318 VOJTĚCH VANĚK z Vartenberka.9 První doklad o jejich držbě Děčína pochází z roku 1342.10 Ve druhé polo- vině 14. století zanikla původní děčínská městská lokace na Mariánské louce, patrně v důsledku ohrožení povodněmi, a nové město bylo založeno, tentokrát již Vartenberky, severně od hradní skály v místech dnešního historického jádra města Děčína. I K přesunu města došlo před rokem 1388, kdy se připomíná kostel P. Marie in antiqua civitate, tedy původní mariánská svatyně zaniklého města, které je zde poprvé zřetelně vymezeno jako „staré město“ vůči novému." Přechodem do šlechtické držby, ale také přesunem sídliště došlo patrně ke zvolnění vývo- je města. Děčín sice nepoklesl na úroveň nejmenších poddanských měst a uchoval si svoji hospodářskou váhu i městská práva původní královské lokace;13 využívání listin a městských knih městskou radou a měšťany sem však proniklo až v době vlády krále Václava IV., tedy ve stejné době jako v nevelkých poddanských městech Benešově nad Ploučnicí nebo České Kamenici a naopak podstatně později nežli například v královském Ústí nad Labem. 14 Srovnatelnější poměry panovaly v České Lípě, která byla živým poddanským městem a kde městská obec obdržela první privilegium roku 1381 a téhož roku vydala první známou listinu.15 Nejstarším dokladem existence písemného právního pořízení v Děčíně jako 9 Tvrzení, že Vartenberkové obdrželi Děčín již za vlády krále Václava III., obsahuje listina císaře Karla IV. z r. 1370 („Wenczslab, etwenn kunig czu Behem, vnser ohem, die burg vnd stat czu Teczyn mit allen iren czugehorungen den edlen Johansen und Wancken von Wartemberg ... gegeben hat" Archiv Národního muzea, sbírka A, sign. 126). Obdobný obsah měla také listina krále Václava IV, vydaná zároveň s listinou Karlovou (1370), dochovaná ve zlomku z přídeští rukopisu levoč- ského kostela. Srov. Francisc PALL, Documents inédits du XIVe et du XVe siècles concernant la Bohême (De la Bibliotheque Batthyaneum-Roumanie), Folia Diplomatica 1, 1971, s. 253�266, zejm. s. 259-260. Srov. též Ivana RAKOVA, Vývoj pozemkové držby pánů z Vartenberka v letech 1281-1415, Historická geografie 18, 1979, s. 69-102, zejm. s. 74 (kde je údajný dar Děčína pá- nům z Vartenberka mylně připsán již králi Václavu II.); Ivana CORNEJOVA, Děčínská větev pánů z Vartenberka v době předhusitské, Z minulosti Děčínska a Ceskolipska IV, 1985, s. 333-356, zejm. s. 344; T. VELÍMSKY, Mèsto na louce, s. 48. 10 RBM IV, s. 431, č. 1068. 1I T. VELIMSKY, Mèsto na louce, s. 45-53. 12 Klement BOROVY (ed.), Libri erectionum archidioecesis Pragensis saeculo XIV et XV. Tomus III., Pragae 1879 (LE III), s. 292, č. 432; J. SMETANA, K počátkům města Děčína, s. 261; T. VELIMSKY, Mèsto na louce, s. 49. 13 K vývoji Děčína a jeho městským právům v období středověku a raného novověku — M. KOŠTÁL, Město Děčín a jeho správa. 14 Wenzel HIEKE - Adalbert HORCICKA (edd.), Urkundenbuch der Stadt Aussig bis zum Jahre 1526, Prag 1896. 15 Jaroslav PANACEK, Regesta Lippensia, Česká Lípa 2000, s. 38-40. V České Lípě se však již od 60. let 14. století vyskytují zprávy především o donačních listinách, vydávaných českolip- skými měšťany, které nemají v Děčíně srovnatelnou obdobu. Svědčí ale nikoli o všeobecném rozšíření listinného právního pořízení v celém městě, nýbrž pouze o užití listin ve specifických