z 39 stránek
Titul
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
Edice listin
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
- s. 317: … že tímto neupřesněným městem nebyl ani Benešov nad Ploučnicí, ani Česká Kamenice (obě tato města vznikla patrně až později na přelomu 13.…
- s. 319: … spadají již do závěru 14. století. Oproti tomu například v České Kamenici máme první zprávy o existenci cechů až ve druhé polovině…
- s. 319: … roce 1412.2° Městským písařem tehdy byl pravděpodobně tak jako v České Kamenici rektor městské školy, jejíž existence v Děčíně je doložena v…
- s. 319: … Opis listiny: SOkA Děčín, fond Cech kovářů, kolářů a zámečníků Česká Kamenice, inv. č. 1. 19 SOkA Děčín, fond Archiv města Děčín,…
- s. 323: … v mnohém podobný, snad jen s tím rozdílem, že v České Kameni- ci ani v Benešově nad Ploučnicí nepůsobila stálá vrchnostenská kancelář a…
- s. 324: … Hospodářským, ale i správním centrem severní části dominia se stala Česká Kamenice s nedalekým hradem Fredevaldem, jehož počátky datuje archeologický materiál do…
- s. 324: … roli Benešov, ležící nedaleko cen- tra celého panství, hradu Šarfenštejna. Česká Kamenice vznikla pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století jako nevelké…
- s. 325: … a obyvatel. Její výpovědní hodnotu doplňuje několik listinných privilegií, která Česká Kamenice obdržela za správy Jana z Michalovic. V roce 1383 měštané…
- s. 325: … J. BERANEK, Založení Děčína, s. 52. Uvedení autoři soudili, že Česká Kamenice byla původně královským městem. To však považujeme vzhledem k celkovému…
- s. 325: … Kamnitzer Stadtbuch, s. 157), předpokládal již koncem 14. století v České Kamenici rozvinutou městskou kancelář a soudil, že tzv. nejstarší českokamenická městská…
- s. 325: … Böhmisch Kamnitzer Stadtbuch, s. 157. Existenci jiných městských knih v České Kamenici nenaznačují žádné zprávy ani po celé 15. století a když…
- s. 326: … Důvod pořízení českého překladu nám uniká, neboť soudíme, že v České Kamenici tehdejší doby žilo výhradně německé obyvatel- stvo. Uvedený opis je…
- s. 326: … Uvedený opis je jediným nám známým českojazyčným pramenem ze středověké České Kamenice. Rovněž všechny zápisy nejstarší městské knihy jsou vedeny v němčině…
- s. 326: … pouze fotokopie, kterou uchovává SOkA Děčín, fond Městský národní výbor Česká Kamenice, inv. č. 120. LISTINY Z DOBY PŘEDHUSITSKÉ A HUSITSKÝCH VÁLEK…
- s. 327: … tak opis původního latinského znění z erekčních knih pražského arcibiskupství. Česká Kamenice nebo hrad Šarfenštejn nebyly stálým sídlem pánů z Michalovic, a…
- s. 327: … Kamnitzer Stadtbuch, s. 68, 69, 156. Měst- ská škola v České Kamenici je doložena od roku 1416 (Archiv Pražského hradu, fond Archiv…
- s. 328: … jiných zpráv pravděpodobně používal též vlastní pečetidlo.63 Obdobně jako v České Kamenici probíhal vývoj v Benešově nad Ploučnicí, máme však o něm…
- s. 331: … letech 1422, 1423 a 1425, kdy byl několikrát vypleněn Děčín, Česká Kamenice i Benešov nad Ploučnicí. Teprve tažení hejtmana Jana Roháče z…
- s. 334: … č. 50, fol. 76b-78a; (E) SOkA Děčín, fond Archiv města Česká Kamenice, inv. č. 52, Sammlung merkwürdigster acten der stadt Böhmisch Kamnitzer…
- s. 338: … 7 kop grošů ve prospěch oltářníka oltáře sv. Petra v České Kamenici na jednu věčnou mši u téhož oltáře. Měštané mají vybírat…
- s. 340: … Originál tohoto překladu je nezvěstný od likvidace mu- zea v České Kamenici v roce 1967. Novodobý přepis, pořízený podle původního překladu z…
- s. 340: … města Ceské Kamenice I, 1948-1959, uložená na Městském úřadu v České Kamenici, s. 21. Zde též zmínka o tehdejším uložení překladu v…
Název:
Vojtěch Vaněk, Listiny z doby předhusitské a husitských válek v okresním archivu v Děčíně, Porta Bohemica 3
Autor:
Vaněk, Vojtěch
Rok vydání:
2005
Místo vydání:
Děčín
Počet stran celkem:
39
Počet stran předmluvy plus obsahu:
39
Obsah:
- 315: Titul
- 333: Edice listin
Strana 331
LISTINY Z DOBY PŘEDHUSITSKÉ A HUSITSKÝCH VÁLEK
331
pro region v prvních letech významný přelom, jak naznačuje nejen několik listin z dvacátých
let 15. století v následující edici. Válečná tažení husitské revoluce se dotkla Děčínska sice již
v letech 1422, 1423 a 1425, kdy byl několikrát vypleněn Děčín, Česká Kamenice i Benešov
nad Ploučnicí. Teprve tažení hejtmana Jana Roháče z Dubé do severních Čech v roce 1426,
obsazení České Lípy, mimo jiné i vypálení Benešova nad Ploučnicí a zejména bitva u Ústí
nad Labem přinesly zvrat v rozložení sil. K husitské straně se tehdy přidal také Zikmund
Děčínský z Vartenberka.76
Jak naznačil předchozí výklad, u listin v následující edici panují velké rozdíly ve způsobu
jejich dochování. Se snahou po zachování maximální autenticity původních pramenů byla
proto zvolena metoda transliterace německých i českých textu. Upravena byla pouze inter-
punkce a psaní velkých písmen.77 Pro vydání latinského textu listiny z roku 1394 byla pou-
žita pravidla Bohumila Ryby, která umožňují transkripci blízkou transliteračnímu postupu.78
Pro doplnění zřetelně chybějících slov jsou použity emendační závorky « », pro písařské
chyby (nadbytečná nebo chybně napsaná slova) jsou použity závorky athetační [ J. Text
listin je doplněn údaji o způsobu dochování, o dosavadních edicích a literatuře, která se šířeji
zabývá jejich rozborem nebo interpretací. Popis pečetí vychází z pravidel, která byla sestave-
na pro nejnovější celostátní soupis pečetí a pečetidel. 79
Tam, kde to bylo možné, slouží za základ edice dochovaný originál, v ostatních případech
nejpůvodnější dochovaný opis. To platí zejména pro listiny českokamenické, kde privilegi-
um z roku 1394 je vydáno podle opisu autentické latinské podoby v konfrontaci
76 Prameny a literaturu shrnují Jan SMETANA, Benešovský letopis pastora Schlegela, s. 1I0-
III; Rudolf ANDEL, Husitství v severních Cechách; František ŠMAHEL, Husitské Cechy,
Praha 2001, s. 199.
77 Tuto metodu nejnověji upřednostňuje Matthias THUMSER, Verfahrensweisen bei der
Edition deutschsprachiger Geschichtsquellen (13.-16. Jahrhundert), in: Edition deutschsprachiger
Quellen aus dem Ostseeraum (14.-16. Jahrhundert), Toruń 2001, s. 13-34. Dříve ovšem převlá-
dala transkripční metoda Johanna Schultzeho, která umožňovala výrazné zásahy do textu (Jo-
hannes SCHULTZE, Richtlinien fur die äussere Textgestaltung bei Herausgabe von Quellen zur
neueren deutschen Geschichte, Blätter für deutsche Landesgeschichte 98, 1962, s. 1-11). Také
při edici českých textů je obvykle upřednostňována traskripce ze spřežkového do moderního
diakritického pravopisu. Srov. např. Jindřich ŠEBANEK, Základy pomocných věd historických I.
Latinská paleografie, Praha 1971, s. 67-68; Jiří DANHELKA, Směrnice pro vydávání starších
českých textů, Husitský Tábor 8, 1985, s. 285-301. Transkripce do diakritického pravopisu však
hraničí s interpretací textu a v této edici bylo od ní upuštěno.
78 Bohumil RYBA, Pravidla pro transkripci latinských rukopisných textů, rukopis. Srov. též.
Anežka VIDMANOVA, K vydávání latinských textů české provenience ze 14. a 15. století, Husit-
ský Tábor 8, 1985, s. 271-283.
79 Josef HORA- Vladimír RUŽEK, Pečetě. Program pro evidenci a rešerše ze sfragistické-
ho materiálu, Praha 1996, s. 100-128, kde na s. 100-101 odkazy na další literaturu.