VOJTĚCH VANĚK 324 majitelem Sarfenštejna Jan z Michalovic, jemuž hrad i celé panství postoupil král Václav II. Patrně však, jak naznačuje zmínka o vsi Habartice roku 1281, jen uznal a potvrdil předešlý stav, kdy se formálně královský majetek nacházel již v Janových rukou.46 Páni z Michalovic, kteří se stali majiteli panství na dalších více než sto let, dovršili proces středověké kolonizace a právě oni jsou zřejmě zakladateli obou měst, která vznikla na šarfenštejnském panství. Hospodářským, ale i správním centrem severní části dominia se stala Česká Kamenice s nedalekým hradem Fredevaldem, jehož počátky datuje archeologický materiál do sklonku 13. století,47 v jižní oblasti při řece Ploučnici hrál stejnou roli Benešov, ležící nedaleko cen- tra celého panství, hradu Šarfenštejna. Česká Kamenice vznikla pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století jako nevelké město ve střední části dlouhé kolonizační vsi, která nesla stejný název jako protékající říčka Kame- nice, a to v místech, kde údolí řeky přetínala stezka vedoucí z Litoměřicka na Budyšín.48 Město se poprvé připomíná až v roce 1352 a následující údaje o patronátu pánů z Michalovic nad místním kostelem dokládají, že v této době náleželo k jejich šarfenštejnskému zboží.49 46 V. HRUBY (ed.), Archivum Coronae Regni Bohemiae I, s. 39-40, č. 24 47 František GABRIEL - Jaroslav PANACEK, Hrady okresu Ceská Lípa, Praha 2000, s. 51—52. 48 Průběh stezky tímto územím naznačuje již listinný údaj z roku 1226 (CDB II, s. 280, č. 286). K průběhu stezky - Josef V. ŠIMAK, Tři zašlé osady u Ouštku a zemská stezka u nich, Český časopis historický 27, 1921, s. 172-173; Miloslav SOVADINA, Tři příspěvky k počátkům města Kravař, Bezděz 3, 1995, s. 7-24, zejm. s. 15-17; Tomáš VELÍMSKY, K nejstarším dokla- dům raně středověkého spojení mezi Lužicí a severozápadními Cechami, in: Drogi handlowe i powiazania komunikacyjne na obszarach Euroregionu Nysa, Jelenia Góra 1996, s. 15-23. Uvedená cesta se tu velmi pravděpodobně protínala se stezkou z Děčína do Žitavy. Do těchto souvislostí náleží též údaj o stezce (lantstrose), lokalizovaný do Kerhartic u Ceské Kamenice k roku 1385 v nejstarší českokamenické městské knize. Srov. Adalbert HORCICKA (ed.), Das alteste Böhmisch Kamnitzer Stadtbuch. Aus dem Nachlass A. Horcickas herausgegeben vom Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen. Mit zwei Abhandlungen über die Sprache des Stadtbuches von A. Berndt, über die rechtsgeschichtliche Bedeutung von O. Peterka, Prag 1915, s. I1. 49 Václav V. TOMEK (ed.), Registra decimarum papalium čili registra desátků papežských z dioecezí pražské, Praha 1873, s. 77 (Kamenycz oppidum). Doklady o patronátu pánů z Michalovic shrnuje Vojtěch VANEK, Sakrální architektura děkanátu lipského v písemných pra- menech doby předhusitské, in: Gotika v severních Čechách. Umění a jeho historické souvislosti 1, 2002, s. 33-46, zejm. s. 51-52. K počátkům města — TYŽ, in: Ceská Kamenice (kol. autorů), s. 34; TYZ, Ceskokamenický fojt Mikuláš Hockacker. Za první zmínku o městě byl považován též nedatovaný list z formulářové sbírky Zdeňka z Třebíče, hlásící se do období vlády krále Václava II., který je však velmi pravděpodobně pouze fiktivní nevydanou písemností (RBM II, s. 1037, č. 2396). K nízké hodnotě této formulářové sbírky - Saša DUSKOVA, Nejstarší písemná zpráva o Sobotce, in: Sborník Sobotka 1969, s. 7-II; Vladislav RAZIM, Městské hradby a formulářová sbírka přemyslovské královské kanceláře, Archaeologia historica 16, 1991, s. 171-177. S fiktivním