LISTINY Z DOBY PŘEDHUSITSKÉ A HUSITSKÝCH VÁLEK 329 Kamenici mohl být městským písařem v Benešově rektor školy, jež je zde doložena již v roce 1381.68 Město se stalo ve sledovaném období příjemcem dvou privilegií, jejichž znění se nedochovalo ani v opisech a známe je pouze z několika stručných zpráv. Starší listinu, která Benešovským potvrdila městská práva podle vzoru Mladé Boleslavi, vydal v roce 1392 Jan z Michalovic. V roce 1424 město obdrželo konfirmaci svých práv od Hynka Berky z Dubé na Šarfenštejně.69 Zmínky o ztracených listinách přináší především kronika benešovského pastora Johanna Schlegela, sepsaná kolem roku 1570 a dochovaná v opise z 18. století, 70 ale také privilegium, které obdrželi Benešovští v roce 1511 od Mikuláše Trčky z Lípy. Jak naznačuje trčkovské privilegium, byl rozsah listin z let 1392 a 1424 pravděpodobně širší, než jak uvádějí stručné zmínky pastora Schlegela. V listině z roku 1511 však nedokážeme přesně rozlišit časové vrstvy jednotlivých formulací. K roku 1392 můžeme hypoteticky polo- žit vedle udělení městských práv také právo městské rady zřizovat cechy, kontrolovat pekaře, řezníky a krčmáře, ustanovení o vahách a mírách, o městských knihách nebo udělení dědického práva. Obdobná práva nalézáme také v soudobých privilegiích Děčína a České Kamenice. Na závěr se zmiňme o městech na Děčínsku a Šluknovsku, v jejichž prostředí můžeme ve sledovaném období předpokládat příjemectví i vznik listin a městských knih, nezachova- ly se však o nich žádné konkrétní zprávy. Náleží mezi ně především středověká města Šluk- nov a Rumburk, jež prokazatelně užívala vlastní pečeti,72 ale pravděpodobně také Chřibská, 68 Klement BOROVY (ed.), Libri erectionum archidioecesis Pragensis saeculo XIV et XV. Tomus II, Pragae 1878, s. 186-187, č. 326. 69 Srov. listiny č. 4 a 11 této edice. K držbě hradu Šarfenštejna rodem Berků - J. ŠEDIVY, Hrad Ostrý — Scharfenstein, s. 154�156; Hermann KNOTHE, Die Berka von der Duba auf Hohenstein, Wildenstein, Tollenstein und ihre Beziehungen zu den meissnischen Fürsten, Neues Archiv für Sächsische Geschichte und Altertumskunde 2, 1881, s. 193—236; Wenzel HIEKE, Die Berka von Duba und ihre Besitzungen in Böhmen, Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 24, 1886, s. 116-155; Florian HOLFELD, Die Berka, die Herren des böhmischen Niederlandes, Mitteilun- gen des Vereines für Heimatkunde Jeschken-Isergaues I8, 1924, s. 163-170; 19, 1925, s. I-I3. 70 SOkA Děčín, fond Archiv města Benešov nad Ploučnicí, inv. č. 15; Amand PAUDLER (ed.), Pastor Schlegel's Chronik von Bensen, Bensen 1887; J. SMETANA, Benešovský letopis pasto- ra Schlegela, s. 108. 71 CIM IV/3, s. 202-207, č. 795. 72 Srov. Jan SMETANA, Počátky města Šluknova, in: Život v archeologii středověku, Praha 1997, s. 579-585; TYŽ, Rumburk v době předhusitské, Děčínské vlastivědné zprávy 7, 1994, č. 1, s. 13-19. Nejstarší šluknovská městská kniha začíná rokem 1492 (R. NOVY, Soupis městských knih, s. 178). Město Šluknov mělo nicméně již v roce 1416 svoji pečet, kterou identifikoval J. H. KINDERMANN, Altes Stadtsiegel. Correspondenzen, Mitteilungen des Nordböhmi- schen Excursion-Club 22, 1899, s. 288-289. Podobně i vznik městského pečetidla rumburské- ho je předběžně kladen na počátek 15. století. Srov. J. SMETANA, Rumburk v době předhusitské, s. 16-17; TYZ, Rumburk. Město v českém Nizozemí, Rumburk 1999, s. 25.