LISTINY Z DOBY PŘEDHUSITSKÉ A HUSITSKÝCH VÁLEK 317 se oprávněně kloní k variantě královského založení.7 Hrad a město Děčín patřily mezi opo- ry královské moci v severních Čechách patrně až do počátku 14. století.8 Tehdy se jich, údajně v letech 1305-1306 darem krále Václava III., pravděpodobně však až v nejistých do- bách po vymření Přemyslovců v roce 1306, zmocnila jiná větev Markvarticů, pánové 7 Jan SMETANA, O znaku města Děčína, in: Z minulosti Děčínska II, 1974, s. 286-296; TYŽ, K počátkům města Děčína, s. 262; Jaroslav BERANEK, Problém založení Děčína, in: Ději- ny měst a jejich současnost. Sborník příspěvků II. severočeského archivního sympozia, Litomě- řice 1979, s. 149-160; TYŽ, Založení Děčína, Ústecký sborník historický 1983, s. 45-58; T. VELÍMSKY, Město na louce, s. 49-50. Starší názory shrnuje M. KOŠTÁL, Město Děčín a jeho správa, s. 77-78. 8 Hrad Děčín se připomíná ještě roku 1283 mezi královskými hrady a městy, které získal do zástavy braniborský markrabě Ota V. (V. HRUBY (ed.), Archivum Coronae Regni Bohemiae I, s. 36, č. 23). Město Děčín není v této listině římského krále Rudolfa Habsburského jmenová- no, což vedlo J. Beránka k vyslovení názoru, že v té době nebylo v držbě panovníka, ale Jana z Michalovic, který se jej vzápětí vzdal, jak svědčí další listina z téhož roku (V. HRUBY (ed.), Archivum Coronae Regni Bohemiae I, s. 39-40, č. 24), a též že Děčín nebyl založen jako město královské, nýbrž poddanské (J. BERANEK, Založení Děčína, s. 54). Jan z Michalovic však v té době velmi pravděpodobně držel hrad i Šarfenštejn (Ostrý u Benešova nad Ploučnicí), který je v listině krále Rudolfa z roku 1283 uveden mezi královskými hrady, a to spolu s neupřesněným mèstem („castrum Scharfinstein et civitatem"; srov. V. HRUBY (ed.), Archivum Coronae Regni Bohemiae I, s. 36, č. 23). Tato zmínka byla obvykle vykládána jako nejstarší doklad o existenci Benešova nad Ploučnicí (Adolf ZYCHA, Uber den Ursprung der Städte in Böhmen und die Städtepolitik der Přemysliden, Prag 1914, s. 26; August SEDLACEK, Hrady, zámky a tvrze krá- lovství Ceského. Díl XIV - Litoměřicko a Žatecko, Praha 1923, s. 280; Antonín PROFOUS, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. Díl I, Praha 1947, s. 51; Ernst SCHWARZ, Volkstumsgeschichte der Sudetenländer I, München 1965, s. 236) nebo Ceské Ka- menice (B. CHLEBNICEK, Ceskokamenicko ve XIII. a XIV století, in: Z minulosti Děčínska I, 1965, s. 47-62, zejm. s. 53-54; J. BERANEK, Založení Děčína, s. 50; Jan SMETANA, Pro- měny struktury městské sítě na severu Čech do 15. století, Archaeologia historica 20, 1995, s. 23-34). Soudím ale, že Jan z Michalovic držel v té době také Sarfenštejn, protože je již v roce 1281 zmiňován jako držitel vsi Habartice u Benešova nad Ploučnicí. Srov. Josef EMLER (ed.), Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Tomus IV., Praha 1892 (RBM IV), s. 736-737, č. 1850. Je proto možné, že do listiny z r. 1283 byla zahrnuta královská doména na Děčínsku rozděleně - samostatně hrad Děčín, který se nalézal v přímé držbě panovníka, a zvlášť hrad Šarfenštejn s blíže neupřesněným městem, který mezitím opanoval jeden z Markvarticů, Jan z Michalovic. Domnívám se, že tímto neupřesněným městem nebyl ani Benešov nad Ploučnicí, ani Česká Kamenice (obě tato města vznikla patrně až později na přelomu 13. a 14. stol.), nýbrž tehdy již prokazatelně existující Děčín, na nějž si stejně jako na hrad Šarfenštejn činil nárok Jan z Michalovic. K této otázce též Vojtěch VANEK, in: Ceská Kamenice (kol. autorů), Česká Lípa 2002, s. 34; TYZ, Ceskokamenický fojt Mikuláš Hockacker ve službách Jana z Michalovic, v tisku.