1547. 47 pokuty na obyvatelích v témž městě Chrudimi zejména mordy, pálení, loupeže, moc, násilí, cizoložstvo a faleš, nám i dědicům našim pozůsta- vujem. Než ráčímeli potom milostí naší královskou na obecné dobré a opravu města z toho co dáti, to při vůli naší, dědicův našich a budou- cích králích Českých, každého času bude. A k tomu přidávám spravo- vání cel a ungeltův našich i také, když bychom soli naše do království tohoto Českého voziti dali, budou povinni jednoho každého času podle vyměření a usazení našeho, dědicův našich a budoucích králův Českých se zachovati. Protož tak vedle toho všeho bez umenšení, jak se svrchu píše, prymas, purgkmistr, konšelé, starší obecní, přísežní i všecka obec města Chrudimě nám, dědicům a budoucím králům Českým sami za sebe, dědice a budoucí potomky své přísahali, připověděli a slíbili, při všem poslušně a povolně, ve vší poddanosti jakožto věrní poddaní naši k nám králi a pánu svému dědičnému se zachovati a nás dědicův našich a bu- doucích králův Českých jakožto komora naše se přidržeti a námi se bez všelijaké odpornosti spravovati. Tomu na svědomí pečeť naši krá- lovskou k listu tomuto našemu jsme přivěsiti rozkázali a rukou vlastní se podepsati ráčili. Dán na hradě našem Pražském v sobotu po sv. Ma- touši, apoštolu a evangelistu páně, 24. měsíce září léta od narození syna božího 1547. a království našich Římského 17. a jiných 21. m. Ferdinand— p. Originál se nezachoval, opis zdělaný v 17. století městským písařem jest v mnohém chybný. Čís. XLII. 1547. Král Ferdinand udílí na přímluvu arciknížete Ferdinanda občanům Chru- dimským milosť. My Ferdinand, z boží milosti Římský král, po všecky časy roz- množitel říše a Uherský, Český, Dalmatský a Charvatský etc. král, infant v Hyspanii, arcikníže Rakouské, markrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický markrabě etc., oznamujem tímto listem přede všemi, jakož jsme od opatrných, prymasa, purgmistra, konšelův, starších přísežných i vší obce města našeho Chrudimě, věrných našich milých, skrze skutečné proti nám jejich přečinění a veliké provinění i příčiny znamenitě dané, hněvem a nemilostí naší královskou hnuti a nakloněni jsouce, hodné trestání na ně, jiným na příklad, spravedlivě od nás do- puštěno a vloženo býti mělo. Však proto prohlédajíc na mnohé a časté přímluvy, kteréž jsou za ně od nejjasnějšího Ferdinanda, arciknížete Rakouského, syna našeho nejmilejšího a důstojných biskupův, Olomou-