394 sic prudenter didicerat, ut aliud proximorum lucris laboriosis impenderet, aliud contempla- cionis tranquillis processibus dedicaret. Sicque factum est, ut arrepto itinere ad ipsum mona- sterium in comitiua vnius tantum familiaris per- ueniens seque Romam aditurus confingens in cella, quam pro se ipso construxerat, omnipo- tenti deo et eius genitrici Marie pensum sue seruitutis exsolueret et occulte ac latenter ma- tutinali tempore solus ecclesias circuiret. Etenim tanta preuenire hunc deus dignatus est gratia, ut mentem ipsius intrinsecus incendio dileccionis adureret et absintio ' compassionis impleret. Et licet protunc, quibus in solitudinem aduolare posset, dispositas pennas haberet, à deo tamen erant nexibus preceptorum astricte, ut absque ipsorum permissione liberum non posset habere volatum. Et ideo subscriptos Romanos pontifices, videlicet Clementem?), Innocencium sextum, Urba- num quintum siue modernum nunc per se nunc eciam per legales et ydoneos nunccios de danda sibí cedendi licencia humiliter requisiuit. Qui videntes hunc de culmine uelle pontificali de- scendere, nec causam quo ad hoc cognoscentes subesse, ipsum ab eius vinculo absoluere mini- me curauerunt. Videbant etenim, quod in ipso vigor deuocionis et fidei eciam corpore senes- cente non periit, sed vergente deorsum condi- cione corporea fervor spiritus ?) sublimiora con- scendit, non?) oportebat hunc in regiminis pasto- ralis labore persistere, creatori suo deinceps cum Martha sollicita ministrare; in signum ta- men desiderii sui prefati coram ymaginibus dei et b. virginis Marie, quas in vitris et aliis colo- ratis picturis fieri procurabat, se ipsum deflexo in terram poplice archiepiscopalia vero insignia ante pedes suos iacencia tamquam per ipsum abiecta et ob amorem dei procurabat dimissa depingi Hic eciam monasteria in Saczka, in Jaromir, in Rokyczano dicti ordinis de nouo erexit et sumptuose fundauit, hospitalia in Broda Bohemicali, in Przybramo et in Lybano constru- xit et muniuit necessariis appendiis competenter. Hic reedificauit omnia castra sui archiepiscopa- tus, que erant ex nimia) vetustate collapsa et ZIVOT ARNOSTA, ARCIBISKUPA PRAŽSKÉHO. a potaji z rána sám do chrámů chodil. Ráčilť jej bůh obdařiti tak velikou milosti, že srdce jeho žár lásky użiral a útrpnost naplňovala. Ačkoli měl křídla k zaletnuti na Cas do samoty, nicméně byla křídla tato od boha pouty při- kázaní svázána, že nemohl bez dovolení jejich volně létati. Následující po sobě papeže římské, Klementa, Innocence VI, Urbana V, dosud vlád- nouciho, jednou sám podruhé po zákonitých a spůsobilých poslech pokorně prosil za dovo- lení, aby směl hodnosti své se vzdáti. Než tito vidouce, kterak se stolice: biskupské sestoupiti chce beze vší příčiny, závazku jeho jej zbaviti nijak nechtěli. Viděliťf, že v něm, ano tělo stárlo, svěží síly nábožnosti a víry neubývalo, nýbrž, ano scházelo tělo, horlivost ducha se zvýšovala; i nebylo zapotřebí, aby tento muž v práci vlády biskupské ustával a stvořiteli svému se starost- livou Martou příště sloužil. Nic méně na zna- meni nadfecené touhy své dával se na obrazech boha a blahoslavené panny Maric, nákladem jeho na skle neb jinak malovaných, v postavě kleciciho malovati, any oznaky arcibiskupskć u nohou jeho ležely, jakoby jimi z lásky k bohu povrhal. Týž založil také znova a bohatě nadal kláštery jmenovaného řádu v Sadské, v Jaroměři a v Rokycanech, vystavěl a potřebným příslu- šenstvím opatřil špitály v Českém Brodě, v Pří- brami a Libáni. Týž vystavěli znova všechny tvrze svého arcibiskupství, které velkým stářím se sesuly, v Příbrami pak jednu novou. Městečka kostela svého, totiž Český Brod, Týn Horšův rybniki, zvláště v Kyjí, Rokycanech, Týně Horšově, Pří- a Roudnici opevnil zděmi, mnoho brami, Řečici, Žerčicích a Chejnově s velkým nákladem znova zřídil. Půl panství v Roz- mitále získal stolu arcibiskupskému, dada pře- mnohé přijmy na żivobyti osob duchovních. 1) absinteo 1, 2. — ?) Klement VI byl papezem od r. 1342— 1352; lnnocenc VI od r. 1352—1362 a Urban V od r. 1362— 1370. — ?) sp. in subl. 1. — +) místo non má 1 et ideo opot, — ?) Hóller eximia.