LISTINY Z DOBY PŘEDHUSITSKÉ A HUSITSKÝCH VÁLEK 323 1388.39 Pro topografii nejbližšího zázemí města má hodnotu také listina Zikmunda z Vartenberka z roku 1411, která dokládá prodej pole u předměstského dvora pod hradem děčínským měšťanům.4° Jako nejvýznamnější však hodnotíme obě městská privilegia. První z nich vydal v roce 1407 Jan z Vartenberka a udělil jím děčínským měštanům právo dědické a ve stručném dovětku také plné právo městské.41 Nejobsáhlejší privilegium obdrželi dě- čínští měštané v roce 1412 0d Zikmunda z Vartenberka. Přináší významné pasáže o městském právu, ale také o skladbě a organizaci řemesel, městském soudnictví nebo o topografii města a jeho zázemí. Připomeňme zde diskusi nad pasáží privilegia, která nepříliš jasně hovoří o domech ohrožených vodou. Tato věta podle některých autorů naznačuje, že za zánikem původní městské lokace v Děčíně mohla stát katastrofální povodeň.42 Radu vartenberských listin uzavírá originální pergamen Zikmunda z Vartenberka z roku 1422, který dokládá do- naci děčínského měštana a krejčího Jakše farnímu kostelu. Ukazuje, že v Děčíně i v průběhu husitských válek přetrvávaly starší formy zbožnosti, obvyklé v předchozí době, a to i u českého obyvatelstva, a postavení katolické církve i strany podjednou zůstávalo pevné.43 Města Česká Kamenice a Benešov nad Ploučnicí nedosahovala významu středověkého Děčína, obě náležela k nejmenší kategorii poddanských měst v Čechách.44 Přesto zde byl vývoj listinného pořízení v mnohém podobný, snad jen s tím rozdílem, že v České Kameni- ci ani v Benešově nad Ploučnicí nepůsobila stálá vrchnostenská kancelář a městské rady vy- dávaly vlastní listiny méně často nežli rada děčínská. Obě města vznikla velmi pravděpodobně jako poddanské lokace pánů z Michalovic v závěru 13. či na počátku 14. století na nedávno kolonizovaném panství hradu Šarfenštejna (Ostrého). Původní majetkové postavení celé oblasti je nejisté. Po hradu se v roce 1268 tituluje Markvart ze Šarfenštejna a nedaleká ves Habartice je v roce 1281 zmíněna v majetku Jana z Michalovic, přesto byl hrad Sarfenštejn v roce 1283 zahrnut mezi královské hrady a města, jejichž zástavu markraběti Otovi V. Braniborskému tehdy zrušil římský král Rudolf Habsburský.45 Téhož roku se stal natrvalo 39 Plat ze vsi Luční Chvojno tehdy kostelu darovali Jan z Vartenberka a mèstská rada (LE III, s. 292�293, č. 432). Srov. listinu č. 3 této edice. 40 Srov. listinu č. 8 této edice. 41 Srov. listinu č. 6 této edice. 42 Srov. listinu č. 9 této edice. K diskusi T. VELIMSKY, Mèsto na louce, s. 50; J. SMETA- NA, K počátkům města Děčína, s. 253, 262. 43 Srov. listinu č. 10 této edice. Rovněž majitel Děčína Zikmund z Vartenberka náležel až do roku 1426 k přívržencům císaře Zikmunda Lucemburského a strany podjednou (Rudolf ANDEL, Husitství v severních Cechách, Liberec 1961). 44 J. SMETANA, Proměny struktury, s. 28. 45 CDB V/2, s. 112-114, č. 550; RBM IV, s. 736-737, č. 1850; V. HRUBY (ed.), Archivum Coronae Regni Bohemiae I, s. 36, č. 23. Dějiny hradu detailně shrnul Jiří ŠEDIVY, Hrad Ostrý — Scharfenstein. Příspěvek ke stavební historii hradu, Castellologica Bohemica 7, 2000, s. 151— 169. Viz též pozn. č. 8.