LISTINY Z DOBY PŘEDHUSITSKÉ A HUSITSKÝCH VÁLEK 347 + S dni heinrici de kokericz; 4) V kruhovém pečetním poli v trojlisté kružbě štít s položenou hlavou berana rohy vlevo, opis: Sigillam io(...) uo hugewicz; 5) v kruhovém pečetním poli kbelíko- vá přilba s přikryvadly a dvěma vztyčenými oděnými pažemi v klenotu, opis: S. IeSCO- nIS. D'SKOROTICZ.; 6) V kruhovém pečetním poli štít s postavou kráčejícího ptáka, opis: + S LORenC (..) VIneZ; 7) V kruhovém pečetním poli kolčí přilba s přikryvadly a býčími rohy v klenotu, mezi rohy nejasný drobný útvar opis: (.).STE(..)nI.D (..)en(...); 8) V kruhovém pečetním poli štít se třemi zuby vyrůstajícími ze spodní části štítu, opis: (...).de. (.)chynic; 9) v kruhovém pečetním poli štít se třemi nad sebou položenými kosami, opis: S. IAn De KOSSO- IeD. 9) 1412, březen 22. Děčín. Zikmund z Vartenberka, pán na Děčíně, vyznává, že na radu svých přátel, především Jana z Ralska, pána na Vartenberku a svého příbuzného, potvrdil svým měštanům v Děčíně všechna jejich městská práva, která od dřívějška měli a ještě mají. Mají i nadále užívat plné magde- burské právo, především všechna městská práva, jimiž se řídí město Litoměřice. Dále jim Zikmund z Vartenberka uděluje právo užívat loket, malé a velké váhy a duté míry podle vzoru města Litoměřic. Tkalci a krejčí nesmí ve městě prodávat jiné sukno, kůži ani stříž nežli černou, bílou a šedou. Kdo by chtěl prodávat zboží jiné barvy, má odvádět městu plat půl kopy grošů stejně často, jako se platí šosovné. Kdo vaří pivo, sladuje a šenkuje, má odvádět městu stejnou dávku šosovného. Kdo pouze vaří pivo nebo pouze sladuje, má odvádět polovinu této částky. Pokud někdo šenkuje cizí nápoje, tomu mají přísežní radní ustanovit jeho povinnosti. Tkadlečtí mistři, kteří chtějí vyvážet svoje šedé sukno do jiných měst, mají být osvobozeni od cel. Městský rychtář nemá čepovat mladé pivo, ale držet se svých dosavadních zvyklostí a práv. Vesničané z celého panství smějí brát pivo pouze z Děčína. Městští přísežní dostávají právo ustanovovat řemeslnické cechy a ukládat pokuty ve prospěch města, ovšem s vědomím vrchnosti. Provinilci proti městu mají být potrestáni rovněž v jeho prospěch. Městští přísežní mají každé čtyři týdny dohlédat na řemeslníky, řezníky, pekaře a krčmáře. V okruhu jedné míle od města nemá být žádný řemeslník, krejčí, švec, kovář pekař krčmář nebo sladovník, tak jak bylo zvy- kem již v dobách otce Zikmunda z Vartenberka. Městská kniha má mít právní průkaznost podle ustanovení litoměřického práva, jak bylo zvykem opět již v dobách Zikmundova otce. Všechny poplatky a příjmy, které město dosud vybíralo ve svůj prospěch, má mít právo vybírat i nadále. Na pozemcích městské obce, které se rozkládají kolem města od louky městského fará- ře kolem Labe na Quaderberg, nesmí nikdo stavět ploty, sekat trávu ani pást dobytek bez vůle města. Pozemky, které leží v poloze „Aue“ a patří k městskému šosu, se mají i nadále řídit právy zaručenými v jejich dosavadních listinách. Domy, které jsou vysazeny při tomto městě pro nebezpečí zničení vodním živlem, mají náležet k městskému šosu a těšit se všem městským