi geburt vierzehn hundert und in dem vierzigsten jahr. Dabei seint gewest die gestrenge und wohltochtige unser lieben getreue, herr Niklas Ritter, marschalk, genannt von Baumgarten, Mikolasch Czelo, die zeit hauptmann zu Teschen, Machey von Bludowitz, Jakubke von Brzezowitz und Johannes von der Biela, unser hof- schreiber, dem dieser brief ward befohlen zu schreiben. Podle prof. S. George'a, Aeltere Privilegien der Stadt Bielitz, Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Oesterreichisch-Schlesien, ročník 3, Opava 1907/1908, str. 150—151. Originál se ztratil; do roku 1939 byl uložen v Městském museu v Bílsku. 179 1440 říjen 11. Těšín Vladislav a Přemyslav, věvodové těšinští, prodávají za 450 kop českých grošů ves a statek Vendryni Jakubkovi z Březovic. Ve jméno Božie amen. K věčnej paměti. My Vlodek a Přemek, bratřie vlastní, z Boží milosti knížata a páni těšínští a Velikého Hlohova etc., vyzna- váme tímto listem obecně přede všemi, kdož jej vidí anebo čtúce slyšeti bude, že jsme s dobrým rozmyslem, s radú sviech starších pro naše a země své, znamenitě, dobře, spravedlivě, řádně, dědičně a věčně prodali a močí listu tohoto prodáváme zbožíe své a ves Wandryni, jenž v našem těšínském jbytě záleží, k pravému dědictví slovutnému Jakubkovi z Březovic, jeho erbóm a potomkom, za puolpáta sta hřiven grošuóv dobrých stříbrných, rázu čes- kého a čísla polského, osm a čtyřiceti grošuóv za každú hřivnu počítajíce, kteréž jsme hotově od něho zaplaceny přijali, a ty na svubj požitek pro obranu země svej obrátili, se vším knížecím vrchním i dolním právem, i se všemi vinami, panstvím, svobodami a požitky, se všemi případy a příslušen- stvím, nič nevyjímajíče, ani sobě pozostavujíče, s lidmi činsovnými i nečin- sovnými, s rolí oranů a neoranú, s poddacím kostela, s počtami, s lukami, pastvami, s pastvisčemy, s horami, lesy, háji, s chrastinami, s hony svo- bodnými, s rybníky, rybnisčemy, s mlýnem s mlýnysčemi, s vodami tekucími i netekucími, s rybářstvím, s výtoky, s jezery, přiekopami, břehy, hrázemi, s doly, údolím, s údolísčemi i síč se vším a rozličným příslušenstvím v všech mezách a hraničech, jakož ji neboštík Aleš držal, v těch hraničiech, jakož ta ves Wandryně se svými lesy od starodávna vyměřena jest a záleží, kte rémiž sie kolvěk mény menují nebo menovaný býti mohú, tak jakož tu ves

Strana 59
předkové naší, knížata těšínská, i my po jejich smrtí drželí, žádného vlasten- stvě sobě nevyjímajíče, ani pozůstavujíče, nežli tak Jakubek dřívřečený i svými erby a potomkami tu ves a zbožie jmá držeti k pravému věčnému dědictví, v zemském právě a s tú vsí učiniti i nechati, jakž sie jemu naj- podobněji zdáti bude. Také ji može prodati, dáti, zaměniti anebo zastaviti svobodně i svémi geerby a bližšími přátely jeko ves, kteráž najň řádně a dědičně pravým kupem přišla. Také najň ukazujeme rychtáře i se všemi sedláky tej vsi Wandryně, abych jich i se svými geerby dědičně a na věky požíval, neškodno našej a budúcích knížat těšínských, knížecí službě, kterúž nám jmá s Wandryně a s Ludgeřovic dvěma střelcoma na dvů hodných ko- něch osazovati. Tomu na svědomí potvrzení a větší jistot počet svů, kteréž obecně poživámy, přivěsiti kázali jsme k tomuto listu. Jenž dán v Těšíně, v úterý před svatým Havlem, Syna od Narození Božího tisíčíeho čtyristého čtyřidcatého léta. A přitom jsú byli urození a slovutní věrní naší milí, pan Mikoláš Čelo, starosta těšínský, Machný z Bludovic, Jan Hnut ze Stonavy, Ticzek z Logova, Lvik z Mistřovic, Niklik Stašek z Petrovic a Jan z Bělé, písař náš, jemuž tento list poručen byl psáti. Podle pergamenového originálu z WAP v Cieszyně, sign. 10. dobře zacho- vaného, rozměru 30 cm X 22,8 cm; plica 3,4 cm. K originálu jsou přivěšeny na růžových hedvábných šňůrách zachované pečetě Vladislava a Přemyslava, vévodů těšinských, zhotovené z červeného vosku. Papírový vidimus těš. knížecí kanceláře ze dne 5. června 1660 uložen ve Státním archivu v Opavě, fond Matice Opavská. F. Popiolek, Wędrynia — jedna ze wsi bezkidzkich w pow. cieszyňskim, Katovice 1938, str. 26—28. 180 1441 únor 2. Těšín Jan Hnut ze Stonavy daruje Matějkovi z Rokova dil vsi Děhylova se vším příslušenstvím. In dem namen Gotis amen. Zu einem ewigem gedechnisse. Wir Wladislaw und Przemislaw, von Gotis gnaden hertzogen zu Teschin und herrn zu Grosenglogaw etc., bekennen offentlichen allen den, di en sehen adir horin lesin, das vor unser kegenwartigkeit komen ist der tuchtige Hanus Hnut von Stonav, unser getrauer lieber, wolgesund leibes und sinnen mit wohlbedach- tem mute unbetwungen bekante das her anstehende fleissige und getraun dienste, den im der tuchtige Maczeike von Rokow von langen zeiten getan und erzeiget hot gab of und vorreichet erblichen und ewiklichen recht und redlichen in unsere hende dem vorgenanten Maczeiken von Rokow seinen nesten und elichen nochkomelingen alle sein teil, das her hote und gehabt hot und bezas in dem dorfe und gute zu Dzangilow in unserm Teschnischen gebite gelegen mit allen zinsen, hirschaften, irungen, zufellen, renten, gulden, erbitten und zinsgaben in den reien und granizen und wegen als denen das selbige teil in dem vorgenanten dorfe Dzangilow Hanus Hnut der genante und seine vorfarn gehabt, gehalden und besessen haben, nichts ausgenommen noch ausgesundert und der inebenenante Hanus Hnut hot uns demutiklichen (gebeten), das wir das vorgenante teil zu Dzangilow geruhen zu verleien Ma- czeiken dem vorgenanten seinen geerben und rechten nochkomelingen. Das so haben wir angesehen mogliche bete und haben sulche vorreichunge ge- gunst und dem oftgenanten Maczeiken seinen geerben und nochkomelingen das oftgedochte teil in dem dorfe zu Dzangilow gnadiklichen gereichet und geleen, gonnen, reichen und leien mit kraft und macht desis brifs zu haben, zu halden, erblichen und ewiclichen zu besizen, zu vorkeufen, zu vorsezen und domete zu tun ud losen noch ir freier wilkor idoch unsern diensten unschadlichen. Mit orkunde des brifs vorsegilt mit unserm angehangenden ingesegil und domete bestetigit. Geschen un gegeben zu Teschn an unser Frauen tag lichtweih noch Crist Geburt firzenhundert jar und dornoch in einem und firzigsten jar. Und dobei sind gewest unser getrauen lieben Niklas

Strana 60
Tyelo von Czechowicz, Machny von der Blaude, Andris von Tworkow, Ga- lig von Tworkow und Georgius, unser schreiber. Podle pergamenového originálu ze Státního archivu v Brně, sign. FM-IIII2, dobře zachovaného, rozměru 30 cm X 17 cm; plica 2 cm. K originálu je při- věšena na světlomodré hedvábné šňůře z poloviny zachovaná kulatá pečet Vladislava, vévody těšinského, zhotovená z červeného vosku. Bretholz, Regesten der Originalurkunden im Archiw des Franzens-Mu- seums. III. Urkunden der Herzoge von Teschen und Grossglogau aus den Jahren 1430—1611, str. 20—21 (výpis). Dosud netištěna. 1441 květen 14. Těšín 181 Vladislav a Přemyslav, věvodové těšinští, potvrzují, že Mikuláš z Čechovic, prodal se souhlasem své manželky Kateřiny svůj díl v Malé Pruchné Jakub- kovi z Březovic. Ve jménu Božie amen. K věčnej paměti. My Vlodek a Přemek, z Božie milosti knížata a páni těšínští a Velikého Hlohova etc., vyznaváme tiemto listem obecně přede všemi, kdož jej uzří, čísti nebo čtůce uslyší, že vystúpil před nás slovutný Nikel z Czechovic s paní Kateřinú, manžalku svú, kteráž k tomu svů plnú vuoli dala, a vyznal, kterak děl svůj, kterýž v Malej Proch- nej měl, jenž napřed od nadepsanej jeho manželky byl přišel s požitky a vším příslušenstvím, nic nevyjímajíče, než tak úplné, jakož sám i svou ženú držal ve všech mězách i hraničách, jakož ten díl od starodávna záleží a od jiných hranic vyměřen, jest prodal slovutnému Jakubkovi z Březovic i jeho erbóm k pravému dědictvě, kteréž pohotově od něho zaplacen přijal a jemu i jeho erbóm ten díl před námi vzdal, jenž v našem těšínském jbitě záleží. Prosil nás nadepsaný Nikel, abychsme takového kupu požívati a teho Ja- kubkovi i jeho erbóm potvrditi ráčili. A my svobodnej prosbě nakloněni jsúče, kupu jsme přáli, potvrzujemy toho močí listú tohoto, takže svrchu- psaný Jakubek i jeho erbové toho dělu v Malej Prochnej može i mají poží- vati se vším panstvím i příslušenstvím k věčnému dědictvě. Také to dále mohú prodati, zastaviti, zaměniti i oddati a na své požítky i užitky, jak se jemu i jeho erbóm najpodobněji zdáti bude, obrátili. Tomu na svědomie potvrzení a větší jistost svú jsme pečet k tomuto listu kázali přivěsiti. Jenž dán na Těšíně v středů před svatým Simenem a Juda, apoštolóv Božiech, Syna od Narození Buožieho tisíčého čtrstého a čtyřidsatého prvního. A při- tom jsú byli věrní naši milí Mikoláš Čelo z Čechovic, Jan Gemzor z... morach, Jan Hnut z Stonavy, Mikolajík z Třenkovic, Petr z Karvinej, Kryštof z Stanislavic a Jiřík z Vilamovic, náš písař, jemuž tento list byl poručen. Podle pruchnenského kopiáře purkmistra a rady města Těšína z 5. července 1704, č. 9 z WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1208. Originál se ztratil. Dosud netištěna. 182 1442 duben 9. Těšín Mikuláš, řečený Maršálek z Dubovce, prodává mlynáři Jakubovi z Blohotic za 12 hřiven českých grošů bohušovský mlýn se dvěma zahradami. Já, Mikoláš, řečený Maršálek z Dubovce, vyznávám tímto listem obečně předevšemi, kdož jej uzříč uslyší, že jsem prodal a močí tohoto listu prodá- vám svój mlýn bogušovský i s těma dvěma zahradama, čož k tomu mlýnu slušejí, opatrnému Jakubovi, mlynáři blogotskému, jeho erbóm i potomkom bližším za dvanádsté hřiven grošův stříbrných rázu českého a čísla polského, osm a čtyridsači grošův v každů hřivnu čtúče, takovým obyčejom, že svrchu psaní Jakub i jeho erbově jmá z toho mlýna platů vydávati na každý rok

Strana 61
sedm fiertunkóv, jmenovitě na svatého Jana Křtitele Božieho tři fierdunky a na Božie Narozenie hřivnu a jestže by takie bylo čo potřebě k mlýnu, aneb k stavení a budování, aneb k stavbám přivésti, toto lidě z Bogušovic jmají učinití a přívěsti, když by toho která potřeba byla a jestliže by svrchu- psaní Jakub nebo jeho erbově toho mlýna čo polepšili budovaním znovu, tehda ten mlýn jmá a može prodati za třinádsté hřiven. A přítom jsú byli slovutní Kyselovský, Hanuš Drzno a Kla(u)s Ruš, spoluměščané z Tě- šína. Tomu na svědomie a pro lepší jistotu svú jsem vlastní pečet k tomuto listu přivěsiti kázal mým jistým vědomím a dobrů vuolí. Datum in Tessin feria post Dominicam Judica anno Domini MCCCCXLII. Podle opisu listiny ze Šeršníkovy sbírky opisů listin, sign. DD-VIII/6- č. 33 z musea v Cieszyně a podle opisu listiny ze Sbírky opisů listin z 13.—18. století z WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1191. Originál se ztratil. Do roku 1939 byl uložen v Městském museu v Cieszyně. K originálu byla přivěšena kulatá pečet Mikuláše z Dubovce zhotovená z čer- ného vosku. Dosud netištěna. 183 1442 květen 14. Těšín Vladislav a Přemyslav, vévodové těšinští, darují Jakubkovi z Březovic kus lesa mezi Pruchnou a potokem zvaným „Rudník" se svobodnou pastvou a kácením lesa. jméno Božie amen. K věčnej paměti. My Vlodek a Přemek, z Božie milosti kněžata a páni těšínští a Velikého Hlohova etc., vyznáváme tiemto listem obečně předevšemi, kdož jej uzří čísti nebo čtúče budú, že zname- navši pilnú, věrnú a stálú službu, kterúž nám slovutný Jakubek z Brzezovic činil i v budúcích časích činiti muože, dali jsme i jeho erbóm i močí tohoto listu dáváme v lesě od Prochnej až do prvního potoka, jménem Rudníka, i lidem jeho v Velkej i Malej Prochnej, tak že svobodně mohú v tom leše páščí, dřeva k stavení a budování rubati a bráti, čož jim toho bude potřeba i činiti v tom lesě znovů dělati, když by mohla býti až po svrchu- psaný potok a k tomu kdyžby bukóv ... také své svíní Jakubek jeho erbově v tom lesě pásti pod takovú úmluvu, aby žádného dřeva nerubali, kterak se ... a može dále řečený Jakubek i jeho erbově také ... svobodu kdyžby Prochnu prodával s těmi svobodami prodati, oddati a zaměniti. Tomu na svědomě jsme pečet k tomuto listu přivěsiti kázali. Dán v Těšíně v pondělí před svatů Žofií léta od Narození Syna Božieho tisíčého čtyrstého a čtrsa- tého druhého. A přítom jsou byli naši věrní, pan Mikoláš, řečený Maršálek z Dubovce, Mikoláš z Čechovic, Jachim z Bludovic, Worachnik z Sopetavic a Girga z Vilamovic, náš písař. Podle pruchnenského kopiáře purkmistra a rady města Těšína z 5. července 1604, č. 10 z WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1208. Originál se ztratil. Dosud netištěna. 184 1442 květen 14. Těšín Vladislav a Přemyslav, vévodové těšinští a páni velkohlohovští, darují tě- šínskému měšťanu Mikurkovi a jeho potomkům potok a údolí nad „horním rybníkem" před Těšínem k založení rybníka a osvobozují jej ode všech po- platků a povinností. jméno Božie amen. K věčnej pamětí. My Vlodek a Přemek, kněžata a páni těšínščí a Velikého Hlohova etc., vyznáváme tiemto listem obečně předevšemi, kdož jej uzří čísti nebo čtúce uslyší, že znamenavší pilnú a věrnú službu Mikurka, měščanina našeho z Těšína, věrného milého, kterýž nám od dávných časóv činil i činiti v budučech časov muože, dali jsme jemu i jeho erbóm, potomkom, moči tohoto listu dáváme věčně potok a údole podle našej luky Rdzavky vyšej našeho rybníka nad bleichem před Těšínem

Strana 62
tak, že muože na tom potoče a údolí rybník založiti, čož najlépe bude moči a v tej vuodě ryby chovati bez překáží neškodno naším bleichám, takže tam rybník i jeho erbové i potomkové mohú držeti, požívati, jakož najlépe budú moči a mohú s ním učiniti i nechati jako svým pravým dědičtvím prodati, dáti, zaměniti, zastaviti, což najlépe budú močí obírati od všech činsóv a poplatkóv svobodný. Tomu na svědomě a větší jistost a potvrzení svú vlastní pečet k tomuto listu přivěsiti sme kázali. Jenž dán v Těšíně v pondělí před svatú Žofií léta od Narození Syna Buožieho čtyrstého a čtyrsatého druhého. A přitom jsú byli věrní naši milí Mikoláš Čelo z Čechovic, starosta těšínský, Smyl z Žukova, Mikoláš z ..kova a Griga, náš písař, jemuž tento list byl v poručenstvu. Podle pergamenového originálu z Okresního archivu v Českém Těšíně, dobře zachovaného, rozměru 22,5 cm X 22 cm; plica 4 cm. K originálu je přivěšena na hnědé hedvábné šňůře kulatá pečet Vladislava, vévody těšín- ského, z červeného vosku, vložená do dřevěného pouzdra. Na plice: Id 6. Na rubu: Privilegium knížete Vladka a Přemka na potok a údolí urobený z rybníka nad bleichem nad horním rybníkem. Anno 1442. Opis listiny uveden v Tillerově pozůstalosti ve Státním archivu v Opavě, čís. 14/3. Dosůd netištěna. 1442 červen 24. Osvětím 185 Boleslav, vévoda těšínský, rozmnožuje přijmy nadace oltáře sv. Petra a Pavla ve farním kostele v Těšíně. Originál, uložený původně ve Státním archivu ve Vratislavi, se během druhé světové války ztratil. Jediná zmínka o této listině je v SA ve Vrati- slavi, v repertáři vévodství těšínského, sign. 6b, str. 1608, č. 9. E. Němec, Materiály k dějinám Těšinska ve vratislavských archivech „Tě- šinsko" — vlastivědný zpravodaj, 1957, č. 1 (výpis). Dosud netištěna. 186 1442 listopad 29. Těšín Mikoláš, řečený Maršálek z Dubovce, Mikoláš Čelo, purkmistr těšinský, Kloch z Kornic, purkmistr sevěřský, Petr Předbor z Panyova, Machný z Blu- dovic, Jakubek z Březovic, Pelko z Hradiště, Goch z Ochab, Tiček z Logova, Ondřej Pietlat z Ohrazené, Kašpar Šavrek, Mikoláš Rechenberg, zemané vé- vodství těšinského, potvrzují na přáni svých vévodů Václava, Vladislava, Přemyslava a Bolka, že čtvrtý dědický podíl sestává z poloviny města Vel- kého Hlohova se zámkem, městečka Bytomě, Góry a Colyn(:). Ten vévoda, který obdrží tento čtvrtý podíl, připlatí tomu, který obdrží vévodství sevěř- ské, 1200 hřiven českých grošů. ly duolepsaní Mikoláš, řečený Maršálek z Dubovce, seděným na Frýdku, Mikoláš Čelo, ty časy starosta těšínský, Kloch Kornic, starosta sevěřský, Petr Předbor z Panyova, Machný z Bludovic, Jakubek z Březovic, Pelka z Grodče, Goch z Ochab, Tiček z Logova, Ondřej Pietlat z Ogrozenej, Kaš- par Schavrek, Nikel Richenberg, zemané, manové knížectví těšínského a zemi Velikého Hlohova a Sevěřska, vyznáváme tiemto listem obečně předevšemi, ktož jej uzří neb čtúče uslyší, tak jakož jsme od osvícených kněžat kněže Václava, kněže Vlodka, kněže Přemka a kněže Bolka, kněžat těšínských a Velikého Hlohova, pánuóv našich milostivých k tomu zvoleni, povolání, zpo- sobení a graduáni(?), abychom knížectví těšínské a jiné jejich země, města, zámky a zbožie močí jejich milosti na čtvero rozdělili, aby sě každý z nich k svému dělu věděl držeti. Tu svú k jejich vuóli, prosbě, žádostí i vzkazáni

Strana 63
jednostajným svolením ty věci o takových dělech předsěvzali s važnú pa- mětí přemětali, žádnému z nich nepřikládajíče ani utrhujíče. Neleknujíče se také jejich hněvu a neboli kterej přičiny v tom hledíče, než prostě majíče Pána Buoha před očíma vedle svědomě dobrého a opatrnosti nám od Boha pojčené, takový jsme řád a způsob mezi jejich milostěmi o ty děly všichni spolu sjed- nali, ustavili a způsobili, jakož pořad úplně stojí psáno v čtvrtý děl pokla- dáme puol Hlohova s hradem, s puol Bytoměm, městečkem Guoru a město Colyn ve vším příslušenstvím, panstvím, případy, užitky a požitky malými i velikými, kterýmiž sie kolvěk jmény menují anebo menovaný býti mohů, žádných nevyjímajiče, i se všemi zemany a many, kteříž k puol Hlohovu a Gorskej krajině sluštejí, s lény duchovními i světskými i se všemi knížečími právy. Toto zvlášče zposobujeme, kterémuž sie kněžetí Veliký Hlohov svým příslušenstvím dostane, to kněže aby dal dvanásté set hřiven grošie rázu českého a čísla polského kněžetí tomu, kterémuž sie Sevěř na děle dostane, aby jemu na věče pořad s Buchlem zaplačiti, jmenovitě od toho svatého Ondřeje přes rok a zaručiti a ujistiti tak, jakož my smluvče svruchupsaní jeho milosti přepis vydámy také dělu na věno kněžnyje, když by jej Pán Puoh neuchoval hleděti nejmá, neb jsme věno kněžního přilučili a přilučujeme k těšínským dělom a k sevěřskému, jakožto v. listech dělčích těch děluóv plněji vsazeno jest a popsáno. Item zástavy, kteréž jsú v zemi hlohovskej a gurské, ty to kněže, jemuž sě ten děl dostane vyplacený, když tomu bude moči učiniti a dostatek jmětí bude také dluhy, kteréž v jeho dělu zemanom nebo měščanom dlužný, jenž ani zaručený ani listy zapsaný jsú o ty svýmí poddanými nákladej, jakž najpodobněji moči bude. Item toto také vyříkáme, aby kněž Václav ty dvě stě hříven, kteréž na městě Hlohově a načle zapsal, nemeškali vyvaliti a to bez odvlaky, tak aby toto to kněže, kterémuž sě Hlo- hov Veliký dostane, zmatku neměl. Také tyto duolepsané dluhy kněže, jemuž sie země hlohovská, guorská dostane, platití jmá. Item Hanuškovi sedím- desáte a osm hřiven a tři vierdunky u Vratislavi, tu kdež kněže Václavovi Coflíkové zastavený sto pět sedmdesáte hříven a ty Coflikové aby kněží Václavovi vráčeny byly Vidbošovi v Středě, třídčetí hřiven Velišovi, kupci v Svídniči, dvadčetí hříven Falkenheinoví, šestnásté hřiven Kunšovi, šest- desáti hřiven Kutovi, dvanácté hřiven Sepczovi, židovi osm a padesáté hřiven a tři vierdunky bez lichvy, kanovníkom Mansfradským a oltářníkom vratislavským a otmuchovským tři sta hřiven s těmi věřiteli, aby ráčil uhoditi a rukojmě i pečeti bráti a svých vyvoditi také o ty tři tisíče zlatých, kteréž osvěčené kněže a pán Václav, pán náš milostivý na své potřeby obrátil, kněž Přemek Jeho Milost o ně nařekl a takto vyříkáme, any kněz Václav kněží Přemkovi dal tisíče zlatých a dva tisíče, aby rovně mezi sě všech čtvero kněžat rozdělili, tak jmenovitě, aby kněží Vlodkovi dal pět set zlatých, kněží Přemkovi pět set zlatých, kněží Bolkovi pět set zlatých a sám při sobě Jeho Milost zachoval pět set zlatých na svuoj děl. A tak kněž Václav bratruom svojím tu sumu peněz napředpsanú ujistiti a zaručiti jmá, aby jim zaplačil od daty tohoto listu úplně přes rok totjiž den svatého Ondřeje, apoštola Božího, a to jim jmá ujistiti, tak jakož my smluvče napřed psaný Jeho Mi- losti přes vydámy a do těch peněž bratrom svým navésti dotud jemu jeho děl holdovati nejmá a svým zemanom i měščanom, jenž se na jeho děl do- stane, jmá kněž Václav list dáti, vyznavujíče, kterak sie svým bratrom zapsal ty peníze plniti. A protož aby v svrchupsané věčí a artikule zdržány a vskutku zachovány býti ani jednáče napředpsaní jednostajnú vuolí pokla- dáme základ dva tisíče zlatých, kteréž by kněže z jednaně úmluv až po sobě napřed osazeného nezdržal a ten svévolně kterakkolvěk na všěm anebo na děle rušil, ten aby jiným kněžatom bratrom svým dva tisíče zlatých pro- padl a ty aby jim po prvém dni propaděně ve čtvrty léta dal. Pakliže toho neuznal, tehda všichni jiní poslušní bratří sobě radní a pomoční býti mají. Na toho neposlušného v ten základ propaděný, aby jej na něm vytáhli, jakýmžby obyčejem mohli. Item toho také vyříkáme, aby tě dvěstě hříven, kteréž kněz Václav na Hlohově zapsal, zaše vydědil bez odvlaky tak, aby

Strana 64
oto to kněže, kterémuž sě Hlohov Veliký dostane, zmatku nejměl. Tomu na svědomí, potvření a větší jistote, aby kněžata kněz Václav a kněž Bolek jednostajnú pečet a my kněž Vlodek a kněž Přemek takě jednostajnú pečet přivěsili jsme k tomuto listu. A pro šírší svědomí a pamět děla svrchupsa- ného my svrchpsaní jednáčí a smlúvče pečeti své přívěsili jsme vedle kní- žečích panuov našich milostivých pečeti. Jenž dán na Těšíně Syna od Na- rození Buožího tisíč čtyrystého čtyřidcatého druhého léta ve čtvrtek u vigily svatého Ondřeje apoštola Božieho. Podle pergamenového originálu z WAP v Cieszyně, sign. 11, dobře zacho- vaného, rozměru 40,2 cm X 31,1 cm; plica 4,8 cm. K originálu jsou přivěšeny tři pečetě. C. Grünhagen a H. Markgraf, Lehns- und Besitzurkunden Schlestens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter, dil II, str. 652, č. 16, Lipsko 1883 (výpis). Dosud netištěna. 187 1443 srpen 14. Těšín Přemyslav, vévoda těšínský, prodává těšinskému měštanu Mikuláši Lesne- rovi 7,5 grošů roční činže ze statku Mikuláše Kunze z Bohušovic u Těšína. rzemko, von Gotis gnaden herzog und herre zu Teschin etc., bekennen ofentlichin mit desim brife alle den, di sehen horen adir lesen, wi das wir mit wolbedachtem mute und vorrate unser manen und rate recht und red- lichen in einem namen eines rechten wedirkaufes verkauft haben und in macht des brifes verkaufen dem ersamen herrn Niklasen Lesnern, seinen elichen erben nesten und elichen nachkomlingen, unsere jehrliche zinse, nem- lichen sebindehalbe guter Behmischer grossen, di wir haben of dem erben Niklasen Kunzen zu Bohusdorf vor Teschin, das do zwischen Zobken und Jesken erben gelegen ist in allen den raien und graniczen, als es von aldirs ausgemessen ist vor zwanzig mark guter Behemischer grossen Polni- scher zal, di wir bereit von im bezahlt genommen haben, mit allen den des genenten erbis, zugehorungen, genissen klein und gros, nichts ausgenommen, noch auszunemen, mit allen erbiten, di her vor of dem genanten erbe ewik- lich hot, vornemlichen also das man im vorbas von dem genantem erbe ni- manden andirs wenne herrn Niklasen und seinen erben und nochkomlingen zinsen und erbiten zal, idoch wenne wir des mogende werden, adir unsere nochkomlinge zo mogen wir sulchen zins wedir vor em sulche summe geldis von im wedir abkaufen und der vorgenante herr Niklas seine nesten mogen sulchen zins, wen in notwer wedir verkaufe adir versezen in der summe geldis zwanzig mark in sulchen rechten als her in besizet. Mit urkunde des brifes versegilt mit unserm ingesegele angehangendem und domete bestetiget. Gegeben zu Teschin an der Mitwochen noch Vincencii des heiligen martirers noch Cristi Geburt firzenhundert jor und dornoch in dem drei und firzig- stem jare. Und dobei sind gewest unser getreuen lieben Niklas Czelo von Czechowicz, Niklik von Petersdorf, Niklas von Trzenkowicz und herr Geor- gius von Wilmeschau, pfarer zu Teschin (und) unser schreiber, dem desir brif war in befelunge. Podle opisu listiny ze Sbírky opisů listin z 13.—18. století z WAP v Cie- szyně, fond komora těšínská, sign. 1191. Originál se ztratil. Do roku 1939 byl uložen v Městském museu v Cieszyně. K pergamenovému originálu byla při- věšena na hnědé hedvábné šňůře kulatá pečet Přemka, vévody těšínského, zhotovená z červeného vosku. Opis listiny uveden v Tillerově pozůstalosti č. 15/3 ve Státním archivu — č. 32. v Opavě a v Šeršníkově rukopisu „Diplomata", sign. DD-VIIII6 museu v Cieszyně. v Dosud netištěna. T 41 427

Strana 65
1443 prosinec 24. Těšin 188 Václav, vévoda těšinský, prodává vévodství sevěřské krakovskému biskupu Zbyhněvovi. In nomine Domini amen. Ad perpetuam rei memoriam. Exigit humanorum actuum debilis condicio, ut mortalium gesta cerebri et perpetua memoria semper digna, ne temporum decursu tradita oblivioni vacillent aut in du- bium quomodolibet revocentur eorumdemque mutabilitate et ambiquitate discrimen inposterum possint pati et signanter empcionum et vendicionum contractus per principes et maiores, quorum gloria posteris quasi lumen est reliquenda, quomodolibet factos et continentes, litterarum est testium muni- mine roborari. Proinde nos Wenceslaus, Dei gracia dux Teschinensis et do- minus ducatus et terre Seweriensis, significamus tenore presencium, quibus expedit universis presentibus et futuris publiceque recognoscimus et fate- mur, qualiter matura deliberacione cum baronibus et consiliaris nostris pre- habita, eciam in optima valitudine constituti, nullo dolo, fraude aut ingenio seducti nec per errorem aut inprovide sed de mera nostra libera et spontanea voluntate ducatum nostrum et terram Seweriensem, qui porcione paterna nobis obvenit, nulla servitute aut tributo alicui obnoxium, reveren- dissimo in Christo Patri et domino, domino Sbigneo, Dei gracia episcopo, et sue ecclesie Cracoviensi predicte pro sex milibus marcarum latorum gros- sorum Bohemicalium bonorum, numeri Polonicalis, quadraginta et octo grossos in quamlibet marcam computando, vendidimus presenciumque tenore ven- dimus et vendicione perpetua prefato reverendissimo in Christo Patri, domino Sbigneo, et sue ecclesie Cracoviensi cedimus resignamus et inscribimus cum omnibus et singulis dicti ducatus et terre castris, fortaliciis, civitatibus, opi- dis, villis, theoloneis, censibus, proventibus, utilitatibus, fructibus, serviciis, omagiis, allodiis, exaccionibus, decimis manipularibus et pecunialibus, colla- cionibus, iure patronatus, decimis manipularibus et pecunialibus, collacio- nibus, iure patronantus, culpis, emendis, piscinis, molendinis, lacubus, agris, pratis, silvis, borris, venacionibus, aucupacionibus, mellificiis, parcuis, ru- betis, mericis, fluviis torrentibus aquarumque quibuslibet decursibus mon- tibus, fabricis, ferrifodinis, plumbifodinis, auri, argenti, eris et cuiuslibet metalli fodinis, monetis, iudiciis, bannis seu inhibicionibus venacionum et penis inde sequentibus consuetudine vel de iure utilitatibus, honoribus, convencionibus, hororanciis, feudis, feudatariis, vasallis, vasallagiis, nobili- bus, rusticis et plebeis hominibusque habitantibus et habitaturis cum po- testate ibi mercata publica et nundinas celebrari faciendi, dacia, pedagia, gabellas et omnia alia onera reali et personalia ordinaria extraordinaria atque mixta, quocumque nomine nuncupentur, imponendi exigendi et exigi faciendi, cum mero et mixto dominio, supremo et infimo, omnimoda iuris- dicione, plena gladii potestate et exerciciis eorundem atque cum universis aliis utilitatibus, que ibi hactenus sunt vel imposterum industria hominum fieri poterunt, quibuscumque nominibus aut cognominibus vel vocabulis nuncupentur, prout idem ducatus et terra longe late et circumferencialiter in basso et plano in suis gadibus, limitibus et terminis est distinctus, cum omni iure ducali dominioque mero et mixto, supremo et infimo, titulo et proprietate, prout eandem terram et dueatum nos et nostri predecessores tenuerunt et habuerunt, nichil nobis aut nostris successoribus cuiuscumque dominii iuris tituli feudi superioritatis proprietatis aut memorie in eodem quomodolibet reservando, per ipsum dominum Sbigneum, episcopum, et suam ecclesiam Cracoviensem suosque successores, episcopos Cracovienses, ha- bendum, tenendum, possidendum et ad usus suos beneplacitos convertendum; renunciantes publice et per expressum omni iuri titulo feudo dominio et proprietati, quod hactenus illic habuimus et progenitores nostri antecessores- que habuerunt, pure simpliciter et sine aliqua condicione, ius titulum do- minium proprietatem atque feudum dicti ducatus et terre Seweriensis eidem reverendissimo patri domino Sbigneo, episcopo, et sue ecclesie Cracoviensi

Strana 66
resignantes, absolventes omnes et singulos barones, nobiles, scultetos, cives, opidanos et cmethones et incolas, quocumque nomine censeantur aut qua- cumque dignitate prefulgeant, prefati ducatus et terre Seweriensis a nostra obediencia et feudo, iuramento et fidelitate et obligacione, eosdemque barones et nobiles, scultetos, cives, opidanos, cmethones et incolas in obedienciam feudum et fidelitatem predicti reverendissimi patris domini Sbignei, episcopi, et sue ecclesie Cracoviensis subicimus et supponimus per presentes. Et ne inposterum dubitari quomodolibet possit, quo iure titulo et condicione castra civitates opida atque ville in dicto ducatu et terra Seweriensi consistentes per nos eidem reverendissimo in Christo patri domino Sbigneo, episcopo, et sue ecclesie Cracoviensi vendite resignate et subiecte sunt, condicionem earum pro futura memoria duximus presentibus exprimendam. Inprimis qui- dem fatemur, quod castrum principale ducatus et terre predicte Sewyor cum duobus opidis Sewvor et Czeladz, item quatuor theoloneis in Czeladz, in Sewyor, in Waraschin et in Zandeck, septemquoque villis Goluchowicze, Lagyscha, Komorne Woykowicze, Zandek, Rzewnischow, Nowa Wyesz et Strzezovicze sunt esseque debent de mera proprietate titulo atque dominio prefati domini episcopi et sue ecclesie Cracoviensis, quoniam cum prefatum castrum opida theolonea atque ville nulli alteri nisi nobis fuerunt censuales obnoxie et subiecte, prefatus eciam dominus episcopus cum omnibus eorum pertinenciis appendiis et emolimentis ea possidebit. Item fatemur et recognos- cimus, quod eidem reverendissimo patri domino Sbigneo, episcopo. et sue ecclesie Cracoviensi decimas manipulares cuiuslibet grani post araturas omnium et singulor(um cm)ethonum in octo villis, videlicet in Dambye, Golascha, Strzezovicze, Gawschicze, Gora, Nowa Wyess, Schanczow et Mis- kovicze, item decimas pecuniales in tribus villis, videlicet Thompokovicze, Przowicze, Dobyeschowicze per sex grossos latorum bonorum grossorum Pragensium de quolibet manso solvencium ad nos et ad ducatum nostrum predictum eciam lege et iure ex antiquo et prescripcione pertinentes resigna- vimus easque in ius titulum proprietatem et dominium prefati domini episcopi et sue ecclesie Cracoviensis presentis contractus decreto transferimus, eis et eorum cuilibet nostro et successorum nostrorum nomine perpetuo renun- ciando. Item recognoscimus et publice fatemur, quod etsi ville Sikorka, Ugyesdzecz Franczkonis, Ugyesdzecz Stawphkonis, Woykowicze, Varaschin, Sarnow, medietas ville Psari, Dambye, duobus cmethonibus iudicis exceptis, Golascha. Gawschicze in parte Schamborii, Rogoznik. Gora, dempnis cmetho- nibus prefati domini episcopi Cracoviensis, quod dudum ante vendicionem nostram ipse et sua ecclesia Cracoviensis possidebat, Twardowicze, Sadowye, Maluowicze, Dzewky, Wynowno, Coczlin, Przenczicze, Mileovicze, Bandusch et Zelyslavicze alieque, quarum nomina hic volumus habere pro expressis, in predicta terra Seweriensi consistentes, per certos nobiles et terrigenas ducatus predicti teneantur et inhabitentur. Quia tamen in predictis villis nos progenitoresque nostri suppremum ius ducale habuimus certosque census tributa atque obvenciones ex eisdem villis iure nostro ducali certis tempo- ribus singulis annis percipiebamus, unde eciam villas predictas in signum alcioris firmitats cum omnibus censibus et reditibus, obvencionibus et tri- butis consuetis, iureque supremo ducali atque nobilibus et hominibus eas habitantibus eidem domino episcopo Cracoviensi et sue ecciesie resignamus et de eisdem cedimus et suo dominio titulo et proprietati eas subicimus et incorporamus. Item recognoscimus et fatemur, quod licet in castro et opido Cozeglowy et in certis villis tribusque ferrifabricis ad illud spectantibus, videlicet Crusschin, Czinkow, Woyslawicze, Myslow, Cozeglowy, Lhotha, Sedlecz, Szmarschow et Marklowicze, item villis Tampkovice, Pirzowicze, Dobyeschovicze, Sulikov, Mirowicze, Boguchwalovicze, Chrosczebrod, Malo- bancz, Grodzecz, Grothkow, media villa Psari, media villa Gawschicze, Byer- naczicze, Zichczicze. Schemunya. Lubyanky, Schanczow, Bobrowníky, Orzo- rovicze, Corzysky, Trzebyeslawicze et media parte ville Strzezowicze in ducatu et terra predicta Seweriensi constitutis et per barones nobiles inha- bitatis et obtentis ius supremum ducale non habuimus tributaque et utilitates per nostros predecessores relaxata non exegimus. Quia tamen castrum, opi-

Strana 67
dum Cozeglowy et ville predicte in terra ducatus Seweriensis consistunt no- bisque erant tamquam domino et rectori feudo fidelitate obediencia et obse- quio subiecte, unde eciam castrum et opidum Coleglowy ac villas predictas eo iure quo hactenus gaudebant in ius titulum proprietatem et dominium predicti reverendissimi patris domini Sbignei et sue ecclesie Cracoviensi transferimus, inscribimus et resignamus cum earum baronibus, nobilibus et inhabitatoribus, eas fidelitati feudo dominio obediencie et servicio per eas prestari solito dicti domini episcopi et sue ecclesie Cracoviensis subiciendo subiugando. Item omnes litteras privilegia munimenta inscripciones et qua- cumque scripturas, quas nos vel nostri consanguinei fratres aut successores super dicto ducatu eiusque titulo et proprietate et dominio habemus vel habebimus, que in derogacionem vel lesuram iuris proprietatis et dominii prefati domini episcopi et sue ecclesie Cracoviensis in dicto ducatu et terra Seweriensi et presentis nostre resignacionis eiusdem vergerent vel quomo- dolibet (vergere) facerent et que nobis vel fratribus aut consanguineis nostris possent prodesse et dicto domino episcopo et sue ecclesie Cracoviensi obesse, annullamus, cassamus, extinguimus et mortificamus easque nullius roboris vel momenti suspectasque et viciosas declaramus. Item et huiusmodi nostra vendicio et resignacio prefato reverendissimo patri domino Sbigneo, episcopo, et sue ecclesie Cracoviensi insigni de dicto ducatu Seweriensi facta iuxta desiderium cordis nostri funiculo multiplici roborata perpetua atque firma, nullum future litis inquietacionis aut dubietatis habens respec- tum perseveret, promittimus, spondemus nosque verbo ducali circa fidem nostram et honorem sine dolo et fraude catholica promissione astringimus et obligamus, quod vendicionem et resignacionem nostram de dicto ducatu et terra Seweriensi per nos et premittitur dicto reverendissimo patri domino Sbigneo, episcopo, et sue ecclesie Cracoviensi facta, illustres principes, do- mina Ofka ducissa, genitrix nostra carissima, Boleslaus, Wladislaus et Przem- ko, Dei gracia duces Teschinenses, germani nostri carissimi omnesque nostri consanguinei affines et proximi, gratam ratam firmam habebunt tenebunt nec ei in aliquo directe vel indirecte quovis quesito celore occasione huiusmodi vendicionis et resignacionis contravenient aut eam impedient quovismodo. Nos quoque predictum dominum episcopum Cracoviensem et suam ecclesiam ab omnibus impedimentis, litibus, molestacionibus, perturbacionibus, infesta- cionibus, offensis et iniuriis tam a privatis domina ducissa Ofka, matre, germanisque nostris, dominis Boleslao, Wladislao et Przemkone, quam eciam ab omnibus consanguineis et proximis nostris et a qualibet persona, cuius- cumque condicionis existat et quacumque fulgeat dignitate spirituali sive seculari, si quibus occasione prefate nostre vendicionis resignacionis et contractus prefati ducatus et terre Seweriensis ipse dominus episcopus Cra- coviensis et sua ecclesia lesi moletati, perturbati, offensi aut impediti fuerint. ipsum dominum episcopum Cracoviensem et suam ecclesiam intercedere, evincere iuxta ius nostrum ducale tenebimur et liberare sub fide et honore. In cuius rei testimonium sigillum nostrum presentibus est appensum. Actum et datum in Teschin feria secunda ante Silvestri, pape, anno Domini mille- simo quadringentesimo quadragesimo tercio presentibus ibidem illustribus principibus et dominis Przemkone et Boleslao, inclitis germanis nostris caris- simis nobilibisque strenuis et famosis fidelibus nobis dilectis domino Nico- lao de Dubowiecz, marschalcone, Gachone de Ochab, capitaneo Teschinensi, Machni de Blandowicz, Crzistkone de Zementicz, Johanne Sobkonis de Roppicz, Nicolao Czelo de Czechowicz, Adrea de Ogrozena, Petro Jaworsky, Ottone de Zebraczie, Nicolao de Miszkowicz, notario nostro, qui presencia habuit in commisso, et aliis quam pluribus fidedignis. Podle pergamenového originálu z Kapitulního archivu v Krakově, sign. 375, dobře zachovaného, rozměru 49 cm X 68 cm, plica 7 cm. Pečet Václava, vévody těšínského, přivěšena kdysi na červeno-modré, hedvábné šňůře, scházi. Dzieduszycki, Zbigniew Olešnicki, II. díl, č. 17. — I. E. Böhme, Diploma- tische Beiträge zur Untersuchung der schlesischen Rechte und Geschichte, dil V, str. 87, Berlin 1770. — C. Grünhagen a H. Markgraf, Lehns- und Be-

Strana 68
sitzurkunden Schlesiens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter, dil II, str. 626—632, č. 4, Lipsko 1883. — Polaczkówna, Szlachta na Siewierzu, str. 20 189 1443 prosinec 29. Těšín Václav, vévoda těšinský, potvrzuje, že prodal vévodství sevěřské krakov- skému biskupu Zbyhněvovi, a určuje zároveň jeho hranice. Wenceslaus, Dei gracia dux Teschinensis etc., significamus tenore pre- sencium, quibus expedit universis, recognoscimus et fatemur, quod volentes ardentique flagrantes desiderio, ut reverendissimus in Christo Pater dominus Sbigneus, Dei gracia episcopus, suaque ecclesia Cracoviensis successoresque sui episcopi Cracovienses terram ducatumque Sewieriensem nos et personam nostram iure successionis paterne et sortis iuste contigentem, nulli servitut obnoxiam, quam ipsi reverendissimo patri domino Sbigneo, episcopo, sueque ecclesie et omnibus successoribus eius episcopis Cracoviensibus iure et titulo perpetue et irrevocabilis vendicionis vendidimus et resignavimus, nichi iuris tituli dominii aut proprietatis nobis et nostris successoribus in eadem reservando, pacifce et quiete possideat occasioneque limitum et graniciarum, quibus eadem terra et ducatus Schewyeriensis est in suis gadibus et terminis distincta, ipse dominus Sbigneus, episcopus, et sua ecclesia Cracoviensis pro futuris temporibus non habeat inquietaciones et impedimenta terraque pre- dicta in suis predictis limitibus non recipiat diminucionem aut detrimentum, prefatam terram et ducatum Schewyeriensem signis terminis et gadibus infra- scriptis quasi quibusdam cautelis, quibus nos eam nostrique antecessores et terrigene in eadem existentes ab antiquo tenuerunt, habuerunt et pacifice possederunt, duximus declarandum et distiguendum. Inprimis itaque fatemur et recognoscimus, quod terra predicta et ducatus Schewyeriensis circa opi- dum Myslowicze, ubi fluvius Brinicza intrat Przemscham, incipiens vadit et currit circa fluvium predictum Brinicza superius ascendendo fluvium predictum Brinicza usque ad stratam publicam, que ducit in Cinkow, remittendo fluvium Brinicza a parte dextra in terra Schewyeriensi et abinde via seu strata usque ad scopulum et a scopulo uno usque ad duos scopulos et deinde a duobus scopulis usque ad flumen Malpdew, a flumine autem predicto Malpudew usque ad silvam Jawor et a silva predicta Jawor direcciori via eundo usque ad scopulum magnum in eadem silva Jawor existentem et abinde usque ad scopulum, qui vocatur Pyenvadz, et a scopulo predicto Pyenvadz directe eundo usque ad fluvium Kamyenicza et deinde a fluvio Kamyenicza usque ad fluvium Wartha et a Wartha fluvio usque ad flumen Czischowka et deinde (a) flumine Czischowka usque ad Czissowa Studnya et abinde directe usque ad flumen Nvweczka et (a) flumine Nyweczka usque ad rivulum Rudzicza et (a) flumine Rudzicza usque ad Aquam Frigidam (Zymnawodka) et abinde directe ad angulum Cruszkonis et ab angulo predicto ad Dambek et abinde usque ad Rosza et a Rosza usque ad lapidem Dupny et a lapide Dupny usque ad magnum vallum et a magno vallo usque ad Trzebyczka fluvium, deinde (a) Trzebyczka flumine usqe ad Przemscham nigrum fluvium et (a) nigro Przemscha usque ad fluvium Brynicza, ubi caput et originem dicte limites acceperant. Quit- quid autem intra flumina et signa predicta situm et positum est, id Schewyerien sem terram et ducatum dicimus, nominamus et affirmamus. Et iuxta flumina et signa predicta nos et antecessores nostri terrigeneque terre predicte Sche- wyeriensis tenuimus et habuimus terram et ducatum predictum Schewyerien- sem et premissis gadibus et limitibus terram predictam Schewyeriensem distinctam et conclusam ipsi reverendissimo patri domino Sbigneo, episcopo, et sue ecclesie suisque successoribus episcopis Cracoviensibus vendidimus et resignavimus. De quibus omnibus in signum maioris firmitatis fidem faci- mus per presentes. In cuus rei testimonium sigillum nostrum presentibus est appensum. Datum in Teschen die Dominico proximo post festum Nati- vitatis Christi anno Nativitatis eiusdem millesimo quadringentesimo quadra- gesimo tercio. Presentibus preclaris principibus et dominis Przemkone et

Strana 69
Boleslao, ducibus Teschnensibus, germanis nostris carissimis, strenuis et nobilibus viri Micolai Krzystkone de Zemenczicz, Johanne Myrzowsky et Stanislao de Gora, Jacobo, notario nostro, qui presentes habuit in comisso. Podle pergamenového originálu z Kapitulního archivu v Krakově, sign. 380, dobře zachovaného, rozměru 46,7 cm X 26,2 cm; plica 7,2 cm. K originálu je přivěšena na červeno-modré, hedvábné šňůře, kulatá pečeť Václava, vé- vody těšínského, zhotovená z červeného vosku. C. Grünhagen a H. Markgraf, Lehns- und Besitzurkunden Schlesiens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter, dil II, str. 632—634, č. 4, Lipsko 1883. 190 1443 prosinec 30. Těšín Ofka, vévodkyně těšínská, dává souhlas svému synu Václavu, vévodovi těšínskému, k prodeji vévodství sevěřského. Podle pergamenového originálu z Kapitulního archivu v Krakově, sign. 376, poškozeného, rozměru 22,8 cm X 42,2 cm; plica 6 cm. Pečet scházi. Dzieduszycki, Zbigniew Oleśnicki, II dil, str. 10. 191 1443 prosinec 30. Těšín Václav a Boleslav, vévodové těšínští, urovnávají spor s krakovským bisku- pem Zbyhněvem o vévodství sevěřské. os Wenceslaus et Boleslaus, Dei gracia duces et domini Teschnenses etc., significamus tenore presencium, quibus expedit universis, quod, quem- admodum reverendissimus Pater dominus Sbigneus, Dei gracia episcopus Cracoviensis, per interlocuciones tractatus et concordiam venerabilium do- minorum ... capituli Cracoviensis nobiscum occasione castri terre nostre Scheweriensis fori contractum habuerant fecerat et intraverat et demum foro huiusmodi contraiverat illud renuens observare, unde nos in nostris offen- derat et molestaverat precordiis anxiosis dumque huiusmodi empcionem et forum nobiscum factum et contractum alternatis vicibus tenuisse et obser- vasse procurasset, prefato reverendissimo Patri domino Sbigneo, episcopo unacum, dominis... capitulo Cracoviensi omnem suspicionem et animum indignantem et molestum, quem erga ipsos quoquomodo gerebamus et habere dinoscebamur, vigore presencium relaxamus pretermittimus et indulgemus exnunc et eviternis temporibus, nullis odiss inimiciciis aut quibusvis displi- cenciis ad ipsum eis reminisci promittens et bona fide spondentes, immo obsequiis et beneplacitorum voluntatibus volumus repensare et amplecti fa- vorosis. In cuius rei testimonium sigilla nostra presentibus sunt appensa. Datum Teschin feria secunda post Nativitatis Domini nostri Jesu Christi anno eiusdem millesimo quadringentesimo quadragesimo tercio. Podle pergamenového originálu z Kapitulního archivu v Krakově, sign. 377, málo poškozeného, rozměru 30,7 cm X 15 cm; plica 5,1 cm. K originálu jsou přivěšeny na úzkých pergamenových proužcích pečetě Vúclava a Boleslava, vévodů těšinských, zhotovené z červeného vosku. Na pečetích jsou piastovské orlice s opisy: S. WENCESLAI. DUCIS. TESCHINENSIS. ET. CETA. S a S. BOLKO. DUX. TESNENSI. S. DEI. GRACIA. Dzieduszycki, Zbigniew Olešnicki, dil II, str. 26. — C. Grünhagen a H. Markgraf, Lehns- und Besitzurkunden Schlesiens und seiner einzelnen Für- stenthümer im Mittelalter, dil II, str. 634—635, č. 6, Lipsko 1883. 192 1443 prosinec 31. Těšín Boleslav, vévoda těšinský, Jan Sobek z Ropice, Mikuláš zvaný Čelo z Če- chovic, Petr z Javoří, Ota ze Žebrače a purkmistr a radní města Bílska po- tvrzují, že Václav, vévoda těšinský, dobrovolně prodal vévodství sevěřské krakovskému biskupu Zbyhněvovi. Pergamenový originál byl do roku 1939 uložen v Kapitulním archivu v Kra- kově, pod sign. 379. Za války byl zničen.

Strana 70
K originálu byly přivěšeny tři zachované pečetě: 1. Na žluto-černé, hed- vábné šňůře, zachovaná pečet Boleslava, vévody těšínského, zhotovená z čer- veného vosku; 2. Na žluto-modro-černé, hedvábné šňůře, zachovaná pečet Jana Sobka z Ropice, zhotovená z černého vosku; 3. Na hedvábné šňůře téže barvy zbytek pečetě Mikuláše, zvaného Celo z Čechovic, zhotovené z černého vosku. Pečetě Petra z Javoří, Oty ze Žebrače a města Bílska se ztratily. Dosud netištěna. 9 1444 duben 14. Těšin Mikuláš, řečený Maršálek z Dubovce, prodává mlýn se dvěma zahradami v Bohušovicich u Těšina za 12 kop pražských grošů Jakubovi Blohotskému. Já, Mikoláš, řečený Maršálek z Dubovce, vyznávám tiemto listem obečně přede všemi, ktož jej uzří aneb čtúce slyší, že jsem prodal a močí listu tohoto prodávám svój mlýn, jmenovitě Bogušovský, s těma dvěma zahradama, což k tomu mlýnu slušejí, za dvanácté hřiven groší dobrých stříbrných, rázu českého a polského, opatrnému Jakubovi Blogotskému i jeho erbóm i po- tomkom takově, že svrchupsaný Jakub jmá z toho mlýna na každý rok dávati sedm vierdunkóv platu, jmenovitě na svatý Jan tři vierdunky a na Buožie Narozeně hřivnu a tu jemu ves Bohušovice mají přivésti, což by jemu k sta- vom potřebě bylo tak jako za starodávna jsú čínili. Item jestli by svrchu- psaný Jakub toho mlýna z novým budováním polepšil, aneb jej zbudoval, tehdy ten mlýn muože zase prodati za třinásté hřiven. Tomu všemu pro lepšíe svědomě svú vlastní pečet jsem k tomuto listu přivěsiti kázal s mým dobrým (úmyslem) a svú dobrú vuóli. Přitom jsú byli Jan Kyselovský, ty časy purkrabě těšínský, Hanuš Držno, Mikolaj a Niklos Ruš, měščaně těšínščí, i jiných mnoho dobrých (lidí), což jsú přitom kupu byli. Datum Teschin, feria secunda post festum Paschae anno Domini MCCCCXLIIII. Podle opisu listiny ze Šeršníkova rukopisu „Diplomata“, sign. DD-VIIII6-č. 33 z musea v Cieszyně. Originál se ztratil. Do roku 1939 byl uložen v Měst- ském museu v Cieszyně. Dosud netištěna. 194 1445 březen 25. Těšín Přemyslav, vévoda těšinský, daruje Staškovi z Hnojníka půl lánu pozemku u Těšina a osvobozuje jej od dávek a povinností. Ve jméno Božie amen. K věčné pamětí. My, Přemek, z Božie milosti kněže těšínský etc., vyznáváme tiemto listem obečně předevšemi, jenž jej uzřie nebo čtúče uslyší, že jsme s dobrým naším rozmyslem a s radú našich starších dobrovolně, dobré paměti jsúče, uznali stálé a ustavičné služby, kteréžto naším předkom i nám slovutný Stašek z Hnojníka činil, věrný náš milý. Tu jsme jemu i jeho erbom z naší přirozené a milostivé ščedrostí dali i močí listu tohoto dáváme puól lánu naší rolí, kterážto leží nad městem naším Těšínem s tejto strany vedle Jarklova folvarku, k věčnému dědictvě a volnému a svobodnému drženie i se vším právem kněžečím i se všemi užitky, požítky malými i velikými, žádných nevyjímajíče, ani nám, ani naším erbuóm na to, čo pozuostávajíče, než jemu Staškovi svrchupsanému, jeho erbóm to puól láně role svrchupsané močně, svobodně, volně, věčně držeti bez překáží toho užěvati, dáti, prodati, zastaviti, zaměniti na své, i u svojich erbuóv požitky obrátiti. S těm učiniti i nechati jako by sě jemu Staškovi svrchu- psanému najlépe vidělo. Tomu na svědomie a potvrzenie a lepší jistotu těch věčí svrchupsaných naší dobrú vuóli a vědomíem pečet naší vlastní přivěsiti jsme kázali k tomuto listu. Jenž dán a psán na Těšíně v Veliký čtvrtek před Veliků noči léta Páně tíčíc čtyřista a čtiridčatého pátého. Přitom jsú byli

Strana 71
slovutní věrní naši milí Mikoláš Čelo z Čechovic, Stanislav z Tošinovic, v tý časy starosta náš těšínský, Jan Mni(šek), písař, jemuž list jest byl po- ručen. Podle opisu listiny ze Šeršníkova rukopisu „Diplomata“, sign. DD-VIIII6-č. 16 z musea v Cieszyně. K originálu, jenž se během druhé světové války ztra- til, byla přivěšena na zelené hedvábné šňůře kulatá pečet těšinského vévody Přemyslava, zhotovená z červeného vosku a s opisem †PRZEMISLAI.DEI. GRATIA. DUCIS.TESCHINENSIS†. Dosud netištěna. 9 195 1445 březen 29. Těšín Přemyslav, vévoda těšínský, daruje Ješkovi Klyčníkovi z Holešova kus po- zemku, zvaného „Zabořetčiny“, ležícího na hranicích Hodišova a Holešova, a osvobozuje jej od dávek a povinností. Ve jméno Buožie amen. K věčné pamětí. My, Přemek, z Buožie milosti kníže a pán těšínský etc., vyznáváme těmto listem obečně předevšemi jenž jej uzří nebo čtúče uslyší, že jsme s naším dobrým rozmyslem a s radů našich starších uznavší stálé a ustavičné služby, kteréžto nám i našim před- kom činil robotný Ješek Klyčník z Golešova, věrný náš milý, a ješče činí a činiti muože. Tu jsme jemu, jeho erbóm i potomkóm od naší přirozené kní- žečí ščedrosti dali a močí tohoto listu dáváme volný a svobodný náš kus role, jenž slove Žabořetčiny, kterýžto na mezi goděšovské a golešovské hra- ničí v naším těšínském jbitě (leží), a to k věčnému dědičtvě se všemi užitky, požitky a svobodami, žádných nevyjímajíče, ani nám ani naším erbuóm čo na to pozuostavujíče, než v těch mezích a hraničích, jakož ten kus rolí svrchu- psané od starodávna záleží a od jiných rolí odlučen jest se vším jeho pří- slušenstvěm. A ten kus svrchupsaný jemu Ješkovi Klyčníkovi, častopsanému, jeho erbuóm a potomkóm jej dědičně jměti, volně užívati se vší svobodů, věčně osiesti, svobodně prodati, oddati, zastaviti na své a svých erbuóv i potomkóv lepšie obrátiti, s tím učiniti i nechati, jakož sě jim najlépe vidělo. Tomu na svědomě i také na potvrzeně naši vlastní pečet přivěsíti jsme kázali k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Těšíně v ten pondělí po svatém Havle léta po Narozenie Syna Buožieho tišíč čtyřista čtyřidčatého patého. Přitom jsú byli slovutní věrní naši milí, Mikoláš Čelo z Čechovic, Staníslav z Tošinovic, starosta těšínský, Mikoláš a Jan z Malých Kunčic a z Hažlachu a Ondřej, náš písař, jemužto tento list jest byl poručen. Podle pergamenového originálu z WAP v Cieszyně, sign. 12, dobře zacho- vaného, rozměru 24,9 X 13,3 cm, plica 1,9 cm. K originámu je přivěšena na úzkém pergamenovém proužku kulatá pečet Přemysla, vévody těšinského. Opis uveden ve Sbirce opisů listin ze 13.—18. století, uložené ve WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1191. Dosud netištěna. 196 1445 červen 29. Těšín Bolek, vévoda těšínský, potvrzuje listinu Vladislava a Přemyslava, vévodů těšinských z roku 1442, na základě které stvrzuje Michnovi, těšinskému měštanu, svobodné držení rybníka nad vrchním rybníkem v Těšíně. Ve jméno Buožie amen. K věčnej pamětí. My, Bolek, z Buožie milosti kněže těšínské etc., vyznáváme tiemto listem obečně předevšemi, ktož jej uzří aneb čtúče uslyší, že přišel před nás opatrný Michna, měščenín těšínský, s listem osvíčených kněžat, kněže Vlodkovým a kněže Přemkovým, kněžat těšínských, bratruóv našich milých, s celým a neporušenym, kterak jsú jemu dali potok v dole vedle luky našej Rdzavky, vyšej našeho vrchnieho rybníka nad blei- chem před městem Těšínem. I jest nás prosil, žadajíče potvrzeně našeho na ten list svrchupsaný, a my znamenajíče jeho věrnů a pílnů službu, kterúž

Strana 72
nám ukazoval i ješče v budúcích časěch činiti muože, jsme jemu svrchu- psanému milému tento nadepsaný list potvrdili i močí listu tohoto potvrzu- jeme, podluh toho nadepsaného listu, kterýž jest potom tak slovo od slova psán. Ve jméno Buožie amen. K věčnej pamětí. My Vlodek a Přemek, z Buožie milosti kněžata a páni těšínščí a Velikého Hlohova etc., vyznáváme těmto listem obečně přede všemi, kdož jej uzří čísti nebo čtúce uslyší, že zname- navší pilnů a věrnú službu milého měščenína našeho z Těšína, věrného mi- lého, kterúž nám od dávných časóv činil i činí i v budúčích časóv činiti muože, dali jsme jemu i jeho erbóm a potomkóm i močí tohoto listu dědičně a věčně dáváme potok v dole podle našej luky Rdzavky, vyšej našeho vrch- něho rybníka nad bleichou před Těšínem tak, že muože na tom potoče a v údolí rybník udělati i což najlépe bude moči a s vuodu bleicharky bez překazy věčí neškodno naším bleicham tak, že ten rybník i jeho erbové i po- tomkové mohú držeti, požívati jakož najlépe budú moči a mohú s ním učiniti i nechati jako svým dědičtvím prodati, zaměniti, zastaviti i na své požítky, jakož najlépe budú moči obrátiti od všech činšóv a poplatkóv svo- bodně. Tomu na svědomie a větší jistot a potvrzení svú jsme vlastní pečet k tomu listu přivěsiti kázali. Jenž dán v Těšíně v pondělí před svatů Žofii léta od Narození Syna Buožieho tišičého čtyrského čtyřdsatého druhého. A přitom jsú byli věrní naší milí, Mikoláš Čelo z Čechovic, starosta těšínský, Smyl z Žukova, Mikoláš z Kunčic a Gryga, náš písař, jemuž tento list byl v poručenství. I také tomuto svrchupsanému Michnemu dle jeho zásluhy, kterůž nám ukazoval i ješče potom činiti bude, jsme jemu i potomkóm jeho bližším, rybník, řečený Koslovský, i s těm všem, čož k tomu rybníku příčinil, jak široko i dlúho v těch okolních březech, jakož zdávna sám v sobě rozlévá, nad těm svrchupsaným rybníkem potok jsme dali i močí lista toho davámy a v ten vuodu také z bleicharky bez překazy pustiti neb vésti přez Jančóv rybník, když jemu potřebě neškodno naším bleicham muože. Tak, že ty ryb- níky nadepsaný Michna i jeho potomkové bliší jmají měti, držeti, oseděti, požívati, prodati, oddati, zastaviti, zaměniti i na své požítky, což najlépe budú moči, obrátiti i s nimi učiniti i nechati jako svým prvým dědičtvím ode všech činšóv a poplatkóv vuolno a svobodně jmětí a držeti. Tomu na svědomie a pevnější jistotu jsme pečet naší k tomuto listu kázali přivěsiti a potvrditi. Jenž jest dán a psán v Těšíně v auterý v den svatého Petra a Pavla, apoštolóv Buožich, léta od Narozeně Buožieho čísícího čtyrstého čty- ridsátého pátého. A přítom jsú byli slovutní a věrní naší milí, Jan Sobek z Ropice, náš starosta v ten čas, Jan Hůnt z Stonavy, Janík Mnišek z Otrem- bova (?), Mikolajek Borek z Roztropěč, Jan Vrobel z Něrodziema, Mikolajek z Pogořie a Stanislav Wipplar z Mostič, písař náš, jenž ten list v poručení jměl. Podle pergamenového originálu z Okresního archivu v Českém Těšině, dobře zachovaného, rozměru 33 cm X 23 cm, plica 4,5 cm. Pečet s dolním okrajem pergamenu je odtržena. Na plice: Id 11. Na rubu Nr. 30. Pro Michnu, měsgana těšínského, knížete Bolka confirmati na potok a údolí, který kníže Vlodko a Przemek na udělání rybníka nad bleichem nadali anno 1445 (Ti dva knížata byli bratři knižete Bolka). Dosud netištěna. 9 197 Přemyslav, vévoda těšinský, potvrzuje, že Mikuláš ze Šenova prodal dům v Těšíně, ležící u hřbitovní zdi, za 20 kop českých grošů Mikuláši z Ohrazené. n den namen Gotis amen. Zu einem ewigen gechtnuss. Wir, Przemko, von Gotis genoden herzog und herre zu Teschen etc., bekennen ofintlichen mit disem brife allen den, di en seen oder horen lesen, das vor uns kommen ist 1446 únor 1. Těšin

Strana 73
der wohltochtige Niclik von Schonaw, unser lieber getreuer, wohlgesundes leibes und guter vornunft, umbetwungen noch vorleitet sunder mit guten sinnen und rechten wissen und hot vorkouft recht und redlichen in namen eines rech- ten erbekaufes das haus das her gehabet hot gelegen zwischen der frauen Hed- wigis Pamkyn und Farfte, schusters, haus und der kirchmauer in unser stat Teschen dem edeln und strengen ritter herrn Niclos, marschalken von Baum- gorthen, seinen elichen geerben, nachkomelingen und nehesten umb zwenzig marg groschen, Behemischer und Polnischer zal zelende vor izliche marg acht- undfirzig groschen, di em von dem vorgenanten herrn Niclos, marschalk, mit bereitem gelde zu genugunge zeit bezalet, als her von uns bekant hot, mit allen und izlichen des selben obgenanten hauses zugehorunge und allen rechten und freiunge, als her is gehalden und besessen hot und als das selbe oben- genante haus in seinen grenizen von alders und alder gewonheit ist gelegen und von den andern hausern umb und umb gesundert ist, nichtis ausgenom- men noch ausgesundert, domete zu tuen und zu losen, vorkeufen, vorsetzen, vorwechseln, vorgeben und an seinen und seiner elichen geerben, nochkom- lingen und nehesten notz und fromen zu wenden. Das haben wir angesehen ire fleissige bete und merkliche dienste und haben von sunderlichen gnaden und von furstlicher angeborner muldikeit dem obgenanten herrn Niclos, mar- schalken, seinen elichen geerben, nochkomlingen und nehesten das selbe oben- geschriben haus mit allen und izlichen zugehorungen gegonet und gereichet, gonnen, reichen und verleien em das haus in kraft und macht diesis brifes. Auch haben wir von sunderlichen gnoden und furstlicher angeborner muldikeit dem oftegenanten herrn Niclos, marschalken, seinen elichen geerben und noch- komlingen und nehesten gegeben und geben in kraft disis brifs di hofestat, gelegen zwischen dem obgenanten seinem hause und neben der obgenanten Hedwigis Pamkyn haus in der lenge und breite, als si umfangen hot, mit der- selben zu tuen, zu losen, vorwechsen, vorgeben und an seiner und der seinen notz und fromem zu wenden, erblicher und ewiklicher zeit und freie zu be- sitzen. Vorsegilt mit unserm anhangenden ingesigil und domete bestetiget. Gescheen und gegeben zu Teschen am nehesten Dinstage vor Dorothe noch Christi geburt tausent firhundert und dornoch in dem sechs und firzigsten iore. Und dabei seien gewest unser getreuen lieben, Niclos Tezolo von Cze- chowicz, Hannus von Fridrichsdorf, Jakubko von Brzezowicz, Wrochnyk von Schepetowicz, Niclos von Klein Kunczendorf und Andreas, unser schreiber, dem dieser brief von uns befolen wart. Podle opisu listiny ze Sbírky opisů listin ze 13.—18. století, uložené ve WAP v Cieszyně, fond komora těšinská, sign. 1191. Originál se ztratil. Dosud netištěna. 1447 květen 13. Těšín 198 Přemysl, vévoda těšinský, prodává ves Kyselov za 20 uherských zlatých Petříkovi z Karviné. Ve jméno svaté a nerozdílné Trojice amen. K věčné pamětí. My, Přemek, z Boží milosti kníže těšínské etc., vyznáváme tímto listem obečně přede všemi, jenž jej uzří aneb čtouce uslyší, že s dobrým rozmyslem, dobré paměti jsauče a radú našich starších prodali jsme a močí tohoto listu prodáváme naše vrchní právo, které jsme ve vsí Kyselově na Ješkově straně a děle jsme měli, v našim těšínském jbiětě zaleželé k pravému a věčnému dědictvě Ješkovi svrchupsa- nému z Kyselova, jeho potomkom a erbum vlastním za dvaceti zlatých, dobrých červených uherských v zlatě, a to se všemi a každými toho vrchního práva v té vsí Kyselově svrchupsané, s lidmi, činžemi, užitky a požítky a každém jiným příslušenstvími, malými, velikými, kterémiž kolvěk jmény jmenovány jsou, aneb jmenované býti mohú, žádných nevyjímajíče ani pozůstavujíče, než že s těm právem a příslušenstvěm, jakož jsme to svrchupsané vrchní právo na tom děle a straně v té vsi Kyselově nadepsané samí měli, drželi a osědlí v těch mezech a hraničech, jakož samé z starodávných časúv záleží ustanoveno

Strana 74
jest, takže jmenovitě Ješek svrchupsaný, erbové a potomkové jeho toho svrchu- psaného vrchního práva v svém odděle nadepsaným bez překážky a což mohú nejlípěji požívati jmají věčně, volně a svobodně, dědičně, osěsti dáti, prodati, zastaviti, zaměniti, oddati i na své i svých erbóv a potomkóv obrátiti, s těmi učiniti nechati, jakož by se jim nejlípěji vidělo a učiniti i zastaviti zdálo. Tomu všemu na svědomí, na potvrzení a na větší jistost naší vlastní pečet zavěsiti jsme kázali k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Těšíně v tú sobotu před svatú Žofií léta po Narození Syna Božího tisíč čtyristého čtyričatého sedmého. A přitom jsou byli věrní naší milí Mikoláš Čelo z Čechovic, Stanislav Tluk z Tošonovic, v ty časy starosta náš těšínský, Kryštof ze Stanislavic, Jan ze Šumbergka a Ondřej, náš písař, jemužto ten list jest byl poručený. Podle papírového vidimusu purkmistra a rady města Těšína z 20. ledna 1645, uloženého ve Sbírce opisů listin z 13.—18. století z WAP v Cieszyně, fond komora těšinská, sign. 1191. Originál se pravděpodobně ztratil. Dosud netištěna. 99 19 Mikuláš, řečený Maršálek z Dubovce, pán na Frýdku, Mikoláš Čelo z Čecho- vic, Machný ze Stonavy, Goch z Ochab, Ondřej Pintlat z Ohrazené, Jakubek z Březovic a Jan z Fridrichovic rozděluji na přáni těšinských vévodů Přemka a Bolka územi pozůstalé po vévodkyni Ofcel) následujícím způsobem: vévoda Přemek obdrží město Skočov, vsi Těrlicko, Hradiště, statek blohotský, Stonavu, Stanislavice, Solcu jako náhradu za Rychvald, Ochaby, Siemoradz, Dubovec, Dolní a Horní Kunčice, Žebřidovice, Marklovice, Petrovice. Prstnou, Závadu, Ráj u Fryštátu, Kačice, Otrombkov, Pohvizdov, Horní a Dolní Pruchnou, Ry- chultov a město Fryštát a Starý Fryštát. Vévoda Bolek obdrží: Rychvald se vším příslušenstvím jako náhradu za Těrlicko, Karvinou, Albrechtice, Šepeto- vice, Skřečoň, obě Lutyně, Dětmarovice, Koukolnou, Záblatí, Porubu, Orlovu, Doubravu, Vrbici, Hrušov, Heřmanice, obě Suché a Chotěbuz. 1447 září 18. Těšín Vy duolepsaný Mikoláš, řečený Maršálek z Dubovce, seděním na Frýdku, Mikoláš Čelo z Čechovic, Machný z Stonavy, Goch z Ochab, Ondřej Pietlat z Ogrodzonej, Jakubek z Březovic, Jan z Fridrichovic, seděným v Subovczi(?), Tiček z Logova, zemané knížectví těšínského, přiznáváme tiemto listem obečně přede všemi, kdož jej uvidí, čístí aneb čtúce slyšeti budú, tak jakož jsme s osví- čených kněžat a panuóv těšínských, panuóv našich milostivých k tomu zvoleni, povoláni, sposobení a sjednání, abychom to zbožie duolepsané v těšínském jbitě zaležalé, kteréžto jest osvíčená kněžna paní Žofia, kněžna a paní těšínská, máti kněžat a panuóv našich svrchupsaných v svém drženie i věně jměla a dobré pamětí držala, mezi Jejich Milost na dva děly rozdělili, aby sě každý z nich k svému dělu viděl držeti, tu jsme k jejich vuóli, prosbě, žádostí, roz- kazaným jednostejně svolením ty věčí o takovém děle s pilností před sie vzali ..., žadnému z nich nepřikládajíče ani váhajíče, ... jíče se také jejich hněvu, neboli kterej příčiny, víny hledíče, nežli prostých jmajíče Pána Buoha před očima vedle svědomie dobrého a opatrnost nám od Buoha pojčenej. Tako- vý jsme řád a zposob mezi jejich milostěmi o ten děl všiechny spolu sjednali, ustavili a sposobili, jakož pořad úplně stojí psáno. Najprve městečko Skočuov s rybníkem a Myslíče(?) se vším příslušenstvím a právem svrchním a duolním v svých všech meziech a hraničiech, jakož z starodávna záleží v jeden děl a k tomu tyto vsi jmenované Čerličko,2) Hradišče, folvark blohotský a Stonavu, 1) V originále mylně uvedena jako Žofie. 2) V originále: Czerliczko, Hradysscze, Stonawa, Stanyslawowicze, Solcza, Richwald, Ochabicze, Dubowecz, Cunczicze Wrchnie i Dolne, Zibrzidowicze, Marklowicze, Petrowicze, Zawada, Ray, Frysstat, Carwyna, Albrechtycze, Szepetowicze, Wierznowicze, Dietmarowicze, Kukolna, Zablatie, Orlowa, Dombrowa, Wrbycze, Hrussow, Hermanicze, Kaczicze, Choczembudz.

Strana 75
Stanislavoviče a Solče potvrdili jsme protiv Rychvaldu a k tomu vse zemanské Ochabiče, Siemoradz, Duboveč, Kunčiče Vrchní i Dolní Kunčiče, Zibřidoviče, Markloviče, Petroviče, Prsnu, Závadu, Ráj, Kačiče, Otrombkov, Pogvizdov, Prachnie oboje a Richuoltov, item města Fryštát a Starý Fryštát se vším svým příslušenstvím a právem svrchním i nižním, jakož z starodávna v těch miezech a hraničiech záleží... V druhý děl zposobili jsme ves Rychvald se vším právem a příslušenstvím protiv Čerlicku a k tomu vse zemanské Karvinu, Albrechtiče, Šepetoviče, Vieřnoviče,..., Křečoň, Lutyně obě dvě, Dětmaroviče, Kukolnu, Záblatě, Porombka, Orlová, Dombrová, Vrbíče, Hrušově, Hermaniče, obě Suché, Kačíče a Chočembudz. A také jsme to zposobili a sjednali a jedno- stajně úmluvili v dělech svrchupsaných, ta všečka zbožíe, buď to města anebo vsi kněžečie aneb zemanské, ty aby v svých meziech a hraničiech zuostaly, tak jakož z starodávna záležné a kterému kněžeti sie který děl dostane, ten aby toho vším právem s příslušenstvím požíval, bez překázy jeden druhému, jakož sie jejich milosti najlepěji zdáti bude. Také ty zemany, které jsme v děle svrchupsaném z obustraně rozdělili, ty všeckny aby téhož práva zuostali, po- žívali a toho poslušni byli tak, jakož kněžečí jejich milosti dělče hlavní listové šířeji světšíe. Také přiděli kněží Přemkovi, Jeho Milosti, k děle ves Hradišče, tehda ji Jeho milosti Kněž Bolek vyvaditi jmá v jedném měsíči a nevyvadí-li, tehda jmá mu lasy jeho tak mnoho požitkuóv dáti a ukázati jinde na svém kněžectvě jakož z tej vsi příchody i ráči vyvaditi jmá. Tomu na svědomie, potvrzenie a větší jistost my kněžata, kněž Přemek a kněž Bolek, naše pečeti přivěsili jsme k tomuto listu a pro vlastní svědomie a paměť dělu svrchu- psaného. Jednáče a smluvčie pečetí své přivěsili jsme vedle kněžat a panuóv našich milostivých pečetí. Jenž jest dán a psán na Těšíně v ten pondělí před svatým Matisem, apoštola a evangelisty Božieho, po Narozenie Syna Božíeho tisíč čtyřstého čtyridcatého sedmého. Podle pergamenového originálu z WAP v Cieszyně, sign. 13, proděravěného a špatně čitelného, rozměru 31,8 cm X 19,9 cm, plika 3,8 cm. K originálu bylo přivěšeno na úzkých pergamenových proužcích 10 pečetí, z nichž 3 schází. C. Grünhagen a H. Markgraf, Lehns- und Besitzurkunden Schlesiens und sei- ner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter, dil II, str. 562—563, č. 6, Lipsko 1883 (výpis). Dosud netištěna. 200 Bolek, vévoda těšínský, pouští obyvatelům města Fryštátu odúmrt do čtvrtého kolena pro obě pohlaví, purkmistru a radě dává souhlas ke zřizování cechů a městu potvrzuje mílové právo. 1447 prosinec 2. Těšín In Gotes namen amen. Alle ding, di dirkant werden of einen gemeinen notz und fromen zu besserunge eines izlichen menschen und einer ganzen gemeine, ist wol notdorft und gut, das di zu einem ewigen gedechtnisse mit brifen befestend und bestetiget werden. Dorumb wir, Bolko von Gotis gnadin herzog und herre zu Teschen etc., bekennen und tuen kunt ufentlichen und ewiglichen in diesim brife allen den, di en sehen adir horen lesen, das in uns und der unsern kegenwertikeit gestanden habin unser libin getrauen und ratmane unser stat mit namen Freienstad und haben uns demiclich gebeten, das wir sie und alle die ganze gemeine des volkes wonhaftig doselbist in der stat zur Freienstad, die izund do sein adir immer in zukumftigen zeiten do sein werden und alle ire kinder und erben und rechte nochkomen und sunst alle, die in iren statrechte sitzen adir sitzen werden dorzu gehoren adir gehoren werden durch Got und durch eres ewigen dienstes willen von sunderlichen gnaden geruchten zu begnaden in sulcher mosse als hir nochgeschrebin stehit. Vornemlichen das alle ir gut und habe is wer beweglich adir unbeweglich, farnde adir un- farnde, das si in eren statrechten adir immer habin werden adir zinse, die si haben adir habin werden, uf wedirkaufe in unsern landen uf unsern mannen guter und dorfern adir uf steten inngwendig adir auswendig unsrer lande adir

Strana 76
wie si die haben werden ewicklichen sulden lossen erben und gefallin von eins an den andern der am allirneheste geboren sei is wer mannes adir weibes ge- schlechte mit inhaldunge des fierden gledis als sich man und weib zur ehe genemen mogen als sich einer dem andern, adir eines dem anderen mit guter erber beweisunge und wissenschaft der stete und dorfer, di di selbigen geboren seint allirnechste zufrunde und moge gerechen konne, die zu iren statrechten sitzen adir gehoren sunder noch dem fierden gelede gerechnet sal di moge- schaft ansahen und ein ende haben und wir unser erben und nochkomen fursten sullen dornoch unsrer furstlichen rechtis gebruchen. Des so habin wir angesehen ire bete und willige dinste, di sie uns in langen und vorgangen zeiten getan haben und noch in zukumftigen zeiten ewiglichen tuen sullen der wir en zu tuen wolzugetrauen und habin sie von sunderlichen gnaden von furstlich macht mit rechter wisse und gutem vorrathe unser eldisten mannen gnadiglich dirhort und haben sie begnadt und begnaden in kraft dis brifis volkomelichen mit sulchen anfollen in allen stucken puncten und artikeln und sunst in allir mosse als obin geschrebin stehit. Dieselbigen anfelle en zu haben, zu halden und ewicklich besitzen und in eren noz wenden als sie allirbequemste wirt dunken geraten sein, doch also das man sulchen anfal unserm lande zu Teschen nicht abhengig mache noch entfremde. Sunderlichen so behalden wir uns und unsern nochkomen fursten ap ir nein burger adir innewonern uns egenante stad Freienstad erbgutter keufin worden und keufin die zu lehen gingen adir im erbrechte legen, das sie nicht weiter erben und komen sullen wenn noch des landis rechte und gewonheit und zu dem obgenanten annefalle geben wir der inebenanten unser stadt Freienstad von sunderlichen gnaden vor ein recht zu haben und der gebruchen volkomelichen und ewiglich der stad zu notz und fromen. Zum ersten wellin wir, das sie vor ein recht haben und gewonheit, das keine zeche ufrichten machen richten noch orden sal on der ratmann wissen und willen und wenn sie zusamen gehen in ire morgensprache, das sie dobei allewege zwene ratmann haben sullen und an die denn ufrichten tuen noch machen sullen. Auch sullen die ratmane wedir den gemeinen noz der stad und der gemeine ins nichten finden noch die denken wedir tuen noch ma- chen. Item keiner der da wonet vor der stad sal vorkeufin brot, bir oder fleisch noch ichts derlei wer in deme obirwunden wirt der sal der stad dorumb genug tuen noch gnaden. Item wir wellin, das kein hantwergman innewendig einer meile von der genanten stad wonen sal, ausgenomen keneler, adir ald- buesser und smede, die woffen scherfen, noch kein kretschen noch brotbenke noch fleischbenke in der meile sullen sein is en wer denn das imand kretschem mit rechte do gehaben mochte. Item wir wellin, das ein itzlicher der anderswo wont adir ein auslender ist und in der stad zinshaftig erbe hat das derselbe zu den erben zien und do wonen sal adir die selbigen erbe vorkeufin. Item sal uns inebenante stad zum rechten haben, das keiner, der da auswendig der stadt grenz wonet, sal sein fie treiben noch huten uf der stad werde noch kein burger der da forwergk hat essen sein, das sie ir hert adir fie wedir uf des salben erbe und gute und weide getriben und gehuten mogen unschadlichen seinem getreide. Item wer da freuelichen adir mit unrechte ein zugezogen hat adir zuzewet die ding die uns egenante stad angehoren, als sie weide, welde, posche adir ichts derlei und in deme dirfinden und des obirwunden wir der sal in der stad wedir abtretin und wedir geben und dazu der stad ablegen nach ir gnade. Item obir dis alles begnaden wir unsere lieben getrauen burger- meister, ratmann, innewonern und die ganze gemeine alse obin geschrebin stehit, unsere inebenante stad Freienstad, was wir en bewerit und bestetiget haben. Beweren und bestetigen in kraft des brefis alle ir rechte, bussen, frei- heiten, satzungen, willekorungen und gewonheiten, die sie von gewonheit adir rechtis wegen von alders bei uns und unsern vorfaren gehabt haben die zu haben und zu halden und der zu irem nutze und der stad bestis vollkome- lichen gebruchen und ewiglich idoch unschedlichen unsern furstlichen rechten und auch unsern foitei zur Freienstad rechten und das alle diese gobe, bewe- runge und bestetigunge von uns und von allen unsern nochkomelingen ganz und stete und feste unforserit und unvorbrechlichen bleibe und gehalten werde

Strana 77
ewiglichen. Haben wir diesin brif geheissen schreiben, vosegeln und bestetigen mit unsern anhangenden ingesegele. Gegeben zu Teschen am Sonnabund vor Barbare noch Cristi geburt fierzehenhundert jar dornoch im sebin und firzig- sten jaren. Dobei sint gewest der strenge und woltuchtige unser getrauer liber, Niclos Kornicz von Baumgarten, Marschalk genant, Machny von Stonaw, Andris Pentlat von Ogrozena, Lwike von Mistrzowicz und Stenczil Wipplar von Auschwicz, unser schreiber, dem dieser brif befolen wart zu schreiben. Podle pergamenového originálu z Okresního archivu v Karviné, sign. 3, dobře zachovaného, rozměru 47x20,5 cm, plika 7 cm. K originálu je přivěšena na zeleno-modro-žluté hedvábné šňůře zachovaná pečet Bolka, vévody těšin- ského, zhotovená z červeného vosku. V pečetním poli je štít s pravo hledící orlicí a s opisem: BOLCO - DEI - GRATIA DUX TESCHINENSIS Opis listiny uveden ve fryštátském kopiáři cisaře Leopolda z 9. srpna 1670, č. 1, uloženém v Okresním archivu v Karviné. Dosud netištěna. 1448 říjen 19. Těšín 201 Přemyslav, vévoda těšinský, prodává ves Ráj u Fryštátu za 250 hřiven čes- kých grošů Petříkovi z Karviné. Ve jméno a nerozdělené svaté Trojice amen. K věčné paměti. My Přemek, z Božie milosti kněže a pán těšínský etc., vyznáváme těmto listem obecně předevšemi, ktož jej uzříe aneb čtúce uslyší, že jsme s naší vuolí a paměti dobré jsúč i rady našich starších prodali a močí tohoto lista prodáváme naše zbožíe a ves Ráj, které smy měli a je v našem těšínském jbitě záleží, slovut- nému Petříkovi z Karviné, jeho erbóm a potomkóm k pravému panstvě věč- nému za puól třetěho sta hřiven dobrých stříbrných grošóv, rázu českého a čísla polského, osm a čtyřidčetí groší v každú hřivnú čtúce, které jsme peníze pohotově přijali s plna a dočela zaplačené. A to se vším toho jistého zbožie a vsí nadepsané právem a příslušenstvěm i zadní s belinú, osedlinů i pustinů, s činsem, ospi(?), robotami a počtami, s lukami, pastvinami a lesem ..., chrasti- nami, s horami, údolí, s vodami, potoky tekučiemi i netekučiemi, mlýny i se všemi rybníky i rybníščemi i se všemi a každými jinými příslušenstvími a stat- ky, požítky, kterým se kolivěky jmény jmenují aneb jmenovány býti mohú, žádných nevyjímajíče ani pozůstavujíče i se vším naším knězečím právem s vrchním i nižním, tak jakož je naší předkové i my potom mělí a drželi v těch mezěch a hraničíech jako to nadepsané zbožie a ves Ráj ze starodávna záleží a od jiných okolních zbuož odlučeno a vyměřeno jest. Takto menovitě, že svrchupsaný Petr z Karviné, erbové i potomkové jeho, to zbožie a ves Ráj se vším její právem a příslušenstvím mají měti, držeti, jakž najlépe mohú po- žívati, volně pokojně a dědičně osieti dáti, zastaviti, prodati, zaměniti, oddati, zavésti na své i svých erbóv i potomkóv, lepšie obrátiti, s tím držeti i nechati tak, jakož sě jim najpodobněji zdáti bude... Podle pergamenového originálu z WAP v Cieszyně, sign. 14, velmi špatně zachovaného s utrženým dolním okrajem, rozměru 32,6 cm X 16 cm, plika utržena. Opis listiny uveden ve Sbirce opisů listin ze 13.—18. století, uložené ve WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1191. Dosud netištěna. 1449 říjen 8. Osvětim 202 Bolek, vévoda těšínský, Jan Čapek ze Sán a na Hukvaldech a Mikuláš, řečený Maršálek z Dubovce, urovnávají spor ve finančních záležitostech mezi Kazi- mírem, králem polským, a Mikulášem z Vladěnína. Vly Bolek, z Božie milosti kněže těšínské etc., Jan Čapek z Sán z Hukval- duóv, Mikoláš, řečený Maršálek z Dubovce, vyznávámy tímto listem obečně předevšemi ktož jej uzřie, nebo čtúce slyšeti budú, že jakož mezi najjasněj-

Strana 78
ším kněžetem kněžem Kazimírem, králem polským, pánem naším milostivým a tú korunu s jednej a urozeným panem Mikolášem z Vladěnína, bratry a Her- berty, strýčy jeho, se strany druhej, jsú byly búřky, nesnáze, a záhuby ukrutně, jmenovitě o ten dluh a peněze, jenž jsú sě byli páni polščí nadepsanému Vladěnínskému zapsali a za pana Grota ručili, jakož toto hlavní list šíře vy- mluvá a ukazuje, to jest králova Milost, pán náš milostivý, nás žádal a strana druhá nás prosila, abychom to k sobě přijali a ty nesnáze mezi Jeho Milostí a druhú stranu rozeznali a v jednostajnů vuóli a dobrý koneč uvedlí. A my, znamenavše a uslyšlavše jejich obopolné pře i odpory, snažně a pilně ty váživší, k žádání krále Jeho Milosti a k prosbě druhej strany vedle spravedli- vosti, jakžto praví jednače a úmluvče i jsme mezi stranami svrchupsanými vyřkli a močí lista tohoto vyřiekamy pod propadením dvu tisíče kop groší dobrých stříbrných, rázu a čísla českého, za každú kopu šiedesáte groší počí- tajíč. Kteráž by strana takového našieho vyřečeně ne držala, aby straně poslušnej toho základu propadeného polovičí a nám ubírmanom druhu polovičí dala ihned po prvněm dní propadeně ve čtyřech nedělech, pořád sběhlých, za kterýžto základ jsú za královu Milost, pana našeho milostivého, a za pány tej koruny slíbili velikomoční páni: pán Mikoláš z Březě, seděným na Lančkruně, maršálek králevstvě polského, pán Petr Šafraneč z Peškovy Škály a z Bandína, podkomořie krakovský, pán Jan z Bobrky, pán Biečský, pán Bartoš z Guory, sudě krakovský, a pán Petr ze Štíkova, podsudě krakovský, a za druhú stranu, totiž za pána vladěnínského slíbili urození a slovutní: pán Berko z Nasile, seděným na Vartnově, pán Purkart ze Ruchova, pán Adam Běs z Leščin a pán Mikoláš z Paskova a z Wolfenberk(u). Najprvé takto vyřiekamy a vypovědamy, aby všechny nechuti, buřky nesnáze a protivenstvě mezi stranami svrchu- psanými, kterakkolvěk až do té chvíle vzniklé pominuly a na věky mrtvy byly, a kteří jsú podle královy Milosti v tom záščí zašli, dopomáhajíč Jeho Milosti, aby Vladěnínský s svými bratry a strýči se vší svú stranu tím toho ničím zlým nezpomínal nynie i na věky, a králova Milost i všechna koruna králevstvě polského též protiv pánu vladěnínskému a tím, ktož jsú podle jeho v tom záščí zašlí i jemu dopomáhali, o to záščie učiniti a toho zpomínati nemá. Item takto vyřěkamy, aby pán Mikolaj Tangoborský, písař, pán Stanislav z Zá- vady, kněz Mikolaj, probošt mstovský, a Martin Puolkonve i jiní všichni vězňové, kteríž jsú v tom záščí jatí od obú stran až do sě chvíle, buďto du- chovní nebo svědčí, propuščení bylí, a kteříž zde jsú, aby ihned prázdní a ruků propuščeni byli, a kteří by zde nebyli, aby ve dvú nedělí propuščení a prázdní od obu stran byli, a kteří by vězniové listy vyručení byli, aby ty listové ve dvú nedělí navráčeny byly a žádnej moči k upomínání nejmělí. Item o těch dvanásté set kop groší, jakož pán vladěnínský na ty peněze a na pány jmá, takto vyřěkamy, aby jemu pánu vladěnínskému ty jisté peněze, totiž dvanásté set kop groší a k tomu třista zlatých uherských červených, dobrých na zlatě i na váze, páni králevství polského dali a položili ve Blščíně1) v moč jeho ve třech nedělech, po dání lista tohoto pořad zběhlých a pán vladěnínský list hlavní, kteříž na ty peněze jmá, též na ten den tu ve Blščíně tym, ktož peněze klásti budú od krále, Jeho Milosti, a od panuóv, položiti a v jejich moč dáti jmá, a zlatý jmá od panuóv bráti po osmi a dvadčetí grošěch, a k tomu jmají s obú stran přivolati uředníka blščínského a faráře i purkmistra toho města, aby sě před nimi těch peněz zaplata a listu vráčeně stalo. Tomu na svědomě, potvrzeně a větší jistotu své vlastně pečetí s naším dobrým vědomím a vuolí jsmy kázali přidaviti k tomuto listu. Jenž dán a psán v Osvětímě tu středu po svatém Františku Syna od Narozeně Božieho tisíčého čtyrstého čtyřidčatého devatého léta. Podle M. Bonieckého, Codex diplomaticus Poloniae, IV (Varšava 1887), str. 51, č. XXX. Originál, uložený ve Státním archivu ve Varšavě (Archiwum Glów- ne Akt Dawnych) se ztratil.2) 1) 2 Pština. Podle sdělení ředitele tohoto archivu doc. Dr. Wąsowicze nelze přesně sta- novit dobu, kdy se originál ztratil. Snad se tak stalo během druhé světové

Strana 79
203 1449 prosinec 6. Těšín Přemysl, vévoda těšínský, potvrzuje Matyáši Jakelovi, měšťanu v Těšíně, listinu těšínského vévody Kazimíra z 30. června 1322, o svobodném držení půldruhého lánu jako léna ve vsi Bobreku u Těšína. In nomine sancte et individue Trinitatis amen. Que de mera voluntate prin- cipum in subditorum merita et fidelia obsequia conceduntur, ne earum memoria per decursum temporis depereat, sapientium introduxit auctoritas et consuetu- do laudabilis approbavit, ut ea, que geruntur in tempore, ad eternam rei me- moriam scripturarum testimonio perheniter roborentur. Noscat igitur tam pre- sens etas, quam eciam futurorum posteritas, quod nos Przemislaus, Dei gracia dux et dominus Teschinensis, ad universorum presencium et futurorum noti- ciam volumus pervenire, quod constitutus coram nobis Mathias Jakel, civis Teschinensis, fidelis noster dilectus, nostro preferens conspectui privilegialem literam, quam eatenus realiter iuste et racionabiliter tenet et habet a suis predecessoribus, in et super alterum dimidium mansum sui allodii in villa dicta Bobersdorf in vicinatu nostre civitatis Teschin coadiacentis. Quam quidem literam privilegialem iuste preleccionis et audicionis titulo diligenter examinare commisimus, cuius litere tenor fuit in hec verba: In nomine sancte et individue Trinitatis amen. Quia omnia et condicione humana machinata meatu per decursum temporis exigente evanescere consue- verunt, quia omnia habent memoriam pocius et divinitatis quam humanitatis, ex hoc tantum existit, ne ipsarum erumpat incognicio ut scripture patentis antidoto aut testimoniali lingua sanca cognoscantur, hinc est, quod nos Kazi- mirus, Dei gracia dux Teschinensis...per presentes singulis nunc viventibus ipsorumque succesoribus..., quod prehabito deliberacionis examine pensan- tes Martini, nostre civitatis Teschinensis advocati, fidelitatis obsequia ipsum- que volentes donacionis prerogativa consolari alterum dimidium mansum omní solucione, videlicet angarie, quod ungeld dicitur, et precarie servicio quodlibet exceptum in villa, que Bobirsdorf dicitur, situatum ipsi elargimur et eiusdem possessor cum suis successoribus habeat vendendi, donandi, computandi et in quoslibet usus secundum sue voluntatis arbitrium convertendi (facultatem). In cuius rei perpetue firmitatis robur, ne a quibusdam nostris successoribus nostre donacionis pollicitum cancellari poterit, patentem presentem uteram cum nominibus testium, videlicet Alberti, camerarii nostri, militis, Vincencii militis, Zygotke de Bemkowitz, Sobconis de Cornicz, Peregriní, ceterorumque fide dignis conscribi fecimus et evidencia appensionis nostri sigilli iussimus com- muníri. Datum Teschin anno Domini millesimo CCCXXII, tercio Calendas Augusti. Nos igitur pensantes et considerantes fidelitatem... eius nobis ac nostris multipliciter impensis et adhuc per futurorum maioris continuitatis exhibendo propter inveteracionem eiusdem litere privilegialis ac sigilli pendentis ad oca- sum debilitate nichil in ea reperientes, quod in ea reperientes, quod nostri dominio in aliquo derogare videretur et eciam ne ea, que voluntas principium progenitorum nostrorum dudum ex gratitudinis animo subdicio graciose et largiter donare decreverat, a nobis liceat irrita facere nostro ac nostrorum nobilium maturo perhibito et celebrato consilio de nostra benignitatis clemen- cia, omnia et singula in dicta litera privilegiali contenta, renovando approba- mus, ratificamus et presentibus confirmamus, dantes et concedentes prefato Mathie Jakel suisque successoribus eundem alterum dimidium mansum omní solucione, que vulgariter dicitur ungelt, et precarie servicio quodlibet excep- tum, veluti in litera interclusa prius diccionatim et clausatím clarius conti- netur, quite ac pacifice possidendum, vendendum, donandum, commutandum et in quoslibet usus secundum sue voluntatis arbitrium convertendum, ea aucto- války. Porovnání podle signatur nebylo možno provést, protože pomocné knihy archivu byly válečnými událostmi v r. 1944 zničeny.

Strana 80
ritate, qua et prius tenuit et possedit. Et ne igitur nostrarum literarum presen- tis nostre confirmacionis tradicio et renovacio ab aliquibus successoribus nostris fuerit violata ac lesa, sub appendente nostro fecimus roborari sigillo. Datum Teschin anno Domini MCCCC quadragesimo nono Sabato proximo ante Lucie virginis presentibus famosis viris Nicolao Czelo do Czechowicz, Nickli- cone de Schonaw, Petro de Ray, Stanislao Tluk de Tossynowicz, capitaneo nostro Teschinensi, Johanne de Kysselow et Andrea, notario nostro, qui pre- sentes habuit in comisso, fidelibus nostris dilectis ad premissa vocatis. Podle opisu listiny ze Sbírky opisů listin z 13.—16. století z WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1191. Originál se ztratil. Do roku 1939 byl uložen v Městském museu v Cieszyně. K pergamenovému originálu byla přivěšena vosková pečet na zelené hed- vábné šňůře. Na rubu listiny připsáno: Confirmacio ducis Przemislai super mansum allodii in villa Bobersdorf anno 1449, cui insertae sunt literae ducis Casimiri anno 1332. Opis listiny uveden v Kaufmannově kronice města Těšína v WAP v Cie- szyně a její regest v Tillerově pozůstalosti ve Státním archivu v Opavě, XIII, fol. 41—42. Dosud netištěna. 4 1450 srpen 25. Bez místa 204 Václav, Vladislav a Přemysl, vévodové těšinští, potvrzují, že jejich bratr Bolek, vévoda těšinský, zastavil města Frýdek a Fryštát své manželce Anně za 6000 uherských zlatých. Wir Wenzlaw, Wlodko und Przemko, gebruder, von Gotis gnaden herzuge zu Teschin und Grosen Glogau etc., bekennen ufintlichen mit diesim briefe vor allen den, die en sehen adir horen lesin, als denne der hochgeborne furste herzug Bolko, herzug zu Teschin etc., unser lieber bruder der hochgebornen furstinne frauen Annan, seiner lieben gemahl, unser lieben swester, die slos, land und stete Fredek und Freistad, desselben landes und gebietis zu leip- gedinge noch dieser lande ziten und gewonheit vor sechs tausend Ungerischer gulden vorphant und vorschreben und doruf die man und stat houlden und glouben befolen hat. Zu sulchem leipgedinge in aller mose, wie das leutet, ist unser ganzer wille, den vir auch dazu gebin, folkomenlichen und das vorfulgen zu kraft und macht diesis briefis und nach also underscheidenlich. Ap do Got vor sei an dem genanten unseren bruder und unser lieben swester icht von todis wegen geman und stete an uns in aller mose halden, als sie uns vormols gloubet und gehult haben. Zu orkund haben wir unseren ingesigele an diesen brief lassen hengen. Am Dienstage nach Bartholomei noch Cristi geburt firzenhundert jar und im fumfzigesten jare. Podle pergamenového originálu ze Státního archivu ve Varšavě (Archiwum Glówne Akt Dawnych), sign. 550, dobře zachovaného, rozměru 26 cm X 16 cm. K originálu jsou přivěšeny na úzkých pergamenových proužcích pečetě Václava, Vladislava a Přemyslava, vévodů těšinských. M. Boniecki, Codex diplomaticus Poloniae, IV (Varšava 1887), str. 55, č. XXXII. 1450 září 20. Těšín 205 Přemysl, vévoda těšinský, potvrzuje, že Mikuláš z Malých Kunčic prodal ves Bohušovice za 180 kop pražských grošů Mikuláši z Třenkovic. In nomine Domini amen. Ad perpetuam rei memoriam. Nos, Przemislaus, Dei gracia dux et dominus Teschinensis etc., recognoscimus tenore presen- cium, quibus expedit, universis et singulis presentibus et futuris noticiam habi- T 41754

Strana 81
turis, quod ad nostram accedens presenciam nobilis Nicolaus de Cuntzitz Minoris, fidelis noster dilectus, sanus mente et corpore, bona deliberacione amicorumque suorum consilio prehabito, sponte et incoactus vendidit et in manus nostras solempniter resignavit pro octoginta et centum marcis bonorum latorum grossorum Pragensis monete numerique Polonicalis, quadraginta et octo grossos in quamlibet marcam computando, famoso Nicolauo de Trzen- kowitz suisque legitimis heredibus et successoribus bona sua et villam, Bo- hussowicze dictam, in districtu nostro Teschinensi sitam. Et hoc cum agris cultis et incultis, silvis, pinetis, gaiis, piscinis, pratis, pascuis, molendinis, censibus, reditibus, proventibus, obvencionibus, laboribus et cum aliis omnibus et singulis utilitatibus et pertinenciis magnis et parvis, quibuscumque possent nuncupari nominibus, ad predicta bona et villam Bohussowicze ex antiquo pertinentibus, nullis penitus dempnis prout in suis metis, gadibus et graniciis ex antiquo circum ferencialiter sunt distincta et limitata et cum eo omni iure et dominio, prout prenotatus Nicolaus de Cunczicz Minoris unacum antecesso- ribus suis solus quiete et pacifice tenuit, habuit et possedit, nichil pro se et suis heredibus in testimonium proprietatis aut dominii reservando aut quid- quam remanendo. Ita eciam prefatus Nicolaus de Trzenkowitz unacum suis legitimis heredibus et successoribus prefata bona et villam, Bohussowicze dictam, cum omnibus et singulis suis utilitatibus et pertinenciis hereditarie et omnino libere in perpetuum possideat, videlicet tenando, habendo, utifruen- do, obligando, commutando, alienando et in usus suos beneplacitos conver- tando, cum his faciendo et dimittendo, prout sibi suisque legitimis heredibus et successoribus melius videbitur expedire. Supplicarunt itaque nobis parte ex utraque, quatenus ad huiusmodi vendicionem et resignacionem nostrum consensum dare ipsamque confirmare dignaremur. Nos autem ad peticionem ipsorum racionabiles acclinati et servicia fidelia ipsorum intuentes predicto Nicolauo de Trzenkowitz suisque legitimis heredibus et successoribus pre- tactam vendicionem et resignacionem in toto et per omnia contulimus et con- firmavimus vigoreque presencium confirmamus. Preterea volumus, quod dictus Nicolaus cum suis posteris utrumque fructum intra terminos dicte ville Bo- hussowicze super fluvium Olzam libere possideat et in ipso fluvio piscand et in predictis bonis venandi et alias utilitates exercendi meram habeat et liberam opcionem. Villanos sive colonos in premissa villa, qui locati fuerint ab omnibus solucionibus, angariis, perangariis, exaccionibus et serviciis, cuius- cunque nomine censeantur, facimus et reddimus liberos perpetuo et exemptos. ita quod per nullum ministerialem visitari seu citari nec coram aliquo iudice nostre curie sive castri respondere super causis magnis sine minimis tene- buntur nec per advocatos civitatum vel provinciales iudicari, sed solummodo coram herede suo respondebut. Presentes litteras super eo conscribi fecimus et sigilli nostri munimine consignari. Datum in Teschin feria III. post Francisci anno Domini MCCCC qinquagesimo presentibus fidelibus nostris dilectis, videlicet Nicolauo Czelo de Czechowicz, Jacobo de Brzezowicz, Johanne de Fridrichowicz, Petro de Ray, Lazaro de Pstruzne, Johanne de Cunczicz Minoris et Andrea, notario nostro, qui presencia habuit in comisso. Podle pergamenového originálu z WAP v Cieszyně, sign. 15, dobře zacho- vaného, rozměru 26,7 cm X 15 cm; plika 2,1 cm. K originálu je přivěšena kulatá pečet Přemysla, vévody těšinského, zhotovená z bílého vosku. Obraz v pečetním poli představuje těšínskou orlici bez koruny; opis: S -PREMISLAI DEI GRATIA DUCIS TESCHINENSIS Opis uveden v Šeršníkově rukopisu „Diplomata“, sign. DD-VIII/6-č. 17 a 34 v museu v Cieszyně, ve Sbírce opisů listin ze 13.—18. století v WAP v Cie- szyně, fond komora těšinská, sign. 1191 a v Tillerově pozůstalosti ve Státním archivu v Opavě č. 19/3.

Strana 82
206 Přemysl, věvoda těšinský, prodává ves Hradiště se vším příslušenstvím za čtyři sta uherských zlatých Mikuláši, řečenému Maršálkovi z Dubovce. Ve jméno Božie amen. K věčnej pamětí. My, Přemek, z Boží milosti kníže a pán těšínský, vyznáváme tímto listem obecně přede všemi, kdož jej uzříe aneb čtauce uslyšle, že sme s dobrým naším rozmyslem, dobrej paměti jsouc a radú našich starších v naší pilnú znamenitú potřebú prodali a mocí tonoto listu našeho prodáváme pravým a spravedlivým kupem věčistým a dědičným nase zboží, ménem ves Hradiště, jenž v naším těšinským jbytu záleží, uroze- nému a statečnému rytíří, panu Mikolášovi, řečenému Marsalek z Dupovce, jeno erbom a potomkom ku pravému panstvíe a dědictvie věcnému za ctyřista zlatých dobrých uherských, které jsme od něho pohotově zaplacené úplně a docela přijali, a to se všim toho jistého zbožie svrchu psaného, naším knížecím pravem vrchním i duolním i s tou službú, které sme tam na rychtarstvíe aneb na rychtáři měli, a také se všemi lidmi, s ... ospy, robotami, s poctami, s ro- lemí oseulenými i pustými, s užitky, požitky i se všemi a kazdými jinými přihody, svobodami a příslušenstvími, s hory všelikterakými malými i velikymi, zadných příslušenstvie a požitkův nevyjímajíce ani pozůstavujíce, kterymi se konvěk mény menují aneb menovaný a vymýšlený býti mohu, v těch všech mezách a hranicech jakožto svrchupsané zbožie a ves Hradišče od starodávna záleží a od jiných zbrož a dědín okolních odlířeno a vyměřeno jest a odhrani- čeno, se všim naším knížecím právem, svobodami, jakož sme to svrchupsané zbozie a ves Hradišče i s našími předky osedlí, jměli, drželi, užívali a po- žívali. Takéž svrchu psaný pan Mikoláš Maršálek i potomkové jeho to svrchupsané zbožie a ves Hradišče mocí tohoto listu našeho se vším našim právem knížecím vrchním i duolním i se všemi svobodami a příslušenstvími malymi i velkymi, žádných nevyjímajíce ani pozůstavujíce mocně, svopodně, věcně, dědičně oslestí, jměti, držetí a což moci buhú, nejlípe beze všech naších a také našich budúcích erbuov a potomkov překaz poživati mají. A to dědíčně dáti, zastaviti, prouati, zaměniti, oddati i zavésti na své i našich erbuóv i po- tomkov lepše obratiti, s tím učiniti i nechati, jako se jim nejpodobněji bude zdáti, avšak naše službě knížecí neuškodí. A to takovým obyčejem, ze nám i našim budúcím erbom i potomkóm svrchupsaný rytieř, erbové a potomkové jeho s toho svrchupsaného zbožie a vsi Hradišce s jedným střelcem na koní, co by stál za pět hřiven grošóv vedle jiných našich zeman službu osaditi mají. Také my, kníže svrchupsané, máme a slibujeme i s našími erby a potomky svrchupsanému panu Mikulašovi Maršálkovi, jeho erbom a potomkom meze a hranice téhož zboží často psaného řádně spraviti a vyvésti a sami k tomu zjetí aneb poslati, jestliby kto na to jisté zbožie siehl aneb v jeho meze a hranice siehati chtěl v budúciech časiech, kdyžby toho potřeba byla. Také jestli by se přidalo, že bychme aneb erbové i potomkové naší v časiech bu- důcech kterú ... aneb dar s dobrú vuolí našich zeman v naším knížectví těšín- ském brali, tehda častopsaný rytieř, erbové a potomkové jeho s toho zbožie a vsi Hradišče tři věrdunky grošóv polského čísla dáti a ty nám do komory naše poslati mají beze všech výmluv a odpor všelijakých. Také my, kníže napředpsané, erbové a potomkové naší na to zbožie a ves Hradišče zadacím pravem ani žádným jiným vymyšleným obyčejem buďto s práva aneb bez práva povozy, s vozbami i s jinými pomocemi kterak kolvěk vymyšlenými ne- siehati ani výše žádati máme nynie i v budúcích časích. Také kdož tento list mietí bude z dobrú vuolí svrchupsaného pana Mikoláše Maršálka, erbóv i po- tomkóv jeho, ten má a míti bude tuož moc a plné právo k tomu častopsanému zbožie jako oni sami ty všeckny věcí, punkty a artykuly svrchupsané, my, kníže napředpsané, máme a slibujeme i s našími erby a potomky častopsanému rytieř(ovi), jeho erbóm i potomkóm ctně a řádně při naše dobré cti a vieře zdržeti a v zelestí bez porušení a beze všech pfortelí vymyšlených zachovati jako dobré kníže. Tomu všemu na svědomí a pro lepší pevnost na potvrzenie naše vlastní pečet přivěsiti sme kázali k tomuto listu. Jenž jest dán na Těšíně 1450 září 22. Těšín

Strana 83
a psán v outerý den svatého Mauricího léta po Narozenie Syna Božiho tisíc čtyřista padesatého léta čtouce. A přítom jsou byli slovutní věrní naší milí, Jan Kornic z Ropice, Machný Lorenc ze Stonavy, Mikoláš Čelo z Čechovic, Ondřej Pentlat z Strumeně, Šímek z Šumberka, Nyklík z Šonova, Petřík z Kar- viné, Laskař ze Pstružné a Ondřej, náš písař, jemužto tento list jest byl poručen. My purgmistr a rada města Fryštátu v Horním Silezi známo činíme tímto listem naším, jenž slove vidímus, že sme nadepsaný list in originalí na perga- meně psaný i na pečetí neporušený drželi a dokonalý v rukách našich měli, jej čtli a slovo od slova tak, jak tenž list sám v sobě zní a zavírá, k žádostí urozeného a statečného pana Jiříka Čely z Čechovic na Malých Kunčicích a Drahomyšli v tento transumpt náš přepsati poručili. Tomu na svědomí a lepší toho jistotu my, nadepsaný purkmistr a rada města nahořepsaného, pečeť naši městků k tomuto listu sme přitiskeli. Jehož datum v městě Fryštátě die Domi- nica Misericordia léta 1614 počítajíc. Podle čtyřstránkového papírového vidimusu ze Státního archivu v Opavě, fond Sbírka archiválii Matice opavské, zásobník 9, č. 4a. Originál se ztratil. Na foliu la je uvedena stará registraturní značka Lit. E, Nro II s textem: Vidimus des Hauptbriefes auf das Gut Grodischtz de anno 1450. Dosud netištěna. 1450 září 27. Těšin 207 Bolek, vévoda těšínský, odevzdává své manželce Anně, vévodkyni těšínské, do vlastnictví se všemi právy a bez výhrad město Frýdek se zámkem a s 9 obcemi a s dalšími poddanskými vesnicemi; dále město Fryštát se zámkem a se 4 obcemi, klášterem orlovským a s dalšími 13 poddanskými vesnicemi; konečně velký dům v Těšíně. Právo vlastnictví jí přísluší i v případě ovdovění. Kdyby se pak po druhé vdala, a bratři Bolkovi by měli zájem získat dědictví zpět, musí vévodkyni vyplatit 6.000 uherských zlatých. In nomine Dominí amen. Nos Boleslaus, Dei gracia dux et dominus Thesi- nensis etc., recognoscimus generaliter universis, literam presentem inspecturis et eam legi audituris pariter et visuris, quod bona animi nostri deliberacione atque salubri nostrorum amicorum seniorum freti consilio, digne et iuste dedi- mus et vigore huius littere damus ad iustum dotalicium secundum ius et modum huius terre preclare principi ducisse Anne, consorti nostre carissime, ista infra- scripta castra, civitates, opida, villas, bona, ut puta, castrum Fridek, civitatem cum suburbio, civitatem, opidum cum predio, civitatem Fridlant cum omnibus, ipsius et quibuslibet pertinenciis, censibus, contribucionibus, theoloneis, mo- lendinis, piscinis, fluminibus et cum omnibus ipsius fructibus, proventibus et dacionibus universis, magnis et parvis, que ad supranominatum castrum, civi- tates, opida et suburbia spectanto et pertinent, nullis penitus exceptis et exclusis. Ac insuper has villas et bona nominata: Brudzovicze, Staremiesto, Bassku, Swendniov, Kunczicze, Rozkovu Lhotu, Janovicze, Lubnu Lhotu, Les- koviecz cum omnibus istarum supradictarum censibus, contribucionibus et omnibus quibuscunque fructibus, proventibus, molendinis, piscinis, prediis et universis attinenciis, quibuscumque nuccupentur nominibus, nichil pro nobis et successoribus nostris in ibidem reservando. Item omagia et obsequia seu eciam villas omagiales, que serviles terrigenarum ad districtum Fridecz- kemu pertinentes: Sedliscze, Dobruzemiczi, Skaliczi, Rzepiszcze, Vratimov, Sobiesonovicze, duas Blandovicze villas, Superiorem Solicz et Inferiorem, Zilmanicze, Ziboticze, Domaslavicze cum iure et dominio ac omní iure ducali, proprietatibus, libertatibus, omagiis et serviciis et obediencia baronum, nobi- lium et indigenarum, scultetis, cmetonibus ac cum omnibus hominibus posse- ssionatis, locatis, spiritualibus et secularibus, nullis exclusis aut reservatis, eo iure, quo soli tenuimus et habuimus. Item castrum Fristat, civitatem cum suburbio et cum omnibus ipsorum pertinenciis, censibus, contribucionibus, theoloneis, molendinis, piscinis, fluminibus et cum omnibus aliis attinenciis,

Strana 84
coherenciis, magnis et parvis, quomodolibet ad castrum, civítatem et suburbíum Fristat spectant et pertinent, nullis prorsus exceptis et reservatis. Item eciam has villas Lanky, Staremiesto, Richvald et insuper Darkov, si ipsam villam Darkov a Stanislao Wiplar dicto exemerimus et liberaverimus, prout sibi in pecuniis obligavimus, quem ad modum littera ipsius super hoc confecta plenius depromit cum omnibus istarum predictarum villarum censibus, contribucioni- bus, dacionibus, universis, molendinis, piscinis, prediis et quibuscumque atti- nenciis, pertinenciis et coherenciis, nullis exceptis et reservatis. Ceterum Di- vino volente iudicio, si nos de hac luce migrare contigerit et pretacta aucissa domina Anna, comux nostra dilecta, aliqualiter et non modice impressa extiterit et notabilis necess.tas affuerit, extunc istas duas villas supradictas, Richvaldi et Staremiesto, ante Fristat consistentes seu adiacentes, potens erit vendere aut obligare ac cum eis facere, quid placebit et taliter, quamdiu in sede per- manserit viduali tempore vite sue. Si vero prefata domina Anna ducissa ad se unda nupcias convolaverit, extunc prefatas villas Richvaldi et Staremiesto amplius non habebit vigorem ipsas obligandi, vendendi, alienandi et cum ipsis, quid placeret, faciendi. Insuper omagiales alias many et villas istas terrigenarum, ad districtum Fristatskemu pertinentes; primo clastrum Orlova cum omnibus ipsius pertinenciis, superiori et inferiori iure, item: Karvinu, Dietmarovicze, Ssepetovicze, Lazeze, Lutynie utrumque, Theutonicum et Polo- nicum, Viernerzovicze, Suche utrumque, Krzeczny (?), Grissovie, Girzmanicze, Ciirmynu (?) cum iure et dominio et omni iure ducali, proprietatibus, liberta- tibus, omagio, obediencia et servicio baronum, militum, nobilium et indigenarum seultetorumque ac omnium hominum possessionatorum, locatorum, spiritualium et se ularium, nichil penitus pro nobis excipientes et reservantes, et cum eo omni iure, quo soli habuimus et tenuimus. Ac eciam domum magnam, in civitate Thesinensi sitam, in circulo prope claustrum, cum omnibus ipsius attinenciis, pertinenciis coherenciis universis. Et hec suprascripta castra, civitates et villas in districtu Frideczkem et Fristatskem cum omni iure, dominio ac iure ducalí, omagio baronum, nobilium, militum, procerum et indigenarum eorumque servi- ciis et obendiencia, advocatis, protoconsulibus, magistris civium, scultetis, cmetonibus et aliis omnibus incolis, tam spiritualibus, quam secuiaribus, vena- cionlbus ac iure feodali in vulgariter linskyn spiritualium et secularium, queeumque aut quomodolibet ad nos spectare videntur, in suprascriptis terris, districtibus videlicet: Frideckem et Fristatskem consistentes, cum teoloneis, ripis, ducalibus censibus, contribucionibus, exaccionibus et universis pecunia- libus et frumentorum dacionibus et omnibus montibus, si inquantum unquam apperti fuerint, cum serviciis, honoribus et proventibus atque nemoribus, silvis, borris, gaiis, rubetis, virgultis, montibus, collibus, vallibus, mellificiis, fiuviis, stangiis, lacubus et aquarum decursibus, agris, pratis, arvis et cum aliis omni- bus fructibus, attinenciis et pertinenciis, iuribus, proprietatibus, libertatibus et omni iure, superiori et inferiori. Quam ad moaum suprascripta castra, civi- tates, opida suburbia et ville, in terris et districtibus Frideckem et Fristatskem situatia atque eciam domum supranominatam in civitate Tesin habu mus et tenuimus, quemodolibet vel quemodocunque ad ipsam de iure et de modo seu consvetudine spectant vel spectare videantur, nichil excipientes et pro nobis, liberis, amicis et successoribus nostris in ibidem reservantes; prefata domina Anna, ducissa, contoralis nostra dilecta, debet dominari, habere, tenere et possidere post decessum nostrum ad tempora vite sue et quamdiu in sede permanserit viduali, veludi iuris dotaliciis in hiis terris observatur et tenetur abs omní nostrorum fratrum clenodialium et succedaneorum impedimento. Si vero prefata domina Anna ducissa ad secundas nupcias convolaverit et fratres nostri seu successores legitimi predicta, civitates, opida, suburbia et villas superius expressatas a supratacta domina Anna ducissa habere et alienare voluerint, extunc debent ei dare et ad plenum exsolvere sex milia florenorum auri Ungarici. Et hec puncta, articulos, condiciones, clausulas uni- versas superius expressatas nos dux prenominatus ad manus fideles promitti- mus, videlicet: serenissimi domini Kasimiri, Dei gracia regis Polonie ac magni ducis Lituanie etc., atque illustrium principum dominorum Nicolai Rathibo-

Strana 85
riensis, Wenzeslai et Przemislai Tesinensis, ducum, fratrum nostrorum dilecto- rum, quem ad modum hos pro tutoribus supradicta domina Anna ducissa sui dicti dotalicii elegit, in certitudine et plenitudine tenere et conservare, hoc specialiter adiuncto et expresso, quod in presencia domini regis Bohemie, in proximo affuturi et coronandi, hoc premissum dotalicium prenominate Anne ducisse secundum puncta, condiciones, clausulas ac verba seu expressaciones, hec depromit littera, nos ducali verbo innovare et pro maiori ratificacione confirmare, approbare et ratificare promittimus et spondemus. In cu us rei testimonium sigillum nostrum presentibus est appensum. Datum Teschin Do- minica proxima ante festum sancti Michaelis Archangeli anno Domini mille- simo quadringentesimo quinquagesimo. Podle pergamenového originálu ze Státního archivu ve Varšavě (Państwowe Archiwum Akt Dawnych), sign. 233, rozměru 50 cm X 33 cm. K originálu je přivěšena zachovaná pečet Bolka, vévody těšínského. Dosud netištěna. 1452 únor 2. Skočov 208 Bolek, vévoda těšinský, odstupuje svému bratru Václavu, věvodovi těšínské- mu, polovinu města Bytomě a zemi bytomskou. In dem namen Gotis amen. Zu einem ewigen gedechtnisse. Wir Bolko, von Gotis gnaden herzug und herre zu Teschen etc., bekennen offintlichen mit diesem brife vor allen und izlichen, die en sehen adir horen lesen, das wir (mit) wohlbedochtem mute und mit vorbehagtem rote recht und redlichen ganz unvorbrochlichen vorwillet voreinet und vollkomlich beredunge und wechsil geton haben mit dem hochgeborn fursten und herren herzog Wenzla- wen, herzoge zu Teschen etc., unsern lieben bruder und in kraft und macht dieses briefes tuen und geten heben. Also als hernoch gesreben stehit, vor- nemlich also: das vir die helfte der stat Bythom an unserm teile und vor das ganze Bythumische lant dem obengenanten herzug Wenzlawen, unserm lieben bruder, die nochgeschreben dorfer gegebin, abgetretin und entreumit haben und auch in kraft und macht dieses Briefs abtretin, entreumen und ofgebin. Zu dem irsten das dorf Konradiswalde mit allem und izlichen zugehorungen, zinsen, geschossern, zinsgetreiden, nozen, zugefallen und angefallen und mit allen und izlichen obirsten und nedirsten, furstenlichen rechten, in allen den grenizen enden und reen, als das obgenante dorf von alders von andern dorfern ausgemessin und gesundirt ist, mit allen den rechten und genissenmals wir es selbis gehabt, gehalden und vormals besessin haben. Item so abtretin wir und entreumen seiner liebe die nachgeschreben dorfer mit allem und izlichen obir- sten und nedirsten, furstenlichen rechten, hirschaften und manschaften, nam- lich das dorf Groderz, das dorf Pelka und Czema und ander haben und halten. Item die dorfer Jilownic, Rostropic, Mazanzendorf, Elgot, Rauditz mit allen der obgenanten dorfern, obirsten und nedirsten, furstenlichen rechten und mit geistlichen und wertlichen lehen, mit hirschaften und manschaften und auch mit allen und izlichen der vorgenanten dorfern, genissen, angefellen und zuge- fellen, keines ausgenommen noch auszunehmen, wie die mit sundirlichen worten benant werden, in allerlei mosse, als wir denne auch dieselben dorfer, genossen und besessin haben. Item wir abtretin auch seiner liebe das dorf und gut Heinzendorf, erblichin zu haben mit allen genissen, hirschaften und in allerlei masse als obin geschribin stehet, des zu genissen als seine liebe das vorgenante dorf Heinzendorf haben, halden, und besitzen sal, und also das seine liebe das obgenante dorf im abzulosen hat und mag vor hundert und firzig mark, als wir den das in einer sulchen summa geldes vorzazit haben. Auch sunderlich vortretin wir obeenant/er) herzug Bolko den benanten herzug Wenzlawen. unsern bruder drei hundert mark schulde, die wir vor seine liebe bezalen sullen, und gelobin zu dem irsten Michael Paleczken hundert mark, item von Hans Schilhan wegin hundert mark, item von Ozanken wegin fumf und fumfzig mark, item von Nickils wegen Rudsky knechte sebinzig gulden.

Strana 86
Item so vorheissin und globin wir obgenanten herzug Bolko, unsern bruder, herzug Wenzlawen, vorbas zu freien und zu ledigen von allen und izlichen ansprochen wegen, die Jan Rudsky und auch andere meinen zu haben von wegen unser allirlipts mutter, der Gott gnedig sei, idach ausgenommen die fumf und dreissig gulden, die unser liebe bruder herzug Wenzlaw Mikolai Miechowsky von des nomes und der beschedigungen wegin gebin und richten sal. Des zu worem bekentnisse haben wir obgenanter herzug Bolko unser ingesigil an desen brief lassen hengen. Der gegebin ist zu Skoczaw am tage Dorothee virginis noch Christi geburt teusint firhundert und dornoch in dem zwei und fumfzigsten iore. Dobei sint gewest die erbern und wobltuchtigen unser getrauern lieben Jan Sandisch von Olbrechtisdorf, zu der zeit heuptman zu Teschin, Jan Sobko von Ropiz, Jan Hunt von der Blaude, Wawrke von Pogorz, Goch von Ochab, Czema von Grodiecz, Jaschike von Bitkaw, die auch durch grosser sicherheit ere sigile bei unsern ingesigil an diesen brief haben lassen hengen. Podle pergamenového originálu z WAP v Cieszyně, sign. 16, dobře zacho- vaného, rozměru 33,8 cm X 24,5 cm. plika 2,8 cm. Všechny pečeti jsou ztraceny. C. Grünhagen a H. Markgraf, Lehns- und Besitzurkunden Schlesiens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter, dil II, str. 564, č. 7, Lipsko 1883. Opis listiny uveden ve Sbirce opisů listin z 13.—18. století z WAP v Cie- szyně, fond komora těšinská, sign. 1191. 209 Václav, vévoda těšínský, odstupuje svému bratru Boleslavu, vévodovi těšín- skému, některé vsi v okrese bílském ležící, jako výměnu za obdržené město Bytom a zemi bytomskou. 1452 únor 2. Skočov In dem namen Gotis amen. Zu einem ewigen gedechtnisse. Wir Wenzlaw, von gotis genoden herzog und herr zu Teschen etc., bekennen offentlichen mit desem brieve vor allen, den die en sehen horen ader lesen, das wir mit wohlbedochtem mute umbetzwungen und umbetrogen und mit wissen und willen unser eldisten manne zu Bythom vorwillit und vor einet vor einet haben mit dem hochgebornen fursten herzog Bolken, herren zu Teschen, unserem lieben bruder, alzo das wir seiner liebe entreumet und recht und redelichen abgetreten haben alle und izliche unser furstenlich macht und geruchtikeit die wir gehabit und gehaldin haben in und of der stat Bythom und auch das ganze lant weichbildis des Bythomischen landis mit allen hirschaften und manschaften, mit allen und izlichen zugehorungen, keines ausgenomen noch auszunemen, in allerlei mosse als wir das selbir gehalten, gehabt und besessen haben, dornoch uns denne seine liebe wedir abtreten und uns do kein gegebin hot di dorfer und gutere, namlich: Konradiswalde, Heinzendorf, Groditz, Jilowniz, Mazanzen- dorf, Elgot, Rostropitz und Raudiz, auch mit allen hirschaften obirsten rechten zinsen und zugehorungen keines ausgenomen, sunder als her auch di gehabt und gehaldin hot. Alzo das der obgenante unser lieber bruder herzog Bolko di obgenante stat Bythom sal haben mit dem lande und lantschaften, lant- leuten, manschaften und hirschaften als obin geschrebin steit, der genissen und gebrauchen erblich und ewiglich. Und wir obgenanter herzog Wenzlaw sullen die obingeschrebin dorfer auch mit aller zugehorunge keines ausge- nommen mit aller hirschaft und manschaft auch haldin, gebrauchen und ge- nissen des bestin wir konnen ader mogen, in sulcherei mose und unterschied. das wir obgenanter herzog Wenzlaw globin und vorheisin unserm mebenanten (bruder) herzog Bolken, seinen geerbin und elichen nochkomelingen die obge- nanten dorfer mit keinem leipgedinge, abs wir uns vor anderten entwenden wollen, noch mit keinerlei weise vorkomern, vorkeufen adir vorsetzen wollen, is were denne vor gefenknisse, do Got vor behute. Und was wir vormolz haben

Strana 87
ader was wir gehaltin haben, alzo namlich die Belicz und auch die alte Belicz*) und sonst was dorzu gehoret, do begaben wir ganz und unser furstenlich macht domete zu thuen und zu lossen und globin dabei unserm obgenanten bruder herzog Bolken und seinen geerbin ader elichen nachkomelingen die mit keinem lipgedinge zu entwenden. Des zu worem bekentnisse haben wir obge- nanter herzog Wenzlaw unser ingesigil an diesen brief lossen hengen. Der gegebin ist zu Skoczau am tage Dorothee virginis noch Cristi geburt teusint virhundert und dornoch in dem zweiundfumfzigsten iore. Dobei gewest sint di erbern und woltuchtigen unser lieben getrauen Jan Sandisch von Albrechtis- dorf, zu der zeit heuptman zu Teschen, Jan Sobko von Ropitz, Jan Hunt von der Blaude, Wawrke von Pogorz, Goch von Ochab, Czema von Grodiz, Jaschik von Bitkau, die auch durch grosser sicherheit ere sigille bei unser ingesigil an desin brif haben lassen hengen. Podle pergamenového originálu z WAP v Cieszyně, sign. 1/17, dobře zacho- vaného, rozměru 21,2 cm X 22,3 cm, plika 3,9 cm. K originálu jsou přivěšeny tři pečeti. 1. kulatá pečeť Václava, vévody těšínského, zhotovená z červeného vosku s opisem: † S- WENZESLAI -DUCIS TESCHINENSIS †, 2. kulatá pečet Jana Sobka z Ropice se znakem rodu Korniců, 3. kulatá pečet Jaška z Bítkova. Ostatních pět pečetí schází. C. Grünhagen a H. Markgraf, Lehns- und Besitzurkunden Schlesiens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter, dil II, str. 564, č. 7 B, Lipsko 1883. 210 Přemysl, vévoda těšínský, potvrzuje dlužní úpis na 12 hřiven českých grošů, věnovaných těšínským měšťanem Jakubem Bleicherem těšínskému špitálu, které si vypůjčil Smil ze Šenova proti ročnímu úroku 1 hřivny pražských grošů. 1453 červen 15. Těšín Wir Przemko, von Gottes gnaden herzog und herr zu Teschen etc., beken- nen ofentlich mit diesem briefe allen, den di en sehen hoeren ader lesen, das vor uns kommen ist der woltochtige Smyl von Schondorf, wohlgesund am leibe und an sinen, und hot vor uns bekannt, das her recht und redlichen hot vor- kauft auf einen rechten widerkauf eine marg geldes ierliches zinses um zwelf marg guter Beheimscher groschin und Polnischer zal zelende vor eine uzliche marg achtund virzig groschen in und of seinem rechten erbteile und gute, das her hot zu dem Schoendorfe und of alen und itzlichen seinen rechten, zugehorungen, gebauern, genissen, zinsen und leuten, keines ausgenommen noch ausgesundert, welches gelt zwelf marg groschen wart vor zeiten gegeben von Jacob Bleicher mit Margareta, seiner hausfrauen, zu einem zeligen ewigen silegerete dem spital vor unser stadt Teschin gelegen zu notzbarkeit und zu fromen den kranken und zichenleuten, di do izund dorinne wonende sein oder zukunftig wonende werden. Und darume ward eine marg zins vor zeiten ge- kauft ierlichen auszugeben den selben kranken in das vorgenante spitale von dem erbe und gute, das etzwen abt besessen und gehalten hot zwischen Jakob Pachen, son, und zwischen Matzken Sliszen in dem obgenanten dorfe und gute Schondorfe gelegen in unserm Teschinischen geb ete und welches erbe nun der vorgenante Smyl sich underwunden hot und besitzet und eine andere marg ierliches gewisses zinses dem armut in dem vorgenanten spitale vorschreibet in kraft und macht dieses brifes do selbst zum Schondorfe von den teile und gute das her do mit rechte hat und heldit ierlichen und auszurichten di selbe marg zinses her, seine erben, und rechte nochkomelinge of zwene zinstage namlichen eine halbe marg of den necsten zukomftigen sinte Georgy tag und di andere halbe marg of sinte Michels tag dornoch necste komende dem spital- meister des vorgenanten spitals der do no ist ader in zukomftigenzeiten wirt werden also lange bis her, seine geerben und rechte nochkomelinge di selbe ) Bílsko a Staré Bílsko.

Strana 88
marg ierliches zinses wird mochten einlosen. Und were es sache das derselbe inegenante Smyl, seine geerben und rechten nochkomelinge di benanten zinse of den benanten zinstage nicht geben, richten und bezahlten, als ofte und dicke das geschee und gesaumet wurde, so sol und mag der spitelmeister der zu der zeit sein wird mit holfe unseres pfanders in dem vorbenantem dorfe Schondorfe, das dem teile des vielegenante Smyl seine geerben und rechte nochkomelinge haldin um di vorhaldene zinse pfeden alle die gebaure di of dem selben teile seint adir hernochmals werden seinen und mit den genanten pfanden tuen und lassen, nach irer freien wilkor. Und dowider wil noch auch sal der ofgenante Smyl, seine erben und nochkomelinge nicht seien mit worten noch mit werken sondern getreulichen dorzu handlungen, das ein solcher zins on allen aufzog und alles hindernis werde ausgericht und gegeben von iore zu iore und auch sonderlichen ap des genante spital wurde abgebrochen vor freienstetir tore adir zerstort, adir in welicherlei masse das underginge und an eine andere stelle und stat wurde gebauet ader nicht, so sal die oftegenante marg ierliches zinses von dem inegenanten gute und teile zu Schondorfe ze- getreuer (hand) geben und eingeleget werden dem pfarer, burgermeister und dem rate zu Teschin di do itzund seien ader in kunftigen zeiten seien werden di des zinses und des silegeretis hauptgut vorveser und rechte vormuoenden sullen seien sein und sullen dene auch alle rechte zu der pfendunge haben und ganze macht als es oben begrifen und berurt ist um die vorhaldende zinse, jedoch das solche zinse von en wurden aufgegeben ierlichen armen leuten ums Gotis willen und anders nicht. Auch wurde is sache, das der obgenante Smyl, seine erben und rechte nachkomelinge di vorgenante marg ierlichen zinses, abkeufen, ader losen mochten, als es auch oben berurt ist, so sullen sie di obgenante suma geldes zwelf marg groschin der obengeschribene zal niderlegen und geben dem pfarer, burgermeister und ratsmanen der stat Teschen, di in der selbigen zeit wurden seien. Vor welche suma geldis se sullen eine andere marg ierliches zinses keufen zu einer nozbarkeit zu fromen und zu steuer dem ofgenanten spitales armen leuten und kranken, di dorinne seien, ader zukomftlichen werden seien, zu einem meglichen selegerete, als es oben geschriben und berurt ist. Alle oben geschribene sachen haben wir stete und ganz und bestetigen di in kraft und macht dises brifes vorsigelt mit unserem anhangenden insigele und domete bestetiget. Gescheen und ge- geben zu Teschin nach Cristi geburt tausent firhundert und dornoch in dem dreiundfumfzigsten fore an dem tage sancti Viti. Und dobei seint gewest unsere liben getreuen Niklos Czelo von Czechowiz, Kristof von Stanizlowiz, Stanislaw Tluk von Toschenowiz und Andreas, unserer schreiber, der diesen brif in befelung hatte. Podle pergamenového originálu z Okresního archivu v Českém Těšíně, sign. 6, dobře zachovaného, rozměru 27 cm X 24 cm, plika 2,5 cm. K originálu je přivěšena na červenomodré a zelené hedvábné šňůře kulatá pečet Přemysla, vévody těšínského, zhotovená z červeného vosku. Opis listiny uveden v Šeršníkově rukopisu „Diplomata“, sign. DD-VIII/6, č. 35 a v Tillerově pozůstalosti ve Státním archivu v Opavě, XIII, fol. 45—47. Dosud netištěna. 211 Přemysl, vévoda těšínský, daruje Mikuláši Berkovi z Vilamovic kus pole k založeni rybníka u města Skočova vedle rybníku zvaného skočovského. 1453 srpen 28. Těšín Ve jméno Buožie amen. My Přemek, z Buožie milosti kněže těšínské etc., vyznáváme těmto listem obečně předevšemi, ktož jej uzříe nebo čtůče uslyšie, že jsme s dobrým našim rozmyslem dobrovolně s naší zvlaščeně ščedrostí kněžečí dali a močí tohoto lista našěho dáváme naše ložisko, kteréžto nad našim skočovským rybníkem záleží, slovutnému Mikolajovi Berkovi z Víla- movic, věrnému našěmu milému, jeho erbom i potomkom ku pravému panstvie a dědičtvě věčnému tak, že svrchupsaný Mikolaj Berko, erbové i potomkové

Strana 89
jeho to svrchupsané ložisko dědičně jmětí a na tom sobě erbunk k svému užitku a požitku udělati mají, beze všech našich i těch našich budúčích erbóv překaz a také to mohú dáti zastaviti, prodati, zaměniti, oddati na své i na svých erbov a potomkov lepšie obrátiti, s ním svobodně učiniti i nechati tak, jakož se jim najpodobněji zdáti bude. Tomu všemu na svědomě a na potvrzeně věčně naši vlastní pečet přivěsíti jsme kázalí k tomuto listu. Přitom jsú byli slovutní věrní naši a milí Pelka z Děngilova, Jan Sudyš z Albrechtic, Mikolaj z Pogoře, Vaněk z Grodce, Jan Kyselovský a Ondřej, náš písař, jemužto tento list jest byl poručen. Dato in Teschin feria tercia ante Egidi anno Domini millesimo CCCCLIII. Podle pergamenového originálu z WAP v Cieszyně, sign. 1/18, dobře zacho- vaného, rozměru 23,9 cm X 13,3 cm, plika 2,5 cm. K originálu je přivěšena na úzkém pergamenovém proužku kulatá pečet Přemyslava, vévody těšinského. zhotovená z červeného vosku. Opts listiny uveden ve Sbírce opisú listin ze 13.—18. stoleti, uložené ve WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1191. A. Peter, Urkundliche Nachrichten zur Geschichte der Stadt Skotschau, Zeitschrift des Vereines für Geschichte und Alterthum Schlesiens XIV, str. 99 (výpis). Dosud netištěna. 212 Václav, věvoda těšínský, potvrzuje, že panoš Mikuláš Neborovský prodal svému synovci svou ves Nebory. 1454 Ve jméno Buožie amen. K věčné pamětí. My Václav, z Buožie milosti kněže těšínský etc., vyznáváme těmto listem obečně předevšemi ... čtený uslyšie, že jest vystúpil před nás slovutný panoš Mikolaj Něborovský, věrný ... na životě i na smysle s dobrým rozmyslem s radu přátel svých a jest vzdal i pro- dal dědičně a věčně ... slovutnému panoši Jurkovi, synovči svému z Neborovic, všečeho své zbožie ... jmá ... kterému právo jmá, se všičkim toho zbuožie právem, pašunkem, přiechody, dochody ... i osiedlými, s lukami, zahradami, s mlýny, s mlýnisky, s stavy, s stavisky, s lesy ... nič nevyjímajíče, ani po sobě pozuostavujíče, než s těm právem a panstvěm i v těch graničíech, jakožto zbuožie starodávno od jiných zbuož okolních odměřeno jest. Tak svrchu- psaný Jurek i jeho erbově a praví potomkově toho zbuožíe Neborovice dělu svrchupsaného Mikolaj Neborovského držeti, požívati, zastaviti, zaměniti... prodati i s ním učiniti, i nechati, jakož sě jim najlepěj zdáti bude jako svým vlastním zbuožiem. A jestli by Pán Buoh Mikolaja Neborovského neuchoval, tehda jeho přítela a bratří Mikolajovy k tomu zbuoží nič jměti nemají. Tu nás jsú prosili svrchupsaný Mikolaj Neborovski a Jurek, synoveč jeho, abychom jim takového vzdavaně a podávaně dopřáli a milostivě potvrdili. My jsme jejich pilně prosbě a stálé službě přichylní svrchupsanému Jurkovi jsmy takového vzdavaně i podávaně toho zbožíe milostivě dopřeli i močí tohoto lista po- tvrzujeme naší zavěsistú pečetí tak, jakož svrchupsáno stojí, než naším službám neškodno. Jenž dán a psán v Těšíně, v úterý v svátečně(?) Syna od Narození Buožíeho tisičého čtrstého padesátého čtvrtého. Přitom jsú byli naší věrní milí Jan Sudiš z Albrechtic, starosta těšínský, kněz Jašek z Suchej, Jan Rajko z Domaslovic, Mikoláš Skuliča, Petr Našuto z Třečěza a Stanislav Abraham z Bytomě, náš písař, jenž tento list měl v poručení. Podle neúplného opisu listiny ze Šeršníkova rukopisu „Diplomata“, sign. VIII/6, č. 97 z musea v Cieszyně. Originál se ztratil. K originálu byla přivěšena na červené hedvábné šňůře kulatá pečet Václava, vévody těšinského, zhotovená z červeného vosku a vlo- žena do dřevěné misky. Dosud netištěna.

Strana 90
213 1454 Purkart ze Žukova, Mikuláš Čelo z Čechovic, Vavřek z Bítkova, Jan Fridri- chovský z Dubovce a Mikuláš Palčer z Bítkova rozhoduji ve sporu mezi panoši Smilem a Jaškem z Belčniče(?) o pozůstalost po Grochovi. IVly, Purkart ze Žukova, Mikoláš Čelo z Čechovic, Wavřek z Bítkova, sudla země ratiborské, Jan Fridrichovský z Dubovce, Nikel Palčer z Bítkova, vy- znáváme tiemto listem obečně předevšemi, jenž jej uzří, aneb čtúce slyšeti budú, že stala sě jest úmluva mezi slovutnými panoší, mezi Smilem a druhé strany mezi Jaškem z Belčniče a nimi sie rozdělili s tem zbuožím neboščíka Gochovým s jejich dobrú vuolí, že Smil přijel, zadržal Drogomišl a Závadu, se všečkým příslušenstvím a s hraničami jako starodávno vysadzeno a zhra- ničeno a s těm gruntem což sluše ku Drogomyšli, i ten stav, což leží mezí Drogomyšlem a mezi Ochaby na vilčič i s strany s druhé Jašek z Belčníče přijel také to sbuože ves Ochaby a ves Kyčiče s těm všem příslušenstvím a požitky a s graničami jako starodávno vysazeno i se všemi požitky jako bude osězeno v hlavném, aneb v umčen(?) listě i s těm borem, jakož něboščík kněž přidal krom stavu teho, což leží na vilčej mezi mezi Ochaby a mezi Drogomyšlem a krom gruntu čož sluše ku Drogomyšli. Také má přidati Jašek svrchupsaný z těch zbuož svrchupsaných padesáté hřiven a ty již dal i opravil a pod takový ... dluhy na poly plačiti a odbývati, kteréžby byly, malé aneb veliké, gdožby kolvěk převedený dobrým svědomím i také nároky, čožby svrchupsaná zbuože... právu počvaná byla, aneb litermi napol... dobyto, čož by tajno dobrým ludzom nebylo, také Jašek z Belčniče nemá teho zbuoža prodávati, ani ... a ty, ani utračovati, až by syn jeho léta jměl pane ... a také pokod syn Jaškóv tak ne ... že by Jašek, čo na to zbuože svrchupsané svých peněz náleží ... dluhu zaplačil a jestli že by Pán Buoh syna jeho s močí ne- uchoval, tehda Smil ze svú ženú i svými erby má svrchupsanému Jaškovi to zasí ... na aneb jeho erbom, aneb svým uhodziti. A jestli že by svými ne- uchodzil a nezaplačil tehda svrchupsaný Jašek, aneb jeho erbové, abo bližší mají to zbuože držeti, až by jim jich peněze dány byly, čož by pod dobrým svědomím dali albo naložili na ta svrchupsaná zbuoža, čož by neboščíka Gohov dluh a také svrchupsaný Jašek, i syn jeho přepusčili Smíla vše h řečí, jakož ... dobral, albo ty klenoty, střebro, zlato, peněze, i jiné všechny řeči, čo k tomu slušají, jako byl vzal neboščík Goch v pamětí dobrej něbožitče ženě..., jakož byla z Lybčapane Petrové dzevka. A také svrchupsaný Smil jestli že by svrchupsaný ... měl litere, řečí anebo ... napomínaním, anebo na zbuožie pozvaným aneb uškoděným. Tehda svrchupsaný Smil má zástupči svrchupsa- ného Jaška, i syna jeho z těch všech řečí pod takovú pokutu, čiž sud ... psaná a také my svrchupsaní Smil i Jašek, jestli že bychom těch úmluv, punktóv, artikul, jenže svrchu .. v těch listech osičeno, který z nás nadešal, tehda ten slibuje a jmá dáti poslušnej straně sto hřiven groší střebrných, když by naň uznáno a svědčeno, tehda ihned potom mají v měšícu položeny v Těšíně na rotuzí. A já svrchupsaný Jašek ... úmluvu, aneb ... tehda teho zbuoža ... vati až by moj syn léta jměl a my svrchupsané obě straně jestliže by litera strana neposluš..., tehda poslučná strana má ... .. . ... (spodní část listiny utržena). Podle neúplného a špatně čitelného opisu listiny ze Šeršníkova rukopisu „Diplomata“, sign. DD-IX/6 — č. 9 z musea v Cieszyně. Originál se neuchoval. Dosud netištěna. 214 Přemysl, věvoda těšínský, potvrzuje dlužní úpis paní Machny Nicklikyne z Petrovic na 10 hřiven pražských grošů, které si vypůjčila z těšinského špitálu na roční úrok 1 hřivny pražských grošů. 1454 březen 25. Těšín

Strana 91
Wir Przemko, von Gotis gnaden herzog und herre zu Teschin etc., bekennen offentlichen mit diesem brif allen, di en seen, horen ader lesen, das vor uns komen seint die erbere und tugentsame fraue Machna Nicklikine von Petirs- dorf mit irem sone Niklas, unsere getrauen lieben, und haben bekant, das se rechter und worer geltschult schuldig seint zehen marg guter Beheimscher groschen und Polnischer zal, zelende vor eine izeliche marg achtundfirzig groschen, dem erbern und namhaftigen Mazej von Rokaw, seliges gedechtnis und zu getreuer haut dem namhaftigen Jan Kyselowsken dize empfangen und genomen haben von den obgenanten Mazej von Rokaw und von der oben- geschriben seiner getreuen hat in einer ganzen summa, welche summa geldes zehen marg groschin der egenante Jan Kyselowsky sam ein rechter vormunde mit guten willen und mit wohlbedachtem mute, gesundes leibes, bescheiden vorgereicht und gegeben hot erblich zu einem silegerethe, das do no und zu ewigen zeiten sal stien durch selikeit wille der silen des vorgenanten Mazej von Rokaw, bedeutlichen dem armut zu holfe und zu steuer in das spitel unser stat Teschen gelegen vor Freistetir tore, das sich das armut das dirbas no und in zukunftigen zeiten aufgehalten mochte und das man uns die selbige summa geldis zehen marg groschen sulde kaufen eine marg ierliches und ewi- gen zinses dem armut des vorgenanten spitels. No hot die vorgenante fraue Machin Nicklikine mit willen des vorgenanten Niklas ires sones di selbe summa geldis zehen marg groschen bei ir gehalden mit gunst und mit willen des inegenanten Jan Kyselowskys und vorschreibet in kraft und macht dieses brifes dem armut in dem vorgenanten spital eine marg ierliches und gewisses zinses mit willen des obgenanten Niklas ires sones und irer nehesten of deme obgenentem irem dorfe Petirsdorf, gelegen in unserem Teschinischen gebite, das ire zu morgengobe und leipgedinge zustiet mit aller zugehorunge, mit gebauern, zinsen, rechten, molen, teichen, welden, und poschen, mit ackern, wisen, wasern und of anderen allen und izlichen zugefallen und genissen klein und gross, wi man die mit gemeinen ader mit eigenen namen benennen moege, keines ausgenommen noch auszunemen. Eine solche obgenante marg ierliches und gewisses zinses obgenanter moenze und zal zu geben ierlichen und nider zu legen in unser stat Teschin of das rothaus dem rothe, der do no ist, ader zukonftig wirt sein, von welchem rothe diselbe marg zins firbas sol ausgege- ben werden dem spitelmeister und verwaser des armutes des vorgenanten spitels und sol ausgegeben of sinte Martins tagfeste kommende auszuheben und also firbas von iore zu iore werden an alles zewinpnis und allen ofzog. Und were is denne sache, das die vorgenante fraue Machna di obgenante marg ierliches zinses nicht ausgebe und bezelte of den oben berurten sinte Martinstag von iore zu iore, so moegen di obgenanten rothmanne der stat Teschin di do no seien ader zukunftig wurden seien die gebauer und leute von dem ine genanten Petirsdorf halden und hemmen in unser stat Teschin und in andren steten und markten in unserem Teschinischen gebite, laso ofte und also dicke, als das not wurde seien, und als dicke di obgenante marg zins nicht wurde of dem benanten tag auszugeben und mit genuglichkeit bezalet und sollen di vorgenanten gebauer und leute aus solcher hemmunge und ofhal- dunge nicht freie lassen, bis das diselbe marg zinses werde bezalet. Und wenne denno di oft begenante fraue Machna, Niklas ire son, adir ire nehesten des stathaftig wurden und bezalten di vorgenante summa geldis zehen marg gro- schen in einem hauffen und legten di nider deme vorgenanten rothe der stat Teschin of dem rothause, so sullen se is gutlichen ofnemen, las das denne in keufen of widerkoufe gewonlichen und recht ist. Und sullen denne um di selbe summa geldis widerkeufen eine andere marg ierliches und gewisses zinses dem armute des vorbenanten spitels. Alle obene geschribene artikl habe wir stete, ganz und feste und bestetigen di in kraft und macht disses brifes vorsigelt mit unserm anhangenden ingesigel und domete bestetiget. Gescheen und gegeben zu Teschin am Montage noch Oculi mei in den Fasten noch Cristi geburt tausend fir hundert iore und dornoch in dem fir und funfzigstem fore. Und dobei seint gewest unsere liben getreuen Niklas, marschalk von

Strana 92
Baumgarten, Machny von der Zirla, Hanus von Fridrichsdorf und vom Baum- garten, Niklas und Hanus, gebrudern von Kunzendorf, Niklas von Arnsdorf und Andreas, unser schreiber, der diesen brif hatte in befelunge. Podle pergamenového originálu z Okresního archivu v Českém Těšíně, dobře zachovaného, rozměru 21,5 cm X 24 cm, plika 2,5 cm. K originálu je přivěšena z poloviny zachovaná kulatá pečeť Přemysla, vévody těšínského, zhotovená z červeného vosku. Na plice: Id 14. Na rubu: Nr. 10. Anno 1454. Widerkauf do sspitale naležegiczy z Petrowicz. Opis listiny uveden v Šeršníkově rukopisu „Diplomata“, sign. DD-VIII/VI, č. 38 v museu v Cieszyně a její regest v Tillerově pozůstalosti ve Státním archivu v Opavě XIII, fol. 48—49. Dosud netištěna. 215 1455 srpen 18. Těšín Přemysl, vévoda těšínský, prodává Štěpánovi, oltařníku oltáře Matky Boží v Těšině, činži z pole v Bobreku u Těšína. Wly Přemek, z Božie milosti kníže a pán těšínský etc., vyznáváme tjemto listem obečně předevšemi, ktož jej uzřie čtúče slyšeti budú, že jsme s dobrým rozmyslem i radú našich starších zastavili a močí tohoto lista našieho zasta- vujem na naší vsí ..., kterúžto ... Lukaš člověk náš drží ..., puól čtvrta vierdunku ... úroku uročistého, kterážto v naši vsi Bobrku, mezi paně Črlovu roli a ... ... roli záleží, a to v desíti hříven dobrých stříbrných grošóv, polského čísla, poctrsému knězi Ščepanovi Ročkovi, oltařníkovi (k) založeně oltáře ... jméno Matky Božie v faře naši těšínskej, i jeho budúčím potomkom, kterýž ten oltář svrchupsaný spravovati a osluhovati bude v častech budúcích vedle jeho ustavičně, takto ..., že takový nadepsaný úrok peněžitý nadepsaný Lukáš, člověk náš, kterýž na tej svrchupsanej roli ... erbové i potomkové jeho má a jměti bude vzdávati a platiti na den každého svatého Michala úrok přiš- číeho svrchupsanému kněží Ščepanovi, anebo jeho potomkom budúčím, kteříž ten oltář svrchupsaný potom spravovati a osluhovati budú, a to tím obyčejem, jakož nám i naším předkom vydával a platil a to beze všech zmatkóv a odpor všelikterakých. A jestliže by takový úrok činiti vyjmenovaný Lukáš, nadepsaný člověk náš, erbové anebo potomkové jeho na té roli bydlíčí, na ten činž a den jmenovaný nedělně svrchupsanému oltářníkovi, nebo budúčím jeho potomkom nedalej nezaplatili, tak jakož se vrchu píše, tehda je budú močí ... právem napomínači, když by jim toho byla potřeba kolivěk. Také mýtník náš v Těšíně ... budúčí má a jmětí bude z našeho oddělu mýtových, jejichž šest grošov dáti a platiti beze všech odpor a výmluv všelikterakých na den svrchupsaný a ča- sích budúcích příščí častopsanému kněží Ščepanovi, jeho potomkom budúčím, kteříž ten oltář svrchupsaný v časích budúčích osluhovati a spravovati budů. A to tak dlúho jmětí a držati mají, až do naši anebo do našich budúčích erbóv a potomkóv pánov těšínských vyplatí. Tomu všemu na svědomě naší pečet přivěsiti jsme kázali k tomuto listu. Datum et actum in Teschín feria secunda ante Bartholomei apostoli anno Domini MCCCCLV presentibus nobi- libus fidelibus nostris dilectis, Nikolao Czelone de Czechowicz, Nikolao de Cunczicz minore, Franzkone, tunc temporis capitaneo nostro Teschinensi, Johanne Kiselowsky et Andrea, notario nostro, cui presencia fuit in comisso. Podle velmi nečitelného opisu listiny ze Sbírky opisů listin z 13.—18. století z WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1191. Originál se pravděpo- dobně ztratil. Dosud netištěna.

Strana 93
216 Přemysl, vévoda těšínský, potvrzuje, že panoš Pelka z Děngilova prodal za 225 hřiven českých grošů svou ves Děngilov své dceři Kateřině a jejím dětem. 1456 květen 25. Těšin Ve jméno Bužie amen. K věčnej pamětí. My Přemek, z Buožie milosti kníže těšinské etc., vyznáváme těmto listem obečně předevšemi, kdož jej uzříe anebo čtúce slyšet budú, že před nas vystúpiv jest slovutný panoš Pelka z Děngilova, zeměnn naš věrný milý, zdráv a sebe močen jsa, s dobrým rozmyslem, dobro- volně bez přinuceně vselikterakého, s radú svých přátel vyznal jest před námí a nam v naše ruče pravě a statečně poddavaje, kterak jest pravým kupem dědičným prodal v pravé dědičtvě zbuožie své ménem ves Děngilov, kterýžto v svém ouděle v našim těšínském jbitě záleží, a to za pět a za dvadčeti i za dvěstě hřiven dobrých stříbrných grošóv rázu českého a čísla polského, kte- réžto pohotově spina zaplačené přijal počtivej paně Kateřině, své vlastné dceři, její dětom i jejich erbóm a to se vším toho zbuožie svrchupsaného, právem vrchním i dolným a jeho příslušenstvěmi, s stavením všelikterakým, s lidmi, s činžmi, s rolemi osiedlými i pustými, zoranými i neoranými, s mýny, mlýniščemi, s rybníky, rybníščemi, s horamí, vrchy i údolí, s hony, lesmi, s chrastinami, s lukami, s pastvinami, s vodami, s potoky, jezery tekučími i ne- tekučími, s počtami, s robotami i se všem a každými jinými příchody, svobo- dami a užitky, požítky malými i velikými, žádných nevyjímajíče ani pozusta- vujíče, kterými sě kolivěk mény menují anebo menovány býti mohú, se vším právem knížečím a panstvěm v těch mezích i hraničiech, jakožto svrchupsané zbožle v svém odděle z starodávna záleží a od jiných zbuož a dědin okolních odlučeno a odhraničeno jest, s tím právem, jakož je svrchupsaný Pelka sám osobně osiedl, jměl, držel a bez přiekází užíval i svými předky. I prosil jest nás svrchupsaný Pelka, že abychme takového kupu a vzdaně zbuožie svrchu- psaného přáli a toho svrchupsanej paně Kateřině, její dceři, jejím dětom i jejich erbóm a potomkóm v dědičtvě potvrditi ráčili. A my kníže nadepsané, zname- najíče jejich obapolné služby a ku podobným prosbám naklonění jsúče, tako- véno kupu zbuoze svrchupsaného milostivě jsme popřálí a dopustili, potvrdili i poddali a močí tohoto lista našeho přejem, potvrzujeme i poddaváme to nade- psané zbuožie v jeho odděle se všim jeho pravem a příslušenstvěmi, jakož sě svrchu píše svrchupsanej paně Kateřině, její dětom i jejich erbóm a potom- kóm v pravě dědičtvě tak, že to mají močně, dědičně, svobodně, volně, pokojně, osiesti, a toho bez překázi užívati, požívati, dáti, zaměniti, prodati, zastaviti, oddati i zavésti na své na svých erbóv a potomkóv, lepší obrátti, s tím učiniti i nechati tak, jakož sě jim najpodobněji zdáti bude, avšak takovým obyčejem, jestli že by Pán Buoh svrchupsanej paní Kateřiny a její děti smrtí neuchoval a od toho zbožie častopsaného bez erbóv, totěž bez dětí zemřeli, tehda to častojmenované zbožíe se vším jeho právem a příslušenstvími má zasě v moč beze všech aneb jeho erbom i budúčím potomkom a bližším, avšak naší knížečí službě neškodno. Tomu všemu na svědomě a na potvrzeně naší pečet přivěsiti jsme kázali k tomuto listu. Jenž jest dán na Těšíně, v ten úterý po svatej Trojiči, léta po Narozeně Syna Buožieho tisíč čtyrista padesatého šestého. A přitom jsú byli věrní naši a milí Machny Kornic z Čerlička, Jan z Dubovce, Mikoláš a Jan, bratřie z Malých Kunčic, Mikolaj Berko z Vilamovic, Mikolaj z Pogořie a Ondřej, náš písař, jemužto tento list byl poručen. Podle pergamenového originálu ze Státního archivu v Brně, sign. FM-IIII3, dobře zachovaného, rozměru 26,5 cm X 20 cm, plika 5 cm. K originálu je při- věšena na zeleno-hnědé hedvábné šňůře kulatá pečet Přemysla, vévody těšín- ského, zhotovená z červeného vosku. Bretholz, Regesten der Originalurkunden im Archiv des Franzens-Museums. III. Urkunden der Herzoge von Teschen und Grossglogau aus den Jahren 1430—1611, str. 21, č. 3 (výpis). Dosud netištěna.

Strana 94
217 Václav, vévoda těšinský, prodáva manželům Kateřině a Mikuláši Meser- schmiedovým z Těšina a jejich potomkům masnou lávku v Těšíně za 10 hřiven pražských grošů. 1456 prostnec 9. Těšín Wir Wenzelaw, von Gottis gnaden herzog und herr zur Teschin etc., be- kennen offentlichen mit diesem briefe vor allen den, die in sehen, horen oder lesen, das wir recht und redelichen verkauft haben und in kraft und macht dieses briefes verkaufen of freien rechten wedirkauf unsir fleischbanck, eine, dem vorsichtigen manne Nicklas Meserschmiede, unserm mitteburger zur Teschin, Katharinne seiner ehelicher haufrauen, seinen erben und rechten nachkom- menlingen um zehen mark gutir Behemischer groschen und Polnischer zahl, zehlende vor eine jetzliche mark acht und fürtzig groschen, die er uns ganz und gar in einer summe bezahlt und gegeben hat. Also das der vorgenannte Nicklas Meserschmied, Katharinne, seine hausfrau, seine erben und rechte nachkommelinge, der vorgenannten fleischbanck zinses, genannt kottilzins, und unschedlich haben, halten und geniessen sollen mit allen andern geniessen, als wir sie selber gehalten und ihr genossen haben, jedoch unsern ehrungen, die man uns davon pfleget zu thuen unschedlichen, die wir vor uns behalten und sunderlichen. Wen wir adir unser nachkomen fürsten zur Teschen dem vorgenanten Nicklas Meserschmied, Katharinna, seiner hausfrauen, seinen erben und seinen rechten ehelichen nachkomlingen, die oben benante zehen mark groschen wieder werde bezahlen, so soll er uns die selbe vorgenante unser fleischbanck weder abetreten und ap der mehrgenante Nicklas Meser- schmied, Katharina, seine eheliche hausfrau, seine erben und eheliche nach- kommelinge die vorgenante fleischbanck nicht halten wollen und ihres geldes bedorfen wurden, so mögen sie die fleischbanck einem andern verkeufen um eine solche summa geldes zehen mark groschen mit solchen zinsen und ge- niessen, als oben benant und geschrieben ist, jedoch unsern widerkaufe un- schedlichen. Und zur der obgeschrebenen fleischbanck vor die zehen marg groschen geloben wir rathmanne und die ganze gemeine auf unser gnädigen hand herzog Wenzeslaus, herr zu Teschen. Mit orkunde dieses briefes ver- sigelt mit unsern anhangenden ingesiegel. Der gegeben ist zu Teschen am Donnerstage nach Concepcionis Marie nach Christi Geburt vierzehen hundert jahr und darnach in dem sechsten und funfzigsten jahre. Dabei seint gewest unsere liebe getreuen, die volmechtigen Martin Geisler, unser hauptman zu Teschen uf diese zeit, Jan Sudis von Albrechtsdorf, Jassik von Bytkov, Smyl von Mistrzowiz und Wenzel Abraham von Bauthom, unser schreiber, der diesen brief hatte in befelunge. Podle pergamenového orgiginálu z Okresního archivu v Českém Těšíně, dobře zachovaného, rozměru 27,5 x 19 cm, plika 2,5 cm. K originálu je přivěšena na pergamenovém proužku kulatá pečet Václava, vévody těšínského, zhotovená z červeného vosku. Dosud netištěna. 1457 leden 6. Těšin 218 Přemysl, vévoda těšínský, potvrzuje, že Jan Mnišek z Kunčic prodal svůj statek v Bohušovicích za 130 kop českých grošů Mikuláši Střelkovi a jeho manželce Markétě. In nomine Domini amen. Ad perpetuam rei memoriam. Nos Przemislaus, Dei gracia dux et dominus in Teschin etc., recognoscimus tenore presencium, quibus expedit, universis et singulis presentibus et futuris noticiam habituris, quod ad nostram accedens presenciam nobilis Johannes Mnyzko de Czunczicz, fidelis noster dilectus, sanus mente et corpore, bona deliberacione amico-

Strana 95
rumque suorum consilio prehabito, sponte et incoactus vendidit et in manus nostras solempniter resignavit pro centum et triginta duas marcas bonorum grossorum latorum Pragensis monetae numerique Polonicalis, quadraginta et octo grossos in quamlibet marcam computando, famoso Nicolao Strzelka de Rogow et domine Margarethe, consorti ipsius legitime, ipsorumque legitimis heredibus et successoribus bona sua et villam Bohusowicze dictam, in nostro Teschinensi sitam. Et hoc cum agris, cultis et incultis, silvis, pinetis, piscinis, pratis, pascuis, molendinis, censibus, reditibus, proventibus, obvencionibus, laboribus et cum aliis omnibus et singulis utilitatibus nullis penitus dempnis prout in suis metis, gadibus et graniciis ex antiquo circumferencialiter sunt distincta, quibuscumque possent nuncupari nominibus, ad praedicta bona et villam Bohusowicze pertinentibus et limitata et cum omni iure et dominio, prout prenotatus Johannes Mnizco de Cunczicz una cum antecessoribus solus quite ac pacifice tenuit, habuit et possedit, nihil pro se et suis heredibus iuris proprietatis aut dominii reservando aut quidquam remanendo. Ita eciam pre- fatus Nicolaus Strzelka unacum uxore sua prefata legitima ipsorumque here- dibus et successoribus praefata bona et villam Bohusowicze dictam, cum omnibus et singulis suis utilitatibus et pertinenciis hereditarie et omnino libere n perpetuum possidaet, videlicet tenando, habendo, vendendo, obli- gando, comutando et in usus suos beneplacitos convertando cum his faciendo et dimittendo, prout ipsis ipsorumque legitimis heredibus et successoribus melius videbitur expedire. Supplicarunt itaque nobis parte ex utraque quate- nus ad huiusmodi vendicionem et resignacionem nostrum consensum dare ipsamque confirmare dignaremur. Nos autem peticiones ipsorum racionabiles inclinati et servicia fidelia ipsorum intuentes praedictis Nicolauo Strzelka et Margarethe, ipsius uxori, ipsorumque legitimis heredibus et successoribus pretactam vendicionem et resignacionem in toto et per omnia contulimus et confirmavimus vigoreque presencium confirmamus. Preterea volumus, quod dictus Nicolaus Strzelka et Margaretha, uxor sua legitima, cum ipsorum posteris utrum luctus intra terminos dictae villae Bohusowicz super fluvium Olsam libere possideant et in ipso fluvio piscandi et in ipsis bonis venandi et alias utilitates exercendi meram habeant et liberam opcio- nem, villanos sive colonos in premissa villa, qui locati fuerint, ab omnibus solucionibus, angariis, perangariis, exaccionibus et serviciis, quo- cumque nomine censeantur, facimus et reddimus liberos perpetuo et exemptos, ita quod per nullum ministerialem visitari seu citari nec coram aliquo iudice nostre curie seu castri respondere super causis magnis sive minimis tenebuntur nec per advocatus civitatum vel provinciales iudicari, sed solummodo coram herede suo respondebunt. Presentes litteras super eo conscribi fecimus et sigilli nostri munimine consignari. Datum et actum in Teschin feria quinta in festo Epiphania anno Domini millesimo CCCCLVII presentibus nobilibus fide- libusque nostris dilectis Nicolauo Czelo de Czechowicz, Johanne Ssassowski, Nicolao de Stonawa, Johanne Cornicz de Ssumberg, Nicolao Mnyssek de Cun- czicz Maioris, Johanne Besselewski et Andrea, notario nostro, qui presencia habuit in comisso. Podle pergamenového originálu z WAP v Cieszyně, sign. II/1, dobře zachova- ného, rozměru 26,1 cm X 16,3 cm. plika 3,5 cm. K originálu je přivěšena na zelenorůžové hedvábné šňůře kulatá pečeť Přemysla, vévody těšínského, zho- tovená z červeného vosku. Opis listiny uveden v Šeršníkově rukopisu „Diplomata“, sign. DD-VIII/6 č. 37 v museu v Cieszyně a ve Sbírce opisů listin z 13.—18. století z WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1191. Dosud netištěna. 9 1457 únor 7. Těšín 219 Přemysl, vévoda těšinský, prodává svou ves Kostkovice se vším příslušen- stvím za 160 kop českých grošů Martinu Gyzlarovi*). ) pravděpodobně se jedná o Geisslera, těšínského starostu. T 41754

Strana 96
Ve jméno Božie amen. K věčnej pamětí. My, Přemek, z Buožie milosti kněže a pán těšínský etc., vyznáváme těmto listem obečně předevšemi, ktož jej uzříe anebo čtůče uslyší, že jsme s dobrým naším rozmyslem a radú našich starších prodali pravým dědičným kupem zbožíe naše ménem ves Kozkovice, jenž v našim těšínském jbitě náleží, se vším naším kněžecím vrchním i dolním právem a jeho příslušenstvěm, jakožto s lidmi, s čínžemi, s rolemi zoranými i nezoranými, osiedlenými i pustými, s lesy, hájmi, dubrovinami, chrastinami s hory, údolí, s řekami, s potoky tekucími i netekucími, s rybníky, rybniščemi, s mlýny, mlýníščemi, s lukami, s pastvinami, s robotami, s počtami, i se všemi a každými jinými příchody a příslušenstvími a požitky malými i veli- kými, žádných nevyjímajíče ani pozuostavujíče, kterými sě kolvěk jmény jme- nují anebo jmenovány býti mohú, v těch mezech a hraničiech, jakožto svrchu- psané zbožie a ves Kozkovice v svém odděle od starodávna záleží a od jiných zbuož a dědin okolních odlučeno a ohraničeno jest, s tím se vším naším pravem a s tú svobodú, jakož jsme to svrchupsané zbožíe a ves Kozkovice i s předky našími osiedlí drželi a užívali, menovitě za sto a za šestdesáte hřiven dobrých stříbrných grošov rázu českého a čísla polského, osm a čtyřid- cetí grošov v každú hřivnu čtúče, slovutnému Martinovi Gyzlarovi, jeho erbom a budúcím potomkom ku pravému panstvě a dědictvě věčnému, takže to nade- psané zbožíe a ves Kojkovice se vším jeho právem, příchody a příslušenstvěmi, s svobodami a užitky a požitky malými i velikými, žádných nevyjímajíče, ani pozuostavajíče, tak jakož sě svrchupíše, svrchupsaní Martin Gyzlar, erbové a potomkové jeho na jmětí bude močí tohoto lista našeho dědičně, močně, svobodně držeti, užívati, požívati, a to beze všech překaz dáti, zastaviti, prodati, zaměniti, oddati i zavésti na své i na svých erbuóv a potomkuóv lepšíe obráceti, s tím činiti i nechati mohú, tak jakož sě jim najpodobněji zdáti bude, avšak to vymenujíče, že nám a našim budúcím erbom, pánuom těšínským častopsaní Martin Gyzlar, erbové a potomkové jeho s toho svrchumenovaného zbožíe a vsi Kozkovice má a jmětí bude s střelčem na koni službu osaditi vedle jiných našich zeman, kdyžby toho potřebě bylo. Tomu všemu na svědomě a pro lepší pevnost na potvrzeně naším jistým vědoměm naší vlastnú pečet při- věsiti jsme kázali k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Těšíně v ten pondělí po svaté Dorotě, paní a mučedlnice duostojné, léta po Narozeně Syna Božieho tisíč čtyřista padesatého sedmého. Přítom jsú byli stateční a slovutní věrní naši milí Záviš z Tinče*), Mikoláš Čelo z Čechovic, Machný Kornic z Čerlička, Jan Fridrichovský z Dubovce, Mikoláš ze Stonavy, Laskař z Hažlacha a Ondřej, náš písař, jemužto tento list byl poručen. Podle pergamenového originálu ze Státního orchivu v Brně, sign. FM-IIII4, dobře zachovaného, rozměru 25 cm X 20 cm, plika 5,5 cm. Pečet ztracena. Bretholz, Regesten der Originalurkunden im Archiv des Franzens-Museums. III. Urkunden der Herzoge von Teschen und Grossglogau aus den Jahren 1430—1611, str. 21 (výpis). Dosud netištěna. 1457 květen 10. Těšín 220 Přemysl, vévoda těšínský, potvrzuje, že Petr z Nýdku vzdal se svého ma- jetku v Horní Lištné ve prospěch svého syna Jana. Ve jméno Buožie amen. K věčné paměti. My Přemek, z Božie milosti kněže a pán těšínský etc., vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzříe anebo čtúče uslyšie, že vystúpil jest před nás slovutný Petráš Nídek z Leščné“), věrný náš a mílý, zdráv a mocen sebe jsa, z své zvlášče dobré vuóle vyznal jest a vzdal před námi všeho zbožie svého, pravú poloviči * pravděpodobně Třinec. v orig. „Lessczne“.

Strana 97
jménem puól Polské Leščné, počítajíč od Skotniče nížně a tak až do Skotniče vrchně, ježto při velikej silniči příleží, a k tomu vrchní rybník a prostředněho rybníka poloviči, puól mlýnu a k tomu puól dvoru, jakož sám na něm seděl, a puól vsi Nídku, a to tú stranu, jakož k Vandryni záleží, a k tomu jednú roli z druhé strany, jakož Šařívast na ní siedí, a poloviči uzuków a urokióv, a na rychtáři a na tej rolí, jakož Lorek v Nídku na něj siedí, a v všech lesów poloviči slovutnému Janovi Nídkovi, synu svému vlastněmu, jeho erbóm i po- tomkóm k pravému panstvě a spedičstvě věčnému, a to se vším toho zbožie svrchu psaného právem a příslušenstvím, s lidmi, s činžmi, s ospí, s robotami, s počtami i se všemi a každými jinými příhody a příslušenstvíemi, malými i velikými, žádněch nevyjímajíče ani pozuostavujíče, kterými sie kolvěk jmény jmenují anebo jmenovány býti mohú, se vším právem a panstvíem v těch me- ziech a hraniciech, jakožto nadepsané zbožíe, každé v svém rozděle, zvlášče od starodávna záleží a od jiných zbuož a dědin okolních odlučeno a odhra- ničeno jest, s tím právem to zbožíe svrchupsané Petr Nídek sám i s předky svými osiedl, jměl, držel i užíval. I prosil nás nadepsaný Petráš Nídek, že bychme takového vzdanie zbožie nadepsaného přáli a toho jeho synu Janovi Nídkovi i jeho erbom a potomkom v dědičtvie potvrditi ráčili. A my kněže napředpsané, znamenajíče jejich stálé služby a k podobným prosbám naklonění jsúče, toho milostivě jsme popřáli, potvrdili, podali a močně tohoto lista našeho přejem, potvrzujem i poddaváme to zbožie svrchupsané se vším jeho právem a příslušenstvíem tak, jakož sie svrchupíše častopsanému Janovi Nídkovi, jeho erbom i potomkom, věčně a dědičně měti, držeti osiésti, užívati a toho požívati, má dáti, zastaviti, prodati, zaměniti, oddati i přivésti na své i na svých erbuóv i potomkuóv, lepšíe obrátiti i s tím učiniti mohú tak, jakož sie jim najpodob- něji zdáti bude, avšak naším kněžecím službám a právom neškodno. K tomu na svědomie a na potvrzenie naší pečet přivěsiti jsme kázali k tomuto listu, jenž jest dán na Těšíně v ten úterý po svatém Stanislavě léta po Narození Syna Božieho tisíč čtyřista padesátého sedmého. A přítom jsú byli stateční a slovutní věrní naší milí Záviš z Třínce, Mikuláš Čelo z Čechovíc, Mikuláš a Jan, bratřie z Kunčic a z Stonavy a Ondřej, náš písař, jemužto tento list byl poručen. Podle pergamenového originálu ze Státního archivu v Brně, fond Nová sbírka G/2, dobře zachovaného, bez pečetě, rozměru 18 cm X 23 cm, plika 4 cm. Dosud netištěna. 1457 září 21. Těšin 221 Přemysl, vévoda těšinský, daruje dva pozemky, ležící u hlavní silnice v Dolní Lištné, panoši Petru Nýdkovi z Nýdku. Ve jméno Božie amen. My Přemek, z Božie milosti kněže a pán těšínský etc., vyznáváme tíemto listem obečně přede všemi, jenž jej uzřie anebo čtůče slyšeti budú, že jsme s dobrým rozmyslem i radú našich starších a zvláščně naší ščedrostí kněžece přivolenie dali a dle stále ustavičné služby močí tohoto lista našieho dáváme dvě rolí, jenž slovú Halenkovské, kteréžto v naši vsi Nemečský Leščné, výše kostola vedle rolí farářovy záleží, se všemi našimi kněžecími právy, vrchním i dolním, i se všemi ospí, robotami, rolemi malými i velikými, žádných nevyjímajíče, ani pozuostavujíče, kterými sie kolvěk jmény jmenují anebo jmenovány býti mohú, v těch mezích a hraničiech, jakož od starodávna záleží a od jiných a okolních zbuož odlučeny i ohraničeny jsú, s tím právem, jak jsme je měli, drželi, užívali k pravému panstvě i dědictvě věčnému, slovutnému panoší Petrášovi Nídkovi z Nídku, jeho erbom a potom- kom budúčím, kteréžto role jmenované se všemi jejich užitky, požítky a pří- slušenstviemi všelikterakými svrchupsaný Petráš Nídek, erbově i potomkově jeho má a moči budú močně dědičně osiésti, jměti, držeti svobodně a volně, pokojně beze všech našich i také našich budúčích potomkóv i erbóv, bez obtěžení všelijakého užívati, požívati, dáti, zastaviti, prodati, zaměníti i na své a na svých erbóv a potomkóv lešíe obrátiti, s tím učiniti a nechati mohú

Strana 98
tak, jakož sie jim najpodobněji zdáti bude. Tomu na svědomie a pro lepší pevnost na potvrzenie naší vlastní pečet přivěsiti jsme kázali k tomuto listu. Jenž dán a psán v první středu na Nalezenie Svatého Kříže léta po Narození Syna Božieho tisíčého čtyřstého padesatého sedmého. I přitom jsú byli slo- vutní věrní naší milí Závíš z Třince, Jan Sasovský, Mikuláš ze Stonavy, Smyl z Krásnej Vsi, Jan Kykovský (?) a Ondřej, náš písař, jemuž tento list byl poručen. Podle pergamenového originálu ze Státního archivu v Brně, fond Nová sbírka G/2, dobře zachovaného, s pečetí, rozměru 16 cm X 13 cm, plika 3,5 cm. Dosud netištěna. 222 Přemysl, vévoda těšinský, potvrzuje, že Mikuláš Lesner, těšinský měštan, prodal činži z Bobreku u Těšína a dvě zahrady před Těšínem Petru z Zipsu, který tuto činži a zahrady přenechal těšinskému řádu. 1458 březen 1. Těšín Wir Przemko, von Gots gnaden herzog und herr zu Teschen etc., bekennen ofentlich mit desem briefe allen den, di en sehen ader heren, das vor uns aufgetretin ist der herr Niklos Lesner, elter herr des heiligen Leichnams zu unser pfarre zu Teschen und hot von wolbedochtem mute und unbetwungen den selben seinen elter aufgegeben dem andechtigen herrn Peter von Zips, welche herr Niklos Lesner auch bekannt hat, das her dem herrn Peter vom Zips verkauft hot seine zinse of dem erbe Niklos Kunzen vom Bober- dorfe vor Teschen gelegen, welches erbe zwischen Bolken und Jeschken erben gelegen ist und do Zitzek Nikel itzing um zwenzig mark guter Bohemi- scher groschen Polnischer zal, di her vormals von uns gekauft hot um eine summa geldis also fil, das wir von im empfangen haben, mit allen zugehoren und zinsen, des genanten erbis, se sein kleine ader gros nichts ausgenomen, noch auszunehmen, mit allen erbten, die wir uf dem zelben erbe ewiklich gehabt haben, vornamlich also, der man um forbas nimanden erbten zal, von dem selben erbe, wen im herr Nicklos Lesner und seinen nochkomelingen und zinsen, das wir auch vormals mit briefen und anhangenden segele bestetigt haben. Auch hot der vorgeschrebene herr Nikolaus bekant, das her dem vor- genanten herrn Peter vom Zips verkauft hot sechs garten gelegen of dem vorwerk etwo Mathie Beier achtzehn mark Behemischer groschen mit allen zinsen als beruhrt ist in veserne breite, doran wir unser segil haben losen anhengen, vorbas hot der megenante herr Niklos Lesner dem vorgenanten herrn Peter vorkauft einen garten um acht mark Bemischer groschen Polni- scher zal, der do gelegen ist zwischen Niklos Gryzlers und Lorenz Fleischers garten und ruret auch an den vorigen garten. Auch hat der oftgenante herr Peter von Zips gekauft einen garten gelegen vor Teschen von Mikny, unserm mipurger der stat Teschen, um sebenzen Ungarische guldn und sech- zehn Behemescher groschen, der do ist bestatiget mit unser briefe und segil, welche oben geschreben zinse von erben und von garten als oben geschreben stet, hat der oft genante herr Peter von Zips gegeben zu selgerete zu dem vorgenanten elter des heiligen Leichnams in der pfarre zu Teschen, no und ewik dem diener des elters zu betitzen ganz und gar, und das den di vorbe- nanten zinse und garten seien gekauft zu einen wedirkaufe, wurde is der sache, des zu taglos... gar wurde aufgekauft, so sal das geld geleget werden in simacht des elterherrn ... dorumb andir gute sulche zinse gekauft sullen werden. Auch hot der oftgenante Niklos Lesner die helfte seines hauses, gele- gen in unser stat Teschen, bei der pfarrkirche gegeben zu der selbigen elter des heiligen Leichnams no und ewik do inne zu wonen dem elterherrn, der do no ist und zukunftig wirt, sullen alle ... beten eine silie (?) ... einer messe legen vor die woltater, zu welcher sachen oben geschreben wir unser jawort haben gegeben und geben zu bestetigen in kraft deses briefes und macht, dem wir zu einem grossern und bestem gezeugneses haben unser segil losin an- hengen. Der do gemacht und gegebin ist zu Teschin an der Mittwoch vor

Strana 99
Oculi nach Cristi Geburt tausent virhundert im acht und fumfzigsten iore. Dorbei gewest seien unser lieben getreuen Zawischa von Tyncz, Mikolasch Czelo von Czechowiz, Stanislaus Wippler von Usiz, Mikolasch Grizel, schrei- ber zu den selben zeiten und die andere bruder der bruderschaft des heiligen Leichnams zu Teschen. Podle špatně čitelného opisu listiny ze Sbírky opisů listin z 13.—18. stoltí z WAP v Cieszyně, fond komora těšínská, sign. 1191. Originál se ztratil. Do roku 1939 byl pravděpodobně uložen ve farním archivu v Cieszyně. Dosud netištěna. 223 Přemysl, vévoda těšínský, potvrzuje, že Pelka z Děngilova prodal svůj statek v Nýdku Jiříkovi z Lištné za 60 hřiven českých grošů. 1458 říjen 20. Těšin Ve jméno a nerozdílné svaté Trojice amen. Ku věčné pamětí. My Přemek, z Buožie milosti kněže těšínské a pán Velikého Hlohova etc., vyznáváme tímto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie aneb čtůče slyšeti budú, že vystúpil jest před nás slovutný Pelka z Děngilova, věrný náš a milý, zdráv a mocen sebe jsa, s dobrú myslí dobrovolně s radú svých přátel, bez přinucení ktera- kého vyznal jest před námí, močně nám v naše ruce podávaje, kterak jest pravým kupem dědičným prodal zbožíe své jménem ves Nideck v jeho odděle, kteréžto v naším těšínském jbitě záleží, a to se vším jeho právem, panstvěm a příslušenstviem, jakožto s lidmi, činžmi, s rolami osedlnými i s pustými, s horami, s lesy, s údolí, s hájmi, s lukami, s pastvinami, s hlíniščemí, s mlýny, s potoky, rybníky, rybníščemi s počtami i se všemi a každémi jinými příchody a příslušenstvěmi a užitky a požitky malými i velkými, ničehož nevyjímajíče ani sobě, ani svým erbóm na tom, čo pozuostavujíče, kterými sě kolvěk jmény jmenují aneb jmenovány býti mohú, se vším právem kněžecím vrchním i dol- ním, v těch mezích a hraničích, jakožto nadepsané zbožie od starodávna záleží, od jiných dědin okolních odlučeno a ohraničeno jest s tím právem, jakož je Pelka nadepsán i s předky svými osiedl, jměl, držel a užíval dobře zachova- lému Jiříkovi z Leščné, věrnému našemu milému, jeho erbom i potomkom ku pravému panstvě a dědictvě věčnému za šestdesáté hřiven dobrých stříbrných grošóv čísla polského. I prosílí nás v obú stranu, abychme jim takového kupu zbožie nadepsaného přáli a teho nadepsanému Jiříkovi, jeho erbom i potomkom u dědictvě potvrditi ráčili. A my kněže napředpsané zname- najíče jejich obapolné služby ustavičně a ku podobným prosbám naklonění jsúče, takového kupu zbožie nadepsaného milostivě jsme přáli, potvrdili a močí tohoto lista přejem i poddaváme, potvrzujíče to svrchupsané zbožíe ve všech jeho punktech a artikulech svrchupsaných ku pravému panstvíe a dědictvě věčnému svrchupsanému Jiříkovi, jeho erbom a potomkom to zbožíe častopsané mocně, svobodně, dědičně a to měti, držetí a užívati mají, i prodati, zastaviti, dáti, vyměniti, oddati i zavésti na své, na svých erbov a potomkov, lepšie obrátiti, s tím učiniti i nechati mohú, jakož se jim najpodobněji zdáti bude, avšakž Jířík nadepsaný, erbové i potomkové jeho nám mají službu kně- žecí s jedním hodným pěším střelcem s zbrojí osluhovanú vedle jiných zeman, kdyby toho potřebnost byla. K tomu na svědomě i na potvrzeně naší pečet přívěsíti jsme kázali k tomuto listu. Jenž jest dán a psán na Těšíně v ten pátek po svatém Havle léta Syna Božieho Narozeně tisíc čtyřista padesatého osmého. Přitom jsú byli slovutní věrní naši milí Mikoláš Čelo z Čechovic, Machný z Bludovic, Mikolaj Střelka, Mikolaj Berko, Jan Kyselovský a Ondřej, náš písař, jemužto tento list jest byl poručen. Podle pergamenového originálu ze Státního archivu v Brně, sign. FM-IIII5, dobře zachovaného, rozměru 23 cm X 19 cm, plika 3 cm. K originálu je při- věšena na hnědomodré hedvábné šňůře kulatá pečet Přemysla, vévody těšín- ského, zhotovená z červeného vosku.

Strana 100
Bretholz, Regesten der Originalurkunden im Archiv des Franzens-Museums. II1. Urkunden der Herzoge von Teschen und Grossglogau aus den Jahren 1430—1611, str. 22 (výpis). Dosud netištěna. 1459 duben 19. Těšín 224 Přemysl, vévoda osvětimský a tosečský, prodává svou ves Vrchní Schön- wald Petru Smolkovi. Ve jméno Buožie amen. My Přemek, z Buožie milosti kněže osvětimské a tošečské, vyznáváme těmto listem obecně předevšemi, ktož jej uzřie nebo čtúče slyšeti budú, že s dobrým rozmyslem a dobrovolně prodali jsmy a moči tohoto našieho lista prodáváme sve knížiečí právo ku pravému dědičtví na tej vsi řečené Vrchní Schonwald i na těch dvú lánu rolí pod nás vrchním právem záležejí, tak jakož od starodávna v svých hraničích a mezách vymě- řeny a vysazeny jsú, k hraničím hlivickým a fojtovej vsi hraničím, nič sobě tu panstva kněžiečího práva vrchnieho nepozostavujíče ani erbom svým ani budučiem potomkom naším slovutnému panoší Petrovi Smolkovi, jeho erbom a budučiem potomkom za menovitú sumu peněz, keré jsmy od něho hotovej vzali, aby již řečený Petr Smolka, erbové jeho i budučí potomci jeho tej vsi svrchupsanej s těma dvěma lanoma již psanými vrchním právem požívali, držali, jakožto svého vlastněho dědičství a s tím činiti i nechati, kterak sě jim najlépe i najpodobněji zdáti bude, tak jakož jsmy to sami držali a po- žívali. Slibujíče my svrchopsaný kněž Přemek sami za sě i za naše erby i bu- dúči potomky Petrovi Smolkovi, erbom jeho i potomkom jeho v tom ni žád- ným obyčejem nepřekážati ani jaké nátisky číniti, než je přitom zuostaviti tak jakož svrchupsáno stojí. Tomu na svědomí a lepší jistotu pečet naší k tomuto listu kázali jsme přivěsiti. A připrosili jsmy osvěčeného kněžete kněže Hanuše, kněžete osvětímského, bratra našeho milého, že svú pečet také vedle naší pečeti k tomuto listu dal přivěsiti na svědomí. Jenž dán a psán na Tošku, ve čtvrtek před svatým Jiřím léta od Narození syna Buožieho tíšečého čtrstého padesatého devátého počínajíče. Podle německého vidimusu z roku 1659, otištěného v díle W. Wattenbacha, Codex Diplomaicus Silesiae, dil II: Urkunden des Klosters Rauden, str. 65, č. 66, Ratiboř 1859. Originál, uložený původně ve Státním archivu ve Vratislavi, se během druhé světové války ztratil. Zmínka o listině je ve SA ve Vratislavi, v repertáři kláštera Rudy (Rauden), sign. 114, č. 41. T 41754

Strana 101
☞ Listina z roku 1407, kterou Přemysl a Bolek, vévodové těsínští, se strany jedné a Hanuš, vévoda opavský a ratibořský, se strany druhé, uzavírají dohodu o tvrz bohumínskou, o věno Hanušovy sestry Markéty i o nové clo při Visle a o solný sklad v zemi ratibořské

Strana 102
Listina z roku 1409, kterou Bolek, vévoda těšínský, potvrzuje, že Ondřej z Tvorkova koupil ves Petřvald se vším příslušenstvím

Strana 103
☞ Listina z roku 1425, kterou Bolek, vévoda těšínský, prodává lán pozemku u Holešova Janu a Ješkovi z Holešova

Strana 104
E S Listina z roku 1426, kterou Bolek, vévoda těšínský, pouští Alešovi z Orlové ves Vendryni

Strana 105
Listina Jana Hunta ze Stonavy z roku 1432, kterou prodává Staškovi z Malé Pruchné zbytek pozemku v Malé Pruchné

Strana 106
: S a SAN I jay gua Meere FQ aeg i * Sou tay] è 2i kA + : p eb sibi igi va id go whos Agg e due jm i 1S3 944 nos i Jes 4 NY i Ho dyes " MANS afe egees A vs e xn n ; Majete Prg À spe] gni d » Baengiese AS reins oni i pes euet T 7 Ag vg enjoy dn) tví avují pans Premek a Bolek zost Listina z roku 1434, kterou těšínští vévodové Václav, frýdecké za 500 kop českých grošů Arnoštovi z Tvorkova 

Strana 107
Listina z roku 1447, kterou Mikuláš z Dubovce zastavuje Přemkovi a Bolkovi, vévodům těšínským, vsi Albrechtice, Darkov, Těrlicko a Hradiště

Strana 108
Listina z roku 1450, kterou Přemysl, vévoda těšínský, potvrzuje, že Mikuláš z Malých Kunčic prodal Mikuláši z Třenkovic ves Bohušovice u Těšína za 180 hřiven českých grošů T 41754