z 39 stránek
Titul
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
Edice listin
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
- s. 317: … že tímto neupřesněným městem nebyl ani Benešov nad Ploučnicí, ani Česká Kamenice (obě tato města vznikla patrně až později na přelomu 13.…
- s. 319: … spadají již do závěru 14. století. Oproti tomu například v České Kamenici máme první zprávy o existenci cechů až ve druhé polovině…
- s. 319: … roce 1412.2° Městským písařem tehdy byl pravděpodobně tak jako v České Kamenici rektor městské školy, jejíž existence v Děčíně je doložena v…
- s. 319: … Opis listiny: SOkA Děčín, fond Cech kovářů, kolářů a zámečníků Česká Kamenice, inv. č. 1. 19 SOkA Děčín, fond Archiv města Děčín,…
- s. 323: … v mnohém podobný, snad jen s tím rozdílem, že v České Kameni- ci ani v Benešově nad Ploučnicí nepůsobila stálá vrchnostenská kancelář a…
- s. 324: … Hospodářským, ale i správním centrem severní části dominia se stala Česká Kamenice s nedalekým hradem Fredevaldem, jehož počátky datuje archeologický materiál do…
- s. 324: … roli Benešov, ležící nedaleko cen- tra celého panství, hradu Šarfenštejna. Česká Kamenice vznikla pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století jako nevelké…
- s. 325: … a obyvatel. Její výpovědní hodnotu doplňuje několik listinných privilegií, která Česká Kamenice obdržela za správy Jana z Michalovic. V roce 1383 měštané…
- s. 325: … J. BERANEK, Založení Děčína, s. 52. Uvedení autoři soudili, že Česká Kamenice byla původně královským městem. To však považujeme vzhledem k celkovému…
- s. 325: … Kamnitzer Stadtbuch, s. 157), předpokládal již koncem 14. století v České Kamenici rozvinutou městskou kancelář a soudil, že tzv. nejstarší českokamenická městská…
- s. 325: … Böhmisch Kamnitzer Stadtbuch, s. 157. Existenci jiných městských knih v České Kamenici nenaznačují žádné zprávy ani po celé 15. století a když…
- s. 326: … Důvod pořízení českého překladu nám uniká, neboť soudíme, že v České Kamenici tehdejší doby žilo výhradně německé obyvatel- stvo. Uvedený opis je…
- s. 326: … Uvedený opis je jediným nám známým českojazyčným pramenem ze středověké České Kamenice. Rovněž všechny zápisy nejstarší městské knihy jsou vedeny v němčině…
- s. 326: … pouze fotokopie, kterou uchovává SOkA Děčín, fond Městský národní výbor Česká Kamenice, inv. č. 120. LISTINY Z DOBY PŘEDHUSITSKÉ A HUSITSKÝCH VÁLEK…
- s. 327: … tak opis původního latinského znění z erekčních knih pražského arcibiskupství. Česká Kamenice nebo hrad Šarfenštejn nebyly stálým sídlem pánů z Michalovic, a…
- s. 327: … Kamnitzer Stadtbuch, s. 68, 69, 156. Měst- ská škola v České Kamenici je doložena od roku 1416 (Archiv Pražského hradu, fond Archiv…
- s. 328: … jiných zpráv pravděpodobně používal též vlastní pečetidlo.63 Obdobně jako v České Kamenici probíhal vývoj v Benešově nad Ploučnicí, máme však o něm…
- s. 331: … letech 1422, 1423 a 1425, kdy byl několikrát vypleněn Děčín, Česká Kamenice i Benešov nad Ploučnicí. Teprve tažení hejtmana Jana Roháče z…
- s. 334: … č. 50, fol. 76b-78a; (E) SOkA Děčín, fond Archiv města Česká Kamenice, inv. č. 52, Sammlung merkwürdigster acten der stadt Böhmisch Kamnitzer…
- s. 338: … 7 kop grošů ve prospěch oltářníka oltáře sv. Petra v České Kamenici na jednu věčnou mši u téhož oltáře. Měštané mají vybírat…
- s. 340: … Originál tohoto překladu je nezvěstný od likvidace mu- zea v České Kamenici v roce 1967. Novodobý přepis, pořízený podle původního překladu z…
- s. 340: … města Ceské Kamenice I, 1948-1959, uložená na Městském úřadu v České Kamenici, s. 21. Zde též zmínka o tehdejším uložení překladu v…
Název:
Vojtěch Vaněk, Listiny z doby předhusitské a husitských válek v okresním archivu v Děčíně, Porta Bohemica 3
Autor:
Vaněk, Vojtěch
Rok vydání:
2005
Místo vydání:
Děčín
Počet stran celkem:
39
Počet stran předmluvy plus obsahu:
39
Obsah:
- 315: Titul
- 333: Edice listin
Strana 328
328
VOJTĚCH VANĚK
kterou nejspíše v roce 1400 vydal městský fojt či rychtář Mikuláš Hockacker, jenž na základě
jiných zpráv pravděpodobně používal též vlastní pečetidlo.63
Obdobně jako v České Kamenici probíhal vývoj v Benešově nad Ploučnicí, máme však
o něm pouze málo zpráv. Benešov byl založen pravděpodobně na počátku 14. století Bene-
šem z Michalovic. Naznačuje to nejen jméno, ale také skutečnost, že město užívalo práva
podle vzoru Mladé Boleslavi, stejně jako další městské lokace pánů z Michalovic téže doby
- severočeský Uštěk nebo jihočeský Benešov nad Cernou.64 Benešov nad Ploučnicí je po-
prvé zmíněn v roce 1352 a jak naznačují doklady o patronátu pánů z Michalovic nad zdejším
kostelem a další prameny, náležel po celé sledované období k panství hradu Šarfenštejna.65
Z roku 1381 pochází zmínka o nedochované benešovské městské knize; v erekčních kni-
hách pražského arcibiskupství zůstal zaznamenán opis jediné známé listiny vydané rychtá-
řem, purkmistrem a přísežnými staršími města roku 1397.66 V koroboraci se opět zmiňuje
městská pečet, jejíž otisk se nedochoval, provedení typáře však bylo pravděpodobně obdob-
né jako v Ceské Kamenici, jak naznačují mladší benešovská pečetidla.67 Stejně jako v České
63 A. HORCICKA (ed.), Das alteste Böhmisch Kamnitzer Stadtbuch, s. 50 („Nicz Hocakkir
.. hot yn einen briff dor vbir gebin*). Zprávu o listině Mikuláše Hockackera nezařazujeme
do následující edice z důvodu neznalosti jejího obsahu. Mikuláš Hockacker velmi pravděpo-
dobně spolupečetil jako svědek nedochované privilegium Jana z Michalovic pro město Bene-
šov nad Ploučnicí z r. 1392. Srov. listinu č. 4 této edice.
64 K počátkům těchto měst - Petr HRUBY, Archeologický výzkum v Benešově nad Cernou,
okr. Ceský Krumlov, Mediaevalia archaeologica 1, 1999, s. 235-268; Jan SMETANA, Počátky
Uštěku, Litoměřicko 24, 1989, s. 91-109. K jejich městským právům CIM IV/I, s. 181, č. 126;
s. 215, č. 143; s. 424—426, č. 298; J. SMÉTANA, Počátky Uštěku, s. 96. Obdobně Lenka
BOBKOVA - Iveta SVOBODOVA, Struktura městské sítě v severních Čechách v druhé polovi-
ně 15. a na počátku 16. století, Sborník Severočeského muzea, Historia 10, Liberec 1991, s. 5-26,
zejm. s. 8. Ke genealogii pánů z Michalovic - Johann M. KLIMESCH, Die Herren von
Michelsberg als Besitzer von Weleschin, Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen
in Böhmen 22, 1884, s. 185�220, s. 330-372; 23, 1885, s. 105-138. Mladá Boleslav náležela
Benešovi z Michalovic nejpozději od r. 1318. Srov. Josef V. ŠIMÁK, Středověká kolonisace
v zemích českých. České dějiny I/5, Praha 1938, s. 802-806.
65 V. V. TOMEK, Registra decimarum papalium, s. 77. Většina starších autorů však považuje
za první zmínku o Benešově nad Ploučnicí údaj o hradu Šarfenštejně a nejmenovaném městě
z r. 1283, a to zřejmě neprávem. Srov. pozn. č. 8. K dějinám města dosud souhrnně pouze
Johann N. WILLOMITZER, Geschichte der Stadt Bensen, Tetschner Bezirks Kalender I862,
s. 29-38. Srov. též J. ŠEDIVY, Hrad Ostrý - Scharfenstein, s. 151-169; V. VANEK, Sakrální
architektura dèkanátu lipského, s. 48-50.
66 Zmínku o městské knize („Das stet in dem stat buche czu Bensaw*) srov. A. HORCICKA
(ed.), Das alteste Böhmisch Kamnitzer Stadtbuch, s. 5. Listinu z r. 1397 srov. LE IV, s. 469-470, č. 646.
67 LE IV, s. 470, č. 646; Jan SMETANA, O znaku města Benešova nad Ploučnicí, Historický
sborník Ustecka 1967, s. 123—126; Ceská Kamenice (kol. autorů), s. 45.