328 VOJTĚCH VANĚK kterou nejspíše v roce 1400 vydal městský fojt či rychtář Mikuláš Hockacker, jenž na základě jiných zpráv pravděpodobně používal též vlastní pečetidlo.63 Obdobně jako v České Kamenici probíhal vývoj v Benešově nad Ploučnicí, máme však o něm pouze málo zpráv. Benešov byl založen pravděpodobně na počátku 14. století Bene- šem z Michalovic. Naznačuje to nejen jméno, ale také skutečnost, že město užívalo práva podle vzoru Mladé Boleslavi, stejně jako další městské lokace pánů z Michalovic téže doby - severočeský Uštěk nebo jihočeský Benešov nad Cernou.64 Benešov nad Ploučnicí je po- prvé zmíněn v roce 1352 a jak naznačují doklady o patronátu pánů z Michalovic nad zdejším kostelem a další prameny, náležel po celé sledované období k panství hradu Šarfenštejna.65 Z roku 1381 pochází zmínka o nedochované benešovské městské knize; v erekčních kni- hách pražského arcibiskupství zůstal zaznamenán opis jediné známé listiny vydané rychtá- řem, purkmistrem a přísežnými staršími města roku 1397.66 V koroboraci se opět zmiňuje městská pečet, jejíž otisk se nedochoval, provedení typáře však bylo pravděpodobně obdob- né jako v Ceské Kamenici, jak naznačují mladší benešovská pečetidla.67 Stejně jako v České 63 A. HORCICKA (ed.), Das alteste Böhmisch Kamnitzer Stadtbuch, s. 50 („Nicz Hocakkir .. hot yn einen briff dor vbir gebin*). Zprávu o listině Mikuláše Hockackera nezařazujeme do následující edice z důvodu neznalosti jejího obsahu. Mikuláš Hockacker velmi pravděpo- dobně spolupečetil jako svědek nedochované privilegium Jana z Michalovic pro město Bene- šov nad Ploučnicí z r. 1392. Srov. listinu č. 4 této edice. 64 K počátkům těchto měst - Petr HRUBY, Archeologický výzkum v Benešově nad Cernou, okr. Ceský Krumlov, Mediaevalia archaeologica 1, 1999, s. 235-268; Jan SMETANA, Počátky Uštěku, Litoměřicko 24, 1989, s. 91-109. K jejich městským právům CIM IV/I, s. 181, č. 126; s. 215, č. 143; s. 424—426, č. 298; J. SMÉTANA, Počátky Uštěku, s. 96. Obdobně Lenka BOBKOVA - Iveta SVOBODOVA, Struktura městské sítě v severních Čechách v druhé polovi- ně 15. a na počátku 16. století, Sborník Severočeského muzea, Historia 10, Liberec 1991, s. 5-26, zejm. s. 8. Ke genealogii pánů z Michalovic - Johann M. KLIMESCH, Die Herren von Michelsberg als Besitzer von Weleschin, Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 22, 1884, s. 185�220, s. 330-372; 23, 1885, s. 105-138. Mladá Boleslav náležela Benešovi z Michalovic nejpozději od r. 1318. Srov. Josef V. ŠIMÁK, Středověká kolonisace v zemích českých. České dějiny I/5, Praha 1938, s. 802-806. 65 V. V. TOMEK, Registra decimarum papalium, s. 77. Většina starších autorů však považuje za první zmínku o Benešově nad Ploučnicí údaj o hradu Šarfenštejně a nejmenovaném městě z r. 1283, a to zřejmě neprávem. Srov. pozn. č. 8. K dějinám města dosud souhrnně pouze Johann N. WILLOMITZER, Geschichte der Stadt Bensen, Tetschner Bezirks Kalender I862, s. 29-38. Srov. též J. ŠEDIVY, Hrad Ostrý - Scharfenstein, s. 151-169; V. VANEK, Sakrální architektura dèkanátu lipského, s. 48-50. 66 Zmínku o městské knize („Das stet in dem stat buche czu Bensaw*) srov. A. HORCICKA (ed.), Das alteste Böhmisch Kamnitzer Stadtbuch, s. 5. Listinu z r. 1397 srov. LE IV, s. 469-470, č. 646. 67 LE IV, s. 470, č. 646; Jan SMETANA, O znaku města Benešova nad Ploučnicí, Historický sborník Ustecka 1967, s. 123—126; Ceská Kamenice (kol. autorů), s. 45.