z 39 stránek
Titul
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
Edice listin
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
353
- s. 317: … že tímto neupřesněným městem nebyl ani Benešov nad Ploučnicí, ani Česká Kamenice (obě tato města vznikla patrně až později na přelomu 13.…
- s. 319: … spadají již do závěru 14. století. Oproti tomu například v České Kamenici máme první zprávy o existenci cechů až ve druhé polovině…
- s. 319: … roce 1412.2° Městským písařem tehdy byl pravděpodobně tak jako v České Kamenici rektor městské školy, jejíž existence v Děčíně je doložena v…
- s. 319: … Opis listiny: SOkA Děčín, fond Cech kovářů, kolářů a zámečníků Česká Kamenice, inv. č. 1. 19 SOkA Děčín, fond Archiv města Děčín,…
- s. 323: … v mnohém podobný, snad jen s tím rozdílem, že v České Kameni- ci ani v Benešově nad Ploučnicí nepůsobila stálá vrchnostenská kancelář a…
- s. 324: … Hospodářským, ale i správním centrem severní části dominia se stala Česká Kamenice s nedalekým hradem Fredevaldem, jehož počátky datuje archeologický materiál do…
- s. 324: … roli Benešov, ležící nedaleko cen- tra celého panství, hradu Šarfenštejna. Česká Kamenice vznikla pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století jako nevelké…
- s. 325: … a obyvatel. Její výpovědní hodnotu doplňuje několik listinných privilegií, která Česká Kamenice obdržela za správy Jana z Michalovic. V roce 1383 měštané…
- s. 325: … J. BERANEK, Založení Děčína, s. 52. Uvedení autoři soudili, že Česká Kamenice byla původně královským městem. To však považujeme vzhledem k celkovému…
- s. 325: … Kamnitzer Stadtbuch, s. 157), předpokládal již koncem 14. století v České Kamenici rozvinutou městskou kancelář a soudil, že tzv. nejstarší českokamenická městská…
- s. 325: … Böhmisch Kamnitzer Stadtbuch, s. 157. Existenci jiných městských knih v České Kamenici nenaznačují žádné zprávy ani po celé 15. století a když…
- s. 326: … Důvod pořízení českého překladu nám uniká, neboť soudíme, že v České Kamenici tehdejší doby žilo výhradně německé obyvatel- stvo. Uvedený opis je…
- s. 326: … Uvedený opis je jediným nám známým českojazyčným pramenem ze středověké České Kamenice. Rovněž všechny zápisy nejstarší městské knihy jsou vedeny v němčině…
- s. 326: … pouze fotokopie, kterou uchovává SOkA Děčín, fond Městský národní výbor Česká Kamenice, inv. č. 120. LISTINY Z DOBY PŘEDHUSITSKÉ A HUSITSKÝCH VÁLEK…
- s. 327: … tak opis původního latinského znění z erekčních knih pražského arcibiskupství. Česká Kamenice nebo hrad Šarfenštejn nebyly stálým sídlem pánů z Michalovic, a…
- s. 327: … Kamnitzer Stadtbuch, s. 68, 69, 156. Měst- ská škola v České Kamenici je doložena od roku 1416 (Archiv Pražského hradu, fond Archiv…
- s. 328: … jiných zpráv pravděpodobně používal též vlastní pečetidlo.63 Obdobně jako v České Kamenici probíhal vývoj v Benešově nad Ploučnicí, máme však o něm…
- s. 331: … letech 1422, 1423 a 1425, kdy byl několikrát vypleněn Děčín, Česká Kamenice i Benešov nad Ploučnicí. Teprve tažení hejtmana Jana Roháče z…
- s. 334: … č. 50, fol. 76b-78a; (E) SOkA Děčín, fond Archiv města Česká Kamenice, inv. č. 52, Sammlung merkwürdigster acten der stadt Böhmisch Kamnitzer…
- s. 338: … 7 kop grošů ve prospěch oltářníka oltáře sv. Petra v České Kamenici na jednu věčnou mši u téhož oltáře. Měštané mají vybírat…
- s. 340: … Originál tohoto překladu je nezvěstný od likvidace mu- zea v České Kamenici v roce 1967. Novodobý přepis, pořízený podle původního překladu z…
- s. 340: … města Ceské Kamenice I, 1948-1959, uložená na Městském úřadu v České Kamenici, s. 21. Zde též zmínka o tehdejším uložení překladu v…
Název:
Vojtěch Vaněk, Listiny z doby předhusitské a husitských válek v okresním archivu v Děčíně, Porta Bohemica 3
Autor:
Vaněk, Vojtěch
Rok vydání:
2005
Místo vydání:
Děčín
Počet stran celkem:
39
Počet stran předmluvy plus obsahu:
39
Obsah:
- 315: Titul
- 333: Edice listin
Strana 317
LISTINY Z DOBY PŘEDHUSITSKÉ A HUSITSKÝCH VÁLEK
317
se oprávněně kloní k variantě královského založení.7 Hrad a město Děčín patřily mezi opo-
ry královské moci v severních Čechách patrně až do počátku 14. století.8 Tehdy se jich,
údajně v letech 1305-1306 darem krále Václava III., pravděpodobně však až v nejistých do-
bách po vymření Přemyslovců v roce 1306, zmocnila jiná větev Markvarticů, pánové
7 Jan SMETANA, O znaku města Děčína, in: Z minulosti Děčínska II, 1974, s. 286-296;
TYŽ, K počátkům města Děčína, s. 262; Jaroslav BERANEK, Problém založení Děčína, in: Ději-
ny měst a jejich současnost. Sborník příspěvků II. severočeského archivního sympozia, Litomě-
řice 1979, s. 149-160; TYŽ, Založení Děčína, Ústecký sborník historický 1983, s. 45-58; T.
VELÍMSKY, Město na louce, s. 49-50. Starší názory shrnuje M. KOŠTÁL, Město Děčín a jeho
správa, s. 77-78.
8 Hrad Děčín se připomíná ještě roku 1283 mezi královskými hrady a městy, které získal
do zástavy braniborský markrabě Ota V. (V. HRUBY (ed.), Archivum Coronae Regni Bohemiae
I, s. 36, č. 23). Město Děčín není v této listině římského krále Rudolfa Habsburského jmenová-
no, což vedlo J. Beránka k vyslovení názoru, že v té době nebylo v držbě panovníka, ale Jana
z Michalovic, který se jej vzápětí vzdal, jak svědčí další listina z téhož roku (V. HRUBY (ed.),
Archivum Coronae Regni Bohemiae I, s. 39-40, č. 24), a též že Děčín nebyl založen jako město
královské, nýbrž poddanské (J. BERANEK, Založení Děčína, s. 54). Jan z Michalovic však v té
době velmi pravděpodobně držel hrad i Šarfenštejn (Ostrý u Benešova nad Ploučnicí), který je
v listině krále Rudolfa z roku 1283 uveden mezi královskými hrady, a to spolu s neupřesněným
mèstem („castrum Scharfinstein et civitatem"; srov. V. HRUBY (ed.), Archivum Coronae Regni
Bohemiae I, s. 36, č. 23). Tato zmínka byla obvykle vykládána jako nejstarší doklad o existenci
Benešova nad Ploučnicí (Adolf ZYCHA, Uber den Ursprung der Städte in Böhmen und die
Städtepolitik der Přemysliden, Prag 1914, s. 26; August SEDLACEK, Hrady, zámky a tvrze krá-
lovství Ceského. Díl XIV - Litoměřicko a Žatecko, Praha 1923, s. 280; Antonín PROFOUS,
Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. Díl I, Praha 1947, s. 51; Ernst
SCHWARZ, Volkstumsgeschichte der Sudetenländer I, München 1965, s. 236) nebo Ceské Ka-
menice (B. CHLEBNICEK, Ceskokamenicko ve XIII. a XIV století, in: Z minulosti Děčínska
I, 1965, s. 47-62, zejm. s. 53-54; J. BERANEK, Založení Děčína, s. 50; Jan SMETANA, Pro-
měny struktury městské sítě na severu Čech do 15. století, Archaeologia historica 20, 1995, s. 23-34).
Soudím ale, že Jan z Michalovic držel v té době také Sarfenštejn, protože je již v roce 1281
zmiňován jako držitel vsi Habartice u Benešova nad Ploučnicí. Srov. Josef EMLER (ed.),
Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Tomus IV., Praha 1892 (RBM IV),
s. 736-737, č. 1850. Je proto možné, že do listiny z r. 1283 byla zahrnuta královská doména
na Děčínsku rozděleně - samostatně hrad Děčín, který se nalézal v přímé držbě panovníka,
a zvlášť hrad Šarfenštejn s blíže neupřesněným městem, který mezitím opanoval jeden
z Markvarticů, Jan z Michalovic. Domnívám se, že tímto neupřesněným městem nebyl
ani Benešov nad Ploučnicí, ani Česká Kamenice (obě tato města vznikla patrně až později
na přelomu 13. a 14. stol.), nýbrž tehdy již prokazatelně existující Děčín, na nějž si stejně jako
na hrad Šarfenštejn činil nárok Jan z Michalovic. K této otázce též Vojtěch VANEK, in: Ceská
Kamenice (kol. autorů), Česká Lípa 2002, s. 34; TYZ, Ceskokamenický fojt Mikuláš Hockacker
ve službách Jana z Michalovic, v tisku.