z 52 stránek
Titul
15
16
Edice
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
Název:
Listář královského věnného města Chrudimi. Část prvá. Privilegia městská a listy králů českých
Autor:
Lábler, Karel
Rok vydání:
1900
Místo vydání:
Chrudim
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
64
Obsah:
- 15: Titul
- 17: Edice
upravit
Strana 15
LISTÁR KRÁLOVSKÉMO VÉNNÉMO MĚSTA CMRUDIMI. ČÁST PRVÁ. PRIVILEGIA MĚSTSKÁ A LISTY KRÁLŮ ČESKÝCH. SEBRAL KAREL LÁBLER V CHRUDIMI. NÁKLADEM CHRUDIMSKÉ SPOŘITELNY. — TISKEM ST. POSPÍŠILOVA ZETĚ (J. SCHOLLE). 1900.
LISTÁR KRÁLOVSKÉMO VÉNNÉMO MĚSTA CMRUDIMI. ČÁST PRVÁ. PRIVILEGIA MĚSTSKÁ A LISTY KRÁLŮ ČESKÝCH. SEBRAL KAREL LÁBLER V CHRUDIMI. NÁKLADEM CHRUDIMSKÉ SPOŘITELNY. — TISKEM ST. POSPÍŠILOVA ZETĚ (J. SCHOLLE). 1900.
Strana 16
Strana 17
1372. 17 Čís. XIV. 1372. Král Václav IV. potvrzuje obdarování otce svého Karla v příčině nápadu a volného nakládání s majetkem. Wenceslaus dei gracia Rex Boemie, Brandenburgensis et Lusacie marchio et Slezie dux. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod cupientes condicionem, ciuitatis nostre Chrudimensis facere meli- orem, et ut ciues et incolae ciuitatis ejusdem ad nostre majestatis queuis obsequia studiosius peragenda eo forcius animentur, quo se a munifi- cencie regie liberalitatis senserint vberius consolatos, hinc est quidem de serenissimi principis et domini Karoli quarti, Romanorum imperato- ris semper augusti et Boemie regis, illustris domini et genitoris nostri percarissimi, speciali mandato, regia auctoritate Boemie et nostre celsi- tudinis gracia singulari ciuibus et vniuersitati dicte ciuitatis Chrudi- mensis presentibus et futuris, in perpetuum concessimus et presentibus concedimus graciose, quod ex nunc inantea quilibet seu quelibet ciuis masculini uel feminini sexus, omnia bona sua mobilia et imobilia in quibuscumque rebus consistant, sine quolibet impendimento donare possit cuicumque pariter et legare juxta omnem formam et jura ciuitatis ejusdem quod ipsorum placuerit voluntati. In causa autem quocies- cumque unus uel plures ciues uel ciues dicte ciuitatis Chrudimensis absque legitimis utriusque sexus continget mori seu decedere intesta- tum aut eciam intestatos vniuerse et singule possesiones, hereditates, proprietates, et bona mobilia et imobilia, sine in allodiis, agris, censibus, redditibus, seu quibuscumque bonis uel rebus consistant, intus et extra ciuitatem Chrudimensem predictam aut alibi vbicumque sitis, quibus- cumque eciam specialibus uocabulis designent, ad proximiores et pro- pinquiores consanguineos masculini uel feminini sexus, tunc superstites, quouis impedimento cessante presentis regie concessionis nostre uirtute libere et hereditarie deuoluentur, omni jure, libertate, modo et forma, quibus in et super casu et articulo similibus fidelibus nostris ciuibus majoris ciuitatis Pragensis per supradictum dominum et genitorem no- strum, Romanorum imperatorem, tamquam Boemie regem, gracia facta esse dinoscitur, ut in literis majestatis sue ipsis ciuibus Pragensibus desuper concessis clarius est expressum. Uolumus tamen et signanter decernimus presentem concessionem et graciam ad illos ciues Chrudi- menses solum extendi debere, qui in cottidianis steuris, exaccionibus et losungis consueta dare sustinent et sustinebunt futuris temporibus onera ciuitatis. Presencium sub nostre majestatis sigillo testimonio literarum. Datum Pragae anno domini millesimo trecentesimo septuagesimo secundo, XIII kalendas Nouembri, regni nostri anno decimo. Latinský originál na pergaméně (bez pečeti) jest nejstarší listina archivu. K. Läbler: Listař kr. ven. m. Chrudimi. 2
1372. 17 Čís. XIV. 1372. Král Václav IV. potvrzuje obdarování otce svého Karla v příčině nápadu a volného nakládání s majetkem. Wenceslaus dei gracia Rex Boemie, Brandenburgensis et Lusacie marchio et Slezie dux. Notum facimus tenore presencium vniuersis, quod cupientes condicionem, ciuitatis nostre Chrudimensis facere meli- orem, et ut ciues et incolae ciuitatis ejusdem ad nostre majestatis queuis obsequia studiosius peragenda eo forcius animentur, quo se a munifi- cencie regie liberalitatis senserint vberius consolatos, hinc est quidem de serenissimi principis et domini Karoli quarti, Romanorum imperato- ris semper augusti et Boemie regis, illustris domini et genitoris nostri percarissimi, speciali mandato, regia auctoritate Boemie et nostre celsi- tudinis gracia singulari ciuibus et vniuersitati dicte ciuitatis Chrudi- mensis presentibus et futuris, in perpetuum concessimus et presentibus concedimus graciose, quod ex nunc inantea quilibet seu quelibet ciuis masculini uel feminini sexus, omnia bona sua mobilia et imobilia in quibuscumque rebus consistant, sine quolibet impendimento donare possit cuicumque pariter et legare juxta omnem formam et jura ciuitatis ejusdem quod ipsorum placuerit voluntati. In causa autem quocies- cumque unus uel plures ciues uel ciues dicte ciuitatis Chrudimensis absque legitimis utriusque sexus continget mori seu decedere intesta- tum aut eciam intestatos vniuerse et singule possesiones, hereditates, proprietates, et bona mobilia et imobilia, sine in allodiis, agris, censibus, redditibus, seu quibuscumque bonis uel rebus consistant, intus et extra ciuitatem Chrudimensem predictam aut alibi vbicumque sitis, quibus- cumque eciam specialibus uocabulis designent, ad proximiores et pro- pinquiores consanguineos masculini uel feminini sexus, tunc superstites, quouis impedimento cessante presentis regie concessionis nostre uirtute libere et hereditarie deuoluentur, omni jure, libertate, modo et forma, quibus in et super casu et articulo similibus fidelibus nostris ciuibus majoris ciuitatis Pragensis per supradictum dominum et genitorem no- strum, Romanorum imperatorem, tamquam Boemie regem, gracia facta esse dinoscitur, ut in literis majestatis sue ipsis ciuibus Pragensibus desuper concessis clarius est expressum. Uolumus tamen et signanter decernimus presentem concessionem et graciam ad illos ciues Chrudi- menses solum extendi debere, qui in cottidianis steuris, exaccionibus et losungis consueta dare sustinent et sustinebunt futuris temporibus onera ciuitatis. Presencium sub nostre majestatis sigillo testimonio literarum. Datum Pragae anno domini millesimo trecentesimo septuagesimo secundo, XIII kalendas Nouembri, regni nostri anno decimo. Latinský originál na pergaméně (bez pečeti) jest nejstarší listina archivu. K. Läbler: Listař kr. ven. m. Chrudimi. 2
Strana 18
18 1372.—1395. Čís. XV. 1372. Český překlad téže listiny nalézá se v „Liber Contr.“ 1439. I. Pag. 29. Čís. XVI. 1395. Král Václav IV. potvrzuje věnným městům práva a svobody a ustanovuje, kdyby města tato měla opět do věnné zástavy se dostati, že královnin pod- komoří má pouze jednou za rok soudy odbývati, dále že královna bez svo- lení nesmí města jí věnem zapsaná dále zastavovati. Konečně potvrzuje práva a svobody těmto městům udělená. Wir Wenczlaw von gotes gnaden Romischer kunig czu allen czeiten merer des reichs vnd kunig zu Beheim bekennen vnd tun kunt offen- lichen mit diesem briue allen den, die in sehen oder horen lesen, das wir durch solcher merklicher gebrechen willen, die vormals vnsere stete Grecze, Hohenmautte, Policz, Chrudim vnd Jermir von manchirley ge- richte wegen, die in den steten doselbist in czeiten, die weilen etwenn die allerdurchleutigiste furstynn vrawe Elzbethe, Romische keyserynne vnd kunigynne zu Beheim, vnser liebe muter, dieselben stet innegehabt hat, gewezen sind, dem burgermeister, rate vnd burgern gemeinlichen derselben stete mit wolbedachtem mute, gutem rate vnd rechter wissen diese nachgeschrebene gnade getan haben vnd tun in auch die in kraft dicz brieues vnd kuniglicher machte zu Beheim: Zum ersten, wer es sachen, das wir oder unsere nochkomen, kunige zu Beheim, die ege- nanten stete einer kunigynn zu Beheim zu leibgedinge vorgeben, so sol ein camrer derselben kunigynn in den selben steten dhein hofgerichte nicht beseczen, denn eines in dem jare, es sey dann das vnsere oder vnser nochkomen, kunige zu Beheim, camrer in andern vnserrn steten ein hofgerichte habe vnd besicze. Ouch wollen wir vnd ist vnsere ernste meynunge, das kein kunigynn zu Beheim, die die egenanten stete innehat, dieselben stete vorseczen oder verpfenden solle oder moge in dhein weis, es sey dann mit vnserm oder vnserr nachkomen, kunige zu Beheim, wille, wissen vnd worte. Besunder wollen wir ouch das dheine kunigynn die egenanten stete nicht stewren, noch von den burgern do- selbist dheine bete nemen solle in dhein weis, es sey dann, das wir oder vnser nochkomen, kunige zu Beheim, von andern vnsern steten stewre vnd bete nemen, so mag dann ein kuniginn dieselben stete ouch wol stewren vnd bete vff sie seczen, noch anczale der summen, die wir oder unsere nachkomen, kunige zu Beheim, von in nemen vnd nicht hoher.
18 1372.—1395. Čís. XV. 1372. Český překlad téže listiny nalézá se v „Liber Contr.“ 1439. I. Pag. 29. Čís. XVI. 1395. Král Václav IV. potvrzuje věnným městům práva a svobody a ustanovuje, kdyby města tato měla opět do věnné zástavy se dostati, že královnin pod- komoří má pouze jednou za rok soudy odbývati, dále že královna bez svo- lení nesmí města jí věnem zapsaná dále zastavovati. Konečně potvrzuje práva a svobody těmto městům udělená. Wir Wenczlaw von gotes gnaden Romischer kunig czu allen czeiten merer des reichs vnd kunig zu Beheim bekennen vnd tun kunt offen- lichen mit diesem briue allen den, die in sehen oder horen lesen, das wir durch solcher merklicher gebrechen willen, die vormals vnsere stete Grecze, Hohenmautte, Policz, Chrudim vnd Jermir von manchirley ge- richte wegen, die in den steten doselbist in czeiten, die weilen etwenn die allerdurchleutigiste furstynn vrawe Elzbethe, Romische keyserynne vnd kunigynne zu Beheim, vnser liebe muter, dieselben stet innegehabt hat, gewezen sind, dem burgermeister, rate vnd burgern gemeinlichen derselben stete mit wolbedachtem mute, gutem rate vnd rechter wissen diese nachgeschrebene gnade getan haben vnd tun in auch die in kraft dicz brieues vnd kuniglicher machte zu Beheim: Zum ersten, wer es sachen, das wir oder unsere nochkomen, kunige zu Beheim, die ege- nanten stete einer kunigynn zu Beheim zu leibgedinge vorgeben, so sol ein camrer derselben kunigynn in den selben steten dhein hofgerichte nicht beseczen, denn eines in dem jare, es sey dann das vnsere oder vnser nochkomen, kunige zu Beheim, camrer in andern vnserrn steten ein hofgerichte habe vnd besicze. Ouch wollen wir vnd ist vnsere ernste meynunge, das kein kunigynn zu Beheim, die die egenanten stete innehat, dieselben stete vorseczen oder verpfenden solle oder moge in dhein weis, es sey dann mit vnserm oder vnserr nachkomen, kunige zu Beheim, wille, wissen vnd worte. Besunder wollen wir ouch das dheine kunigynn die egenanten stete nicht stewren, noch von den burgern do- selbist dheine bete nemen solle in dhein weis, es sey dann, das wir oder vnser nochkomen, kunige zu Beheim, von andern vnsern steten stewre vnd bete nemen, so mag dann ein kuniginn dieselben stete ouch wol stewren vnd bete vff sie seczen, noch anczale der summen, die wir oder unsere nachkomen, kunige zu Beheim, von in nemen vnd nicht hoher.
Strana 19
1412. 19 Ouch von besundern gnaden so besteten vnd confirmiren wir den ege- nanten steten alle vnd igliche ire rechte, gnaden, freyheide vnd gewon- heide, als sie die von alders her redlichen herbracht haben vnd an sie komen sind, vnd meinen, seczen vnd wollen in craft dicz brives vnd rechter wissen, das sie bey denselben iren rechten, gnaden, freyheiden vnd gewonheiden, als sie die redlichen herbracht haben, geruhlichen beleiben sollen von allermeniclichen vngehindert. Vnd gebieten dorumb allen vnd iglichen vnserrn amptluten vnd mit namen vnserm vnder- camerer vnd sunst allen andern vnsern vnd des kunigrichs zu Beheim vndertanen vnd getrewen, die nu sein oder in czeiten werden, ernst- lichen vnd vesteclichen mit diesem brieue, das sie die egenanten stete an den egenanten vnserrn gnaden nicht hindern oder irren in dhein weis, sunder sie dobey getrulichen hanthaben, schuczen vnd schirmen vnd ouch geruhlichen beleiben lassen, als libe in sey vnsere swere vn- gnade zu vermeiden. Mit vrkunt dicz brieves vorsigelt mit vnserr kuniglichen maiestat insigel. Geben zum Karlstein noch Cristes geburt dreyczenhundert jare vnd darnach in dem fumf vnd newnczigisten jare, des freytages noch Gotes leichnames tage, vnserr reiche des Behemischen in dem czwey vnd dreissigisten vnd des Romischen in dem newnczehenden jaren. Ad relacionem Sigismundi subcamerarii Franciscus prepositus Northusiensis. R. Johannes de Wratislavia. Originál, listina pergaménová, uložen v měst. archivu v Hradci Králové, opis pořízený vrch. radou Rybičkou uložen ve svazku Miscellanea. Čís. XVII. 1412. Král Sigmund, tituluje se dědic a čekatel koruny České, povoluje zápis jednoho sta tisíc zlatých uherských na věnných městech v království Českém, který učinil bratr jeho král Václav IV. manželce své Žofii. Wir Sigmund etc. bekennen etc., daz vns furkommen ist von wegen der allerdurchleuchtigsten furstynnen, frow Zophyen, kunigynen zu Behem, 1405. Král Václav nařídil listem daným 5. ledna 1405. na hradě Žebráce městům královským, aby podporovala krajské popravce při stíhání zločincův a všech, kteří by zem hubili, a s pomocí popravcův nad každým popravovali, kdož přijímají neb kupují věci válkami pobrané. Listy takové vydány i pánům, kteří popravci krajskými jmenováni. Pokud se Chrudimi týče, vydán list takový „Nobili Zdeslav de Sternberg, residenti in Zagieczicz“ jakožto popravci „districtus Chrudimensis“. Originál prvý nalézá se v archivu čáslavském, list druhý v archivu sv. Václavském. 2*
1412. 19 Ouch von besundern gnaden so besteten vnd confirmiren wir den ege- nanten steten alle vnd igliche ire rechte, gnaden, freyheide vnd gewon- heide, als sie die von alders her redlichen herbracht haben vnd an sie komen sind, vnd meinen, seczen vnd wollen in craft dicz brives vnd rechter wissen, das sie bey denselben iren rechten, gnaden, freyheiden vnd gewonheiden, als sie die redlichen herbracht haben, geruhlichen beleiben sollen von allermeniclichen vngehindert. Vnd gebieten dorumb allen vnd iglichen vnserrn amptluten vnd mit namen vnserm vnder- camerer vnd sunst allen andern vnsern vnd des kunigrichs zu Beheim vndertanen vnd getrewen, die nu sein oder in czeiten werden, ernst- lichen vnd vesteclichen mit diesem brieue, das sie die egenanten stete an den egenanten vnserrn gnaden nicht hindern oder irren in dhein weis, sunder sie dobey getrulichen hanthaben, schuczen vnd schirmen vnd ouch geruhlichen beleiben lassen, als libe in sey vnsere swere vn- gnade zu vermeiden. Mit vrkunt dicz brieves vorsigelt mit vnserr kuniglichen maiestat insigel. Geben zum Karlstein noch Cristes geburt dreyczenhundert jare vnd darnach in dem fumf vnd newnczigisten jare, des freytages noch Gotes leichnames tage, vnserr reiche des Behemischen in dem czwey vnd dreissigisten vnd des Romischen in dem newnczehenden jaren. Ad relacionem Sigismundi subcamerarii Franciscus prepositus Northusiensis. R. Johannes de Wratislavia. Originál, listina pergaménová, uložen v měst. archivu v Hradci Králové, opis pořízený vrch. radou Rybičkou uložen ve svazku Miscellanea. Čís. XVII. 1412. Král Sigmund, tituluje se dědic a čekatel koruny České, povoluje zápis jednoho sta tisíc zlatých uherských na věnných městech v království Českém, který učinil bratr jeho král Václav IV. manželce své Žofii. Wir Sigmund etc. bekennen etc., daz vns furkommen ist von wegen der allerdurchleuchtigsten furstynnen, frow Zophyen, kunigynen zu Behem, 1405. Král Václav nařídil listem daným 5. ledna 1405. na hradě Žebráce městům královským, aby podporovala krajské popravce při stíhání zločincův a všech, kteří by zem hubili, a s pomocí popravcův nad každým popravovali, kdož přijímají neb kupují věci válkami pobrané. Listy takové vydány i pánům, kteří popravci krajskými jmenováni. Pokud se Chrudimi týče, vydán list takový „Nobili Zdeslav de Sternberg, residenti in Zagieczicz“ jakožto popravci „districtus Chrudimensis“. Originál prvý nalézá se v archivu čáslavském, list druhý v archivu sv. Václavském. 2*
Strana 20
20 1435. des allerdurchleuchtigisten fursten, herrn Wenczlaws kunigs zu Behem, vnsers lieben herren vnd bruders gemahel, wie daz ir derselb vnser — bruder hundert tusent hungrischer gulden vf den steten Grecz, Chru- din die Hoemawte, Jermir, Policz, Melnik, Truthnow vnd zu dem Houe mit iren zugehorungen zu der summe, die sy vor doruf hat, verschriben habe, als dann das in solichen brieuen ir doruber gegeben eigentlichen vnd volliclichen begriffen sii, vnd daz wir ouch von der vorgenanten frow Zophien wegen gebeten sin, daz wir als ein erbe vnd anwart der cron zu Behem zu der yczgenanten verschribung vnsere gute willen — geben. — Des haben wir agesehen soliche veste vnd lutere fruntschaft, die wir zu derselben frow Zophien haben, — vnd haben dorumb — als ein erbe vnd anwart der kron zu Behem vnser gute willen vnd ver- henknusz zu der vorgenanten verschribung guetlich gegeben vnd die vorgenanten — vnsers bruders brief der vorgenanten frow Zophien uber die vorgenanten hundert tusent gulden gegeben williclich bestetigt. Mit vrchund etc. Sub majestate, des nehsten sunnabunds nach vnser frawn tag natiuitatls anno domini etc. XIImo. Ad mandatum d. regis Johannes Kirchen. Originál ani opis se nezachoval. V registraturni knize krále Sigismunda v c. k. dvor. a stát. archivu ve Vídni nalézá se opis, který uveřejněn v Čelakov- ského „Privilegia“ II. díl. Čís. XVIII. 1435. Rada měst Pražských ustanovuje Chrudimským, svým poddaným, jak mají pivo vařiti. My purgmistři a konšelé Starého a Nového měst Pražských ozna- mujem tímto listem všem lidem nynějším i budoucím, že jsouce zpraveni od Chrudimských nám poddaných, skrze posly jich k nám vyslané o pivu vaření mezi městskými i předměstskými tudiž v městě našem Chru- dimi, tak že předměstští chtěli by míti svobodu piva sobě vařiti, když by se jim líbilo a městští chtěli by, aby tu jich svobodu v městě zadání a ujmu neměli. A my srozuměvše toho a převáživše to s dobrým roz- myslem a s bedlivou radou, i nalezli jsme takto a přikázali přísně a tímto listem přikazujem nynějším i budoucím všem vůbec i každému zvláště, jichž se svrchupsaná pře dotýče, aby předměstští toliko dvakrát vařili sobě piva k své toliko potřebě do roka a jinak nic, totižto v půstě a ve žní a to v městě v městských pivovářích a jinde nic. A toto jim
20 1435. des allerdurchleuchtigisten fursten, herrn Wenczlaws kunigs zu Behem, vnsers lieben herren vnd bruders gemahel, wie daz ir derselb vnser — bruder hundert tusent hungrischer gulden vf den steten Grecz, Chru- din die Hoemawte, Jermir, Policz, Melnik, Truthnow vnd zu dem Houe mit iren zugehorungen zu der summe, die sy vor doruf hat, verschriben habe, als dann das in solichen brieuen ir doruber gegeben eigentlichen vnd volliclichen begriffen sii, vnd daz wir ouch von der vorgenanten frow Zophien wegen gebeten sin, daz wir als ein erbe vnd anwart der cron zu Behem zu der yczgenanten verschribung vnsere gute willen — geben. — Des haben wir agesehen soliche veste vnd lutere fruntschaft, die wir zu derselben frow Zophien haben, — vnd haben dorumb — als ein erbe vnd anwart der kron zu Behem vnser gute willen vnd ver- henknusz zu der vorgenanten verschribung guetlich gegeben vnd die vorgenanten — vnsers bruders brief der vorgenanten frow Zophien uber die vorgenanten hundert tusent gulden gegeben williclich bestetigt. Mit vrchund etc. Sub majestate, des nehsten sunnabunds nach vnser frawn tag natiuitatls anno domini etc. XIImo. Ad mandatum d. regis Johannes Kirchen. Originál ani opis se nezachoval. V registraturni knize krále Sigismunda v c. k. dvor. a stát. archivu ve Vídni nalézá se opis, který uveřejněn v Čelakov- ského „Privilegia“ II. díl. Čís. XVIII. 1435. Rada měst Pražských ustanovuje Chrudimským, svým poddaným, jak mají pivo vařiti. My purgmistři a konšelé Starého a Nového měst Pražských ozna- mujem tímto listem všem lidem nynějším i budoucím, že jsouce zpraveni od Chrudimských nám poddaných, skrze posly jich k nám vyslané o pivu vaření mezi městskými i předměstskými tudiž v městě našem Chru- dimi, tak že předměstští chtěli by míti svobodu piva sobě vařiti, když by se jim líbilo a městští chtěli by, aby tu jich svobodu v městě zadání a ujmu neměli. A my srozuměvše toho a převáživše to s dobrým roz- myslem a s bedlivou radou, i nalezli jsme takto a přikázali přísně a tímto listem přikazujem nynějším i budoucím všem vůbec i každému zvláště, jichž se svrchupsaná pře dotýče, aby předměstští toliko dvakrát vařili sobě piva k své toliko potřebě do roka a jinak nic, totižto v půstě a ve žní a to v městě v městských pivovářích a jinde nic. A toto jim
Strana 21
1435. 21 ještě z milosti přidáváme, aby třetí mohli sobě vařiti první týden v ad- vent tudiž v městských pivovářích opět k své toliko potřebě a jinak nic a to do našeho dalšího rozkázání a opatření, a kotliny a pánve před městem aby sešly a zrušeny byly hned po této naší výpovědi. Pakli by se kdo proti této naší výpovědi a přikázání zpečoval, ten a takový aby stál osobně před námi. Toho na potvrzení pečeti měst našich svrchupsaných přivěšeny jsou k tomuto listu. Jenž jest dán v Praze léta od narození syna božího tisícího čtyrstého třidcátého pá- tého v sobotu po svatém Valentýně (14. února). Originál se nezachoval. Opis nalézá se v „Liber Contract.“ z r. 1439. I. P. 30. Čís. XIX. 1435. Rada měst Pražských povoluje Chrudimským, svým poddaným, první jarmark na hod matky boží. My purgmistři a konšelé starého a nového měst Pražských vyzná- váme tímto listem obecně přede všemi nynějšími i budoucími, kdož jej uzří nebo čtouc slyšeti budou, že vážení opatrností a opatrní vážností obmyšleně a jasně spatřivše i skutečně shledavše, kterak město nám poddané, Chrudim řečené, i obec téhož města ve mnohé a veliké nedo- statky a škody tyto časy válečné a nepokojné přišlo jest a den ode dne kdyžby v to nahlédnuto nebylo, mohlo by přijíti, zvláště proto, že ne- majíce odnikudž žádné takové pomoci, ani kterých užitkův i činili jsou a činiti nepřestávají na výjezdy, na sněmy obecné a na opravování města svého náklady nemalé. Pak my všemi obyčeji, jakýmiž jsme uměli a mohli, o to pilnosť a snažnosť měli jsme a máme, kudy a kterak by skrze některé užitky mohli oni ty své nedostatky a škody opraviti a tudy tím lépe obecnému dobrému posluhovati. Protož my s dobrým rozmyslem a s bedlivou radou i také s povolením obcí našich svolili jsme a odpustili témuž městu Chrudimskému a mocí tohoto listu svo- lujem a milostivě odpouštíme zvláště pro jich věrnosť, upřímnosť a stá- losť, kterouž jsou ku pánu bohu a k městu našemu Pražskému měli, mají a míti budou, aby obecní trh, jenžto jinak slove jarmark, jednou v rok v svém městě, totižto na hod matky boží na nebe vzetí, mívali a mívati budou, počnouce tento rok nejprve přišlý a potom po všechna jiná léta budoucně a věčně tím vším řádem a obyčejem i právem i se všemi požitky, mýty a cly jako jiná města království Českého, při svých jarmarcích požívali jsou, požívají a na dále požívati budou. Také chceme, aby všichni kupci a trhoděči všech práv řádův a svobod, jichž v jiných městech okolních přísedících při jarmarcích po-
1435. 21 ještě z milosti přidáváme, aby třetí mohli sobě vařiti první týden v ad- vent tudiž v městských pivovářích opět k své toliko potřebě a jinak nic a to do našeho dalšího rozkázání a opatření, a kotliny a pánve před městem aby sešly a zrušeny byly hned po této naší výpovědi. Pakli by se kdo proti této naší výpovědi a přikázání zpečoval, ten a takový aby stál osobně před námi. Toho na potvrzení pečeti měst našich svrchupsaných přivěšeny jsou k tomuto listu. Jenž jest dán v Praze léta od narození syna božího tisícího čtyrstého třidcátého pá- tého v sobotu po svatém Valentýně (14. února). Originál se nezachoval. Opis nalézá se v „Liber Contract.“ z r. 1439. I. P. 30. Čís. XIX. 1435. Rada měst Pražských povoluje Chrudimským, svým poddaným, první jarmark na hod matky boží. My purgmistři a konšelé starého a nového měst Pražských vyzná- váme tímto listem obecně přede všemi nynějšími i budoucími, kdož jej uzří nebo čtouc slyšeti budou, že vážení opatrností a opatrní vážností obmyšleně a jasně spatřivše i skutečně shledavše, kterak město nám poddané, Chrudim řečené, i obec téhož města ve mnohé a veliké nedo- statky a škody tyto časy válečné a nepokojné přišlo jest a den ode dne kdyžby v to nahlédnuto nebylo, mohlo by přijíti, zvláště proto, že ne- majíce odnikudž žádné takové pomoci, ani kterých užitkův i činili jsou a činiti nepřestávají na výjezdy, na sněmy obecné a na opravování města svého náklady nemalé. Pak my všemi obyčeji, jakýmiž jsme uměli a mohli, o to pilnosť a snažnosť měli jsme a máme, kudy a kterak by skrze některé užitky mohli oni ty své nedostatky a škody opraviti a tudy tím lépe obecnému dobrému posluhovati. Protož my s dobrým rozmyslem a s bedlivou radou i také s povolením obcí našich svolili jsme a odpustili témuž městu Chrudimskému a mocí tohoto listu svo- lujem a milostivě odpouštíme zvláště pro jich věrnosť, upřímnosť a stá- losť, kterouž jsou ku pánu bohu a k městu našemu Pražskému měli, mají a míti budou, aby obecní trh, jenžto jinak slove jarmark, jednou v rok v svém městě, totižto na hod matky boží na nebe vzetí, mívali a mívati budou, počnouce tento rok nejprve přišlý a potom po všechna jiná léta budoucně a věčně tím vším řádem a obyčejem i právem i se všemi požitky, mýty a cly jako jiná města království Českého, při svých jarmarcích požívali jsou, požívají a na dále požívati budou. Také chceme, aby všichni kupci a trhoděči všech práv řádův a svobod, jichž v jiných městech okolních přísedících při jarmarcích po-
Strana 22
22 1436. žívají, v nich při jich jarmarce také požívali a svých kupectví svobodně odbývali beze vší překážky. I prosíme takto zvláště a prositi chceme pána budoucího, kterýž z obdaření božího a z jednostejného svolení v tomto království Českém vyzdvižen a zvolen bude, tohoto našeho svolení a odpuštění jarmarku, milostivého a dobrotivého potvrzení. Toho na potvrzení pečetě měst našich svrchupsaných přivěšeny jsou k tomuto listu. Jenž jest dán a psán v Praze léta od narození syna božího tisícího čtyrstého třidcátého pátého, ten úterý před sv. Havlem. Originál se nezachoval. Opis nalézá se v „Lib. Contr.“ z r. 1439. I. P. 30. Čís. XX. 1436. Císař Sigmund potvrzuje k žádosti obyvatel Chrudimských, jim od měst Pražských dané právo odbývání prvního jarmarku na hod matky boží. Sigismundus dei gracia Romanorum imperator semper augustus, ac Hungarie, Boemie, Dalmacie, Croacie etc. rex. Notum facimus tenore presencium quibus expedit vniuersis........ habito respectu ad grata seruicior studia ac constantis deuocionis, puritate fidelium nostrorum dilectorum. Magistri ciuium, consulum ac totius communitatis ciuitatis nostre Chrudim, quibus serenitati nostre multa solicitudine magnoque studio placuerunt, continue placent et placere poterunt vberius in futur. Ipis non per errorem aut improuide sed animo deliberato sano fidelium nostrorum accedente concilio, et excerta nostra sciencia indulsimus, hancque gratiam fecimus et virtute presencium auctoritate regia Boe- mie facimus specialem. Ut ex nunc inantea perpetuis temporibus annis singulis, semel in anno circa festum assumpcionis Sctae Marie usq. ad septimum diem inclusive nundine sive annale forum in ciuitate ipsorum Chrudim obseruari et celebrari ualeant atq. possunt. Oq. dicte nundine siue annale forum ac vniuersi et singuli mercatores et quelibet alie persone ipsas visitantes, ibidem motantes et abinde recendentes, omnibus turibus, libertatibus, graciis, emunitatibus conductu pace tui- cione ..... prefatiq. ciues de Chrudim theloneis mutis ac aliis consuetu- nidibus et juribus utantur et gaudeant, quibus nundine et annalia fora aliarum ciuitatum et opidorum in regno nostro Boem. dicte ciuitati vicinarum nec non homines ad eas accedentes, ibidem morantes ac vni- uersa abinde recedentes vtuntur et gaudent quomodolibet consuetudine uel de jure inhibentes vniuersis et singulis, principibus, caliastris et secularibus, baronibus, nobilibus, militibus, clientibus, capitaneis, offici- alibus, magistris ciuium, consulibus, scabinis, juratis et communitatibus, ac ciuitatum, opidorum, uillar, castrorum et locorum rectoribus, cete-
22 1436. žívají, v nich při jich jarmarce také požívali a svých kupectví svobodně odbývali beze vší překážky. I prosíme takto zvláště a prositi chceme pána budoucího, kterýž z obdaření božího a z jednostejného svolení v tomto království Českém vyzdvižen a zvolen bude, tohoto našeho svolení a odpuštění jarmarku, milostivého a dobrotivého potvrzení. Toho na potvrzení pečetě měst našich svrchupsaných přivěšeny jsou k tomuto listu. Jenž jest dán a psán v Praze léta od narození syna božího tisícího čtyrstého třidcátého pátého, ten úterý před sv. Havlem. Originál se nezachoval. Opis nalézá se v „Lib. Contr.“ z r. 1439. I. P. 30. Čís. XX. 1436. Císař Sigmund potvrzuje k žádosti obyvatel Chrudimských, jim od měst Pražských dané právo odbývání prvního jarmarku na hod matky boží. Sigismundus dei gracia Romanorum imperator semper augustus, ac Hungarie, Boemie, Dalmacie, Croacie etc. rex. Notum facimus tenore presencium quibus expedit vniuersis........ habito respectu ad grata seruicior studia ac constantis deuocionis, puritate fidelium nostrorum dilectorum. Magistri ciuium, consulum ac totius communitatis ciuitatis nostre Chrudim, quibus serenitati nostre multa solicitudine magnoque studio placuerunt, continue placent et placere poterunt vberius in futur. Ipis non per errorem aut improuide sed animo deliberato sano fidelium nostrorum accedente concilio, et excerta nostra sciencia indulsimus, hancque gratiam fecimus et virtute presencium auctoritate regia Boe- mie facimus specialem. Ut ex nunc inantea perpetuis temporibus annis singulis, semel in anno circa festum assumpcionis Sctae Marie usq. ad septimum diem inclusive nundine sive annale forum in ciuitate ipsorum Chrudim obseruari et celebrari ualeant atq. possunt. Oq. dicte nundine siue annale forum ac vniuersi et singuli mercatores et quelibet alie persone ipsas visitantes, ibidem motantes et abinde recendentes, omnibus turibus, libertatibus, graciis, emunitatibus conductu pace tui- cione ..... prefatiq. ciues de Chrudim theloneis mutis ac aliis consuetu- nidibus et juribus utantur et gaudeant, quibus nundine et annalia fora aliarum ciuitatum et opidorum in regno nostro Boem. dicte ciuitati vicinarum nec non homines ad eas accedentes, ibidem morantes ac vni- uersa abinde recedentes vtuntur et gaudent quomodolibet consuetudine uel de jure inhibentes vniuersis et singulis, principibus, caliastris et secularibus, baronibus, nobilibus, militibus, clientibus, capitaneis, offici- alibus, magistris ciuium, consulibus, scabinis, juratis et communitatibus, ac ciuitatum, opidorum, uillar, castrorum et locorum rectoribus, cete-
Strana 23
1436. 23 ribusque nostris et imperii sacri et signanter regni nostri Boemie sub- ditis et fidelibus firmiter et districte ne prefatos ciues Chrudimenses et successores eorum, nec non vniuersos et singulos mercatores et alias quastumque personas dictas nundinas seu annale forum sic ut premittit visitantes accedentes et suo tempore morantes ibidem ac etiam rece- dentes abinde in personis mercibus rebus theloneis ac aliis juribus suis contra gratiam et indultum nostrum huiusmodi impediant, arrestent, molestent quomodolibet, uel perturbent prout nostram et nostrorum successorum regnum Boemie, indignacionem grauissimam voluerint ar- cius euitare. Volumus tamen et expresse decernimus ut per hoc indul- tum nostrum ceteris ciuitatibus et opidis dicte ciuitati Chrudim, uicinis in eorum nundinis nullum prejudicium generetur, nec in aliquo dero- getur. Presentium sub nostre imperialis majestatis sigillo testimonio literarum. Datum Pragae anno domini millesimo, quadringentesimo, tricesimo sexto, die vigesima quinta mensis Septembris regnorum no- strorum anno Ungarie etc., quinquagesimo, Romanorum vigesimo septimo, Boemie decimo septimo, imperii vero quarto. Ad man. dm. imperatoris Casp. Sluk, miles cancell. Originál, listina pergaménová, pečeť odříznutá. Čís. XXI. 1436. Oznámení o potvrzení téhož jarmarku na hod matky Boží. My Zykmund, z boží milosti Římský císař, vždy rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský etc. král, všem urozeným, statečným, slovůtným, opatrným pánům, rytířům, panošům, purgmistrům, rychtářům, konšelům, obcem i všem a všelikým hradův, tvrzí, měst i vsí království našeho Českého úředníkům i správcům, věrným našim milým, milosť naši i vše dobré vzkazujem. Že k snažné žádosti a prosbě měšťan Chrudimských věrných našich, jich polepšení a rozmnožení ja- kož i jiných nám a království našemu poddaných vždy hledíce, dali jsme a z naší zvláštní milosti potvrdili jarmarku v jich městě Chrudimi každý rok jednou, to jest na hod matky Boží do nebe vzetí, jakož i v ji- ných městech téhož království našeho jest obyčej budoucně a věčně trvati majícího s těmi a takovými právy, svobodami i bezpečnostmi, ježto náš majestát na to jim vydaný, jasněji vše vysvědčuje a šíře. Protož všem svrchupsaným jichž tento list dojde, mocí císařskou a krá- lovství Českého přikazujem, aby ten jarmark Chrudimský po svých a svým správám poddaných městech i městečkách trhem oznámili a hla- sem biřičovým provolati kázali, na tom libosť nám zvláštní učiníce.
1436. 23 ribusque nostris et imperii sacri et signanter regni nostri Boemie sub- ditis et fidelibus firmiter et districte ne prefatos ciues Chrudimenses et successores eorum, nec non vniuersos et singulos mercatores et alias quastumque personas dictas nundinas seu annale forum sic ut premittit visitantes accedentes et suo tempore morantes ibidem ac etiam rece- dentes abinde in personis mercibus rebus theloneis ac aliis juribus suis contra gratiam et indultum nostrum huiusmodi impediant, arrestent, molestent quomodolibet, uel perturbent prout nostram et nostrorum successorum regnum Boemie, indignacionem grauissimam voluerint ar- cius euitare. Volumus tamen et expresse decernimus ut per hoc indul- tum nostrum ceteris ciuitatibus et opidis dicte ciuitati Chrudim, uicinis in eorum nundinis nullum prejudicium generetur, nec in aliquo dero- getur. Presentium sub nostre imperialis majestatis sigillo testimonio literarum. Datum Pragae anno domini millesimo, quadringentesimo, tricesimo sexto, die vigesima quinta mensis Septembris regnorum no- strorum anno Ungarie etc., quinquagesimo, Romanorum vigesimo septimo, Boemie decimo septimo, imperii vero quarto. Ad man. dm. imperatoris Casp. Sluk, miles cancell. Originál, listina pergaménová, pečeť odříznutá. Čís. XXI. 1436. Oznámení o potvrzení téhož jarmarku na hod matky Boží. My Zykmund, z boží milosti Římský císař, vždy rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský etc. král, všem urozeným, statečným, slovůtným, opatrným pánům, rytířům, panošům, purgmistrům, rychtářům, konšelům, obcem i všem a všelikým hradův, tvrzí, měst i vsí království našeho Českého úředníkům i správcům, věrným našim milým, milosť naši i vše dobré vzkazujem. Že k snažné žádosti a prosbě měšťan Chrudimských věrných našich, jich polepšení a rozmnožení ja- kož i jiných nám a království našemu poddaných vždy hledíce, dali jsme a z naší zvláštní milosti potvrdili jarmarku v jich městě Chrudimi každý rok jednou, to jest na hod matky Boží do nebe vzetí, jakož i v ji- ných městech téhož království našeho jest obyčej budoucně a věčně trvati majícího s těmi a takovými právy, svobodami i bezpečnostmi, ježto náš majestát na to jim vydaný, jasněji vše vysvědčuje a šíře. Protož všem svrchupsaným jichž tento list dojde, mocí císařskou a krá- lovství Českého přikazujem, aby ten jarmark Chrudimský po svých a svým správám poddaných městech i městečkách trhem oznámili a hla- sem biřičovým provolati kázali, na tom libosť nám zvláštní učiníce.
Strana 24
24 1437. Dán v Praze léta od narození syna Božího tisícího čtyrstého tři- cátého šestého, tu středu před svatým Václavem. Let království našich Uherského padesátém, Římského v sedmimecitném, Českého sedmnáctém a císařství ve čtvrtém létě. Ad mand. dm. Imperatoris Casp. Sluk apl. Cancell. Pergaménová orig. listina. Pečeť oloupaná. Čís. XXII. 1437. Po korunovaci císařovny Barbory co královny české dne II. února 1437. zapsal jí král Sigmund, s přivolením českého sněmu věno královen českých a to vedle Chrudimě ještě města Hradec, Vysoké Mýto, Poličku, Jaroměř, Dvůr Králové, Trutnov a Mělník, dále městečka a hrady Albrechtice, Lichtenburk, Ronov, Chotěboř, Svojanov a jiné ještě statky a důchody. Wir Sigmund zc°. Bekennen zc . das wir durch sunderlicher liebe vnd trewe willen, die wir nicht vnmoglich czu der allerdurchlaustigisten Furstin Frawen Barbaram Romischer vnd ezu Hungern vnd czu Behem zc. kunigen vnsere gemelhel haben vnd verbunden sein Ir czu einem kuniglichen liebgeding vnd morgengab von fursterlicher macht als ein kunig czu Behem gegeben gemachet vnd verlyhen haben mit rechter wissen wolbedachten mute vnd gemeinem rate vnser vnd des kunigreichs czu Behem edlen vnd getreuen, geben machen vnd verlyhen Ir mit crafft dis briffs, all vnd igliche nachgeschribene stete Slos Merkt dorffer guten gult vnd genies, von erst Grecz an der Elbburg vnd stat mit dem zoll mulen kirchlehen dem dorffe plotschicz vnd allen gerichten rechten zinsen gaben vnd zugehorungen. Item Albrechticz mit allen weldern puschen strewhen mulen wassern flussen teichen wisen waiden dem kirchlehen daselbs vnd allen andern rechten Freiheiten vnd czugeho- rungen, Item die statt krudim vnd hochmautt mit dem zolle vnd polics mit allen dorffern weldern wassern kirchlehen gerichten rechten vnd zugeho- rungen, vnd vornemlich mit dem lantgericht vnd allen, die ainkomen des kunigreichs czu Behem in denselben steten gehaben mochte, Item die statt Germir mit dem czoll, Item die stet hoff trawtnaw burgk vnd stat mit dem czoll doselbs vnd mit sampt allen lehenmanen weldern vischereihen pflugbahnen vnd allen andern ezugehorungen, Item Mielnigk die stat vnd Burgk mit sampt den weingerten weingalos czinsen czehenden vnd allen dorffern, nemlich horzin das dorff mit dem hoffe der dorinne ligt, Burben Brozani wranani wynicz mit dem kirchlehen dehrno Sczech vnd ain tail czu poczepel mit allen iren czugehorungen mit sambt dem
24 1437. Dán v Praze léta od narození syna Božího tisícího čtyrstého tři- cátého šestého, tu středu před svatým Václavem. Let království našich Uherského padesátém, Římského v sedmimecitném, Českého sedmnáctém a císařství ve čtvrtém létě. Ad mand. dm. Imperatoris Casp. Sluk apl. Cancell. Pergaménová orig. listina. Pečeť oloupaná. Čís. XXII. 1437. Po korunovaci císařovny Barbory co královny české dne II. února 1437. zapsal jí král Sigmund, s přivolením českého sněmu věno královen českých a to vedle Chrudimě ještě města Hradec, Vysoké Mýto, Poličku, Jaroměř, Dvůr Králové, Trutnov a Mělník, dále městečka a hrady Albrechtice, Lichtenburk, Ronov, Chotěboř, Svojanov a jiné ještě statky a důchody. Wir Sigmund zc°. Bekennen zc . das wir durch sunderlicher liebe vnd trewe willen, die wir nicht vnmoglich czu der allerdurchlaustigisten Furstin Frawen Barbaram Romischer vnd ezu Hungern vnd czu Behem zc. kunigen vnsere gemelhel haben vnd verbunden sein Ir czu einem kuniglichen liebgeding vnd morgengab von fursterlicher macht als ein kunig czu Behem gegeben gemachet vnd verlyhen haben mit rechter wissen wolbedachten mute vnd gemeinem rate vnser vnd des kunigreichs czu Behem edlen vnd getreuen, geben machen vnd verlyhen Ir mit crafft dis briffs, all vnd igliche nachgeschribene stete Slos Merkt dorffer guten gult vnd genies, von erst Grecz an der Elbburg vnd stat mit dem zoll mulen kirchlehen dem dorffe plotschicz vnd allen gerichten rechten zinsen gaben vnd zugehorungen. Item Albrechticz mit allen weldern puschen strewhen mulen wassern flussen teichen wisen waiden dem kirchlehen daselbs vnd allen andern rechten Freiheiten vnd czugeho- rungen, Item die statt krudim vnd hochmautt mit dem zolle vnd polics mit allen dorffern weldern wassern kirchlehen gerichten rechten vnd zugeho- rungen, vnd vornemlich mit dem lantgericht vnd allen, die ainkomen des kunigreichs czu Behem in denselben steten gehaben mochte, Item die statt Germir mit dem czoll, Item die stet hoff trawtnaw burgk vnd stat mit dem czoll doselbs vnd mit sampt allen lehenmanen weldern vischereihen pflugbahnen vnd allen andern ezugehorungen, Item Mielnigk die stat vnd Burgk mit sampt den weingerten weingalos czinsen czehenden vnd allen dorffern, nemlich horzin das dorff mit dem hoffe der dorinne ligt, Burben Brozani wranani wynicz mit dem kirchlehen dehrno Sczech vnd ain tail czu poczepel mit allen iren czugehorungen mit sambt dem
Strana 25
1437. 25 lehen der probstey vnd aller tumbherreyen vnd horpfrundten doselbst, Treplicz das do leit bey Belem mit dem closter vnd probstlehen daselbs, vnd was vnser swester kunigin Sophia leipgedings dorauff vnd doran gehabt hat. Item Leuchtenburg burg vnd die stat, Chotibors mit dem kirchlehen vnd allen weldern, die doczu gehoren, Item Ranaw den margkt mit dem kirchlehen vnd allen dorfferen wurden wdaby Rohosna Sawraczy Skoronaw Rudaw, Item Swoyanow, die burgk Furstenberg genant bey der policz mit den nachgeschribenen dorffern, langdorff mit dem kirch- lehen Radimirs Biela mit dem kirchlehen, hanczdorff mit dem kirch- lehen, Swoyanow mit dem kirchlehen, Trpín mit dem kirchlehen wistra mit dem hattmanicz vnd Sossaw mit dem kirchlehen Rohosnaw mit dem kirchlehen, diedlowa mit dem kirchlehen, Choraw mit dem kirchlehen vnd hlasnicz mit allen weldern puschen wassern flussen teichen wisen waiden gerichten rechten vnd freyheiten, die dorczu vnd czu derselben burgk gehoren, Mitromey mit allen dienern die in den egenanten steten, burggen merkten vnd dorffern gesessen sein vnd ezu solchem liebgeding gehoren, Item richterampt vff hradczen mit allen zugehornngen, Item die kirchlehen der hernachgeschriben kirchen nemlich Tellna wissoka zu sand Miklos der kleynen stat vnd czu sand Castell in der grossen stat zu prag czu Eylaw Swehczen czu knobicz czu Sdicz czu Rukonicz, die obgeschriben stete sloss burgk merckte dorffer guter mawte vnd czoll mit allen iglichen iren czinsen renten nunczen gulten bern gaben lehen geistlichen vnd weltlichen gerichts obresten vnd nedersten, erberen grunten haiden gebawten vnd vngebawten wisen weldern puschen strew- hen geyaiden voglwaiden mulen teichen wassern wasserlauffs vnd sust allen vnd iglichen iren eeren freiheiten rechten nuczen vnd gewonheiten, wo die gelegen sind oder wo man die mit sunderlichen worten benennen mag, die wir vnser lieben swester kunigin czophia alle solche guter zu irem liebgeding ynnegehabt vnd der gebrauchet hat, wir der obgemelte vnser lieber gemahel czu rechten liebgedinge vnd morgengabe nach des landes rechten zu Behem gegeben vnd vormacht haben, das sie die nu furbas bey vnsern zeiten vnd hinnach alle ir lebtag czu rechter morgen- gabe vnd liebgeding geweldigen innehaben besiczen nuczen niessen ge- brauchen halten mit ganczer herschafft vnd swerts gerechte vnd allen dienern lehen vnd lehenmannen rechten freiheiten gerichts pussen vnd wellen, als einem kunig zu Behem morgengabe vnd liebgedings recht ist, vnd also das ein kunig czu Behem in czeiten ob es czu schulden kombt von allen obgenanten steten merkten dorffern gutern vnd iren ingeseczen kein bern noch geschoss in dhenen czeiten nicht heischen vor- dern oder nemen soll, sunder all solche geschoss vnd bern allein uff die obgenante vnser liebe gemalhel all ir leebtag warten vnd genallen sullen. Es sol ouch dieselbe vnser lieber gemahel ganczen gewalt vnd volle macht haben, alle vnd iglich ambtleute, scheffen vnd rete in den- selben steten slossen burgen merkts dorffern seczen vnd entseczen wann 3
1437. 25 lehen der probstey vnd aller tumbherreyen vnd horpfrundten doselbst, Treplicz das do leit bey Belem mit dem closter vnd probstlehen daselbs, vnd was vnser swester kunigin Sophia leipgedings dorauff vnd doran gehabt hat. Item Leuchtenburg burg vnd die stat, Chotibors mit dem kirchlehen vnd allen weldern, die doczu gehoren, Item Ranaw den margkt mit dem kirchlehen vnd allen dorfferen wurden wdaby Rohosna Sawraczy Skoronaw Rudaw, Item Swoyanow, die burgk Furstenberg genant bey der policz mit den nachgeschribenen dorffern, langdorff mit dem kirch- lehen Radimirs Biela mit dem kirchlehen, hanczdorff mit dem kirch- lehen, Swoyanow mit dem kirchlehen, Trpín mit dem kirchlehen wistra mit dem hattmanicz vnd Sossaw mit dem kirchlehen Rohosnaw mit dem kirchlehen, diedlowa mit dem kirchlehen, Choraw mit dem kirchlehen vnd hlasnicz mit allen weldern puschen wassern flussen teichen wisen waiden gerichten rechten vnd freyheiten, die dorczu vnd czu derselben burgk gehoren, Mitromey mit allen dienern die in den egenanten steten, burggen merkten vnd dorffern gesessen sein vnd ezu solchem liebgeding gehoren, Item richterampt vff hradczen mit allen zugehornngen, Item die kirchlehen der hernachgeschriben kirchen nemlich Tellna wissoka zu sand Miklos der kleynen stat vnd czu sand Castell in der grossen stat zu prag czu Eylaw Swehczen czu knobicz czu Sdicz czu Rukonicz, die obgeschriben stete sloss burgk merckte dorffer guter mawte vnd czoll mit allen iglichen iren czinsen renten nunczen gulten bern gaben lehen geistlichen vnd weltlichen gerichts obresten vnd nedersten, erberen grunten haiden gebawten vnd vngebawten wisen weldern puschen strew- hen geyaiden voglwaiden mulen teichen wassern wasserlauffs vnd sust allen vnd iglichen iren eeren freiheiten rechten nuczen vnd gewonheiten, wo die gelegen sind oder wo man die mit sunderlichen worten benennen mag, die wir vnser lieben swester kunigin czophia alle solche guter zu irem liebgeding ynnegehabt vnd der gebrauchet hat, wir der obgemelte vnser lieber gemahel czu rechten liebgedinge vnd morgengabe nach des landes rechten zu Behem gegeben vnd vormacht haben, das sie die nu furbas bey vnsern zeiten vnd hinnach alle ir lebtag czu rechter morgen- gabe vnd liebgeding geweldigen innehaben besiczen nuczen niessen ge- brauchen halten mit ganczer herschafft vnd swerts gerechte vnd allen dienern lehen vnd lehenmannen rechten freiheiten gerichts pussen vnd wellen, als einem kunig zu Behem morgengabe vnd liebgedings recht ist, vnd also das ein kunig czu Behem in czeiten ob es czu schulden kombt von allen obgenanten steten merkten dorffern gutern vnd iren ingeseczen kein bern noch geschoss in dhenen czeiten nicht heischen vor- dern oder nemen soll, sunder all solche geschoss vnd bern allein uff die obgenante vnser liebe gemalhel all ir leebtag warten vnd genallen sullen. Es sol ouch dieselbe vnser lieber gemahel ganczen gewalt vnd volle macht haben, alle vnd iglich ambtleute, scheffen vnd rete in den- selben steten slossen burgen merkts dorffern seczen vnd entseczen wann 3
Strana 26
26 1437. vnd als offt sich das geburt vnd nuczlich sein wirdet vnd sullen auch furbas baide vnser vnd kamer hoffrichttere vnd ander vns ambtleute den nichts zu gebieten noch damit zuschaffen haben in dem was, sun- der sie sullen allein ir vnd iren ambtleuten von iren wegen zu gebott steen vnd genczlich gehorsam sein in aller mass als sie iren vorfordern kunigin czu Behem gethan hatten, vnd gebieten daromb den egenanten steten marckten dorffern vnd iren ingesessen gemeiniclich vnd ir yegli- chen besunder ernstlich vnd vesticlich bey vnsern hulden das sie sich furbas an die obgenante vnser lieber gemahel als an ir Frawen gehor- sam, gewertig vnd vndertenig sein sullen ir lebtag vnd auch alle czinse rente nucz vnd geuelle ir oder wem sie das beuel thet genczlich reichen vnd antworten sullen vnd des nicht lassen in kheiner weis auch sullen all ir liebgedings leute vnd vndersessen in welchem wesen oder wirden die sein nicht schuldig noch gebunden sein czu kommen krygen noch herferten zu dienen noch czu helfen, es were dann das es die crone lannd vnd kunigreich gemeinlichen antrete oder ob sich ymand weder vns erheben oder widerseczen wurde, ouch sol ir gewonlich hoffgesind vnd dorczu ir diener vnd lewte nymand vrteilen noch ober sie richter wann sie selber ir amplewte vnd wem sie es emphelhet doch sullen ye das lantgericht vnd alle andere gerichte bleiben vnd gehalten werden in alle der moss als die von alther kleben gewesen vnd gehalten sein, sunderlich geben benumen vnd schaffen wir der obgenanten vnser lie- ben gemalhet czu iren notdurften vnd vshaldung irs hoffs alle jar die weil sie lebt czu halten vnd ezu nemen vnser wein vngelt czu Prag vnd alles das douon genallen mag. Auch geben und schaffen wir ir czu iren teglichen kosten auff dem Berge zum kutten alle wochen zeheben vnd zunemen sechezig mr. grossen berg zoll ye lvj gr. fur ain mark zeraiten vnd cze czelen, so derselbe perg vnd pergwergk daselbs gen- czig vnd fruchtbar werden vnd solich nuczung ertragen mugen so sol ir dasselbe wochengelt stetlich ir lebtag on verziehen vnd hindernuss genallen vnd geraicht werden, vnd wen das derselbe bergk ezu dem Cutten so geringe wurde, das so wil gelts lx mr . alle wochen ir dauon nicht genällen mochte, so sullen wir oder vnser nachkomen kunig czu Behem ir ander ix mr. anderswo im lannd czu Behem alle wochen geben vnd erschaden, dieselben sumen wein vngelt vnd Ix. mr . wochen- gelt vns vnd nach vns ains yeden kuniges czu Behem amptleute die yeczuten sein vnd hinfur werden der obgenanten vnser lieben gemalhel alle wochen vnd jar ir lebtag uffrichten geben vnd raichen sullen on alle widerrede, wann aber die obgenante vnser liebe gemalhel von tods wegen abgeet, so sullen alle obgenante stete sloss merckt dorffer guter czins gulte bern czoll vnd lehen mit iren czugehorungen her weder an vns vnd vnser recht erben vnd nachkomen kunig czu Behem lediclich vnd berulich genallen on alle hindernuss, wer auch das die egenante vnser libe gemalhel noch vnserm tode den Got lange spare ob sie vns
26 1437. vnd als offt sich das geburt vnd nuczlich sein wirdet vnd sullen auch furbas baide vnser vnd kamer hoffrichttere vnd ander vns ambtleute den nichts zu gebieten noch damit zuschaffen haben in dem was, sun- der sie sullen allein ir vnd iren ambtleuten von iren wegen zu gebott steen vnd genczlich gehorsam sein in aller mass als sie iren vorfordern kunigin czu Behem gethan hatten, vnd gebieten daromb den egenanten steten marckten dorffern vnd iren ingesessen gemeiniclich vnd ir yegli- chen besunder ernstlich vnd vesticlich bey vnsern hulden das sie sich furbas an die obgenante vnser lieber gemahel als an ir Frawen gehor- sam, gewertig vnd vndertenig sein sullen ir lebtag vnd auch alle czinse rente nucz vnd geuelle ir oder wem sie das beuel thet genczlich reichen vnd antworten sullen vnd des nicht lassen in kheiner weis auch sullen all ir liebgedings leute vnd vndersessen in welchem wesen oder wirden die sein nicht schuldig noch gebunden sein czu kommen krygen noch herferten zu dienen noch czu helfen, es were dann das es die crone lannd vnd kunigreich gemeinlichen antrete oder ob sich ymand weder vns erheben oder widerseczen wurde, ouch sol ir gewonlich hoffgesind vnd dorczu ir diener vnd lewte nymand vrteilen noch ober sie richter wann sie selber ir amplewte vnd wem sie es emphelhet doch sullen ye das lantgericht vnd alle andere gerichte bleiben vnd gehalten werden in alle der moss als die von alther kleben gewesen vnd gehalten sein, sunderlich geben benumen vnd schaffen wir der obgenanten vnser lie- ben gemalhet czu iren notdurften vnd vshaldung irs hoffs alle jar die weil sie lebt czu halten vnd ezu nemen vnser wein vngelt czu Prag vnd alles das douon genallen mag. Auch geben und schaffen wir ir czu iren teglichen kosten auff dem Berge zum kutten alle wochen zeheben vnd zunemen sechezig mr. grossen berg zoll ye lvj gr. fur ain mark zeraiten vnd cze czelen, so derselbe perg vnd pergwergk daselbs gen- czig vnd fruchtbar werden vnd solich nuczung ertragen mugen so sol ir dasselbe wochengelt stetlich ir lebtag on verziehen vnd hindernuss genallen vnd geraicht werden, vnd wen das derselbe bergk ezu dem Cutten so geringe wurde, das so wil gelts lx mr . alle wochen ir dauon nicht genällen mochte, so sullen wir oder vnser nachkomen kunig czu Behem ir ander ix mr. anderswo im lannd czu Behem alle wochen geben vnd erschaden, dieselben sumen wein vngelt vnd Ix. mr . wochen- gelt vns vnd nach vns ains yeden kuniges czu Behem amptleute die yeczuten sein vnd hinfur werden der obgenanten vnser lieben gemalhel alle wochen vnd jar ir lebtag uffrichten geben vnd raichen sullen on alle widerrede, wann aber die obgenante vnser liebe gemalhel von tods wegen abgeet, so sullen alle obgenante stete sloss merckt dorffer guter czins gulte bern czoll vnd lehen mit iren czugehorungen her weder an vns vnd vnser recht erben vnd nachkomen kunig czu Behem lediclich vnd berulich genallen on alle hindernuss, wer auch das die egenante vnser libe gemalhel noch vnserm tode den Got lange spare ob sie vns
Strana 27
1437. 27 vberlebete ir ding verandern vnd ein andern man nemen wolte vnd wurde, so sol ein kunig czu Behem der dann ist, ir sechs tausent schok pregischer grossen an gereitem gelde genczlich vnd gar geben ver- richten vnd beczalen, vnd wann das geschehen ist, so sullen alle obge- nante stete sloss burg merckt dorffer guter wochentgelt jargelt nucz gult lehen vnd gemess von ir ledig vnd los sein, vnd wider an vnsere erben vnd nachkomen kunig czu Behem lediclich genallen vnd sindem- nach der egenanten stet, sloss burg merkt dorffer vnd guter etliche nicht in vnser handen noch macht sein, etliche vorgehalden werden vnd etliche verkumt sein, doromb so geloben wir der egenanten vnser lieben gemahel mit disem briff wass wir derselben stet slosser burg merckt vnd guter mit dem swert gelt oder teidingen an vns brengen mugen, darnach wir mit flisse vnd ernst steen wellen das wir die alle vnser egenanten gemahel czu stunden eingeben vnd sy der mit allen iren rechten und czugehorungen mechtig machen wellen, vnd nemlich welich derselben steet, slosser merkt, vnd guter vmb gelt versaczt oder ver- schriben sein, die des schirmes wir mogen vngeuerlich losen vnd ir die eingeben wellen on alle widerrede, dorumb so gebieten wir allen fursten geistlichen vnd weltlichen grauen hern fryen dinstleuten ritern knechten vnd allen andern vnsern vnd der cron czu Behem vndertanen amptleuten vnd getreuen ernstlich vnd vesticlich, das sie alle noch ir kayner die ob- genante vnser liebe gemahel an den egenanten iren liebgedings samen- tlich oder betailen nymer in kein czeiten hindern oder irren sollen oder yemand gestaten der sie daran hinderte irrete oder krenkte in kainer weis, sunder sie ir lebtag dabey vnd allen czugehorungen getreulich schuczen schirmen vnd hanthaben alsofft sy des von ir oder iren wegen ermant werden, wan wer dawider tete, der sol in vnser swer vngenad vnd auch lx mr . lotigs golds die ain iglicher der des vberfert genezlich verfallen die halb mr. vnser kunigliche camer vnd der ander halb teil der der obgenanten vnser lieben gemahel vnleslich genallen sol, vnd solcher vorgenanten gabung vermachung vnd verschreibung sind geczeu- gen der hochgeborn Wenczlaw herezog czu Teschin vnser lieber oheim vnd furst vnd die Edelen vlrich von Rosenberg, Meinhart von Newen- haus burggraue czu prag, Alesch von Sternberg kamerer, hincz ptaczko von purkstein vnser hoffmeister, Niclos haz von Costi richter, peter von Michelsperg, Sigmund von Wartnberg von dieczin, Albrecht von Coldicz, vnd wir die obgenanten Wenczlaw herczog, vlrich, meinhart, alesch etc. Bekennen das wir von geheis vnd gebot des obgenanten vnsers gnedig- sten hern des kaisers als geczeugen der obgeschriben sachen vnser in- sigel czu seiner keiserlichen maiestat insigel an disen gegenwertigen briff gehangen haben. Geben czu Prag. Originál listiny jest v archivu knížete Lobkovice v Roudnici uložen a byl opis obsáhlé této avšak významné listiny pro městský archiv chrudimský zvláště pořízen panem archivářem roudnickým.
1437. 27 vberlebete ir ding verandern vnd ein andern man nemen wolte vnd wurde, so sol ein kunig czu Behem der dann ist, ir sechs tausent schok pregischer grossen an gereitem gelde genczlich vnd gar geben ver- richten vnd beczalen, vnd wann das geschehen ist, so sullen alle obge- nante stete sloss burg merckt dorffer guter wochentgelt jargelt nucz gult lehen vnd gemess von ir ledig vnd los sein, vnd wider an vnsere erben vnd nachkomen kunig czu Behem lediclich genallen vnd sindem- nach der egenanten stet, sloss burg merkt dorffer vnd guter etliche nicht in vnser handen noch macht sein, etliche vorgehalden werden vnd etliche verkumt sein, doromb so geloben wir der egenanten vnser lieben gemahel mit disem briff wass wir derselben stet slosser burg merckt vnd guter mit dem swert gelt oder teidingen an vns brengen mugen, darnach wir mit flisse vnd ernst steen wellen das wir die alle vnser egenanten gemahel czu stunden eingeben vnd sy der mit allen iren rechten und czugehorungen mechtig machen wellen, vnd nemlich welich derselben steet, slosser merkt, vnd guter vmb gelt versaczt oder ver- schriben sein, die des schirmes wir mogen vngeuerlich losen vnd ir die eingeben wellen on alle widerrede, dorumb so gebieten wir allen fursten geistlichen vnd weltlichen grauen hern fryen dinstleuten ritern knechten vnd allen andern vnsern vnd der cron czu Behem vndertanen amptleuten vnd getreuen ernstlich vnd vesticlich, das sie alle noch ir kayner die ob- genante vnser liebe gemahel an den egenanten iren liebgedings samen- tlich oder betailen nymer in kein czeiten hindern oder irren sollen oder yemand gestaten der sie daran hinderte irrete oder krenkte in kainer weis, sunder sie ir lebtag dabey vnd allen czugehorungen getreulich schuczen schirmen vnd hanthaben alsofft sy des von ir oder iren wegen ermant werden, wan wer dawider tete, der sol in vnser swer vngenad vnd auch lx mr . lotigs golds die ain iglicher der des vberfert genezlich verfallen die halb mr. vnser kunigliche camer vnd der ander halb teil der der obgenanten vnser lieben gemahel vnleslich genallen sol, vnd solcher vorgenanten gabung vermachung vnd verschreibung sind geczeu- gen der hochgeborn Wenczlaw herezog czu Teschin vnser lieber oheim vnd furst vnd die Edelen vlrich von Rosenberg, Meinhart von Newen- haus burggraue czu prag, Alesch von Sternberg kamerer, hincz ptaczko von purkstein vnser hoffmeister, Niclos haz von Costi richter, peter von Michelsperg, Sigmund von Wartnberg von dieczin, Albrecht von Coldicz, vnd wir die obgenanten Wenczlaw herczog, vlrich, meinhart, alesch etc. Bekennen das wir von geheis vnd gebot des obgenanten vnsers gnedig- sten hern des kaisers als geczeugen der obgeschriben sachen vnser in- sigel czu seiner keiserlichen maiestat insigel an disen gegenwertigen briff gehangen haben. Geben czu Prag. Originál listiny jest v archivu knížete Lobkovice v Roudnici uložen a byl opis obsáhlé této avšak významné listiny pro městský archiv chrudimský zvláště pořízen panem archivářem roudnickým.
Strana 28
28 1446.—1454. Čís. XXIII. 1446. Královna Barbora propouští měštany chrudimské z rukojmí dluhů, kdyby však přece pro takové její dluhy obtěžováni byli, opravňuje je sraziti si je na po- platcích jí náležejících. My Barbora, z boží milosti Římská, Uherská a Česká etc. králevá; yyznávám tímto listem zjevně přede všemi lidmi. Jakož jsme byly povin- novati jsouc dluhem našim spravedlivým nebožci Bobovi z Ssiczendorffa a Pelhřimovi z Passěky, i zdělaly jsme jim byly listy naše na to pod pokutami takovými, jestli že bychom jim těch dluhův nezaplatily a ne- splnily na časy vrácené jmenované, tehdy aby lidi naše poddané i města stavovati právem mohli. Vedle toho jakož se ty věci všecky v těch listech našich svrchupsaných šíře oznamují a vypisují. Pak nyní zna- menavše, že by pro takové zápisy naše města a poddaní naši lidé ob- těžováni byli hyndrováním a stavováním, ježto nám toho líto jest a ne- chtíce by nyní ani kdy potom více pro ty naše dluhy ani pro které jiné, kteréž bychme my zápisem naším zapsaly, stavováni a hyndrováni byli, slíbily jsme a tímto listem slibujem, naším královským slovem, měšťan našeho města Chrudimě ani jiných lidí k témuž městu přísluše- jících, poddaných našich, více z takové věci do naší smrti zavazovati a zapisovati k stavování nemíníme aniž chceme aniž jsme zavázaly žád- nému člověku v takové míře, což se dluhův dotýče, pakli bychom za- vázaly, ale že takové dluhy samy zastoupiti máme a plniti beze vší jich škody a bez hyndrování všelikterakého. Pakli bychom jich neplnily a oni proto kterak hyndrováni byli a škody které brali, ježto by je do- brým svědomím prokázati mohli, tehdy aby to vše mohli sobě poraziti na našich spravedlivých poplatcích, kteréž by nám vydávati měli a mají. Ani proto ani v tom jim ani jinému žádnému člověku za zlé míti ne- máme. Těch všech věcí na potvrzení pečeť naši vědomě a dobrovolně kázaly jsme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán léta od na- rození syna Božího tisícého čtyrstého čtyřicátého šestého léta, ten pátek před narozením panny Marie matky boží. Originál, pergaménová listina. Pečeť jest odříznuta. Čís. XXIV. 1454. Král Ladislav potvrzuje městu Chrudimi privilegie, výsady, svobody atd. Ladislav, boží milosti Uherský, Český, Dalmatský, Kroacký ......, Galacký, Lodomerský, Kumánský a Bulgarský král, Rakouský a Lucem- burský vejvoda a Moravský a Lužický markrabě etc. Všem na časy
28 1446.—1454. Čís. XXIII. 1446. Královna Barbora propouští měštany chrudimské z rukojmí dluhů, kdyby však přece pro takové její dluhy obtěžováni byli, opravňuje je sraziti si je na po- platcích jí náležejících. My Barbora, z boží milosti Římská, Uherská a Česká etc. králevá; yyznávám tímto listem zjevně přede všemi lidmi. Jakož jsme byly povin- novati jsouc dluhem našim spravedlivým nebožci Bobovi z Ssiczendorffa a Pelhřimovi z Passěky, i zdělaly jsme jim byly listy naše na to pod pokutami takovými, jestli že bychom jim těch dluhův nezaplatily a ne- splnily na časy vrácené jmenované, tehdy aby lidi naše poddané i města stavovati právem mohli. Vedle toho jakož se ty věci všecky v těch listech našich svrchupsaných šíře oznamují a vypisují. Pak nyní zna- menavše, že by pro takové zápisy naše města a poddaní naši lidé ob- těžováni byli hyndrováním a stavováním, ježto nám toho líto jest a ne- chtíce by nyní ani kdy potom více pro ty naše dluhy ani pro které jiné, kteréž bychme my zápisem naším zapsaly, stavováni a hyndrováni byli, slíbily jsme a tímto listem slibujem, naším královským slovem, měšťan našeho města Chrudimě ani jiných lidí k témuž městu přísluše- jících, poddaných našich, více z takové věci do naší smrti zavazovati a zapisovati k stavování nemíníme aniž chceme aniž jsme zavázaly žád- nému člověku v takové míře, což se dluhův dotýče, pakli bychom za- vázaly, ale že takové dluhy samy zastoupiti máme a plniti beze vší jich škody a bez hyndrování všelikterakého. Pakli bychom jich neplnily a oni proto kterak hyndrováni byli a škody které brali, ježto by je do- brým svědomím prokázati mohli, tehdy aby to vše mohli sobě poraziti na našich spravedlivých poplatcích, kteréž by nám vydávati měli a mají. Ani proto ani v tom jim ani jinému žádnému člověku za zlé míti ne- máme. Těch všech věcí na potvrzení pečeť naši vědomě a dobrovolně kázaly jsme přivěsiti k tomuto listu. Jenž jest dán a psán léta od na- rození syna Božího tisícého čtyrstého čtyřicátého šestého léta, ten pátek před narozením panny Marie matky boží. Originál, pergaménová listina. Pečeť jest odříznuta. Čís. XXIV. 1454. Král Ladislav potvrzuje městu Chrudimi privilegie, výsady, svobody atd. Ladislav, boží milosti Uherský, Český, Dalmatský, Kroacký ......, Galacký, Lodomerský, Kumánský a Bulgarský král, Rakouský a Lucem- burský vejvoda a Moravský a Lužický markrabě etc. Všem na časy
Strana 29
1459. 29 budoucí. Poněvadž rozšířením důstojenství královského, síla poddaných se zachovává a rozmáhá, protož na krále hodně přísluší, aby s velikou moudrostí porozuměli, aby lidi sobě poddané pomocí přízní a své síly zachováním obhajovali, nebo moc královská velice se posilňuje, když pevnou s stálostí lidské síly obraňují. I poněvadž jménem purgmistra, konšel přísežných i vší obce města našeho Chrudimě, věrných našich milých, od naší velebnosti jest prošeno, abychom z přirozené nám do- broty ráčili pochváliti, upevniti, a potvrditi všech listův, milostí, obda- rování, svobodství, obyčejův, daných věcí a odpuštěních, zápisův i všech práv od nejjasnějších králův a jasných knížat Českých, již řečenému městu daných a půjčených nebo pochválených a znamenitě od slavné pa- měti Jana, Karla, Václava a Zikmunda, dědův a předkův našich nejmilej- ších, my jich prosbu vyslyševše, pro jich k koruně tohoto království na- šeho Českého, dávnou a ustavičnou věrnosť, ne omylně nebo ne neopatrně, ale s rozmyslem a zdravou radou věrných našich, mocí království Če- ského, všecky dřívřečené listy a milostí, svobodenství, obdarování, pri- vilegia, chvalitebné obyčeje, dané věci, odpuštění, půjčení nebo pochvá- lení, zápisy i všecka práva, od dříve jmenovaných předkův našich půj- čená a daná, již řečenému městu, jeho lidem i náměstkům jich, jakož jsou řádně a rozumně pošlá, pochvalujem, přijímáme, upevňujem a po- tvrzujem se všemi věcmi v nich zapsanými v témž rozumu, jakož bychom je v tomto našem listu slovo od slova napsali. I chceme a ukládáme nebo přisuzujem, aby ty všecky věci držány byly na věky, plnou moc a pevnou, stálou a neporušitedlnou měli. Protož přikazujem všem kní- žatům, urozeným pánům úředníkům i jiným všem našim poddaným a znamenitě našemu tohoto království podkomořímu nynějšímu i budou- címu, aby dříve řečeného města ani lidí jeho proti dřívřečeným právům jich netrápili ani zanucovali ani kterakým obyčejem překáželi, ale ra- ději je při jich právích zachovali, jich obhajovali a zbraňovali. Tomu k věření pečeť naše královská k tomuto listu jest přivěšena. Dán v Praze měsíce listopadu léta 1454., království našeho Uher- ského patnáctého a Českého druhého. Originál listiny této se nezachoval, opis nalézá se v „Liber Contract.“ z roku 1439. P. 31. Čís. XXV. 1459. Královna Johanna povoluje, aby z povinného jí od města platu bylo 10 kop grošův věnováno chudině ve špitále městském. Ve jméno jeho, od něhož a skrze něhož a v němž jsou všecky věci, Amen. Johanna, z boží milosti královna Česká, markrabína Moravská,
1459. 29 budoucí. Poněvadž rozšířením důstojenství královského, síla poddaných se zachovává a rozmáhá, protož na krále hodně přísluší, aby s velikou moudrostí porozuměli, aby lidi sobě poddané pomocí přízní a své síly zachováním obhajovali, nebo moc královská velice se posilňuje, když pevnou s stálostí lidské síly obraňují. I poněvadž jménem purgmistra, konšel přísežných i vší obce města našeho Chrudimě, věrných našich milých, od naší velebnosti jest prošeno, abychom z přirozené nám do- broty ráčili pochváliti, upevniti, a potvrditi všech listův, milostí, obda- rování, svobodství, obyčejův, daných věcí a odpuštěních, zápisův i všech práv od nejjasnějších králův a jasných knížat Českých, již řečenému městu daných a půjčených nebo pochválených a znamenitě od slavné pa- měti Jana, Karla, Václava a Zikmunda, dědův a předkův našich nejmilej- ších, my jich prosbu vyslyševše, pro jich k koruně tohoto království na- šeho Českého, dávnou a ustavičnou věrnosť, ne omylně nebo ne neopatrně, ale s rozmyslem a zdravou radou věrných našich, mocí království Če- ského, všecky dřívřečené listy a milostí, svobodenství, obdarování, pri- vilegia, chvalitebné obyčeje, dané věci, odpuštění, půjčení nebo pochvá- lení, zápisy i všecka práva, od dříve jmenovaných předkův našich půj- čená a daná, již řečenému městu, jeho lidem i náměstkům jich, jakož jsou řádně a rozumně pošlá, pochvalujem, přijímáme, upevňujem a po- tvrzujem se všemi věcmi v nich zapsanými v témž rozumu, jakož bychom je v tomto našem listu slovo od slova napsali. I chceme a ukládáme nebo přisuzujem, aby ty všecky věci držány byly na věky, plnou moc a pevnou, stálou a neporušitedlnou měli. Protož přikazujem všem kní- žatům, urozeným pánům úředníkům i jiným všem našim poddaným a znamenitě našemu tohoto království podkomořímu nynějšímu i budou- címu, aby dříve řečeného města ani lidí jeho proti dřívřečeným právům jich netrápili ani zanucovali ani kterakým obyčejem překáželi, ale ra- ději je při jich právích zachovali, jich obhajovali a zbraňovali. Tomu k věření pečeť naše královská k tomuto listu jest přivěšena. Dán v Praze měsíce listopadu léta 1454., království našeho Uher- ského patnáctého a Českého druhého. Originál listiny této se nezachoval, opis nalézá se v „Liber Contract.“ z roku 1439. P. 31. Čís. XXV. 1459. Královna Johanna povoluje, aby z povinného jí od města platu bylo 10 kop grošův věnováno chudině ve špitále městském. Ve jméno jeho, od něhož a skrze něhož a v němž jsou všecky věci, Amen. Johanna, z boží milosti královna Česká, markrabína Moravská,
Strana 30
30 1459. Lucemburská a Slezská vojvodina a markrabína Lužická etc.; známo chcem učiniti a činíme tímto listem všem nynějším i budoucím na věčné časy etc. Poněvadž písmo víry naší i rozum ukazuje, že tyto věci časné, vítězné, čestné, utěšené a tělu libé, lidem dány bývají od pána boha všemohoucího ne pro jiné než proto, aby každý jeho dary vysoce vážil, v tom obývaje nejpilněji a napřed jednal a působil jeho česť a chválu, obecní dobré a spasení své a skrze ty věci nynější libé ale brzy minulé jenž žádného přirovnání nejsou proti budoucím, věčným a ne vymyšleně radostným, po těch aby toužil a jich nade všecky věci žádal a o ně stál a čím kdo více a více vzal by a měl od jeho milosti takových darův a dobrodiní, tím pilněji, snažněji a chtivěji dlužen by byl odplacovati se a zasluhovati jeho milosti. I přichází nám často na naši mysl, kterak mnohá dobrodiní a veliké hojné dary nad jiné v tomto světě vzali a přijali jsme z jeho mocné a štědré ruky a zvláště jsouce povoláni a jeho divnou milostí vyzdviženi v důstojenství vysoké, v němž obýváme jako králová Česká etc. Chtíce také a dobrou vůli k tomu majíce některak jeho božské nesmírné dobrotě, něčím toho odměnu učiniti a děkujíc za- sluhovati, zeptavše se také a shledavše nedostatky a nouze špitálův našich města Chrudimského i té chudiny v nich přebývající, a k tomu nejvíc nabádá a popuzuje řeč spasitele našeho, kterýž jest řekl, hladen jsem byl, nakrmili jste mně, žíznil jsem, napojili jste mně, etc., co jste učinili mému nejmenšímu, mně jste učinili, pojďte požehnáni etc. Takto jsme vložili na naší mysli z těch již svrchu psaných věcí, z naší svo- bodné dobré vůle i s radou našich věrných, aby z naší sumy, kterouž nám spravedlivě povinni jsou platiti, obyvatelé města našeho Chrudim- ského na každé léto na hromice, jakožto královně České, již svrchu- psaným špitálům, té chudině v nich přebývající, nyní i potom, kteříž tu chováni budou, vydáváno a placeno bylo šest kop grošův dobrých stříbrných, rázu pražského a z úroka našeho, kterýž nám tíž obyvatelé naši již řečeného města platiti dlužni jsou o svatém Martině, čtyři kopy grošův téhož rázu ku pomoci a nedostatku naplněni té chudině i živ- nosti lepší od svrchupsaných obyvatelův našeho města Chrudimského na každý rok, to jest na hromice na ten den šešt kop gr. a na svatý Martin čtyři kopy gr., věčné časy budoucí. A to činíc již psaní obyva- telé města našeho prve praveného, těch desíti kop gr. nebudou nám povinni platiti ani našim potomním, zvláště královnám Českým, ani žádné jiné věčně, ale že to jim i jich budoucím těch deset kop gr. má sjeto a sraženo býti na té naší sumě i úrokův prve již dotčených, nebo my je i jich budoucí z těch desíti kop gr. na té sumě a na tom úroce sešlých propouštíme, kvitujem i prázdny činíme tímto listem, před námi i před budoucími našimi, zvláště před královnami Českými i před kaž- dým člověkem věčné časy věku budoucího. A tyto všecky věci v tomto listu svrchupsané daly jsou se i dokonaly s dobrou a líbeznou vůlí nejjasnějšího knížete a pána pana Jiřího, krále Českého a markrabě
30 1459. Lucemburská a Slezská vojvodina a markrabína Lužická etc.; známo chcem učiniti a činíme tímto listem všem nynějším i budoucím na věčné časy etc. Poněvadž písmo víry naší i rozum ukazuje, že tyto věci časné, vítězné, čestné, utěšené a tělu libé, lidem dány bývají od pána boha všemohoucího ne pro jiné než proto, aby každý jeho dary vysoce vážil, v tom obývaje nejpilněji a napřed jednal a působil jeho česť a chválu, obecní dobré a spasení své a skrze ty věci nynější libé ale brzy minulé jenž žádného přirovnání nejsou proti budoucím, věčným a ne vymyšleně radostným, po těch aby toužil a jich nade všecky věci žádal a o ně stál a čím kdo více a více vzal by a měl od jeho milosti takových darův a dobrodiní, tím pilněji, snažněji a chtivěji dlužen by byl odplacovati se a zasluhovati jeho milosti. I přichází nám často na naši mysl, kterak mnohá dobrodiní a veliké hojné dary nad jiné v tomto světě vzali a přijali jsme z jeho mocné a štědré ruky a zvláště jsouce povoláni a jeho divnou milostí vyzdviženi v důstojenství vysoké, v němž obýváme jako králová Česká etc. Chtíce také a dobrou vůli k tomu majíce některak jeho božské nesmírné dobrotě, něčím toho odměnu učiniti a děkujíc za- sluhovati, zeptavše se také a shledavše nedostatky a nouze špitálův našich města Chrudimského i té chudiny v nich přebývající, a k tomu nejvíc nabádá a popuzuje řeč spasitele našeho, kterýž jest řekl, hladen jsem byl, nakrmili jste mně, žíznil jsem, napojili jste mně, etc., co jste učinili mému nejmenšímu, mně jste učinili, pojďte požehnáni etc. Takto jsme vložili na naší mysli z těch již svrchu psaných věcí, z naší svo- bodné dobré vůle i s radou našich věrných, aby z naší sumy, kterouž nám spravedlivě povinni jsou platiti, obyvatelé města našeho Chrudim- ského na každé léto na hromice, jakožto královně České, již svrchu- psaným špitálům, té chudině v nich přebývající, nyní i potom, kteříž tu chováni budou, vydáváno a placeno bylo šest kop grošův dobrých stříbrných, rázu pražského a z úroka našeho, kterýž nám tíž obyvatelé naši již řečeného města platiti dlužni jsou o svatém Martině, čtyři kopy grošův téhož rázu ku pomoci a nedostatku naplněni té chudině i živ- nosti lepší od svrchupsaných obyvatelův našeho města Chrudimského na každý rok, to jest na hromice na ten den šešt kop gr. a na svatý Martin čtyři kopy gr., věčné časy budoucí. A to činíc již psaní obyva- telé města našeho prve praveného, těch desíti kop gr. nebudou nám povinni platiti ani našim potomním, zvláště královnám Českým, ani žádné jiné věčně, ale že to jim i jich budoucím těch deset kop gr. má sjeto a sraženo býti na té naší sumě i úrokův prve již dotčených, nebo my je i jich budoucí z těch desíti kop gr. na té sumě a na tom úroce sešlých propouštíme, kvitujem i prázdny činíme tímto listem, před námi i před budoucími našimi, zvláště před královnami Českými i před kaž- dým člověkem věčné časy věku budoucího. A tyto všecky věci v tomto listu svrchupsané daly jsou se i dokonaly s dobrou a líbeznou vůlí nejjasnějšího knížete a pána pana Jiřího, krále Českého a markrabě
Strana 31
1459. 31 Moravského, Lucemburského a Slezského vejvodu a markrabě Lužického etc., pána a manžela našeho nejmilejšího, neb k naší snažné prosbě k tomu jest jeho Jasnosť svolil i listem majestátu svého toho jest po- tvrditi ráčil jakož již dotčený list majestátu jeho velebnosti na to uči- něný, jasněji svědčí. K takovému našemu způsobenému zřízení, dání, po- tvrzení i svědomí věčnému, pečeť naše naším rozkázáním i vědomím přivěšena jest k tomuto listu. Jenž jest dán v Praze v sobotu před ho- dem sv. Ducha, léta božího 1459., králování našeho léta druhého. Originál se nezachoval, opis nalézá se v „Liber Contract.“ z r. 1439. P. 35. Čís. XXVI. 1459. Král Jiří potvrzuje nadání manželky své Johanny ku špitálu měšťanskému. My Jiří, z boží milosti Český král, Moravský markrabě, Lucem- burský a Slezský vejvoda, Lužický markrabě K věčné těchto věcí pa- měti. Živlům od stvořitele boha to přirozeně stvořeno jest, aby se k téhož přirozeným věcem, hnutím přirozeným táhly — zvířatům táž moc dána jest, že jednotvářné milují, jich obraňují a je krmí, cizotvář- ného se hrozí a varují, pak člověku, jenž i přirozením i rozumem se spravuje to od přirození i od zákonu přirozeného i psaného i milostí přikázáno jest, aby bližního jako samého se miluje, miloval, jej z nouze vyzdvihl. To i věk starých mudrcův učil jest, jenž proto všecko chtěl míti obecno, aby žádný nuzný mezi námi nebyl, ale že těžce rovnosť stojí s množstvím, zřídil jest bůh, aby jeden byl nade všemi a všech nedostatky opatřil. I k tomu zřící nejjasnější kněžna Johanna, manželka naše nejmilejší, jíž po nás první péče jest chudých lidí, také k tomu jsoucí hnuta přirozením pohlaví svého, ač o všech má péči, však nejprv o chudých měst svých vedle zřízení lásky dala jest......... deset kop platu ročního k špitálům města svého Chrudimě z sumy a z úroka spra- vedlivého, který na .......... rok město to povinno jest dáti, jakož to plněji v jejím listu na to učiněném zavřeno stojí, žádajíc i nás, abychom toho nadání, mocí královskou potvrditi ráčili. My k její milosrdné vůli zříce, zvláště že manželé jedno tělo jsou, což od ní stalo se jest, i za náš to skutek pokládáme; protož to nadání ne omylně aneb ne neopa- trně, ale s rozmyslem a radou pánův a rady naší mocí královskou při- jímáme, chválíme a upevňujem a tímto listem potvrzujem, ustanovujíce, aby všecko to milosrdné zřízení věčnou pevnosť po vše časy obdrželo. Protož nižádnému nebuď slušné člověku tohoto zřízení, nadání, upev- nění, svolení a potvrzení jakž koliv musiti aneb všetečně se tomu pro- tiviti, pakli kdo proti tomu učiní, jakož milosrdenstvím pohrzel jest,
1459. 31 Moravského, Lucemburského a Slezského vejvodu a markrabě Lužického etc., pána a manžela našeho nejmilejšího, neb k naší snažné prosbě k tomu jest jeho Jasnosť svolil i listem majestátu svého toho jest po- tvrditi ráčil jakož již dotčený list majestátu jeho velebnosti na to uči- něný, jasněji svědčí. K takovému našemu způsobenému zřízení, dání, po- tvrzení i svědomí věčnému, pečeť naše naším rozkázáním i vědomím přivěšena jest k tomuto listu. Jenž jest dán v Praze v sobotu před ho- dem sv. Ducha, léta božího 1459., králování našeho léta druhého. Originál se nezachoval, opis nalézá se v „Liber Contract.“ z r. 1439. P. 35. Čís. XXVI. 1459. Král Jiří potvrzuje nadání manželky své Johanny ku špitálu měšťanskému. My Jiří, z boží milosti Český král, Moravský markrabě, Lucem- burský a Slezský vejvoda, Lužický markrabě K věčné těchto věcí pa- měti. Živlům od stvořitele boha to přirozeně stvořeno jest, aby se k téhož přirozeným věcem, hnutím přirozeným táhly — zvířatům táž moc dána jest, že jednotvářné milují, jich obraňují a je krmí, cizotvář- ného se hrozí a varují, pak člověku, jenž i přirozením i rozumem se spravuje to od přirození i od zákonu přirozeného i psaného i milostí přikázáno jest, aby bližního jako samého se miluje, miloval, jej z nouze vyzdvihl. To i věk starých mudrcův učil jest, jenž proto všecko chtěl míti obecno, aby žádný nuzný mezi námi nebyl, ale že těžce rovnosť stojí s množstvím, zřídil jest bůh, aby jeden byl nade všemi a všech nedostatky opatřil. I k tomu zřící nejjasnější kněžna Johanna, manželka naše nejmilejší, jíž po nás první péče jest chudých lidí, také k tomu jsoucí hnuta přirozením pohlaví svého, ač o všech má péči, však nejprv o chudých měst svých vedle zřízení lásky dala jest......... deset kop platu ročního k špitálům města svého Chrudimě z sumy a z úroka spra- vedlivého, který na .......... rok město to povinno jest dáti, jakož to plněji v jejím listu na to učiněném zavřeno stojí, žádajíc i nás, abychom toho nadání, mocí královskou potvrditi ráčili. My k její milosrdné vůli zříce, zvláště že manželé jedno tělo jsou, což od ní stalo se jest, i za náš to skutek pokládáme; protož to nadání ne omylně aneb ne neopa- trně, ale s rozmyslem a radou pánův a rady naší mocí královskou při- jímáme, chválíme a upevňujem a tímto listem potvrzujem, ustanovujíce, aby všecko to milosrdné zřízení věčnou pevnosť po vše časy obdrželo. Protož nižádnému nebuď slušné člověku tohoto zřízení, nadání, upev- nění, svolení a potvrzení jakž koliv musiti aneb všetečně se tomu pro- tiviti, pakli kdo proti tomu učiní, jakož milosrdenstvím pohrzel jest,
Strana 32
32 1459. tak věz, že boží, naše i nejmilejší manželky naší milosrdenství ztratí a v náš velký hněv upadne. Těch věcí na svědomí pečeť naši králov- skou přivěsiti jsme kázali k tomuto listu. Dán v Praze v úterý po hodu svatého ducha, léta narození syna božího tisícího CCCCLIX, království našeho léta druhého. Originál se nezachoval, opis býval v „Lib. Contr.“ 1439. na str. 32. jak Rybička uvádí, avšak i odtud vyříznut a odcizen a zbyl pouze opis (vejpis) zdě- laný děkanem Libosl. Zieglerem. Čís. XXVII. 1459. Král Jiří potvrzuje veškerá privilegia a milosti a ustanovuje, aby při sázení konšelů podkomořímu mimo stravu toliko 12 kop grošův a ne více a hofrychtéři 2 kopy grošů se vyplácelo. Georgius, dei gratia Bohemiae rex, Moraviae marchio, Lucembur- gensis et Sleziae dux, ac Lusaciae marchio. Ad perpetuam rei memo- riam cum a nostra clementia quod justum et honestum subelitis nostris eristit imploratus, tam vigor aequitatis quam ordo exigit, rationis ut id regia nostra benignitate optatum fortiatur effectum; sani pro parte magistratuum et concilium communitatis totius nostre ciuitatis Chrudim, fidelium nostrorum dilectorum nobis fuit fumiliter supplicatum grate- nus ex sola nostra regia benignitate dignaremus eis imouare, ratificare et confirmare omnes gratias, libertates, donationes, laudabiles, consuetu- dines, privilegia et jura vniuersa a divis praedecessoribus nostris Bohe- miae regibus eis donata indulta concissa et data. Hos corumpistis peti- onibus annuentes, non per errorem, aut improvide, sed animo deliberato de certa nostra scientia authoritate regia omnes gratias, libertates, do- nationes, concessiones, laudabiles. consuetudines ab antiquo tentas et observatas, privilegia et jura uniuersa dictae ciuitati Chrudim a diues memoriae praedecessoribus nostris concisa, data et confirmata si et quantum rationa biliber processerunt in omnibus suis punctis clausulis, articulis et sententiis uniuersis, ac si eorum tenoris his nostris literis formaliter de verbo ad verbum essent inserti innouamus, aprobamus, ratificamus et confirmamus: Uolentis ea omnia plenum et inuolabile robur perpetuae firmitatis habere. Volumus etiam ut postquam succa- merario regis seu etiam reginali, qui pro tempore in dicta ciuitate nouos consulis posuerit, vltra expensas necessarias jure eidem debitas ciues praefati duodecim sexag. gross. et non amplius, dicto succame- rario et substituto suo qui vulgariter hofrychterz dicitur, duas sexag. gross. soluere dumtaxat teneantur. Mandamus igitur omnibus et singulis
32 1459. tak věz, že boží, naše i nejmilejší manželky naší milosrdenství ztratí a v náš velký hněv upadne. Těch věcí na svědomí pečeť naši králov- skou přivěsiti jsme kázali k tomuto listu. Dán v Praze v úterý po hodu svatého ducha, léta narození syna božího tisícího CCCCLIX, království našeho léta druhého. Originál se nezachoval, opis býval v „Lib. Contr.“ 1439. na str. 32. jak Rybička uvádí, avšak i odtud vyříznut a odcizen a zbyl pouze opis (vejpis) zdě- laný děkanem Libosl. Zieglerem. Čís. XXVII. 1459. Král Jiří potvrzuje veškerá privilegia a milosti a ustanovuje, aby při sázení konšelů podkomořímu mimo stravu toliko 12 kop grošův a ne více a hofrychtéři 2 kopy grošů se vyplácelo. Georgius, dei gratia Bohemiae rex, Moraviae marchio, Lucembur- gensis et Sleziae dux, ac Lusaciae marchio. Ad perpetuam rei memo- riam cum a nostra clementia quod justum et honestum subelitis nostris eristit imploratus, tam vigor aequitatis quam ordo exigit, rationis ut id regia nostra benignitate optatum fortiatur effectum; sani pro parte magistratuum et concilium communitatis totius nostre ciuitatis Chrudim, fidelium nostrorum dilectorum nobis fuit fumiliter supplicatum grate- nus ex sola nostra regia benignitate dignaremus eis imouare, ratificare et confirmare omnes gratias, libertates, donationes, laudabiles, consuetu- dines, privilegia et jura vniuersa a divis praedecessoribus nostris Bohe- miae regibus eis donata indulta concissa et data. Hos corumpistis peti- onibus annuentes, non per errorem, aut improvide, sed animo deliberato de certa nostra scientia authoritate regia omnes gratias, libertates, do- nationes, concessiones, laudabiles. consuetudines ab antiquo tentas et observatas, privilegia et jura uniuersa dictae ciuitati Chrudim a diues memoriae praedecessoribus nostris concisa, data et confirmata si et quantum rationa biliber processerunt in omnibus suis punctis clausulis, articulis et sententiis uniuersis, ac si eorum tenoris his nostris literis formaliter de verbo ad verbum essent inserti innouamus, aprobamus, ratificamus et confirmamus: Uolentis ea omnia plenum et inuolabile robur perpetuae firmitatis habere. Volumus etiam ut postquam succa- merario regis seu etiam reginali, qui pro tempore in dicta ciuitate nouos consulis posuerit, vltra expensas necessarias jure eidem debitas ciues praefati duodecim sexag. gross. et non amplius, dicto succame- rario et substituto suo qui vulgariter hofrychterz dicitur, duas sexag. gross. soluere dumtaxat teneantur. Mandamus igitur omnibus et singulis
Strana 33
1459.—1472. 33 officialibus nostris et praesertim succamerario nostro et reginali ne praefatos ciues vltra conimfura et indulta quomodo molestent aut im- pediant, sed potius in eis conservent eos ab ingetioribus conim ad no- stram complacentiam protegentes. Praesentium sub nostri regalis sigilli appensione, testimonio literarum, datum Pragae die uigesima octaua Octobris. Anno Domini millesimo quadringentesimo quinquagesimo nono, regni nostri anno secundo. Ad relationem domini Procopii de Rakenstein Canc. Hilarius decanus Om. Sanct. Pragensis. Originál se nezachoval. Opis listiny pořízen byl v době starší od neznámého písaře a uložen v archivu. Dle zápisků Rybičkových byl za jeho doby originál v archivu městském uschován, odkud ale zmizel. Čís. XXVIII. 1459. Král Jiří dává majestátem svým datovaným o suchých dnech adventních 1459. povolení městu a obci Chrudimské, aby mohli koupiti a vpůsobiti 15 kop grošů platu ročního na zboží svobodném v království Českém, ke kostelu fary v Chru- dimi aneb k jinému záduší tu v Chrudimi. Listina se nezachovala ani v opise, činí se o ní pouze zmínka v Rybičko- vých poznámkách „Miscellanea“. Čís. XXIX. 1472. Král Vladislav potvrzuje privilegia města Chrudimě a zakazuje, že ve vůkolí nesmí se pivo vařiti a prodávati. Úryvek listu tohoto nalézá se v „Lib. Contr.“ 1439. P. 27. a zní: Wladislav, bože milosti Český král, Moravský margrabě, Lucem- burský a Slezský vévoda, Lužický margrabě etc., k věčné paměti; ma- jíce my o národy našeho království péči nejednou, myslíme kterak by- chom poddaným našim věrným, v stálé upřímnosti za služby učiněné v slušné odplatě se štědrého a svobodného okázali a zvláště těm, kte- řížto vedle koruny království našeho ve vší trvanlivosti, vedle své moci byli jsou ku pomoci jakožto město naše Chrudim a jeho obyvatelé tak právně býti, nebo oni když nejprvé království našeho správu přijali jsme, věrně nám a s pilností přidržujíce se, žádných nákladův ani škod, 4 K. Lábler: Listář kr. ven m. Chrudimi.
1459.—1472. 33 officialibus nostris et praesertim succamerario nostro et reginali ne praefatos ciues vltra conimfura et indulta quomodo molestent aut im- pediant, sed potius in eis conservent eos ab ingetioribus conim ad no- stram complacentiam protegentes. Praesentium sub nostri regalis sigilli appensione, testimonio literarum, datum Pragae die uigesima octaua Octobris. Anno Domini millesimo quadringentesimo quinquagesimo nono, regni nostri anno secundo. Ad relationem domini Procopii de Rakenstein Canc. Hilarius decanus Om. Sanct. Pragensis. Originál se nezachoval. Opis listiny pořízen byl v době starší od neznámého písaře a uložen v archivu. Dle zápisků Rybičkových byl za jeho doby originál v archivu městském uschován, odkud ale zmizel. Čís. XXVIII. 1459. Král Jiří dává majestátem svým datovaným o suchých dnech adventních 1459. povolení městu a obci Chrudimské, aby mohli koupiti a vpůsobiti 15 kop grošů platu ročního na zboží svobodném v království Českém, ke kostelu fary v Chru- dimi aneb k jinému záduší tu v Chrudimi. Listina se nezachovala ani v opise, činí se o ní pouze zmínka v Rybičko- vých poznámkách „Miscellanea“. Čís. XXIX. 1472. Král Vladislav potvrzuje privilegia města Chrudimě a zakazuje, že ve vůkolí nesmí se pivo vařiti a prodávati. Úryvek listu tohoto nalézá se v „Lib. Contr.“ 1439. P. 27. a zní: Wladislav, bože milosti Český král, Moravský margrabě, Lucem- burský a Slezský vévoda, Lužický margrabě etc., k věčné paměti; ma- jíce my o národy našeho království péči nejednou, myslíme kterak by- chom poddaným našim věrným, v stálé upřímnosti za služby učiněné v slušné odplatě se štědrého a svobodného okázali a zvláště těm, kte- řížto vedle koruny království našeho ve vší trvanlivosti, vedle své moci byli jsou ku pomoci jakožto město naše Chrudim a jeho obyvatelé tak právně býti, nebo oni když nejprvé království našeho správu přijali jsme, věrně nám a s pilností přidržujíce se, žádných nákladův ani škod, 4 K. Lábler: Listář kr. ven m. Chrudimi.
Strana 34
34 1472. kteréž berou dobře mnohé neb ....., proti nepřátelům našim pomoci nám nepřestávají činiti, vždycky obecné dobré království našeho také s obtěžováním obhajujíce, pro dobré a lásky své vlasti. Protož týž město a obyvatele jeho vždycky (Nedopsáno.) Na levé obrubě téhož listu jest poznámka od pozdějšího některého písaře následovní: Navrácený a konfirmovaný od Ferdinanda tento majestát, nadání všeli- jaká a zejména Johannis, Caroli, Wenceslai, Sigismundi, Ladislai, Georgii a všecky jiné tvrdí, a při tom tu milosť krále Wladislava v sobě obsahuje, aby z míle okolo Chrudimě žádné jiné než toliko Chrudimské pivo by se prodávalo a šenkovalo a pan podkomoří obzvláště nad tím i nad jiným ruku ochrannou držeti má a toho rušiti nemá. Actum 28. Augusti 1472. Listina se nezachovala, pouze část opisu. Zmínka o majestátu tomto činí se v konfirmaci krále Ferdinanda z roku 1547. Čís. XXX. 1472. Král Vladislav dává městu povolení užívati vosku červeného. Wladislav, z boží milosti Český král, marghrabě Moravský, Lucem- burský a Slezský vévoda a Lužický marghrabě etc. Známo činíme tímto listem všem, že pilně známé na vše, vší věrnosti stále k nám a koruně České, naše opatrné purgmistra, konšely přísežné a všecku obec města našeho Chrudimě, věrné naše milé, milostí naší zvláštní královskou umy- slili jsme je ctíti, protož že neomylně ani ne neopatrně, ale hojným a zdravým rozmyšlením pánův a jiných našich věrných s radou, s jistým naším vědomím, mocí královskou jím a téhož města obci od dopustili jsme a také dali jsme tento dar a milostivě podáváme, aby konšelé té- hož města Chrudimě, kteříž jsou nyní i také budoucí, všecky listy, pri- vilegia, zápisy i také všecky potřeby městské, vedle potřebnosti jich, červeným voskem mají a moci budou pečetiti, na budoucí a věčné časy. Protož ovšem nižádnému člověku slušej tento list našeho obdarování a odpuštění nižádným obyčejem zlomiti aneb kterak koli tomu se protiviti pod pokutou hněvu našeho královského, i našich náměstkův a k věření těch věcí, na pevnosť a na svědomí tyto listy naše přivěšením pečetí naší královskou kázali jsme utvrditi. Dán v Praze osmimecitmý den měsíce srpna, let božích tisícého čtyrstého sedmdesátého druhého, krá- lovství našeho léta druhého. Ad relat. Samuel de Hradek et Valeczov, succamer. Reg. Boh. Originál se nezachoval, opis nalézá se v „Lib. Contr.“ 1439. Pag. 26.
34 1472. kteréž berou dobře mnohé neb ....., proti nepřátelům našim pomoci nám nepřestávají činiti, vždycky obecné dobré království našeho také s obtěžováním obhajujíce, pro dobré a lásky své vlasti. Protož týž město a obyvatele jeho vždycky (Nedopsáno.) Na levé obrubě téhož listu jest poznámka od pozdějšího některého písaře následovní: Navrácený a konfirmovaný od Ferdinanda tento majestát, nadání všeli- jaká a zejména Johannis, Caroli, Wenceslai, Sigismundi, Ladislai, Georgii a všecky jiné tvrdí, a při tom tu milosť krále Wladislava v sobě obsahuje, aby z míle okolo Chrudimě žádné jiné než toliko Chrudimské pivo by se prodávalo a šenkovalo a pan podkomoří obzvláště nad tím i nad jiným ruku ochrannou držeti má a toho rušiti nemá. Actum 28. Augusti 1472. Listina se nezachovala, pouze část opisu. Zmínka o majestátu tomto činí se v konfirmaci krále Ferdinanda z roku 1547. Čís. XXX. 1472. Král Vladislav dává městu povolení užívati vosku červeného. Wladislav, z boží milosti Český král, marghrabě Moravský, Lucem- burský a Slezský vévoda a Lužický marghrabě etc. Známo činíme tímto listem všem, že pilně známé na vše, vší věrnosti stále k nám a koruně České, naše opatrné purgmistra, konšely přísežné a všecku obec města našeho Chrudimě, věrné naše milé, milostí naší zvláštní královskou umy- slili jsme je ctíti, protož že neomylně ani ne neopatrně, ale hojným a zdravým rozmyšlením pánův a jiných našich věrných s radou, s jistým naším vědomím, mocí královskou jím a téhož města obci od dopustili jsme a také dali jsme tento dar a milostivě podáváme, aby konšelé té- hož města Chrudimě, kteříž jsou nyní i také budoucí, všecky listy, pri- vilegia, zápisy i také všecky potřeby městské, vedle potřebnosti jich, červeným voskem mají a moci budou pečetiti, na budoucí a věčné časy. Protož ovšem nižádnému člověku slušej tento list našeho obdarování a odpuštění nižádným obyčejem zlomiti aneb kterak koli tomu se protiviti pod pokutou hněvu našeho královského, i našich náměstkův a k věření těch věcí, na pevnosť a na svědomí tyto listy naše přivěšením pečetí naší královskou kázali jsme utvrditi. Dán v Praze osmimecitmý den měsíce srpna, let božích tisícého čtyrstého sedmdesátého druhého, krá- lovství našeho léta druhého. Ad relat. Samuel de Hradek et Valeczov, succamer. Reg. Boh. Originál se nezachoval, opis nalézá se v „Lib. Contr.“ 1439. Pag. 26.
Strana 35
1473.—1476. 35 Čís. XXXI. 1473. Král Vladislav povoluje vedení vody do města. O listu tomto činí se zmínka v konfirmaci krále Ferdinanda z roku 1547. List sám nezachoval se ani v opise. Čís. XXXII. 1476. Král Vladislav povoluje Chrudimským odbývání trhu o sv. Jiří. Wladislaus dei gracia Bohemie rex, Morauie marchio, Lucemburgen et Slesie dux, ac Lusacie marchio etc. Ad perpetuam rei memoriam. Bene convenit regie majestati in his que comoditati subditorum ac orna- mento et glorie conducunt se munificiam et liberalem exhibere quo dignitati regie laus et honos proveniunt et ipsi subditi consolati regio dono ac promocius parendum magis magisque alliciantur. Sane itaque providorum magistri ciuium, consulum et juratorum ciuitatis nostre Chru- dim, fidelium nostrorum dilectorum, humili supplicacioni inclinati lar- gitate nostra regia eidem ipsiusque comunitati comodum ornatumque augere statuimus. Quapropter non per errorem aut improuide, sed animo deliberato sano procerum aliorum ve nostrorum fidelium acce- dente concilio excerta nostra sciencia auctoritate regia, dicte ciuitati Chrudim ejusque inhabitatoribus presentibus et futuris nundinas seu fo- rum annuum tenendum et obseruandum, annis singulis et hoc in festo sancti Georgii martiris cum octo diebus inmediate sequentibus; da- mus, concedimus, largimur et graciose conferimus; uolentes et hoc regio edicto statuentes ut ciues et incole ejusdem ciuitatis pro tempore exi- stentes omnibus eisdem uiribus, libertatibus, priuilegiis, prerogatinis, graciis, indultis, emolimentis, theloneis, daciis, vsibus, fructibusque et vtilitatibus vniuersis vtantur et gaudeant, quibus alie ciuitates regni nostri Bohemie in nundinis ase obseruari solitis quibus ve ipsa ciuitas Chrudim in aliis suis nundinis quas obseruare solet, singulis annis pro festo asumpcionis beate Marie virginis vtuntur, fruuntur et gaudent. Quomolibet de consuetudine uel denire et hoc perpetuis temporibus in futurum, mandamus igitur omnibus et singulis subditis fidelibus nostris dilectis cuiuscumque status condicionis et preeminencie existant signan- ter autem succamerario regni nostri et ceteris officialibus quibuscumque presentibus et futuris quatenus prefatam ciuitatem Chrudim, ciuesque et incolas eiusdem in obseruacione libera et quieta dictarum nundina- rum ipsis a nobis concessarum quouis modo non impediant, turbent 4*
1473.—1476. 35 Čís. XXXI. 1473. Král Vladislav povoluje vedení vody do města. O listu tomto činí se zmínka v konfirmaci krále Ferdinanda z roku 1547. List sám nezachoval se ani v opise. Čís. XXXII. 1476. Král Vladislav povoluje Chrudimským odbývání trhu o sv. Jiří. Wladislaus dei gracia Bohemie rex, Morauie marchio, Lucemburgen et Slesie dux, ac Lusacie marchio etc. Ad perpetuam rei memoriam. Bene convenit regie majestati in his que comoditati subditorum ac orna- mento et glorie conducunt se munificiam et liberalem exhibere quo dignitati regie laus et honos proveniunt et ipsi subditi consolati regio dono ac promocius parendum magis magisque alliciantur. Sane itaque providorum magistri ciuium, consulum et juratorum ciuitatis nostre Chru- dim, fidelium nostrorum dilectorum, humili supplicacioni inclinati lar- gitate nostra regia eidem ipsiusque comunitati comodum ornatumque augere statuimus. Quapropter non per errorem aut improuide, sed animo deliberato sano procerum aliorum ve nostrorum fidelium acce- dente concilio excerta nostra sciencia auctoritate regia, dicte ciuitati Chrudim ejusque inhabitatoribus presentibus et futuris nundinas seu fo- rum annuum tenendum et obseruandum, annis singulis et hoc in festo sancti Georgii martiris cum octo diebus inmediate sequentibus; da- mus, concedimus, largimur et graciose conferimus; uolentes et hoc regio edicto statuentes ut ciues et incole ejusdem ciuitatis pro tempore exi- stentes omnibus eisdem uiribus, libertatibus, priuilegiis, prerogatinis, graciis, indultis, emolimentis, theloneis, daciis, vsibus, fructibusque et vtilitatibus vniuersis vtantur et gaudeant, quibus alie ciuitates regni nostri Bohemie in nundinis ase obseruari solitis quibus ve ipsa ciuitas Chrudim in aliis suis nundinis quas obseruare solet, singulis annis pro festo asumpcionis beate Marie virginis vtuntur, fruuntur et gaudent. Quomolibet de consuetudine uel denire et hoc perpetuis temporibus in futurum, mandamus igitur omnibus et singulis subditis fidelibus nostris dilectis cuiuscumque status condicionis et preeminencie existant signan- ter autem succamerario regni nostri et ceteris officialibus quibuscumque presentibus et futuris quatenus prefatam ciuitatem Chrudim, ciuesque et incolas eiusdem in obseruacione libera et quieta dictarum nundina- rum ipsis a nobis concessarum quouis modo non impediant, turbent 4*
Strana 36
36 1484. aut molestent quapocius ipsos manuteneant, protegant et defendant, ad- versus quempiam qui eos lacessere vellet inquantum et regio jussu pa- rere tenentur et indignacionem regiam cupiunt euitare. In quorum fidem has nostras litteras fieri et sigilli nostri regalis appensione iussimus comuniri. Datum Prage die tredecima mensis Februarii, anno domini mil- lesimo quadringentesimo septuagesimo sexto Regni nostri anno quinto. Ad relat. domini Samuel de Hradek et Waleczow, succamer. regni Bohemie. Originál jest listina pergaménová, u kteréž pečeť uříznuta. Čís. XXXIII. 1484. Král Vladislav potvrzuje smlouvu obce Chrudimské s Viktorinem z Kunčí o tok vody na rybníky pod klášterem sv. Jakuba. My Wladislav, z boží milosti král Český, markhrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický markhrabě etc., oznamujem tímto listem všem, že přistoupili jsou před nás někteří měšťané města Chrudimě a zpravili jsou nás jménem purgmistra, konšelův i vší obce téhož města Chrudimě, věrných našich milých, že jsou učinili smlouvu se statečným Viktorýnem a se slovůtným Janem, synem Jeho, z Kunčího, věrným naším milým, dobrovolnou a dokonalou o tok vody z řeky vrchní nad jmenovaným městem příležící, z kteréžto řeky vedli jsou vodu na své rybníky, tak že těch dvou rybníkův svých dědičných na Kunčickém zboží v skalách příležících, pustých nechati mají po věčné časy, a že na nich vody žádné věčně držeti nemají. Item dále, jakož drží zápisem tři rybníky s některým jiným zbožím od kláštera svatého Jakuba zbo- řeného, kteřížto nejblíže pod týmž klášterem leží, že těch také pustých nechati mají a do nich žádné vody vésti nemají, dokud jsou v toho zboží držení, jakož pak ten list smluvný ty i jiné věci šíře a světleji v sobě drží a zavírá. I prosili jsou nás, abychom k té smlouvě povo- lení naše dáti, při tom je zůstaviti i také jim toho potvrditi ráčili. My v tom hledíce k jich věrným a ustavičným službám, kteréž nám činili a činí a činiti nepřestávají, nás věrně, stále a právě jakožto krále Če- ského, pána svého dědičného se přidržujíce a potom aby tím lépe mohli a měli nám sloužiti, čímž nás milostivějšího k sobě poznají. I jsouce v tom k jich prosbě milostivě nakloněni s dobrým rozmyslem a radou věrných našich, mocí královskou šířpsaným purgmistru, konšelům i vší obci svrchupsaného města Chrudimě, nynějším i budoucím, svrchupsaného listu a smlouvy, ve všech kusech, článcích a klausulech tak jako by ten list tuto slovo od slova vepsán byl, potvrdili jsme a tímto listem po-
36 1484. aut molestent quapocius ipsos manuteneant, protegant et defendant, ad- versus quempiam qui eos lacessere vellet inquantum et regio jussu pa- rere tenentur et indignacionem regiam cupiunt euitare. In quorum fidem has nostras litteras fieri et sigilli nostri regalis appensione iussimus comuniri. Datum Prage die tredecima mensis Februarii, anno domini mil- lesimo quadringentesimo septuagesimo sexto Regni nostri anno quinto. Ad relat. domini Samuel de Hradek et Waleczow, succamer. regni Bohemie. Originál jest listina pergaménová, u kteréž pečeť uříznuta. Čís. XXXIII. 1484. Král Vladislav potvrzuje smlouvu obce Chrudimské s Viktorinem z Kunčí o tok vody na rybníky pod klášterem sv. Jakuba. My Wladislav, z boží milosti král Český, markhrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický markhrabě etc., oznamujem tímto listem všem, že přistoupili jsou před nás někteří měšťané města Chrudimě a zpravili jsou nás jménem purgmistra, konšelův i vší obce téhož města Chrudimě, věrných našich milých, že jsou učinili smlouvu se statečným Viktorýnem a se slovůtným Janem, synem Jeho, z Kunčího, věrným naším milým, dobrovolnou a dokonalou o tok vody z řeky vrchní nad jmenovaným městem příležící, z kteréžto řeky vedli jsou vodu na své rybníky, tak že těch dvou rybníkův svých dědičných na Kunčickém zboží v skalách příležících, pustých nechati mají po věčné časy, a že na nich vody žádné věčně držeti nemají. Item dále, jakož drží zápisem tři rybníky s některým jiným zbožím od kláštera svatého Jakuba zbo- řeného, kteřížto nejblíže pod týmž klášterem leží, že těch také pustých nechati mají a do nich žádné vody vésti nemají, dokud jsou v toho zboží držení, jakož pak ten list smluvný ty i jiné věci šíře a světleji v sobě drží a zavírá. I prosili jsou nás, abychom k té smlouvě povo- lení naše dáti, při tom je zůstaviti i také jim toho potvrditi ráčili. My v tom hledíce k jich věrným a ustavičným službám, kteréž nám činili a činí a činiti nepřestávají, nás věrně, stále a právě jakožto krále Če- ského, pána svého dědičného se přidržujíce a potom aby tím lépe mohli a měli nám sloužiti, čímž nás milostivějšího k sobě poznají. I jsouce v tom k jich prosbě milostivě nakloněni s dobrým rozmyslem a radou věrných našich, mocí královskou šířpsaným purgmistru, konšelům i vší obci svrchupsaného města Chrudimě, nynějším i budoucím, svrchupsaného listu a smlouvy, ve všech kusech, článcích a klausulech tak jako by ten list tuto slovo od slova vepsán byl, potvrdili jsme a tímto listem po-
Strana 37
1486. 37 tvrzujem a je při tom zůstavujem milostivě, tak aby oni to měli, drželi a toho požívali bez naší, budoucích našich králův Českých i všech jiných lidů všeliké překážky, po věčné časy budoucí, vedle toho jakož se svrchu- psaným listem smluvním vypisuje. A jestliže by kdy týž Viktorýn a Jan syn jeho neb dědicové a budoucí jich, odbyli komu těch listův a zápisův, kteréž mají na zboží již psaného kláštera, proto to tak opatřiti mají, aby to k žádné škodě Chrudimským nebylo, ale aby při té smlouvě zůstaveni byli bez zmatku, tak jako by týž Viktorýn a syn jeho to drželi a jinak nic. A jestliže by komu toho jinak odbyli i chceme, aby to proti té smlouvě a tomu našemu potvrzení žádné moci nemělo, ale aby ta smlouva vždy v své moci zůstala. Než což se dotýče těch tří rybníkův u jmenovaného kláštera ležících, tudiž pod tím klášterem, ta věc tak má trvati do toho času, dokudž by tu zase kněží téhož kláštera skutečně nebyli a neosadili se i také služby boží nevedli. Než kdyžby zase kněží téhož kláštera a zákona tu byli skutečně a služby boží vedli, tehdy s nimi má smlouva učiněna býti o ty rybníky vedle vůle jich, aby se jim a tomu záduší také dosti stalo. Tomu na svědomí pečeť naši krá- lovskou kázali jsme přivěsiti k tomuto listu. Dán na Horách Kutnách den početí matky boží, léta božího tisícého čtyrstého osmdesátého čtvr- tého, království našeho léta čtrnáctého. Ad relac. dom. Samuelis de Hradek et Waleczow Succamer. Regni Boemie. Originál jest listina pergaménová. Čís. XXXIV. 1486. Král Vladislav potvrzuje Chrudimským vybírání cla, jakéž od dřívějších dob vybírati oprávněni byli. My Wladislav, z boží milosti král Český, markrabě Moravský, Lu- cemburské a Slezské kníže a Lužický markrabě etc., oznamujem tímto listem všem, že přistoupili jsou před nás někteří měšťané města Chru- dimě a zpravili jsou nás, že v časech od dávné chvíle předešlých, po- tratili jsou některé listy, mezi kterýmižto také jsou potratili list předkův našich, králův Českých, kterýžto jsou měli na clo. I prosili jsou nás jménem purgmistra, konšelův i vší obce již psaného města Chrudimě, věrných našich milých, abychom jim potracení toho listu nedali škodnu býti, ale při starodávném vždycky držení toho cla, ježto jsou předkové jich i také oni bez překážky toho užívali, zůstaviti, jim toho milostivě potvrditi, obnoviti i také dáti ráčili. My hledíce k víře a stálosti i také k věrným a ustavičným služ- bám jižpsaných purgmistra, konšelův i všecky obce jmenovaného města
1486. 37 tvrzujem a je při tom zůstavujem milostivě, tak aby oni to měli, drželi a toho požívali bez naší, budoucích našich králův Českých i všech jiných lidů všeliké překážky, po věčné časy budoucí, vedle toho jakož se svrchu- psaným listem smluvním vypisuje. A jestliže by kdy týž Viktorýn a Jan syn jeho neb dědicové a budoucí jich, odbyli komu těch listův a zápisův, kteréž mají na zboží již psaného kláštera, proto to tak opatřiti mají, aby to k žádné škodě Chrudimským nebylo, ale aby při té smlouvě zůstaveni byli bez zmatku, tak jako by týž Viktorýn a syn jeho to drželi a jinak nic. A jestliže by komu toho jinak odbyli i chceme, aby to proti té smlouvě a tomu našemu potvrzení žádné moci nemělo, ale aby ta smlouva vždy v své moci zůstala. Než což se dotýče těch tří rybníkův u jmenovaného kláštera ležících, tudiž pod tím klášterem, ta věc tak má trvati do toho času, dokudž by tu zase kněží téhož kláštera skutečně nebyli a neosadili se i také služby boží nevedli. Než kdyžby zase kněží téhož kláštera a zákona tu byli skutečně a služby boží vedli, tehdy s nimi má smlouva učiněna býti o ty rybníky vedle vůle jich, aby se jim a tomu záduší také dosti stalo. Tomu na svědomí pečeť naši krá- lovskou kázali jsme přivěsiti k tomuto listu. Dán na Horách Kutnách den početí matky boží, léta božího tisícého čtyrstého osmdesátého čtvr- tého, království našeho léta čtrnáctého. Ad relac. dom. Samuelis de Hradek et Waleczow Succamer. Regni Boemie. Originál jest listina pergaménová. Čís. XXXIV. 1486. Král Vladislav potvrzuje Chrudimským vybírání cla, jakéž od dřívějších dob vybírati oprávněni byli. My Wladislav, z boží milosti král Český, markrabě Moravský, Lu- cemburské a Slezské kníže a Lužický markrabě etc., oznamujem tímto listem všem, že přistoupili jsou před nás někteří měšťané města Chru- dimě a zpravili jsou nás, že v časech od dávné chvíle předešlých, po- tratili jsou některé listy, mezi kterýmižto také jsou potratili list předkův našich, králův Českých, kterýžto jsou měli na clo. I prosili jsou nás jménem purgmistra, konšelův i vší obce již psaného města Chrudimě, věrných našich milých, abychom jim potracení toho listu nedali škodnu býti, ale při starodávném vždycky držení toho cla, ježto jsou předkové jich i také oni bez překážky toho užívali, zůstaviti, jim toho milostivě potvrditi, obnoviti i také dáti ráčili. My hledíce k víře a stálosti i také k věrným a ustavičným služ- bám jižpsaných purgmistra, konšelův i všecky obce jmenovaného města
Strana 38
1486. 38 Chrudimě, kteréž nám jakožto králi Českému, pánu svému dědičnému činili, činí a potom tím lépe, aby mohli a měli nám sloužiti, čímž nás milostivějšího k sobě poznají. I jsouce k té prosbě jich milostivě na- kloněni s dobrým rozmyslem a radou věrných našich, mocí královskou, jižpsané purgmistra, konšely i všecku obec jmenovaného města Chru- dimě při svrchu dotčeném cle a zejména při tomto, kteréž se teď vy- pisuje; item nejprvé, aby z každého nákladu jakožto z vína, z soli i z jiných nákladův, kdož do města jižpsaného jede, dal každý z kaž- dého koně i voze jeden peníz, a jestliže toho nákladu tu v městě ne- prodá a jede ven z města kteroukoli branou, má dáti z toho nákladu čtrnáct peněz, pakli tu prodá, tehdy nedá z toho nákladu nic než toliko z každého koně i voze jeden peníz; item sedlák kterýkoli jede do města s vozem, ten každý má dáti z vozu jeden peníz; item z každého vola, krávy, vepře, svině, kdož na trh nebo skrze město žene, má dáti z toho každého jeden peníz a jestli žeby telata běžela podle krav, z těch telat nemá nic dáti; item z každého skopce, berana neb ovce, kdož na trh nebo tudy žene, má dáti jeden haléř; item tesaři, kteří trámy, krokve, lati, prkna, šindel, žleby, konve vodné i jiné nádoby do města vezou, ty mají dáti z každého vozu dva peníze; item kdo z okolí vezou hrnce do města, mají dáti z každého vozu dva peníze; item kdož by tu slady koupil a od obce vezl ven, ten, kdož koupí, z každého sladu má dáti čtrnáct peněz a z půl sladu má dáti sedm peněz; item koněrci, kteří koně nebo klisny tudy povedou nebo poženou, z každého koně nebo klisny mají dáti jeden peníz, a jestli žeby které hříbě vedle klisny bě- želo, z toho nemá nic dáno býti; item kdožby v městě koně, krávu neb jiné dobytče koupil a hnal z města, z toho každého má dáti jeden peníz; item z každého uzlu vlny, kdož do města přinesl, má dáti každý jeden peníz; item kdož dřeva do města na trh vozí, má dáti každý branému z každého vozu jedno dřevo; item kdož veze do města seno pod pavu- zou na trh, má každý dáti z každého vozu dva peníze; item kdož vezou do města hrnce lostucké neb ledecké, má každý dáti z každého vozu čtyři peníze; item kdož vezou husy na trh, ze všech těch husí, což jich přivezou neb přinesou buď jich mnoho nebo málo až do jedné, má to- liko dán býti jeden peníz, a tak je již zůstavujem při tom cle při všem a jim toho potvrzujem, obnovujem a dáváme milostivě, aby oni i bu- doucí jich to clo měli, drželi, vybírali a jich požívali, bez naší, budou- cích našich králův Českých i všech jiných lidí všeliké překážky, tak a vedle toho jakož se nahoře vypisuje a jako jiná města naše, svých cel požívají, nyní i po věčné časy budoucí. Však chceme, aby tato milosť naše jim dána byla, bez ujmy každému na jeho spravedlnosti. Přikazu- jíce podkomořímu i jiným všem úředníkům našim nynějším i budoucím, aby jižpsané purgmistra, konšely i všecku obec jmenovaného města Chrudimě nynější i budoucí přitom při všem cle svrchupsaném za- chovali, jim v tom nepřekážejíce ani překážeti dopouštějíce po věčné
1486. 38 Chrudimě, kteréž nám jakožto králi Českému, pánu svému dědičnému činili, činí a potom tím lépe, aby mohli a měli nám sloužiti, čímž nás milostivějšího k sobě poznají. I jsouce k té prosbě jich milostivě na- kloněni s dobrým rozmyslem a radou věrných našich, mocí královskou, jižpsané purgmistra, konšely i všecku obec jmenovaného města Chru- dimě při svrchu dotčeném cle a zejména při tomto, kteréž se teď vy- pisuje; item nejprvé, aby z každého nákladu jakožto z vína, z soli i z jiných nákladův, kdož do města jižpsaného jede, dal každý z kaž- dého koně i voze jeden peníz, a jestliže toho nákladu tu v městě ne- prodá a jede ven z města kteroukoli branou, má dáti z toho nákladu čtrnáct peněz, pakli tu prodá, tehdy nedá z toho nákladu nic než toliko z každého koně i voze jeden peníz; item sedlák kterýkoli jede do města s vozem, ten každý má dáti z vozu jeden peníz; item z každého vola, krávy, vepře, svině, kdož na trh nebo skrze město žene, má dáti z toho každého jeden peníz a jestli žeby telata běžela podle krav, z těch telat nemá nic dáti; item z každého skopce, berana neb ovce, kdož na trh nebo tudy žene, má dáti jeden haléř; item tesaři, kteří trámy, krokve, lati, prkna, šindel, žleby, konve vodné i jiné nádoby do města vezou, ty mají dáti z každého vozu dva peníze; item kdo z okolí vezou hrnce do města, mají dáti z každého vozu dva peníze; item kdož by tu slady koupil a od obce vezl ven, ten, kdož koupí, z každého sladu má dáti čtrnáct peněz a z půl sladu má dáti sedm peněz; item koněrci, kteří koně nebo klisny tudy povedou nebo poženou, z každého koně nebo klisny mají dáti jeden peníz, a jestli žeby které hříbě vedle klisny bě- želo, z toho nemá nic dáno býti; item kdožby v městě koně, krávu neb jiné dobytče koupil a hnal z města, z toho každého má dáti jeden peníz; item z každého uzlu vlny, kdož do města přinesl, má dáti každý jeden peníz; item kdož dřeva do města na trh vozí, má dáti každý branému z každého vozu jedno dřevo; item kdož veze do města seno pod pavu- zou na trh, má každý dáti z každého vozu dva peníze; item kdož vezou do města hrnce lostucké neb ledecké, má každý dáti z každého vozu čtyři peníze; item kdož vezou husy na trh, ze všech těch husí, což jich přivezou neb přinesou buď jich mnoho nebo málo až do jedné, má to- liko dán býti jeden peníz, a tak je již zůstavujem při tom cle při všem a jim toho potvrzujem, obnovujem a dáváme milostivě, aby oni i bu- doucí jich to clo měli, drželi, vybírali a jich požívali, bez naší, budou- cích našich králův Českých i všech jiných lidí všeliké překážky, tak a vedle toho jakož se nahoře vypisuje a jako jiná města naše, svých cel požívají, nyní i po věčné časy budoucí. Však chceme, aby tato milosť naše jim dána byla, bez ujmy každému na jeho spravedlnosti. Přikazu- jíce podkomořímu i jiným všem úředníkům našim nynějším i budoucím, aby jižpsané purgmistra, konšely i všecku obec jmenovaného města Chrudimě nynější i budoucí přitom při všem cle svrchupsaném za- chovali, jim v tom nepřekážejíce ani překážeti dopouštějíce po věčné
Strana 39
1493. 39 časy budoucí a to pod uvarováním hněvu a pomsty naší i budoucích králův Českých. Tomu na svědomí pečeť naši královskou kázali jsme přivěsiti k tomuto listu. Dán na hradě Pražském ve středu den svaté panny Prysky, léta božího tisícého čtyrstého osmdesátého šestého, krá- lovství našeho léta patnáctého. Ad. relat. dom. Joh. de Sselenberk Cancel. Regni Bohemie. Originál jest listina pergaménová bez pečeti. Čís. XXXV. 1493. Král Vladislav rozhoduje o různicích s cechem sladovnickým, ustanovuje o dělání a prodávání sladů pšeničných a potvrzuje valchu, kutlof a šlejfernu. My Wladislav, z boží milosti Uherský, Český, Dalmatský, Charvat- ský etc. král, markrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lu- žický markrabě etc., oznamujem tímto listem všem, že jakož jest byla různice a nesnáz mezi opatrnými purgmistrem, konšely i vší obcí města našeho Chrudimě, věrným našim milým a cechmistry, staršími i vším řemeslem sladovnickým na podměstí téhož města Chrudimě obývajícími o to, což se prodávání a dělání sladův pšeničných i také od nich pla- cení dotýče, kteroužto věc my s radami našími mezi nimi srovnali jsme způsobem takovýmto. Nejprve že oni měšťané svrchudotčeného města mají jim sladovníkům od dělání každého sladu pšeničného dávati a pla- titi po šesti groších českých širokých a dobrých nyní i v potomních časech budoucích a oni sladovníci proti tomu zase nemají ani moci budou žádných pšenic k dělání sladův kupovati ani také z svých vlast- ních pšenic, kteréž by z svých polí měli, nemají sladův dělati ani sladův pšeničných prodávati, než budou moci již jmenované řemeslo sladovni- cké nynější i budoucí ječmen kupovati a slady z toho ječmene dělati a ty slady prodávati, komužby se jim užitečné zdálo a vidělo a proti tomu měšťané býti nemají. Což se kupování ječmene a dělání sladův ječmenných dotýče, kteréhožto zřízení zjednáme a výpovědi naše mezi jižpsanými měšťany Chrudimskými a sladovníky potvrdili jsme a tímto listem mocně potvrzujem a je při tom zůstavujem milostivě, tak aby oni měšťané sladovníkům a sladovníci k měšťanům tak a vedle toho jakož se svrchu píše se měli, drželi a zachovávali, beze všeho přerušení nyní i v časech budoucích a jestli žeby která strana z toho vystoupila, ta má trestána býti neb skrz nás a budoucí naše krále České aneb skrze podkomořího království Českého, který by ty časy to město spra- voval. A také jsou nás zpravili jižpsaní purgmistr a konšelé a obec
1493. 39 časy budoucí a to pod uvarováním hněvu a pomsty naší i budoucích králův Českých. Tomu na svědomí pečeť naši královskou kázali jsme přivěsiti k tomuto listu. Dán na hradě Pražském ve středu den svaté panny Prysky, léta božího tisícého čtyrstého osmdesátého šestého, krá- lovství našeho léta patnáctého. Ad. relat. dom. Joh. de Sselenberk Cancel. Regni Bohemie. Originál jest listina pergaménová bez pečeti. Čís. XXXV. 1493. Král Vladislav rozhoduje o různicích s cechem sladovnickým, ustanovuje o dělání a prodávání sladů pšeničných a potvrzuje valchu, kutlof a šlejfernu. My Wladislav, z boží milosti Uherský, Český, Dalmatský, Charvat- ský etc. král, markrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lu- žický markrabě etc., oznamujem tímto listem všem, že jakož jest byla různice a nesnáz mezi opatrnými purgmistrem, konšely i vší obcí města našeho Chrudimě, věrným našim milým a cechmistry, staršími i vším řemeslem sladovnickým na podměstí téhož města Chrudimě obývajícími o to, což se prodávání a dělání sladův pšeničných i také od nich pla- cení dotýče, kteroužto věc my s radami našími mezi nimi srovnali jsme způsobem takovýmto. Nejprve že oni měšťané svrchudotčeného města mají jim sladovníkům od dělání každého sladu pšeničného dávati a pla- titi po šesti groších českých širokých a dobrých nyní i v potomních časech budoucích a oni sladovníci proti tomu zase nemají ani moci budou žádných pšenic k dělání sladův kupovati ani také z svých vlast- ních pšenic, kteréž by z svých polí měli, nemají sladův dělati ani sladův pšeničných prodávati, než budou moci již jmenované řemeslo sladovni- cké nynější i budoucí ječmen kupovati a slady z toho ječmene dělati a ty slady prodávati, komužby se jim užitečné zdálo a vidělo a proti tomu měšťané býti nemají. Což se kupování ječmene a dělání sladův ječmenných dotýče, kteréhožto zřízení zjednáme a výpovědi naše mezi jižpsanými měšťany Chrudimskými a sladovníky potvrdili jsme a tímto listem mocně potvrzujem a je při tom zůstavujem milostivě, tak aby oni měšťané sladovníkům a sladovníci k měšťanům tak a vedle toho jakož se svrchu píše se měli, drželi a zachovávali, beze všeho přerušení nyní i v časech budoucích a jestli žeby která strana z toho vystoupila, ta má trestána býti neb skrz nás a budoucí naše krále České aneb skrze podkomořího království Českého, který by ty časy to město spra- voval. A také jsou nás zpravili jižpsaní purgmistr a konšelé a obec
Strana 40
40 1505. téhož města Chrudimě skrze posly své, že jsou udělali valchovnu, kut- loff a šlayfernu některou, tu pod týmž městem, prosíce nás, abychom jim též toho potvrditi a je při tom zůstaviti ráčili. K kteréžto prosbě jsouce milostivě nakloněni, svolili jsme k tomu jim toho potvrzujíce a povolení naše královské k tomu dávajíce, tak aby jižpsaní měšťané té valchy a kutloffu i těch šleyfern užívali, je měli, drželi a k svému užitku přivodili spravedlivě tak, jakž se jim nejlépe zdáti a líbiti bude a to bez naší, budoucích našich králův Českých i také podkomoří našich i všech jiných lidí všeliké překážky nyní i v časech budoucích, toto při tom znamenitě vyjmenujíce, že toto naše potvrzení a zřízení má tolikéž moci měti jakoby toho budoucí králová Česká potvrdila a jim na to list zvláštní udělala. Tomu na svědomí pečeť naši královskou kázali jsme přivěsiti k tomuto listu. Dán na Budyně v pátek před svatým Matoušem, léta božího tisícého, čtyrstého devadesátého třetího, králov- ství našich Uherského etc. v čtvrtém létě a Českého ve třímecítmém. Ad mandatum Domini Regis. Originál jest listina pergaménová, bez pečeti. Čís. XXXVI. 1505. Král Vladislav potvrzuje Chrudimi odkaz Barbory z Doubravice, dle kterého ona ze statku svého odkázala chudým, na záduší a na víno k službám božím 10 kop grošů. My Wladislav, z boží milosti Uherský, Český, Dalmatský, Charvat- ský etc. král, margkrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lu- žický margkrabě, oznamujem listem tímto všem, že jsme prošeni jménem opatrných purkmistra, konšelův i vší obce města našeho Chrudimě, věr- ných našich milých, jakož slovůtná Dorota z Doubravice s povolením naším dala jest statku svého a odkázala chudým, na záduší a na víno k službě boží v městě Chrudimi deset kop grošů českých a ten plat na těchto vsech odkázala v Lipici a Synčanech. I abychme jim povolení naše královské dáti a toho dopustiti ráčili, aby jim ten plat na těchto vsech napřed dotčených zejména pro uvarování potomních zmatkův a nesnází v desky zemské vložen a vepsán býti mohl, aby oni tím volněji a bezpečněji jej míti, držeti a k témuž záduší obraceti mohli. K jichžto snažné prosbě milostivě nakloněni jsouce s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí královskou v Čechách svolili jsme k tomu a listem tímto svolujem i toho dopušťujem, přikazujíc větším i menším úřední- kům království Českého, abyste toto povolení naše a dopuštění od jme- novaných purkmistra, konšelův a vší obce nadepsaného města Chrudimě požádáni jsouce, řád práva zachovajíc v desky zemské vložiti a vepsati
40 1505. téhož města Chrudimě skrze posly své, že jsou udělali valchovnu, kut- loff a šlayfernu některou, tu pod týmž městem, prosíce nás, abychom jim též toho potvrditi a je při tom zůstaviti ráčili. K kteréžto prosbě jsouce milostivě nakloněni, svolili jsme k tomu jim toho potvrzujíce a povolení naše královské k tomu dávajíce, tak aby jižpsaní měšťané té valchy a kutloffu i těch šleyfern užívali, je měli, drželi a k svému užitku přivodili spravedlivě tak, jakž se jim nejlépe zdáti a líbiti bude a to bez naší, budoucích našich králův Českých i také podkomoří našich i všech jiných lidí všeliké překážky nyní i v časech budoucích, toto při tom znamenitě vyjmenujíce, že toto naše potvrzení a zřízení má tolikéž moci měti jakoby toho budoucí králová Česká potvrdila a jim na to list zvláštní udělala. Tomu na svědomí pečeť naši královskou kázali jsme přivěsiti k tomuto listu. Dán na Budyně v pátek před svatým Matoušem, léta božího tisícého, čtyrstého devadesátého třetího, králov- ství našich Uherského etc. v čtvrtém létě a Českého ve třímecítmém. Ad mandatum Domini Regis. Originál jest listina pergaménová, bez pečeti. Čís. XXXVI. 1505. Král Vladislav potvrzuje Chrudimi odkaz Barbory z Doubravice, dle kterého ona ze statku svého odkázala chudým, na záduší a na víno k službám božím 10 kop grošů. My Wladislav, z boží milosti Uherský, Český, Dalmatský, Charvat- ský etc. král, margkrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lu- žický margkrabě, oznamujem listem tímto všem, že jsme prošeni jménem opatrných purkmistra, konšelův i vší obce města našeho Chrudimě, věr- ných našich milých, jakož slovůtná Dorota z Doubravice s povolením naším dala jest statku svého a odkázala chudým, na záduší a na víno k službě boží v městě Chrudimi deset kop grošů českých a ten plat na těchto vsech odkázala v Lipici a Synčanech. I abychme jim povolení naše královské dáti a toho dopustiti ráčili, aby jim ten plat na těchto vsech napřed dotčených zejména pro uvarování potomních zmatkův a nesnází v desky zemské vložen a vepsán býti mohl, aby oni tím volněji a bezpečněji jej míti, držeti a k témuž záduší obraceti mohli. K jichžto snažné prosbě milostivě nakloněni jsouce s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí královskou v Čechách svolili jsme k tomu a listem tímto svolujem i toho dopušťujem, přikazujíc větším i menším úřední- kům království Českého, abyste toto povolení naše a dopuštění od jme- novaných purkmistra, konšelův a vší obce nadepsaného města Chrudimě požádáni jsouce, řád práva zachovajíc v desky zemské vložiti a vepsati
Strana 41
1511. 41 rozkázali beze vší odpornosti, vůli v tom naši konečnou a jisté rozká- zání znajíce a toho jináče nečiníce. Tomu na svědomí pečeť naši králov- skou k tomuto listu přitisknouti jsme kázali. Dán na Budyně v květnou neděli léta božího tisícého, pětistého, pátého a království našich Uher- ského patnáctého a Českého třicátého čtvrtého. Ad relat. magnifici dom. Alberti de Colovrath et in Libstayn S. Cancelarii regni Bohemie. Opis listiny originální staršího datum, neznámým písařem zdělaný. Čís. XXXVII. 1511. Král Vladislav svoluje k tomu, aby obec Chrudimská směla ukoupiti zboží Tuněchodské se vším příslušenstvím. My Wladislav, z boží milosti Uherský, Český, Dalmatský, Charvat- ský etc. král, markrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lu- žický markrabě, oznamujem tímto listem všem, že jsou na nás vznesli opatrní purkmistr a konšelé města Chrudimě, věrní naši milí, kterak blízko předměstí jejich jest nějaké zboží dědičné rčené Tuněchody, a kteréž, poněvadž mezi jich grunty leží, mnohé nesnáze a různice bývaly, ježto sněmy také nato rady naše vysílati ráčili, prosíc nás týž Chrudimští pro uvarování takových nesnází, jestliže by to dědictví Tuněchody kou- piti mohli, abychom jim k tomu povolení naše dáti a to dědictví v desky zemské jim vložiti rozkázati ráčili. K jichžto prosbě jsouce nakloněni pro jich poddanosť a povolnosť s dobrým rozmyslem naším jistým vě- domím, mocí královskou v Čechách svolili jsme k tomu a tímto listem svolujeme, dávajíce týmž purkmistru a konšelům města Chrudimě po- volení naše, aby oni to nahoře psané zboží Tuněchody s jeho všelijakým příslušenstvím koupiti a o to se smluviti mohli. A když to koupí, aby to měli, drželi, toho požívali jako svého vlastního a jakžby se jim nej- lépe zdálo a líbilo, přikazujíc větším i menším úředníkům desk zemských království Českého, nynějším i budoucím, věrným našim milým, jestli nahoře psaní purkmistr a konšelé města Chrudimě prve psané zboží Tuněchody s jeho příslušenstvím na toto povolení naše koupí a vy od nich za to požádáni budete, abyste jim to všecko v desky zemské vlo- žiti a vepsati neprodlívajíc rozkázali, jináče toho nečiníc bez zmatkův a všelijaké odpornosti. Tomu na svědomí pečeť naši královskou k listu tomuto kázali jsme přivěsiti. Dán v Budyně o vigilii sv. Simoniše a Judy, apoštolův božích, léta božího tisícého, pětistého, jednáctého, království našich Uherského dvaadvacátého a Českého čtyřicátého. Opis listiny jako předešlý. 5
1511. 41 rozkázali beze vší odpornosti, vůli v tom naši konečnou a jisté rozká- zání znajíce a toho jináče nečiníce. Tomu na svědomí pečeť naši králov- skou k tomuto listu přitisknouti jsme kázali. Dán na Budyně v květnou neděli léta božího tisícého, pětistého, pátého a království našich Uher- ského patnáctého a Českého třicátého čtvrtého. Ad relat. magnifici dom. Alberti de Colovrath et in Libstayn S. Cancelarii regni Bohemie. Opis listiny originální staršího datum, neznámým písařem zdělaný. Čís. XXXVII. 1511. Král Vladislav svoluje k tomu, aby obec Chrudimská směla ukoupiti zboží Tuněchodské se vším příslušenstvím. My Wladislav, z boží milosti Uherský, Český, Dalmatský, Charvat- ský etc. král, markrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lu- žický markrabě, oznamujem tímto listem všem, že jsou na nás vznesli opatrní purkmistr a konšelé města Chrudimě, věrní naši milí, kterak blízko předměstí jejich jest nějaké zboží dědičné rčené Tuněchody, a kteréž, poněvadž mezi jich grunty leží, mnohé nesnáze a různice bývaly, ježto sněmy také nato rady naše vysílati ráčili, prosíc nás týž Chrudimští pro uvarování takových nesnází, jestliže by to dědictví Tuněchody kou- piti mohli, abychom jim k tomu povolení naše dáti a to dědictví v desky zemské jim vložiti rozkázati ráčili. K jichžto prosbě jsouce nakloněni pro jich poddanosť a povolnosť s dobrým rozmyslem naším jistým vě- domím, mocí královskou v Čechách svolili jsme k tomu a tímto listem svolujeme, dávajíce týmž purkmistru a konšelům města Chrudimě po- volení naše, aby oni to nahoře psané zboží Tuněchody s jeho všelijakým příslušenstvím koupiti a o to se smluviti mohli. A když to koupí, aby to měli, drželi, toho požívali jako svého vlastního a jakžby se jim nej- lépe zdálo a líbilo, přikazujíc větším i menším úředníkům desk zemských království Českého, nynějším i budoucím, věrným našim milým, jestli nahoře psaní purkmistr a konšelé města Chrudimě prve psané zboží Tuněchody s jeho příslušenstvím na toto povolení naše koupí a vy od nich za to požádáni budete, abyste jim to všecko v desky zemské vlo- žiti a vepsati neprodlívajíc rozkázali, jináče toho nečiníc bez zmatkův a všelijaké odpornosti. Tomu na svědomí pečeť naši královskou k listu tomuto kázali jsme přivěsiti. Dán v Budyně o vigilii sv. Simoniše a Judy, apoštolův božích, léta božího tisícého, pětistého, jednáctého, království našich Uherského dvaadvacátého a Českého čtyřicátého. Opis listiny jako předešlý. 5
Strana 42
42 1525.—1543. Čís. XXXVIII. 1525. Král Ludvík stvrzuje Chrudimským ukoupení zboží Slatinanského. My Ludvík, z boží milosti Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský etc. král, margkrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický margkrabě etc., oznamujem tímto listem všem, že jsou na nás vznesli opatrní purgkmistr, konšelé i všecka obec města Chrudimě, věrní naši milí, kterak pro dobré téhož města koupili jsou zboží jmenovitě tvrz Slatinany s vesnicemi a se vším k tomu příslušenstvím, při tom prosili jsou nás pokorně, abychom jim k tomu naše povolení dáti a toho trhu potvrditi ráčili, tak aby jim to v desky zemské vloženo bylo. K jichžto prosbě jsouce nakloněni s dobrým rozmyslem naším, jistým vědomím, mocí královskou v Čechách dali jsme k tomu povolení naše a tímto listem dáváme, jim toho trhu potvrzujíce, chtíce tomu, aby oni Chru- dimští nynější i budoucí tu tvrz Slatinany s vesnicemi a se vším k tomu příslušenstvím dědičně měli, drželi a toho užívali a užívati mohli beze všech lidí všelijakých zmatkův, překážek a odporností. Přikazujeme větším i menším úředníkům desk zemských království Českého, věrným našim milým, abyste týmž Chrudimským to zboží již jmenované v desky zemské i s listem tímto vložiti a vepsati rozkázali, jináče toho nečiníce, znajíc že v tom jest konečná vůle naše. Tomu na svědomí pečeť naši královskou k listu tomuto přivěsiti jsme rozkázali. Dán na Budyně v neděli, jenž slove Cantate, léta božího tisícého, pětistého, dvacátého pátého, království našich Uherského a Českého desátého. Stejný opis jako předešlý. Čís. XXXIX. 1543. Král Ferdinand I. udílí Chrudimským výsadu odbývání třetího jarmarku na den svaté Barbory. My Ferdinand, z boží milosti Římský král, po všecky časy roz- množitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský etc. král, infant v Hispanii, arcikníže Rakouské, margkrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický margkrabě etc., oznamujem tímto listem všem, že jsou před osobu naši královskou vyslaní poslové opatrných purgk- mistra a konšelův města Chrudimi, věrných našich milých, předstoupili a nám oznámili, kterak vždy prvé tu v městě Chrudimi dva jarmarky roční držány bývaly a ještě se drží, prosíce nás při tom se vší poníže-
42 1525.—1543. Čís. XXXVIII. 1525. Král Ludvík stvrzuje Chrudimským ukoupení zboží Slatinanského. My Ludvík, z boží milosti Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský etc. král, margkrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický margkrabě etc., oznamujem tímto listem všem, že jsou na nás vznesli opatrní purgkmistr, konšelé i všecka obec města Chrudimě, věrní naši milí, kterak pro dobré téhož města koupili jsou zboží jmenovitě tvrz Slatinany s vesnicemi a se vším k tomu příslušenstvím, při tom prosili jsou nás pokorně, abychom jim k tomu naše povolení dáti a toho trhu potvrditi ráčili, tak aby jim to v desky zemské vloženo bylo. K jichžto prosbě jsouce nakloněni s dobrým rozmyslem naším, jistým vědomím, mocí královskou v Čechách dali jsme k tomu povolení naše a tímto listem dáváme, jim toho trhu potvrzujíce, chtíce tomu, aby oni Chru- dimští nynější i budoucí tu tvrz Slatinany s vesnicemi a se vším k tomu příslušenstvím dědičně měli, drželi a toho užívali a užívati mohli beze všech lidí všelijakých zmatkův, překážek a odporností. Přikazujeme větším i menším úředníkům desk zemských království Českého, věrným našim milým, abyste týmž Chrudimským to zboží již jmenované v desky zemské i s listem tímto vložiti a vepsati rozkázali, jináče toho nečiníce, znajíc že v tom jest konečná vůle naše. Tomu na svědomí pečeť naši královskou k listu tomuto přivěsiti jsme rozkázali. Dán na Budyně v neděli, jenž slove Cantate, léta božího tisícého, pětistého, dvacátého pátého, království našich Uherského a Českého desátého. Stejný opis jako předešlý. Čís. XXXIX. 1543. Král Ferdinand I. udílí Chrudimským výsadu odbývání třetího jarmarku na den svaté Barbory. My Ferdinand, z boží milosti Římský král, po všecky časy roz- množitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský etc. král, infant v Hispanii, arcikníže Rakouské, margkrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický margkrabě etc., oznamujem tímto listem všem, že jsou před osobu naši královskou vyslaní poslové opatrných purgk- mistra a konšelův města Chrudimi, věrných našich milých, předstoupili a nám oznámili, kterak vždy prvé tu v městě Chrudimi dva jarmarky roční držány bývaly a ještě se drží, prosíce nás při tom se vší poníže-
Strana 43
1547. 43 ností jakožto krále a pána svého, abychom k těm prvním dvěma, třetí jarmark, totiž na den svaté panny Barbory témuž městu našemu Chru- dimi a obyvatelům v něm přidati a znovu vysaditi ráčili, ku kteréžto prosbě, pro jich dobré zachování a věrnosť nakloněni jsouce, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí královskou v Čechách, třetí jarmark na den svaté panny Barbory témuž městu Chrudimi a obyva- telům v něm nynějším i budoucím přidati jsme a znovu vysaditi ráčili a tímto listem přidáváme a mocně vysazujem chtíce tomu, aby obyva- telé téhož města nynější i budoucí ten jarmark na svrchupsaný den s osmi dny pořad zběhlými a freyunkem obyčejným měli, drželi a jeho užívali nyní i na budoucí časy tím vším způsobem, jako jiní obyvatelé v království našem Českém svých jarmarkův užívají a užívati mohou buď z práva neb z obyčeje při tom chtíce, aby tíž obyvatelé města Chrudimi, při témž jarmarku od nás vysazeni, všech cel, lozunkův i ji- ných případností, podle obdarování krále Wladislava slavné paměti předka a otce našeho milého tak, jakž oni toho při prvnějších jarmar- cích v užívání jsou, nyní i na budoucí časy bez překážky všelijakých lidí, užívali a užívati mohli. Přikazujíce všem poddaným našim ze všech stavův království Českého, nynějším i budoucím věrným milým, abyste nahoře dotčené obyvatele města Chrudimi nynější i budoucí při tomto jarmarku a milosti naší měli, drželi a neporušitedlně zachovali, žádných jim v tom překážek a zmatkův nečiníce, ani komu jinému činiti dopou- štějíce pod uvarováním hněvu a nemilosti naší. Však proto chceme, aby toho třetího jarmarku přidání a znovu vysazení bylo bez ujmy jednomu každému na jeho spravedlnosti. Tomu na svědomí pečeť naši králov- skou k listu tomuto přivěsiti jsme rozkázali. Dán na hradě Pražském ve čtvrtek den božího těla, léta božího tisícého, pětistého, čtyřicátého třetího a království našich Římského třináctého a jiných sedmnáctého. m. Ferdinand — p. Původní listina pergaménová, od níž pečeť uříznuta. Čís. XL. 1547. Král Ferdinand I. svoluje, aby z důchodů Chrudimi odňatých navráceny byly ony, k záduší a špitálům náležející. My Ferdinand, z boží milosti Římský král, po všecky časy roz- množitel říše, Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský král, infant v Hy- spanii, arcikníže Rakouské, markrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický markrabě etc., oznamujem tímto listem všem, jakož jsme z příčin hodných, městu našemu Chrudimi všecky důchody pozemské *
1547. 43 ností jakožto krále a pána svého, abychom k těm prvním dvěma, třetí jarmark, totiž na den svaté panny Barbory témuž městu našemu Chru- dimi a obyvatelům v něm přidati a znovu vysaditi ráčili, ku kteréžto prosbě, pro jich dobré zachování a věrnosť nakloněni jsouce, s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí královskou v Čechách, třetí jarmark na den svaté panny Barbory témuž městu Chrudimi a obyva- telům v něm nynějším i budoucím přidati jsme a znovu vysaditi ráčili a tímto listem přidáváme a mocně vysazujem chtíce tomu, aby obyva- telé téhož města nynější i budoucí ten jarmark na svrchupsaný den s osmi dny pořad zběhlými a freyunkem obyčejným měli, drželi a jeho užívali nyní i na budoucí časy tím vším způsobem, jako jiní obyvatelé v království našem Českém svých jarmarkův užívají a užívati mohou buď z práva neb z obyčeje při tom chtíce, aby tíž obyvatelé města Chrudimi, při témž jarmarku od nás vysazeni, všech cel, lozunkův i ji- ných případností, podle obdarování krále Wladislava slavné paměti předka a otce našeho milého tak, jakž oni toho při prvnějších jarmar- cích v užívání jsou, nyní i na budoucí časy bez překážky všelijakých lidí, užívali a užívati mohli. Přikazujíce všem poddaným našim ze všech stavův království Českého, nynějším i budoucím věrným milým, abyste nahoře dotčené obyvatele města Chrudimi nynější i budoucí při tomto jarmarku a milosti naší měli, drželi a neporušitedlně zachovali, žádných jim v tom překážek a zmatkův nečiníce, ani komu jinému činiti dopou- štějíce pod uvarováním hněvu a nemilosti naší. Však proto chceme, aby toho třetího jarmarku přidání a znovu vysazení bylo bez ujmy jednomu každému na jeho spravedlnosti. Tomu na svědomí pečeť naši králov- skou k listu tomuto přivěsiti jsme rozkázali. Dán na hradě Pražském ve čtvrtek den božího těla, léta božího tisícého, pětistého, čtyřicátého třetího a království našich Římského třináctého a jiných sedmnáctého. m. Ferdinand — p. Původní listina pergaménová, od níž pečeť uříznuta. Čís. XL. 1547. Král Ferdinand I. svoluje, aby z důchodů Chrudimi odňatých navráceny byly ony, k záduší a špitálům náležející. My Ferdinand, z boží milosti Římský král, po všecky časy roz- množitel říše, Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský král, infant v Hy- spanii, arcikníže Rakouské, markrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický markrabě etc., oznamujem tímto listem všem, jakož jsme z příčin hodných, městu našemu Chrudimi všecky důchody pozemské *
Strana 44
1547. 44 odjíti ráčili, mezi kterýmiž také některé platy zádušní k kostelům a k špitálům náležely. I nechtíce my, aby co toho k záduší náležitého a nadaného odjato, odcizeno a jinám obráceno a tudíž služba boží umen- šena býti měla, protož s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, s radou věrných našich milých, mocí královskou v Čechách a z zvláštní milosti naší královské, všech těch platův a statkův zádušních při témž městě našem Chrudimi pozůstavovati ráčíme, tak aby toho ke cti a chvále pánu bohu všemohoucímu při kostelích a špitálích, jakž od starodávna bývalo, zůstaveno, zachováno a pořádně, jakžbychom jednoho každého času my, dědicové naši a budoucí králi Čeští o tom nařídili, vydáváno a spravováno bylo bez umenšení, neb sobě dědičům a budoucím našim králům Českým vrchnosť na tom i na těch lidech, kteříž tak platy k těm záduším vydávají, pozůstavovati a vyhrazovati ráčíme. Však proto sami sebe, dědiče naše a budoucí krále České v tom zavazujeme, že nyní i na budoucí věčné časy těch platův a důchodův zádušních ke kostelům a špitálům nadaných jinam odcizovati ani obraceti nemáme a moci míti nebudeme, než těch při dotčených kostelích a špitálích zanechati ráčíme a jednoho každého času, když by se nám, dědicům našim a budoucím králům Českým, jak výše oznámeno, zdálo, podle vůle naší k tomu osoby zříditi a v ten řád ustanoviti, podle kteréhož tíž obyvatelé města na- šeho Chrudimě nynější i budoucí poslušně a bez odporův se zachovati povinni budou. Tomu na svědomí pečeť naši královskou k listu tomuto přivěsiti jsme rozkázali Dán na hradě našem Pražském v pátek po svatém Michalu archandělu páně, léta od narození syna božího tisícého, pětistého, čtyřicátého sedmého, království našich Římského sedmnáctého a jiných jedenmecitmého. m. p. Henr. burgr. Misnensis S. R. Bohem. cancell. Ferdinand G. Ziabka m. p. Původní listina pergaménová s pečetí uříznutou. Čís. XLI. 1547. Král Ferdinand I. vrací Chrudimským některé výsady, svobody a práva, která jim za jich provinění v době konfiskací odňata byla. My Ferdinand atd., oznamujem tímto listem všem vůbec, jakož jsou opatrní prymas, purgkmistr a konšelé města našeho Chrudimě, zname- nitě proti nám přečiniti a v nemilosť naši královskou upadli a skrze taková přečinění všecka svá privilegia, svobody a vejsady od císařův,
1547. 44 odjíti ráčili, mezi kterýmiž také některé platy zádušní k kostelům a k špitálům náležely. I nechtíce my, aby co toho k záduší náležitého a nadaného odjato, odcizeno a jinám obráceno a tudíž služba boží umen- šena býti měla, protož s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, s radou věrných našich milých, mocí královskou v Čechách a z zvláštní milosti naší královské, všech těch platův a statkův zádušních při témž městě našem Chrudimi pozůstavovati ráčíme, tak aby toho ke cti a chvále pánu bohu všemohoucímu při kostelích a špitálích, jakž od starodávna bývalo, zůstaveno, zachováno a pořádně, jakžbychom jednoho každého času my, dědicové naši a budoucí králi Čeští o tom nařídili, vydáváno a spravováno bylo bez umenšení, neb sobě dědičům a budoucím našim králům Českým vrchnosť na tom i na těch lidech, kteříž tak platy k těm záduším vydávají, pozůstavovati a vyhrazovati ráčíme. Však proto sami sebe, dědiče naše a budoucí krále České v tom zavazujeme, že nyní i na budoucí věčné časy těch platův a důchodův zádušních ke kostelům a špitálům nadaných jinam odcizovati ani obraceti nemáme a moci míti nebudeme, než těch při dotčených kostelích a špitálích zanechati ráčíme a jednoho každého času, když by se nám, dědicům našim a budoucím králům Českým, jak výše oznámeno, zdálo, podle vůle naší k tomu osoby zříditi a v ten řád ustanoviti, podle kteréhož tíž obyvatelé města na- šeho Chrudimě nynější i budoucí poslušně a bez odporův se zachovati povinni budou. Tomu na svědomí pečeť naši královskou k listu tomuto přivěsiti jsme rozkázali Dán na hradě našem Pražském v pátek po svatém Michalu archandělu páně, léta od narození syna božího tisícého, pětistého, čtyřicátého sedmého, království našich Římského sedmnáctého a jiných jedenmecitmého. m. p. Henr. burgr. Misnensis S. R. Bohem. cancell. Ferdinand G. Ziabka m. p. Původní listina pergaménová s pečetí uříznutou. Čís. XLI. 1547. Král Ferdinand I. vrací Chrudimským některé výsady, svobody a práva, která jim za jich provinění v době konfiskací odňata byla. My Ferdinand atd., oznamujem tímto listem všem vůbec, jakož jsou opatrní prymas, purgkmistr a konšelé města našeho Chrudimě, zname- nitě proti nám přečiniti a v nemilosť naši královskou upadli a skrze taková přečinění všecka svá privilegia, svobody a vejsady od císařův,
Strana 45
1547. 45 králův Českých, slavné paměti předkův našich i od nás jim nadané provinili a nám v moc i sami sebe na milosť i nemilosť podali. Ale prohlídajíce my na jejich ponížené, poddané, pokorné prosby i také přímluvy, kteréž jsou za ně od nejjasnějšího Ferdinanda arciknížete Rakouského, syna našeho nejmilostivějšího, a důstojných arcibiskupův Olomouckého i také Vratislavského a osvíceného Václava, knížete Těšín- ského, ouředníkův a rad našich království Českého, markhrabství Mo- ravského, knížectví Slezského a z obojího horního a dolního marghrab- ství Lužického, věrných našich milých učiněné z přirozené milostivé vůle naší jakožto král křesťanský vzhlédnouc na ustavičné prosby a jsouc hnuti milosrdenstvím tu milosť prymasovi, purgkmistru, konšelům a vší obci dotčeného města Chrudimě učiniti a nechtíc jich dokonce bez jistých výsad, svobod a privilegií zůstaviti, dole jmenovaná privilegia na nížeji psaný způsob jim zase dáti a navrátiti ráčili. Totiž císaře Karla list, kterak se jsou chovati mají, datum v Praze léta 1352. měsíce července 6. dne, majestát císaře Karla o nápady a poručenství, datum v Praze léta 1372, měsíce října třináctého dne. List krále Václava, také o nápad, datum 1372., třináctého dne měsíce listopadu, list císaře Zyk- munda na jarmark, datum léta 1436., pětadvacátého dne Septembri. Potvrzení císaře Zykmunda na tenž jarmark, datum v Praze 1436., tu středu před sv. Václavem, list královny Barbory, že nemají stavování a zapisování býti, datum léta 1446., ten pátek před narozením panny Marie, list krále Ladislava, obecní potvrzení všech privilegií, datum v Praze 8. dne měsíce listopadu léta 1454., majestát krále Jiřího, aby přes patnácte kop gr., podkomořímu a hofrychtéři s písařem od obno- vení rady nedávali, datum v Praze léta 1459., měsíce Octobri 28. dne. Krále Wladislava1) potvrzení všech privilegií i na to, aby víc piva okolo města nebylo vaříno, datum v Praze léta 1472., mensis Augusti 28. dne, list krále Wladislava na červený vosk, dán v Praze 28. dne měsíce srpna léta 1472. Král Wladislav povoluje, aby vodu do města vésti mohli, dán v Mýtě Vysokém den sv. Ondřeje, apoštola božího, léta 1473. List krále Wladislava na jarmark, datum v Praze 13. dne měsíce Sept., léta 1476., krále Wladislava smlouva o tok vody, dán na Horách Kutnách, den početí panny Marie, léta 1484. Majestát krále Wladislava na clo Chrudimské, dán na hradě Pražském ve středu den sv. Prysky, léta 1486., krále Wladislava výpověď mezi Chrudimskými a sladovníky uči- něná, dat. na Budyně v pátek před sv. Matoušem léta 1493.; list krále Wladislava, aby mlejnu při městě koupiti nedopustili, dat. na Budyně o vigilii sv. Šimoniše a Judy, apoštolův božích, léta 1511.2); list od nás na třetí jarmark dat. na hradě Pražském ve čtvrtek den božího těla, léta 1543., a těch listův svrchu dotčených jim jsme milostivě potvrdili 1) Listina tato se vůbec nezachovala. 2) Jedná se tu o majestát, kterýmž povoluje se ukoupení zboží Tuněchodského.
1547. 45 králův Českých, slavné paměti předkův našich i od nás jim nadané provinili a nám v moc i sami sebe na milosť i nemilosť podali. Ale prohlídajíce my na jejich ponížené, poddané, pokorné prosby i také přímluvy, kteréž jsou za ně od nejjasnějšího Ferdinanda arciknížete Rakouského, syna našeho nejmilostivějšího, a důstojných arcibiskupův Olomouckého i také Vratislavského a osvíceného Václava, knížete Těšín- ského, ouředníkův a rad našich království Českého, markhrabství Mo- ravského, knížectví Slezského a z obojího horního a dolního marghrab- ství Lužického, věrných našich milých učiněné z přirozené milostivé vůle naší jakožto král křesťanský vzhlédnouc na ustavičné prosby a jsouc hnuti milosrdenstvím tu milosť prymasovi, purgkmistru, konšelům a vší obci dotčeného města Chrudimě učiniti a nechtíc jich dokonce bez jistých výsad, svobod a privilegií zůstaviti, dole jmenovaná privilegia na nížeji psaný způsob jim zase dáti a navrátiti ráčili. Totiž císaře Karla list, kterak se jsou chovati mají, datum v Praze léta 1352. měsíce července 6. dne, majestát císaře Karla o nápady a poručenství, datum v Praze léta 1372, měsíce října třináctého dne. List krále Václava, také o nápad, datum 1372., třináctého dne měsíce listopadu, list císaře Zyk- munda na jarmark, datum léta 1436., pětadvacátého dne Septembri. Potvrzení císaře Zykmunda na tenž jarmark, datum v Praze 1436., tu středu před sv. Václavem, list královny Barbory, že nemají stavování a zapisování býti, datum léta 1446., ten pátek před narozením panny Marie, list krále Ladislava, obecní potvrzení všech privilegií, datum v Praze 8. dne měsíce listopadu léta 1454., majestát krále Jiřího, aby přes patnácte kop gr., podkomořímu a hofrychtéři s písařem od obno- vení rady nedávali, datum v Praze léta 1459., měsíce Octobri 28. dne. Krále Wladislava1) potvrzení všech privilegií i na to, aby víc piva okolo města nebylo vaříno, datum v Praze léta 1472., mensis Augusti 28. dne, list krále Wladislava na červený vosk, dán v Praze 28. dne měsíce srpna léta 1472. Král Wladislav povoluje, aby vodu do města vésti mohli, dán v Mýtě Vysokém den sv. Ondřeje, apoštola božího, léta 1473. List krále Wladislava na jarmark, datum v Praze 13. dne měsíce Sept., léta 1476., krále Wladislava smlouva o tok vody, dán na Horách Kutnách, den početí panny Marie, léta 1484. Majestát krále Wladislava na clo Chrudimské, dán na hradě Pražském ve středu den sv. Prysky, léta 1486., krále Wladislava výpověď mezi Chrudimskými a sladovníky uči- něná, dat. na Budyně v pátek před sv. Matoušem léta 1493.; list krále Wladislava, aby mlejnu při městě koupiti nedopustili, dat. na Budyně o vigilii sv. Šimoniše a Judy, apoštolův božích, léta 1511.2); list od nás na třetí jarmark dat. na hradě Pražském ve čtvrtek den božího těla, léta 1543., a těch listův svrchu dotčených jim jsme milostivě potvrdili 1) Listina tato se vůbec nezachovala. 2) Jedná se tu o majestát, kterýmž povoluje se ukoupení zboží Tuněchodského.
Strana 46
46 1547. a tímto listem naším mocí královskou v Čechách, jistým vědomím a s raddami věrných našich milých, jakožto král Český, pokudž jsou jich předešle až posavád v užívání byli, potvrzujem. Jestližeby pak přes to které listy, privilegia a svobody měli a před nás jich nechtí předložiti, ty moci žádné míti, aniž užíti jich nemají. Však sobě, dědicům našim a budoucím králům Českým při městě Chrudimi, komoře naší tuto moc- nosť obzvláštní pozůstavovati a zachovávati ráčíme, jakož jsme úřad rychtářský i, což k tomu náleží, nám dědicům a budoucím našim krá- lům Českým v městě Chrudimi pozůstaviti ráčili a, kdož tak bude z po- ručení našeho za rychtáře usazen, ten má rychtářský úřad podle přísahy od nás vydané jednoho každého času, nařízení spravedlivě, věrně, a pravé spravovati a jestli by jaké překážky od kohožkoli jemu se dály a on to na úřad konšelský vznesl, nemají jeho v ničemž opouštěti, nýbrž jemu pomocni býti a kteříž tak v úřadech konšelských budou nyní ani na časy budoucí bez rychtáře našeho, jim od nás v Chrudimi usazeného žádných rad obecních na rathouse ani jinde držeti a postraních obec- ních schůzí žádným vymyšleným způsobem nemívati ani obce bez po- volení našeho obsílati nemají, lečby rychtáři našemu o tom prve ozná- mili, že jest potřebí obci pohromadě býti a při tom vědouc, co se jed- nati má, byl a povolil, tehdy teprva to učiniti mají a jináč nic. A když prve appelací a odvolání z téhož města Chrudimě, do starého města Pražského šla a bývala, takové appelaci z města Chrudimě do starého města Pražského více jíti nemají. Než tomu chcem, aby takové appe- lací a odvolání města Chrudimě, když v království Českém býti ráčíme, před nás, dědice a potomky naše a bez přítomnosti naší před raddy naše takovým appelacím obzvláště zřízené a na hradě Pražském usazené se dali a nejinám činěny byly. A jakož jsme taky seznaje lidskou těžkosť z strany cechův, všelijakých řemesel v městě našem Chrudimi, takové cechy zrušiti a zdvihnouti ráčili, těch více v Chrudimi dopuštěno býti nemá, kromě toho pořádku, kterýž se při přijímání na řemeslo a při tovaryších každého řemesla zachovával, při tom se zůstavují. Než v pro- dajích všelijakých řemesel nemajíc sobě nic jistého, zač by koupeno neb prodáváno býti mělo, ukládati, tak aby chudí jako bohatí tím laciněji k potřebě své od řemeslníkův kupovati a drahoty pro dobré jednoho každého uvarováno býti mohlo. A pokudž bychom jednohokaždého času uznajíc potřebu při řemeslnících, hospodářích a hospody skrze osoby od nás vydané naříditi ráčili, takový řád budou povinni podnikati a podle toho poslušně se zachovati a úřad konšelský má povinen býti pilně dohlídati, aby se tomu dosti dálo. A podle toho nám, dědicům a budoucím našim králům Českým od úmrtí při městě Chrudimi pozůsta- vovati ráčíme. Jestliže by který obyvatel Chrudimský bez poručenství z světa sešel a v městě Chrudimi krevního a nepříbuzného přítele ne- měl, tehdy taková odúmrť a statek pozůstalý ne na jiného nežli na nás dědice a budoucí krále České připadnouti má. Tolikéž také vinny a
46 1547. a tímto listem naším mocí královskou v Čechách, jistým vědomím a s raddami věrných našich milých, jakožto král Český, pokudž jsou jich předešle až posavád v užívání byli, potvrzujem. Jestližeby pak přes to které listy, privilegia a svobody měli a před nás jich nechtí předložiti, ty moci žádné míti, aniž užíti jich nemají. Však sobě, dědicům našim a budoucím králům Českým při městě Chrudimi, komoře naší tuto moc- nosť obzvláštní pozůstavovati a zachovávati ráčíme, jakož jsme úřad rychtářský i, což k tomu náleží, nám dědicům a budoucím našim krá- lům Českým v městě Chrudimi pozůstaviti ráčili a, kdož tak bude z po- ručení našeho za rychtáře usazen, ten má rychtářský úřad podle přísahy od nás vydané jednoho každého času, nařízení spravedlivě, věrně, a pravé spravovati a jestli by jaké překážky od kohožkoli jemu se dály a on to na úřad konšelský vznesl, nemají jeho v ničemž opouštěti, nýbrž jemu pomocni býti a kteříž tak v úřadech konšelských budou nyní ani na časy budoucí bez rychtáře našeho, jim od nás v Chrudimi usazeného žádných rad obecních na rathouse ani jinde držeti a postraních obec- ních schůzí žádným vymyšleným způsobem nemívati ani obce bez po- volení našeho obsílati nemají, lečby rychtáři našemu o tom prve ozná- mili, že jest potřebí obci pohromadě býti a při tom vědouc, co se jed- nati má, byl a povolil, tehdy teprva to učiniti mají a jináč nic. A když prve appelací a odvolání z téhož města Chrudimě, do starého města Pražského šla a bývala, takové appelaci z města Chrudimě do starého města Pražského více jíti nemají. Než tomu chcem, aby takové appe- lací a odvolání města Chrudimě, když v království Českém býti ráčíme, před nás, dědice a potomky naše a bez přítomnosti naší před raddy naše takovým appelacím obzvláště zřízené a na hradě Pražském usazené se dali a nejinám činěny byly. A jakož jsme taky seznaje lidskou těžkosť z strany cechův, všelijakých řemesel v městě našem Chrudimi, takové cechy zrušiti a zdvihnouti ráčili, těch více v Chrudimi dopuštěno býti nemá, kromě toho pořádku, kterýž se při přijímání na řemeslo a při tovaryších každého řemesla zachovával, při tom se zůstavují. Než v pro- dajích všelijakých řemesel nemajíc sobě nic jistého, zač by koupeno neb prodáváno býti mělo, ukládati, tak aby chudí jako bohatí tím laciněji k potřebě své od řemeslníkův kupovati a drahoty pro dobré jednoho každého uvarováno býti mohlo. A pokudž bychom jednohokaždého času uznajíc potřebu při řemeslnících, hospodářích a hospody skrze osoby od nás vydané naříditi ráčili, takový řád budou povinni podnikati a podle toho poslušně se zachovati a úřad konšelský má povinen býti pilně dohlídati, aby se tomu dosti dálo. A podle toho nám, dědicům a budoucím našim králům Českým od úmrtí při městě Chrudimi pozůsta- vovati ráčíme. Jestliže by který obyvatel Chrudimský bez poručenství z světa sešel a v městě Chrudimi krevního a nepříbuzného přítele ne- měl, tehdy taková odúmrť a statek pozůstalý ne na jiného nežli na nás dědice a budoucí krále České připadnouti má. Tolikéž také vinny a
Strana 47
1547. 47 pokuty na obyvatelích v témž městě Chrudimi zejména mordy, pálení, loupeže, moc, násilí, cizoložstvo a faleš, nám i dědicům našim pozůsta- vujem. Než ráčímeli potom milostí naší královskou na obecné dobré a opravu města z toho co dáti, to při vůli naší, dědicův našich a budou- cích králích Českých, každého času bude. A k tomu přidávám spravo- vání cel a ungeltův našich i také, když bychom soli naše do království tohoto Českého voziti dali, budou povinni jednoho každého času podle vyměření a usazení našeho, dědicův našich a budoucích králův Českých se zachovati. Protož tak vedle toho všeho bez umenšení, jak se svrchu píše, prymas, purgkmistr, konšelé, starší obecní, přísežní i všecka obec města Chrudimě nám, dědicům a budoucím králům Českým sami za sebe, dědice a budoucí potomky své přísahali, připověděli a slíbili, při všem poslušně a povolně, ve vší poddanosti jakožto věrní poddaní naši k nám králi a pánu svému dědičnému se zachovati a nás dědicův našich a bu- doucích králův Českých jakožto komora naše se přidržeti a námi se bez všelijaké odpornosti spravovati. Tomu na svědomí pečeť naši krá- lovskou k listu tomuto našemu jsme přivěsiti rozkázali a rukou vlastní se podepsati ráčili. Dán na hradě našem Pražském v sobotu po sv. Ma- touši, apoštolu a evangelistu páně, 24. měsíce září léta od narození syna božího 1547. a království našich Římského 17. a jiných 21. m. Ferdinand— p. Originál se nezachoval, opis zdělaný v 17. století městským písařem jest v mnohém chybný. Čís. XLII. 1547. Král Ferdinand udílí na přímluvu arciknížete Ferdinanda občanům Chru- dimským milosť. My Ferdinand, z boží milosti Římský král, po všecky časy roz- množitel říše a Uherský, Český, Dalmatský a Charvatský etc. král, infant v Hyspanii, arcikníže Rakouské, markrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický markrabě etc., oznamujem tímto listem přede všemi, jakož jsme od opatrných, prymasa, purgmistra, konšelův, starších přísežných i vší obce města našeho Chrudimě, věrných našich milých, skrze skutečné proti nám jejich přečinění a veliké provinění i příčiny znamenitě dané, hněvem a nemilostí naší královskou hnuti a nakloněni jsouce, hodné trestání na ně, jiným na příklad, spravedlivě od nás do- puštěno a vloženo býti mělo. Však proto prohlédajíc na mnohé a časté přímluvy, kteréž jsou za ně od nejjasnějšího Ferdinanda, arciknížete Rakouského, syna našeho nejmilejšího a důstojných biskupův, Olomou-
1547. 47 pokuty na obyvatelích v témž městě Chrudimi zejména mordy, pálení, loupeže, moc, násilí, cizoložstvo a faleš, nám i dědicům našim pozůsta- vujem. Než ráčímeli potom milostí naší královskou na obecné dobré a opravu města z toho co dáti, to při vůli naší, dědicův našich a budou- cích králích Českých, každého času bude. A k tomu přidávám spravo- vání cel a ungeltův našich i také, když bychom soli naše do království tohoto Českého voziti dali, budou povinni jednoho každého času podle vyměření a usazení našeho, dědicův našich a budoucích králův Českých se zachovati. Protož tak vedle toho všeho bez umenšení, jak se svrchu píše, prymas, purgkmistr, konšelé, starší obecní, přísežní i všecka obec města Chrudimě nám, dědicům a budoucím králům Českým sami za sebe, dědice a budoucí potomky své přísahali, připověděli a slíbili, při všem poslušně a povolně, ve vší poddanosti jakožto věrní poddaní naši k nám králi a pánu svému dědičnému se zachovati a nás dědicův našich a bu- doucích králův Českých jakožto komora naše se přidržeti a námi se bez všelijaké odpornosti spravovati. Tomu na svědomí pečeť naši krá- lovskou k listu tomuto našemu jsme přivěsiti rozkázali a rukou vlastní se podepsati ráčili. Dán na hradě našem Pražském v sobotu po sv. Ma- touši, apoštolu a evangelistu páně, 24. měsíce září léta od narození syna božího 1547. a království našich Římského 17. a jiných 21. m. Ferdinand— p. Originál se nezachoval, opis zdělaný v 17. století městským písařem jest v mnohém chybný. Čís. XLII. 1547. Král Ferdinand udílí na přímluvu arciknížete Ferdinanda občanům Chru- dimským milosť. My Ferdinand, z boží milosti Římský král, po všecky časy roz- množitel říše a Uherský, Český, Dalmatský a Charvatský etc. král, infant v Hyspanii, arcikníže Rakouské, markrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický markrabě etc., oznamujem tímto listem přede všemi, jakož jsme od opatrných, prymasa, purgmistra, konšelův, starších přísežných i vší obce města našeho Chrudimě, věrných našich milých, skrze skutečné proti nám jejich přečinění a veliké provinění i příčiny znamenitě dané, hněvem a nemilostí naší královskou hnuti a nakloněni jsouce, hodné trestání na ně, jiným na příklad, spravedlivě od nás do- puštěno a vloženo býti mělo. Však proto prohlédajíc na mnohé a časté přímluvy, kteréž jsou za ně od nejjasnějšího Ferdinanda, arciknížete Rakouského, syna našeho nejmilejšího a důstojných biskupův, Olomou-
Strana 48
48 1547. ckého a Vratislavského a osvíceného Václava, knížete Těšínského, úřed- níkův a rad našich z království Českého, markrabství Moravského, kní- žectví Slezského a z dolního i horního markrabství Lužického, věrných našich milých činěny i také na jejich pokorné, poddané a ponížené vší obce města našeho Chrudimě prosby a rozvažujíc, že jsou se mnozí (jakž jsou nás spravili) v takové provinění i zcestnosti z nedorozumění proti nám králi, pánu svému dědičnému, a někteří z přihrození a přinucení navésti dali. I poněvadž jsme některé z původňův trestati dáti ráčili, majíc již nad dotčeným městem Chrudimě, tak od starodávna císaři a králi Českými slavné paměti předky našimi ke cti a dobrému všemu království Českému vyzdviženými a s zvláštními milostmi obdařenými nemalou jako král křesťanský lítosť, z zvláštního milosrdenství tuto dole- psanou milosť svrchudotčeným Chrudimským a vší obci města našeho Chrudimě nynějším i budoucím potomkům jejich činiti a jim všecka provinění, čehož jsou se proti nám jakž kolivěk až posavád dopustili, promíjeti, odpouštěti, v ochranu a obranu jakožto komoru naši za své bráti, vší poctivosti náležitě podle svobod jim od nás daných řádu práva příti, králem a pánem jich milostivým býti a to mocí naší královskou, s raddou věrných našich milých jakožto král Český uznávati ráčíme. Aby dotčeným Chrudimským takové jejich proti nám provinění a pře- činění na jich dobrých pověstech a poctivostech k žádné škodě a ujmě, nyní i na časy budoucí nebylo a tím od žádného člověka naříkání, ob- viněni a honěni býti nemají. Protož všem i jednomu každému, úřední- kům, raddám našim i jiným stavům a obyvatelům, kteréhožkoli důsto- jenství, povýšení, řádu neb povahy jsou a zvláště obyvatelům království Českého i jiných království a zemí našich, poddaným našim, věrným milým poroučíme přísně přikazujíc, abyste svrchupsané prymasa, purg- mistra a starší obecní i všecku obec města našeho Chrudimě, věrné naše milé, při dotčené milosti naší, kterouž jsme jim nadepsanou učiniti rá- čili, měli, drželi a bez přerušení zachovali, pod uvarováním hněvu a nemilosti naší královské, i skutečného trestání našeho. Tomu na svědomí pečeť naši královskou k listu tomuto přivěsiti jsme rozkázali. Dán na hradě našem Pražském v pondělí po svatém Matouši, apo- štolu a evangelistu páně, léta od narození syna božího tisícého pěti- stého čtyrycátého sedmého a království našich Římského sedmnáctého a jiných jedenmecitmého. Ferdinand m. p. G. Ziabka m. p. Henricus burgravius Misnensis supremus rg. Boh. cancell. Originál jest listina pergaménová, bez pečeti.
48 1547. ckého a Vratislavského a osvíceného Václava, knížete Těšínského, úřed- níkův a rad našich z království Českého, markrabství Moravského, kní- žectví Slezského a z dolního i horního markrabství Lužického, věrných našich milých činěny i také na jejich pokorné, poddané a ponížené vší obce města našeho Chrudimě prosby a rozvažujíc, že jsou se mnozí (jakž jsou nás spravili) v takové provinění i zcestnosti z nedorozumění proti nám králi, pánu svému dědičnému, a někteří z přihrození a přinucení navésti dali. I poněvadž jsme některé z původňův trestati dáti ráčili, majíc již nad dotčeným městem Chrudimě, tak od starodávna císaři a králi Českými slavné paměti předky našimi ke cti a dobrému všemu království Českému vyzdviženými a s zvláštními milostmi obdařenými nemalou jako král křesťanský lítosť, z zvláštního milosrdenství tuto dole- psanou milosť svrchudotčeným Chrudimským a vší obci města našeho Chrudimě nynějším i budoucím potomkům jejich činiti a jim všecka provinění, čehož jsou se proti nám jakž kolivěk až posavád dopustili, promíjeti, odpouštěti, v ochranu a obranu jakožto komoru naši za své bráti, vší poctivosti náležitě podle svobod jim od nás daných řádu práva příti, králem a pánem jich milostivým býti a to mocí naší královskou, s raddou věrných našich milých jakožto král Český uznávati ráčíme. Aby dotčeným Chrudimským takové jejich proti nám provinění a pře- činění na jich dobrých pověstech a poctivostech k žádné škodě a ujmě, nyní i na časy budoucí nebylo a tím od žádného člověka naříkání, ob- viněni a honěni býti nemají. Protož všem i jednomu každému, úřední- kům, raddám našim i jiným stavům a obyvatelům, kteréhožkoli důsto- jenství, povýšení, řádu neb povahy jsou a zvláště obyvatelům království Českého i jiných království a zemí našich, poddaným našim, věrným milým poroučíme přísně přikazujíc, abyste svrchupsané prymasa, purg- mistra a starší obecní i všecku obec města našeho Chrudimě, věrné naše milé, při dotčené milosti naší, kterouž jsme jim nadepsanou učiniti rá- čili, měli, drželi a bez přerušení zachovali, pod uvarováním hněvu a nemilosti naší královské, i skutečného trestání našeho. Tomu na svědomí pečeť naši královskou k listu tomuto přivěsiti jsme rozkázali. Dán na hradě našem Pražském v pondělí po svatém Matouši, apo- štolu a evangelistu páně, léta od narození syna božího tisícého pěti- stého čtyrycátého sedmého a království našich Římského sedmnáctého a jiných jedenmecitmého. Ferdinand m. p. G. Ziabka m. p. Henricus burgravius Misnensis supremus rg. Boh. cancell. Originál jest listina pergaménová, bez pečeti.
Strana 49
1562. 49 Čís XLIII. 1562. Císař Ferdinand věnuje na vydržování kněžstva a žákovstva v Chrudimi, též na chudé a opravu zdí městských z důchodů panství Chlumeckého pade- sát kop grošů ročně. My Ferdinand, z boží milosti volený Římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský král, infant v Hispanii, arcikníže Rakouské, markrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický markrabě, oznamujem tímto listem všem, že vzhlédše na poníženou prosbu opatrných purgmistra a konšelů i vší obce města našeho Chrudimě, věrných našich milých, a jejich velikou nemožnosť a soužení, tak že nemají, zač kněžstva, žákovstva a chudých lidí v špitálích chovati a též zdí městských opravovati dáti, jim jsme ze zvláštní milosti naší císařské tuto milosť učiniti ráčili a tímto listem naším činíme, tak že jim do vůle naší a dalšího jejich opatření z dů- chodův panství našeho Chlumeckého od svatého Jiří nyní zminulého počítajíc ročně padesáte kop grošův českých ku pomoci vydáváno býti má, rozdílně polovici totiž dvacet pět kop grošův českých nyní a druhou polovici při svatém Havle příštím a tak každého roku až do dalšího změnění neb našeho o tom jinačího poručení. Protož přikazujem nyněj- ším i budoucím hejtmanům a písařům důchodním na Chlumci, kdyžby k vám dotčení Chrudimští s tímto listem naším poslali, abyste jim těch pětmecytma kop grošův českých proti jich kvitanci vydali a na svatého Havla příštího tolikéž a tak potom při každém svatém Jiří a svatém Havle po dvacetipěti kopách groších českých proti jich kvitanci do vůle naší a dalšího poručení abyste vydávali bez zadržování vědouc, že na tom jistou vůli naši císařskou naplníte. K tomu na svědomí pečeť naši císařskou menší rozkázali jsme k listu tomuto přitisknouti. Dán na hradě našem Pražském ve čtvrtek ochtáb božího těla, léta šedesátého druhého a království našich Římského třicátého druhého a jiných třicátého šestého. m. Ferdinand — p. Wolf z Wrzesovicz m. p. m. Hanuš z Renšperku p. m. Kašpar z Gránova p. Originál jest listina papírová s pečetí zachovalou. K Lábler: Listář kr. ven. m. Chrudimi. 6
1562. 49 Čís XLIII. 1562. Císař Ferdinand věnuje na vydržování kněžstva a žákovstva v Chrudimi, též na chudé a opravu zdí městských z důchodů panství Chlumeckého pade- sát kop grošů ročně. My Ferdinand, z boží milosti volený Římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský král, infant v Hispanii, arcikníže Rakouské, markrabě Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický markrabě, oznamujem tímto listem všem, že vzhlédše na poníženou prosbu opatrných purgmistra a konšelů i vší obce města našeho Chrudimě, věrných našich milých, a jejich velikou nemožnosť a soužení, tak že nemají, zač kněžstva, žákovstva a chudých lidí v špitálích chovati a též zdí městských opravovati dáti, jim jsme ze zvláštní milosti naší císařské tuto milosť učiniti ráčili a tímto listem naším činíme, tak že jim do vůle naší a dalšího jejich opatření z dů- chodův panství našeho Chlumeckého od svatého Jiří nyní zminulého počítajíc ročně padesáte kop grošův českých ku pomoci vydáváno býti má, rozdílně polovici totiž dvacet pět kop grošův českých nyní a druhou polovici při svatém Havle příštím a tak každého roku až do dalšího změnění neb našeho o tom jinačího poručení. Protož přikazujem nyněj- ším i budoucím hejtmanům a písařům důchodním na Chlumci, kdyžby k vám dotčení Chrudimští s tímto listem naším poslali, abyste jim těch pětmecytma kop grošův českých proti jich kvitanci vydali a na svatého Havla příštího tolikéž a tak potom při každém svatém Jiří a svatém Havle po dvacetipěti kopách groších českých proti jich kvitanci do vůle naší a dalšího poručení abyste vydávali bez zadržování vědouc, že na tom jistou vůli naši císařskou naplníte. K tomu na svědomí pečeť naši císařskou menší rozkázali jsme k listu tomuto přitisknouti. Dán na hradě našem Pražském ve čtvrtek ochtáb božího těla, léta šedesátého druhého a království našich Římského třicátého druhého a jiných třicátého šestého. m. Ferdinand — p. Wolf z Wrzesovicz m. p. m. Hanuš z Renšperku p. m. Kašpar z Gránova p. Originál jest listina papírová s pečetí zachovalou. K Lábler: Listář kr. ven. m. Chrudimi. 6
Strana 50
50 1565. Čís. XLIV. 1565. Císař Maxmilián potvrzuje Chrudimským podporu jim císařem Ferdinandem z panství Chlumeckého povolenou. My Maximilian druhý, z boží milosti volený Římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský etc. král, arcikníže Rakouské, margkrabě Moravský, Lucemburské, Slezské kníže a Lužický margkrabě etc., oznamujem tímto listem všem, jakož jest někdy nejjasnější kníže pán Ferdinand, Římský císař, Uherský a Český král etc., pán a otec náš nejmilejší, slavné a svaté paměti, na poníženou prosbu opatrných purgmistra a konšelů i vší obce města Chrudimě, věrných našich milých, prohlídajíc k jich veliké nemožnosti, tak že nemají, zač kněžstva, žákovstva a chudých lidí v špitálích cho- vati a zdí městských zač opravovati dáti, jim milosť učiniti ráčil, tak že jim do vůle a dalšího opatření z důchodův panství našeho Chlume- ckého v království Českém ročně padesáte kop grošův českých, rozdílně polovici totiž dvacet pět kop grošův českých při svatým Jiří a druhou polovici při svatým Havle, vydáváno býti mělo, jakž list od Jeho mi- losti císařské jim na to vydaný v sobě šířeji obsahuje a zavírá. I jsouce od dotyčných Chrudimských, abychom k takovému vydávání znova po- voliti ráčili, s ponížeností prošeni, a majíc k sobě od nejjasnějšího kní- žete pána Ferdinanda, arciknížete Rakouského, knížete Burgundského a hraběte v Tyrolu etc., bratra našeho nejmilejšího, jeho lásky za ně přímluvu učiněnou, k tomu jsme však do vůle naší milostivě svoliti rá- čili a tímto listem svolujem, přikazujíc nynějšímu i budoucímu hejtmanu a písařům důchodním na Chlumci, kdyžby k vám svrchupsaní Chru- dimští s tímto listem naším poslali, abyste jim při každém času svatého Jiří i také svatého Havla těch pět a dvacet kop grošův českých proti jich kvitanci do vůle naší a dalšího poručení bez zadržování vydávali, neb vám to vydávání každého času při počtu za řádně sečtěno a polo- ženo býti má. A na tom jistou vůli naši císařskou naplníte. Tomu na svědomí pečeť naši císařskou menší rozkázali jsme k listu tomuto při- tisknouti. Dán v městě našem Vídni v úterý den svaté panny Doroty, léta od narození syna božího tisícého, pětistého, šedesátého pátého a krá- lovství našich Římského třetího, Uherského druhého a Českého šestnáctého. Maximilian 11. p. Wolff z Wřzesovicz Joch. v. Schwambergk m. — p. Kašpar z Gránova m. p. m. p. Originál jest listina papírová s pečetí zachovanou.
50 1565. Čís. XLIV. 1565. Císař Maxmilián potvrzuje Chrudimským podporu jim císařem Ferdinandem z panství Chlumeckého povolenou. My Maximilian druhý, z boží milosti volený Římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský etc. král, arcikníže Rakouské, margkrabě Moravský, Lucemburské, Slezské kníže a Lužický margkrabě etc., oznamujem tímto listem všem, jakož jest někdy nejjasnější kníže pán Ferdinand, Římský císař, Uherský a Český král etc., pán a otec náš nejmilejší, slavné a svaté paměti, na poníženou prosbu opatrných purgmistra a konšelů i vší obce města Chrudimě, věrných našich milých, prohlídajíc k jich veliké nemožnosti, tak že nemají, zač kněžstva, žákovstva a chudých lidí v špitálích cho- vati a zdí městských zač opravovati dáti, jim milosť učiniti ráčil, tak že jim do vůle a dalšího opatření z důchodův panství našeho Chlume- ckého v království Českém ročně padesáte kop grošův českých, rozdílně polovici totiž dvacet pět kop grošův českých při svatým Jiří a druhou polovici při svatým Havle, vydáváno býti mělo, jakž list od Jeho mi- losti císařské jim na to vydaný v sobě šířeji obsahuje a zavírá. I jsouce od dotyčných Chrudimských, abychom k takovému vydávání znova po- voliti ráčili, s ponížeností prošeni, a majíc k sobě od nejjasnějšího kní- žete pána Ferdinanda, arciknížete Rakouského, knížete Burgundského a hraběte v Tyrolu etc., bratra našeho nejmilejšího, jeho lásky za ně přímluvu učiněnou, k tomu jsme však do vůle naší milostivě svoliti rá- čili a tímto listem svolujem, přikazujíc nynějšímu i budoucímu hejtmanu a písařům důchodním na Chlumci, kdyžby k vám svrchupsaní Chru- dimští s tímto listem naším poslali, abyste jim při každém času svatého Jiří i také svatého Havla těch pět a dvacet kop grošův českých proti jich kvitanci do vůle naší a dalšího poručení bez zadržování vydávali, neb vám to vydávání každého času při počtu za řádně sečtěno a polo- ženo býti má. A na tom jistou vůli naši císařskou naplníte. Tomu na svědomí pečeť naši císařskou menší rozkázali jsme k listu tomuto při- tisknouti. Dán v městě našem Vídni v úterý den svaté panny Doroty, léta od narození syna božího tisícého, pětistého, šedesátého pátého a krá- lovství našich Římského třetího, Uherského druhého a Českého šestnáctého. Maximilian 11. p. Wolff z Wřzesovicz Joch. v. Schwambergk m. — p. Kašpar z Gránova m. p. m. p. Originál jest listina papírová s pečetí zachovanou.
Strana 51
1577. 51 Čís. XLV. 1577. Císař Rudolf potvrzuje týž příspěvek z panství Chlumeckého obci Chrudimské poskytovaný na dále. My Rudolf druhý, z boží milosti volený Římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charwatský král, arcikníže Rakouské, markhrabě Moravské, Lucemburské a Slezské kníže, Lužické markhrabě etc., oznamujem tímto listem všem, jakož jsou slavných pamětí císař Ferdinand a císař Maximilian, toho jména druhý, pan děd a pan otec náš nejmilejší, na poníženou prosbu opatrných purgmistra a kon- šelův i vší obce města Chrudimě, věrných našich milých, prohlédajíce k jich veliké nemožnosti, tak že nemají, zač kněžstva, žákovstva a chu- dých lidí v špitálích chovati a zdí městských opravovati dáti, jim milosť učiniti ráčili, tak že jim do vůle a dalšího opatření z důchodův panství našeho Chlumeckého v království Českém ročně padesáte kop grošův českých, rozdílně polovici totiž dvaceti pěti kop grošův českých při svatém Jiří a druhou polovici při svatém Havle, vydáváno býti mělo a se vydávalo, jakž listové od jich milosti jim vydaní v sobě šířeji ob- sahují a zavírají. I jsouce od dotčených Chrudimských, abychom k ta- kovému vydávání znovu a na další léta povoliti ráčili, s ponížeností prošeni, a prohlédajíce na jich nemožnosti a že takové vydávání na skutky milosrdné jako na vychování kněží, žákův a chudých lidí v špi- tále obráceno býti má a ne jinam, k tomu jsme však do vůle naší to- liko milostivě povoliti ráčili a tímto listem povolujem, přikazujíc ny- nějšímu i budoucímu hejtmanu a písaři důchodnímu na Chlumci, kdyžby k vám svrchupsaní Chrudimští s tímto listem naším poslali, abyste jim při každém svatém Jiří i také svatém Havle těch pět a dvaceti kop grošův českých proti jich kvitanci do vůle naší a dalšího poručení bez zadržování vydávali, neb vám takové vydání každého času při počtu za řádně sečtěno a položeno býti má. A na tom jistou vůli naši císař- skou naplníte. Však naproti tomu oni Chrudimští povinni budou z výš oznámené sumy, která se jim tak z důchodův nadepsaného panství na- šeho Chlumeckého vydává, každého roku pořádný počet v puchalterii komory naší české učiniti, tak aby se vyrozuměti mohlo, že takové pe- níze ne jinám než na vychování kněžstva, žákovstva a chudých lidí v špitále, se obracují. Tomu na svědomí pečeť naši císařskou menší rozkázali jsme k listu tomuto přitisknouti. Dán na hradě našem Praž- ském v pondělí po svatém Matěji, apoštolu páně, léta od narození syna 6 *
1577. 51 Čís. XLV. 1577. Císař Rudolf potvrzuje týž příspěvek z panství Chlumeckého obci Chrudimské poskytovaný na dále. My Rudolf druhý, z boží milosti volený Římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charwatský král, arcikníže Rakouské, markhrabě Moravské, Lucemburské a Slezské kníže, Lužické markhrabě etc., oznamujem tímto listem všem, jakož jsou slavných pamětí císař Ferdinand a císař Maximilian, toho jména druhý, pan děd a pan otec náš nejmilejší, na poníženou prosbu opatrných purgmistra a kon- šelův i vší obce města Chrudimě, věrných našich milých, prohlédajíce k jich veliké nemožnosti, tak že nemají, zač kněžstva, žákovstva a chu- dých lidí v špitálích chovati a zdí městských opravovati dáti, jim milosť učiniti ráčili, tak že jim do vůle a dalšího opatření z důchodův panství našeho Chlumeckého v království Českém ročně padesáte kop grošův českých, rozdílně polovici totiž dvaceti pěti kop grošův českých při svatém Jiří a druhou polovici při svatém Havle, vydáváno býti mělo a se vydávalo, jakž listové od jich milosti jim vydaní v sobě šířeji ob- sahují a zavírají. I jsouce od dotčených Chrudimských, abychom k ta- kovému vydávání znovu a na další léta povoliti ráčili, s ponížeností prošeni, a prohlédajíce na jich nemožnosti a že takové vydávání na skutky milosrdné jako na vychování kněží, žákův a chudých lidí v špi- tále obráceno býti má a ne jinam, k tomu jsme však do vůle naší to- liko milostivě povoliti ráčili a tímto listem povolujem, přikazujíc ny- nějšímu i budoucímu hejtmanu a písaři důchodnímu na Chlumci, kdyžby k vám svrchupsaní Chrudimští s tímto listem naším poslali, abyste jim při každém svatém Jiří i také svatém Havle těch pět a dvaceti kop grošův českých proti jich kvitanci do vůle naší a dalšího poručení bez zadržování vydávali, neb vám takové vydání každého času při počtu za řádně sečtěno a položeno býti má. A na tom jistou vůli naši císař- skou naplníte. Však naproti tomu oni Chrudimští povinni budou z výš oznámené sumy, která se jim tak z důchodův nadepsaného panství na- šeho Chlumeckého vydává, každého roku pořádný počet v puchalterii komory naší české učiniti, tak aby se vyrozuměti mohlo, že takové pe- níze ne jinám než na vychování kněžstva, žákovstva a chudých lidí v špitále, se obracují. Tomu na svědomí pečeť naši císařskou menší rozkázali jsme k listu tomuto přitisknouti. Dán na hradě našem Praž- ském v pondělí po svatém Matěji, apoštolu páně, léta od narození syna 6 *
Strana 52
52 1584. božího tisícého pětistého sedmdesátého sedmého a království našich Římského druhého, Uherského pátého a Českého též druhého. Ad mandatum Du electi imperatoris proprium Rudolf m. p. Joachym z Kolovrat m. p. Jan starší Robmhap ze Suché In. P. Banno m. p. Originál jest listina papírová s pečetí zachovanou. Čís. XLVI. 1584. Císař Rudolf II. potvrzuje Chrudimským privilegie, jim od dřívějších pa- novníků darované. My Rudolf etc., oznamujem tímto listem všem, že jsme od opatr- ných purkmistra a konšelův i na místě vší obce města našeho Chrudimě, věrných našich milých, poníženě prošeni, abychom jim všech privilegií, majestátů, milostí, obdarování, vejhod a chvalitebných dobrých zvyklostí a práv, kteréž sobě od předkův našich slavné paměti císařův Římských a králův Českých nadané a od JMti císaře Maximiliána druhého, pana otce našeho nejmilejšího, též slavné paměti potvrzené mají, též milostivě schváliti, obnoviti a potvrditi ráčili. K jichžto pokorné prosbě naklo- něni jsouce a vidouce ty listy, majestáty, obdarování a potvrzení celé a neporušené býti s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, s radou našich milých mocí královskou v Čechách těch všech svobod a obda- rování jsme schváliti, obnoviti a potvrditi ráčili a tímto listem ve všech jejich znění, položení, v punktích a artykulích, jako by v tento list náš slovo od slova vepsány byly, mocně obnovujem, schvalujem a potvrzu- jem, chtíce tomu konečně, aby při tom od každého člověka jmíni, držáni a neporušitedlně zachováni byli bez naší, budoucích našich králův Če- ských a jiných všech lidí všelijaké překážky a odpornosti. Protož při- kazujem všem obyvatelům a poddaným našim ze všech stavů království našeho Českého nynějším i budoucím, věrným našim milým, abyste svrchupsané purkmistra, konšelé a obyvatelé i všecku obec města Chru- dimě nynější i budoucí, věrné naše milé, při tomto milostivém obnovení, schválení a potvrzení našem jměli, drželi a neporušitedlně nyní i v bu- doucích věčných časech zachovali, žádných jim v tom překážek nečiníce etc pod uvarováním hněvu a nemilosti naší císařské, dědicův našich a budoucích králův Českých. Tomu na svědomí etc. Dán na hradě na- šem Pražském v středu po slavném hodu seslání ducha svatého léta božího 1584.
52 1584. božího tisícého pětistého sedmdesátého sedmého a království našich Římského druhého, Uherského pátého a Českého též druhého. Ad mandatum Du electi imperatoris proprium Rudolf m. p. Joachym z Kolovrat m. p. Jan starší Robmhap ze Suché In. P. Banno m. p. Originál jest listina papírová s pečetí zachovanou. Čís. XLVI. 1584. Císař Rudolf II. potvrzuje Chrudimským privilegie, jim od dřívějších pa- novníků darované. My Rudolf etc., oznamujem tímto listem všem, že jsme od opatr- ných purkmistra a konšelův i na místě vší obce města našeho Chrudimě, věrných našich milých, poníženě prošeni, abychom jim všech privilegií, majestátů, milostí, obdarování, vejhod a chvalitebných dobrých zvyklostí a práv, kteréž sobě od předkův našich slavné paměti císařův Římských a králův Českých nadané a od JMti císaře Maximiliána druhého, pana otce našeho nejmilejšího, též slavné paměti potvrzené mají, též milostivě schváliti, obnoviti a potvrditi ráčili. K jichžto pokorné prosbě naklo- něni jsouce a vidouce ty listy, majestáty, obdarování a potvrzení celé a neporušené býti s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, s radou našich milých mocí královskou v Čechách těch všech svobod a obda- rování jsme schváliti, obnoviti a potvrditi ráčili a tímto listem ve všech jejich znění, položení, v punktích a artykulích, jako by v tento list náš slovo od slova vepsány byly, mocně obnovujem, schvalujem a potvrzu- jem, chtíce tomu konečně, aby při tom od každého člověka jmíni, držáni a neporušitedlně zachováni byli bez naší, budoucích našich králův Če- ských a jiných všech lidí všelijaké překážky a odpornosti. Protož při- kazujem všem obyvatelům a poddaným našim ze všech stavů království našeho Českého nynějším i budoucím, věrným našim milým, abyste svrchupsané purkmistra, konšelé a obyvatelé i všecku obec města Chru- dimě nynější i budoucí, věrné naše milé, při tomto milostivém obnovení, schválení a potvrzení našem jměli, drželi a neporušitedlně nyní i v bu- doucích věčných časech zachovali, žádných jim v tom překážek nečiníce etc pod uvarováním hněvu a nemilosti naší císařské, dědicův našich a budoucích králův Českých. Tomu na svědomí etc. Dán na hradě na- šem Pražském v středu po slavném hodu seslání ducha svatého léta božího 1584.
Strana 53
1615. 53 Originál této listiny s velkou, krásně zachovanou pečetí císařskou, nalezl ještě vrch. rada Rybička za svého pobytu v Chrudimi v archivu městském, odtud dostala se listina ta do c. k. šlechtického archivu ve Vídni, kde se posud nalézá. Kopie jest majetkem pana univ. prof. Dra. Čelakovského a byl pro archiv města Chru- dimi pořízen laskavostí pana prof. Jos. Smolíka, kustoda českého musea, opis listiny této. Čís. XLVII. 1615. Císař Matráš přijímá další odvádění posudného, ne z povinnosti, ale z dobré vůle od občanů Chrudimských, a potvrzuje jich privilegie. My Matyáš, z boží milosti volený Římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charwatský etc. král, arci- kníže Rakouské, margkrabě Moravské, Lucemburské, Slezské kníže a Lužické margkrabě, oznamujem tímto listem všem, . . . . . jakož jsou nám opatrní purgkmistr a konšelé i na místě vší obce města našeho Chrudimě, věrní naši milí, na milostivou žádosť naši a s nimi o to skrze obzvláště od nás k tomu nařízené komisaře jednání, po vyjití termínu zminulého, svatých Filipa a Jakuba, apoštolych páně, léta tohoto, při kterémžto času posudné od stavův království našeho Českého, léta zmi- nulého šestnáctistého desátého svolené jest, přestalo takové posudní ne z povinnosti, ale z své dobré a svobodné vůle, od pondělího po neděli Jubilate, ještě dále do dvouch měsícův pořád zběhlých, poddaně dávati se svolili, což od nich Chrudimských, že jsou se nám tak poddaně a volně ukázali, milostivě a vděčně přijímati a naproti tomu tímto reversem naším sami za sebe, dědice naše a budoucí krále České připovídati rá- číme. An jim takové jich dobrovolné a nám k milostivé žádosti naší a obzvláštnímu zalíbení učiněné svolení netoliko našich privilegiích, ob- darováních, svobodách, starých zvyklostech k žádnému ublížení a pro- tržení ani škodě není a býti nemůže nyní i na časy budoucí a věčné, anobrž že jim Chrudimským to zase v budoucích případnostech a po- třebách, jich milostí naší císařskou a královskou vzpomínati a nahražo- vati chtíti ráčíme. Tomu na svědomí pečeť naši císařskou menší k tomuto listu přitisknouti jsme rozkázali. Jenž jest dán na hradě našem Praž- ském, v pátek po svatém Janu křtiteli božím, dvacátého šestého dne měsíce června, léta šestnáctistého patnáctého a království našich Řím- ského čtvrtého, Uherského sedmého a Českého pátého. Ad mandat. Sac. Caes. Regiae Maj. proprium m. p. m. Mathias m. p. Vilém Slawata m. p. Jaroslav z Martinicz Původní listina jest papírová s pečetí zachovanou. J. Peldřimovský p.
1615. 53 Originál této listiny s velkou, krásně zachovanou pečetí císařskou, nalezl ještě vrch. rada Rybička za svého pobytu v Chrudimi v archivu městském, odtud dostala se listina ta do c. k. šlechtického archivu ve Vídni, kde se posud nalézá. Kopie jest majetkem pana univ. prof. Dra. Čelakovského a byl pro archiv města Chru- dimi pořízen laskavostí pana prof. Jos. Smolíka, kustoda českého musea, opis listiny této. Čís. XLVII. 1615. Císař Matráš přijímá další odvádění posudného, ne z povinnosti, ale z dobré vůle od občanů Chrudimských, a potvrzuje jich privilegie. My Matyáš, z boží milosti volený Římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charwatský etc. král, arci- kníže Rakouské, margkrabě Moravské, Lucemburské, Slezské kníže a Lužické margkrabě, oznamujem tímto listem všem, . . . . . jakož jsou nám opatrní purgkmistr a konšelé i na místě vší obce města našeho Chrudimě, věrní naši milí, na milostivou žádosť naši a s nimi o to skrze obzvláště od nás k tomu nařízené komisaře jednání, po vyjití termínu zminulého, svatých Filipa a Jakuba, apoštolych páně, léta tohoto, při kterémžto času posudné od stavův království našeho Českého, léta zmi- nulého šestnáctistého desátého svolené jest, přestalo takové posudní ne z povinnosti, ale z své dobré a svobodné vůle, od pondělího po neděli Jubilate, ještě dále do dvouch měsícův pořád zběhlých, poddaně dávati se svolili, což od nich Chrudimských, že jsou se nám tak poddaně a volně ukázali, milostivě a vděčně přijímati a naproti tomu tímto reversem naším sami za sebe, dědice naše a budoucí krále České připovídati rá- číme. An jim takové jich dobrovolné a nám k milostivé žádosti naší a obzvláštnímu zalíbení učiněné svolení netoliko našich privilegiích, ob- darováních, svobodách, starých zvyklostech k žádnému ublížení a pro- tržení ani škodě není a býti nemůže nyní i na časy budoucí a věčné, anobrž že jim Chrudimským to zase v budoucích případnostech a po- třebách, jich milostí naší císařskou a královskou vzpomínati a nahražo- vati chtíti ráčíme. Tomu na svědomí pečeť naši císařskou menší k tomuto listu přitisknouti jsme rozkázali. Jenž jest dán na hradě našem Praž- ském, v pátek po svatém Janu křtiteli božím, dvacátého šestého dne měsíce června, léta šestnáctistého patnáctého a království našich Řím- ského čtvrtého, Uherského sedmého a Českého pátého. Ad mandat. Sac. Caes. Regiae Maj. proprium m. p. m. Mathias m. p. Vilém Slawata m. p. Jaroslav z Martinicz Původní listina jest papírová s pečetí zachovanou. J. Peldřimovský p.
Strana 54
54 1637. Čís. XLVIII. 1637. Císař Ferdinand třetí povoluje Chrudimským čtvrtý jarmark a pátý dobytčí trh. My Ferdinand třetí, z boží milosti volený Římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše, Uherský, Český, Dalmatský a Slovanský etc. král, arcikníže Rakouské, margkrabě Moravské, Lucemburské a Slezské kníže a Lužické margkrabě, oznamujem tímto listem všem, jakož jsme od opa- trných purgkmistra, konšelův i celé obce města našeho Chrudimě, v dě- dičném království našem Českém ležícího, věrných milých, ve vší poní- ženosti prošeni, abychom jim z milosti naší císařské a královské k těm předešle majícím a každoročně užívajícím třem jarmarkům a čtyrem trhům dobytčím ještě jeden jarmark, kterýž by se ve středu po památce nale- zení svatého kříže a za druhé trh dobytčí na den svatého Prokopa každo- ročně držeti mohl, přidati a znovu vysaditi ráčili. K jejichžto snažné prosbě milostivě nakloněni jsouce, zvláště pak majíce o tom dobrou vědomosť, kterak dotčené město s obyvateli v těchto nepokojných a bouř- livých létech k nemalé ruině a zkáze přivedeno jest, i aby zase nějak k svému vzrostu a povstání přijíti mohlo. Tak činíme s dobrým roz- myslem naším, jistým vědomím, s raddou věrných našich milých a mocí královskou v Čechách, jižpsanému městu a purgkmistru, konšelům i celé obci takový jeden jarmark a trh dobytčí s obyčejným frejunkem milo- stivě přidávati a tímto listem naším v nově vysazovati ráčíme, chtíce tomu konečně, aby napřed dotknutí Chrudimští týž každoroční jarmark a trh dobytčí, jim teď od nás v nově přidaný, tak a na ten čas, jakž se z předu nadpisuje, vedle těch majících jarmarkův a trhův téhodních se všemi právy, milostmi a obdarováním tak, jakž toho jiná města a městečka naše v témž království Českém při svých trzích a jarmarcích buď z práva neb chvalitebného obyčeje požívají, úplně a docela bez překážky jednoho každého člověka držeti a oučastná býti mohli. Protož přikazujem všem obyvatelům a poddaným našim ze všech čtyr stavův dědičného království našeho Českého, jakého by ti koliv řádu, stavu, povahy, důstojenství neb vyvýšenosti byli, nynějším i budoucím, věrným našim milým, abyste často psaným purgkmistru a konšelům i celé obci nadepsaného města Chrudimě nyní i napotom v držení a užívání téhož jarmarku a trhu žádné nejmenší překážky nečinili ani komu koliv jinému činiti nedopouštěli a to pod uvarováním hněvu a nemilosti naši císařské a královské i dědicův našich a budoucích králův Českých. Tomu na svědomí pečeť naši císařskou a královskou větší k tomuto listu přivě- siti jsme rozkázali a v něm se rukou vlastní podepsati ráčili.
54 1637. Čís. XLVIII. 1637. Císař Ferdinand třetí povoluje Chrudimským čtvrtý jarmark a pátý dobytčí trh. My Ferdinand třetí, z boží milosti volený Římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše, Uherský, Český, Dalmatský a Slovanský etc. král, arcikníže Rakouské, margkrabě Moravské, Lucemburské a Slezské kníže a Lužické margkrabě, oznamujem tímto listem všem, jakož jsme od opa- trných purgkmistra, konšelův i celé obce města našeho Chrudimě, v dě- dičném království našem Českém ležícího, věrných milých, ve vší poní- ženosti prošeni, abychom jim z milosti naší císařské a královské k těm předešle majícím a každoročně užívajícím třem jarmarkům a čtyrem trhům dobytčím ještě jeden jarmark, kterýž by se ve středu po památce nale- zení svatého kříže a za druhé trh dobytčí na den svatého Prokopa každo- ročně držeti mohl, přidati a znovu vysaditi ráčili. K jejichžto snažné prosbě milostivě nakloněni jsouce, zvláště pak majíce o tom dobrou vědomosť, kterak dotčené město s obyvateli v těchto nepokojných a bouř- livých létech k nemalé ruině a zkáze přivedeno jest, i aby zase nějak k svému vzrostu a povstání přijíti mohlo. Tak činíme s dobrým roz- myslem naším, jistým vědomím, s raddou věrných našich milých a mocí královskou v Čechách, jižpsanému městu a purgkmistru, konšelům i celé obci takový jeden jarmark a trh dobytčí s obyčejným frejunkem milo- stivě přidávati a tímto listem naším v nově vysazovati ráčíme, chtíce tomu konečně, aby napřed dotknutí Chrudimští týž každoroční jarmark a trh dobytčí, jim teď od nás v nově přidaný, tak a na ten čas, jakž se z předu nadpisuje, vedle těch majících jarmarkův a trhův téhodních se všemi právy, milostmi a obdarováním tak, jakž toho jiná města a městečka naše v témž království Českém při svých trzích a jarmarcích buď z práva neb chvalitebného obyčeje požívají, úplně a docela bez překážky jednoho každého člověka držeti a oučastná býti mohli. Protož přikazujem všem obyvatelům a poddaným našim ze všech čtyr stavův dědičného království našeho Českého, jakého by ti koliv řádu, stavu, povahy, důstojenství neb vyvýšenosti byli, nynějším i budoucím, věrným našim milým, abyste často psaným purgkmistru a konšelům i celé obci nadepsaného města Chrudimě nyní i napotom v držení a užívání téhož jarmarku a trhu žádné nejmenší překážky nečinili ani komu koliv jinému činiti nedopouštěli a to pod uvarováním hněvu a nemilosti naši císařské a královské i dědicův našich a budoucích králův Českých. Tomu na svědomí pečeť naši císařskou a královskou větší k tomuto listu přivě- siti jsme rozkázali a v něm se rukou vlastní podepsati ráčili.
Strana 55
1637.—1652. 55 Dán v městě našem Vídni ve středu den svaté Kateřiny, to jest dvacátého pátého dne měsíce listopadu, léta páně šestnáctistého třidcá- tého sedmého a království našich Římského prvního, Uherského dva- náctého a Českého desátého. m. Ferdinand — p. Guilemus Comes Slawata Ris. Boh. S. Cancell. Ad mandatum Sac. Caes. Majestatis proprium Ad. Pecelius Původní listina jest pergaménová s velkou pečetí v pouzdře a na šňůře. Čís. XLIX. 1637. a 1652. Císař Ferdinand třetí potvrzuje Chrudimským jich privilegie. My Ferdinand třetí, z boží milosti volený Římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský a Slo- vanský etc. král, arcikníže Rakouské, markkrabě Moravské, Lucemburg- ské a Slezské kníže a Lužické markkrabě, oznamujem tímto listem všem, že jsme pokorně prošeni od opatrných purgmistra, konšelův i na místě celé obce města našeho Chrudimě, věrných milých, abychom jim teď níže psaný list a majestát náš císařský a královský, kterýž že by v čas trvalé války od lidu vojenského na pečeti a šňůře k porušení přijíti měl, zase milostivě obnoviti a v předešlou podstatu uvésti naříditi rá- čili, kterýž slovo od slova zní takto: My Ferdinand třetí, z boží milosti volený Římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský a Slo- vanský král, arcikníže Rakouské, margkrabě Moravské, Lucemburgské a Slezské kníže a Lužické margkrabě, oznamujem tímto listem všem, že jsme od opatrných purgkmistra, konšelův i na místě vší obce města našeho Chrudimě, věrných milých, ve vší poníženosti prošeni, abychom jim všech a všelijakých privilegií, svobod, obdarování, řádů, práv, do- brých a chvalitebných zvyklostí, kteréž sobě od slavných předkův našich, císařův Římských a králův Českých nadaná, až i naposledy od někdy nejjasnějšího knížete a pána Rudolfa, toho jména druhého, Římského císaře, jakožto krále Českého, pana strejce našeho nejmilejšího slavné paměti, pod datum na hradě Pražském, v pondělí po svaté trojici, léta patnáctistého osmdesátého čtvrtého schválená, obnovená a úplně potvr- zená mají, příkladem týchž slavných předkův našich, schváliti, obnoviti a potvrditi ráčili. K jejichžto ponížené prosbě milostivě nakloněni jsouce a prohlídajíce k tomu, že jsou oni Chrudimští v těch tak prodloužilých těžkých vojenských příbicích mnoho zlého a odporného vystáti a pod-
1637.—1652. 55 Dán v městě našem Vídni ve středu den svaté Kateřiny, to jest dvacátého pátého dne měsíce listopadu, léta páně šestnáctistého třidcá- tého sedmého a království našich Římského prvního, Uherského dva- náctého a Českého desátého. m. Ferdinand — p. Guilemus Comes Slawata Ris. Boh. S. Cancell. Ad mandatum Sac. Caes. Majestatis proprium Ad. Pecelius Původní listina jest pergaménová s velkou pečetí v pouzdře a na šňůře. Čís. XLIX. 1637. a 1652. Císař Ferdinand třetí potvrzuje Chrudimským jich privilegie. My Ferdinand třetí, z boží milosti volený Římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský a Slo- vanský etc. král, arcikníže Rakouské, markkrabě Moravské, Lucemburg- ské a Slezské kníže a Lužické markkrabě, oznamujem tímto listem všem, že jsme pokorně prošeni od opatrných purgmistra, konšelův i na místě celé obce města našeho Chrudimě, věrných milých, abychom jim teď níže psaný list a majestát náš císařský a královský, kterýž že by v čas trvalé války od lidu vojenského na pečeti a šňůře k porušení přijíti měl, zase milostivě obnoviti a v předešlou podstatu uvésti naříditi rá- čili, kterýž slovo od slova zní takto: My Ferdinand třetí, z boží milosti volený Římský císař, po všecky časy rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský a Slo- vanský král, arcikníže Rakouské, margkrabě Moravské, Lucemburgské a Slezské kníže a Lužické margkrabě, oznamujem tímto listem všem, že jsme od opatrných purgkmistra, konšelův i na místě vší obce města našeho Chrudimě, věrných milých, ve vší poníženosti prošeni, abychom jim všech a všelijakých privilegií, svobod, obdarování, řádů, práv, do- brých a chvalitebných zvyklostí, kteréž sobě od slavných předkův našich, císařův Římských a králův Českých nadaná, až i naposledy od někdy nejjasnějšího knížete a pána Rudolfa, toho jména druhého, Římského císaře, jakožto krále Českého, pana strejce našeho nejmilejšího slavné paměti, pod datum na hradě Pražském, v pondělí po svaté trojici, léta patnáctistého osmdesátého čtvrtého schválená, obnovená a úplně potvr- zená mají, příkladem týchž slavných předkův našich, schváliti, obnoviti a potvrditi ráčili. K jejichžto ponížené prosbě milostivě nakloněni jsouce a prohlídajíce k tomu, že jsou oni Chrudimští v těch tak prodloužilých těžkých vojenských příbicích mnoho zlého a odporného vystáti a pod-
Strana 56
56 1637.—1652. niknouti museli, pročež aby zase tím snázeji se živiti a vzrůst bráti mohli, s dobrým rozmyslem naším, jistým vědomím s raddou věrných našich milých a mocí královskou v Čechách, dotčená privilegia, nadání, obdarování, svobody, vejsady, práva, řády, dobré a chvalitebné zvyklosti jich jsme tolikéž schváliti, obnoviti a potvrditi ráčili a tímto listem naším ve všech jejich položeních, zněních v punktách, klauzulích a artikulích, nejináče než jakoby tuto všecky a jedno každé slovo od slova pojaté (pokudž by však takové proti obnovenému zřízení zemskému nečelily a oni Chrudimští jich v posessi, držení a užívání byli) schvalujem, ob- novujem a potvrzujem. I chtíce tomu konečně, aby nadepsaní purg- mistr, konšelé a všecka obec nad dotčeného města našeho Chrudimě, nynější i budoucí, při týchž všech privilegiích, nadáních, obdarováních, svobodách, vejsadách a dobrých chvalitebných zvyklostech jmíni, držáni a neporušitelně zachováni byli, bez naší, dědicův a budoucích našich císařův Římských a králův Českých i jiných všech lidí všelijaké pře- kážky a odpornosti i na budoucí věčné časy. Protož přikazujem všem obyvatelům a poddaným našim, ze všech čtyr stavův dědičného králov- ství našeho Českého, nynějším i budoucím, věrným milým, abyste často- psané purgkmistra, konšely i všecku obec města našeho Chrudimě, při tomto milostivém schválení, obnovení a potvrzení našem jměli, drželi a neporušitelně zachovali, žádných jim v tom překážek nečiníce ani komu jinému činiti nedopouštějíce a to pod uvarováním hněvu a ne- milosti naší císařské a královské, dědicův i budoucích našich císařův Římských a králův Českých. Naposledy také tomu chceme, aby toto schválení, obnovení a potvrzení naše jednomu každému bez ujmy práva a spravedlnosti jeho bylo a toliko na osoby pravého našeho náboženství katolického Římského se vztahovalo. Tomu na svědomí pečeť naši cí- sařskou a královskou větší k tomuto listu našemu přivěsiti jsme roz- kázati a v něm se rukou vlastní podepsati ráčili. Dán v městě našem Vídni v středu den svaté Kateřiny, to jest dvacátého pátého dne měsíce listopadu, léta páně tisícího šestistého třicátého sedmého a království našich Římského druhého, Uherského třináctého a Českého jedenáctého. (Ferdinand.) Kdež my k této ponížené prosbě milostivě nakloněni jsouce, s do- brým rozmyslem naším, jistým vědomím a s raddou věrných našich milých, mocí královskou v Čechách, nadepsaný majestát ve všem jeho znění, položení, v punktích, klausulích a artikulích obnovujem a v pře- dešlou moc a podstatu tímto listem naším císařským a královským uvo- zujem, vedle toho přikazujíce naddotčeným všem obyvatelům a podda- ným našim ze všech čtyr stavův, výšpsaného dědičného království na- šeho Českého, nynějším i budoucím, věrným milým, abyste pro dotknuté purgkmistra, konšely i všecku obec města Chrudimě při tom všem, což týž obnovený majestát náš v sobě obsahuje a zavírá, jměli, drželi a
56 1637.—1652. niknouti museli, pročež aby zase tím snázeji se živiti a vzrůst bráti mohli, s dobrým rozmyslem naším, jistým vědomím s raddou věrných našich milých a mocí královskou v Čechách, dotčená privilegia, nadání, obdarování, svobody, vejsady, práva, řády, dobré a chvalitebné zvyklosti jich jsme tolikéž schváliti, obnoviti a potvrditi ráčili a tímto listem naším ve všech jejich položeních, zněních v punktách, klauzulích a artikulích, nejináče než jakoby tuto všecky a jedno každé slovo od slova pojaté (pokudž by však takové proti obnovenému zřízení zemskému nečelily a oni Chrudimští jich v posessi, držení a užívání byli) schvalujem, ob- novujem a potvrzujem. I chtíce tomu konečně, aby nadepsaní purg- mistr, konšelé a všecka obec nad dotčeného města našeho Chrudimě, nynější i budoucí, při týchž všech privilegiích, nadáních, obdarováních, svobodách, vejsadách a dobrých chvalitebných zvyklostech jmíni, držáni a neporušitelně zachováni byli, bez naší, dědicův a budoucích našich císařův Římských a králův Českých i jiných všech lidí všelijaké pře- kážky a odpornosti i na budoucí věčné časy. Protož přikazujem všem obyvatelům a poddaným našim, ze všech čtyr stavův dědičného králov- ství našeho Českého, nynějším i budoucím, věrným milým, abyste často- psané purgkmistra, konšely i všecku obec města našeho Chrudimě, při tomto milostivém schválení, obnovení a potvrzení našem jměli, drželi a neporušitelně zachovali, žádných jim v tom překážek nečiníce ani komu jinému činiti nedopouštějíce a to pod uvarováním hněvu a ne- milosti naší císařské a královské, dědicův i budoucích našich císařův Římských a králův Českých. Naposledy také tomu chceme, aby toto schválení, obnovení a potvrzení naše jednomu každému bez ujmy práva a spravedlnosti jeho bylo a toliko na osoby pravého našeho náboženství katolického Římského se vztahovalo. Tomu na svědomí pečeť naši cí- sařskou a královskou větší k tomuto listu našemu přivěsiti jsme roz- kázati a v něm se rukou vlastní podepsati ráčili. Dán v městě našem Vídni v středu den svaté Kateřiny, to jest dvacátého pátého dne měsíce listopadu, léta páně tisícího šestistého třicátého sedmého a království našich Římského druhého, Uherského třináctého a Českého jedenáctého. (Ferdinand.) Kdež my k této ponížené prosbě milostivě nakloněni jsouce, s do- brým rozmyslem naším, jistým vědomím a s raddou věrných našich milých, mocí královskou v Čechách, nadepsaný majestát ve všem jeho znění, položení, v punktích, klausulích a artikulích obnovujem a v pře- dešlou moc a podstatu tímto listem naším císařským a královským uvo- zujem, vedle toho přikazujíce naddotčeným všem obyvatelům a podda- ným našim ze všech čtyr stavův, výšpsaného dědičného království na- šeho Českého, nynějším i budoucím, věrným milým, abyste pro dotknuté purgkmistra, konšely i všecku obec města Chrudimě při tom všem, což týž obnovený majestát náš v sobě obsahuje a zavírá, jměli, drželi a
Strana 57
1658. 57 neporušitelně nyní i na budoucí časy zachovali, žádných jim v tom jakž z prv dotčeno překážek nijakž nečiníce, ani komu jinému činiti dopou- štějíce a to pod uvarováním hněvu a nemilosti naší císařské a králov- ské, dědicův a budoucích naších králův Českých, i skutečného trestání. Tomu na svědomí pečeť naši císařskou a královskou větší, k listu to- muto přivěsiti jsme rozkázati a v něm vlastní rukou podepsati se ráčili. Dán na hradě našem Pražském devátého dne měsíce října, léta páně šestnáctistého padesátého druhého a království našich Římského šest- náctého, Uherského dvacátého sedmého a Českého dvacátého pátého. Ferdinand m. p. Ad mandatum Sac. Caes. Johannes Hartvigius Comes Majestatis proprium Pachta. de Nosticz Reg. Boh. Sup. Cancell. Původní listina jest pergaménová s pečetí zachovanou v pouzdře dřevěném na šňůře. Čís. L. 1658. Císař Leopold potvrzuje Chrudimským jich privilegie, obdarování, výsady atd. My Leopold, z boží milosti Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský a Slovanský král, arcikníže Rakouské, margkrabě Moravské, Lucemburg- ské, Slezské kníže a Lužické margkrabě, oznamujem tímto listem a ma- jestátem naším všem vůbec, že jsme od opatrných purgkmistra a kon- šelův, starších obecních i vší obce města Chrudimě, věrných našich milých, ve vší poníženosti prošeni, abychom se k nim milostí naší krá- lovskou naklonili a jim všech a všelijakých milostí, majestátu, privilegií, obdarování, vejsad, smluv, dobrých a chvalitebných zvyklostí a práv, kteréž sobě od císařův Římských a králův Českých, předkův našich slavné paměti nadané, i také v létu pominulém šestnáctistým padesátým druhým, od slavné paměti Ferdynanda, toho jména třetího, pana otce našeho nejmilejšího udělené, schválené a potvrzené mají, i my též z při- rozené naší královské štědrosti netoliko milostivě schváliti, obnoviti a potvrditi, ale i poněvadž rozdílné jsou a některá z nich per injuriam temporum na pečeti i jinak porušena se nachází, je v jedno uvésti a sepsati poručiti ráčili, jakž následuje a v obsažení svém takto zní: první majestátní list od císaře Římského a krále Českého Karla čtvrtého, léta božího třináctistého sedmdesátého druhého, aby přítel po příteli děditi mohl, nebyloliby pak přátel krevních ani kšaftu žádného, jedna polo- vice pozůstalosti nekšaftující na komoru naši královskou Českou a druhá na obec Chrudimskou připadla, jak takového privilegium od Ferdynanda druhého, pana děda našeho milostivě nejmilejšího, v létu šestnáctistém
1658. 57 neporušitelně nyní i na budoucí časy zachovali, žádných jim v tom jakž z prv dotčeno překážek nijakž nečiníce, ani komu jinému činiti dopou- štějíce a to pod uvarováním hněvu a nemilosti naší císařské a králov- ské, dědicův a budoucích naších králův Českých, i skutečného trestání. Tomu na svědomí pečeť naši císařskou a královskou větší, k listu to- muto přivěsiti jsme rozkázati a v něm vlastní rukou podepsati se ráčili. Dán na hradě našem Pražském devátého dne měsíce října, léta páně šestnáctistého padesátého druhého a království našich Římského šest- náctého, Uherského dvacátého sedmého a Českého dvacátého pátého. Ferdinand m. p. Ad mandatum Sac. Caes. Johannes Hartvigius Comes Majestatis proprium Pachta. de Nosticz Reg. Boh. Sup. Cancell. Původní listina jest pergaménová s pečetí zachovanou v pouzdře dřevěném na šňůře. Čís. L. 1658. Císař Leopold potvrzuje Chrudimským jich privilegie, obdarování, výsady atd. My Leopold, z boží milosti Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský a Slovanský král, arcikníže Rakouské, margkrabě Moravské, Lucemburg- ské, Slezské kníže a Lužické margkrabě, oznamujem tímto listem a ma- jestátem naším všem vůbec, že jsme od opatrných purgkmistra a kon- šelův, starších obecních i vší obce města Chrudimě, věrných našich milých, ve vší poníženosti prošeni, abychom se k nim milostí naší krá- lovskou naklonili a jim všech a všelijakých milostí, majestátu, privilegií, obdarování, vejsad, smluv, dobrých a chvalitebných zvyklostí a práv, kteréž sobě od císařův Římských a králův Českých, předkův našich slavné paměti nadané, i také v létu pominulém šestnáctistým padesátým druhým, od slavné paměti Ferdynanda, toho jména třetího, pana otce našeho nejmilejšího udělené, schválené a potvrzené mají, i my též z při- rozené naší královské štědrosti netoliko milostivě schváliti, obnoviti a potvrditi, ale i poněvadž rozdílné jsou a některá z nich per injuriam temporum na pečeti i jinak porušena se nachází, je v jedno uvésti a sepsati poručiti ráčili, jakž následuje a v obsažení svém takto zní: první majestátní list od císaře Římského a krále Českého Karla čtvrtého, léta božího třináctistého sedmdesátého druhého, aby přítel po příteli děditi mohl, nebyloliby pak přátel krevních ani kšaftu žádného, jedna polo- vice pozůstalosti nekšaftující na komoru naši královskou Českou a druhá na obec Chrudimskou připadla, jak takového privilegium od Ferdynanda druhého, pana děda našeho milostivě nejmilejšího, v létu šestnáctistém
Strana 58
58 1658. dvacátém osmém potvrzeného, oni Chrudimští posavad bez proměny užívají. Druhý majestát neboližto privilegium jest od císaře Zygkmunda, dán dvacátého sedmého dne měsíce září, léta páně čtrnáctistého třicá- tého šestého, obsahujíc v sobě nadání jednoho jarmarku na den na nebe vzetí blahoslavené Panny Marie, kterýžto pro ušetření slavnosti rodičky boží, oni Chrudimští, druhý den po té slavnosti držívají. Třetí list ma- jestátu jest krále Jiřího pod datum osumnáctého dne měsíce října, léta páně čtrnáctistého padesátého devátého, kterýmž se všecka stará nadání potvrzují a plat podkomořský na dvanácte, hofrychtéřský na dvě, pí- saře komorního na jednu kopu, vše grošův českých od sázení konšelův dávati nařizuje a vystavuje. Čtvrtý majestát krále Wladislava dán v Praze dvacátého osmého dne měsíce srpna, léta čtrnáctistého osum- desátého čtvrtého 1) na to, aby ve všech svých potřebách mohli červe- ným voskem pečetiti. Pátý pod datum ve středu den svaté panny Prysky léta čtrnáctistého osmdesátého šestého, kterýmž předdotčený král Wla- dislav, jim Chrudimským to nadání učinil, aby mohli k obci své clo vybírati. Šestý od téhož krále v létu čtrnáctistém sedumdesátém šestém, třetího2) dne měsíce února na to, aby i v druhou neděli postní jeden jarmark držeti mohli. Sedmý list téhož krále Wladislava léta páně čtrnáctistého osumdesátého čtvrtého, kterýmžto se jistá mezi Viktorý- nem a Janem synem jeho z Kunčího z jedné a obcí Chrudimskou ze strany druhé o tok vody smlouva učiněná potvrzuje. Osmý list a na- dání císaře Ferdynanda prvního, léta patnáctistého čtyrydcátého třetího, jarmarku na den svaté panny Barbory Devátý a poslední slavné pa- měti Ferdynanda třetího, pana otce našeho nejmilejšího, vysazení jar- marku ročního na den střední po nalezení svatého kříže, též trhu koň- ského držení na den sv. Prokopa, kteréhožto listu nadání jest datum šestnáctistého třidcátého sedmého a dne dvacátého sedmého3), měsíce listopadu. K jejichžto pokorné prosbě nakloněni jsouce ano i k tomu, že lidé pravého, svatého, samospasitedlného, římského katolického nábo- ženství jsou, prohlídajíce s dobrým rozmyslem naším, jistým vědomím a radou věrných našich milých, mocí královskou v Čechách, nadepsaná privilegia, majestáty, obdarování, vejsady, smlouvy a chvalitebné dobré zvyklosti, milosti, práva a svobody všecky tolikéž jsme schváliti, obno- viti a potvrditi ráčili a tímto listem naším vědomě, ve všech jejich znění, položení, punktích, klausulích a artikulích, jak dalece oni Chrudimští jich v držení a užívání jsou, schvalovati, obnovovati a potvrzovati rá- číme, však s tou vejminkou, aby toto schválení, obnovení a potvrzení týchž privilegií jich jednomu každému na jeho právě a spravedlnosti bez ujmy bylo a na žádného jiného, nežli na samy toliko měšťany města Chrudimě, se nevztahovalo, aniž ho kdo jiný, jenž by dotčeného katolického, 1) Dle zápisu v „Liber Contr.“ jest majestát ten z r. 1472. 2) V originále stojí dne třináctého. 3) V originále dvacátého pátého.
58 1658. dvacátém osmém potvrzeného, oni Chrudimští posavad bez proměny užívají. Druhý majestát neboližto privilegium jest od císaře Zygkmunda, dán dvacátého sedmého dne měsíce září, léta páně čtrnáctistého třicá- tého šestého, obsahujíc v sobě nadání jednoho jarmarku na den na nebe vzetí blahoslavené Panny Marie, kterýžto pro ušetření slavnosti rodičky boží, oni Chrudimští, druhý den po té slavnosti držívají. Třetí list ma- jestátu jest krále Jiřího pod datum osumnáctého dne měsíce října, léta páně čtrnáctistého padesátého devátého, kterýmž se všecka stará nadání potvrzují a plat podkomořský na dvanácte, hofrychtéřský na dvě, pí- saře komorního na jednu kopu, vše grošův českých od sázení konšelův dávati nařizuje a vystavuje. Čtvrtý majestát krále Wladislava dán v Praze dvacátého osmého dne měsíce srpna, léta čtrnáctistého osum- desátého čtvrtého 1) na to, aby ve všech svých potřebách mohli červe- ným voskem pečetiti. Pátý pod datum ve středu den svaté panny Prysky léta čtrnáctistého osmdesátého šestého, kterýmž předdotčený král Wla- dislav, jim Chrudimským to nadání učinil, aby mohli k obci své clo vybírati. Šestý od téhož krále v létu čtrnáctistém sedumdesátém šestém, třetího2) dne měsíce února na to, aby i v druhou neděli postní jeden jarmark držeti mohli. Sedmý list téhož krále Wladislava léta páně čtrnáctistého osumdesátého čtvrtého, kterýmžto se jistá mezi Viktorý- nem a Janem synem jeho z Kunčího z jedné a obcí Chrudimskou ze strany druhé o tok vody smlouva učiněná potvrzuje. Osmý list a na- dání císaře Ferdynanda prvního, léta patnáctistého čtyrydcátého třetího, jarmarku na den svaté panny Barbory Devátý a poslední slavné pa- měti Ferdynanda třetího, pana otce našeho nejmilejšího, vysazení jar- marku ročního na den střední po nalezení svatého kříže, též trhu koň- ského držení na den sv. Prokopa, kteréhožto listu nadání jest datum šestnáctistého třidcátého sedmého a dne dvacátého sedmého3), měsíce listopadu. K jejichžto pokorné prosbě nakloněni jsouce ano i k tomu, že lidé pravého, svatého, samospasitedlného, římského katolického nábo- ženství jsou, prohlídajíce s dobrým rozmyslem naším, jistým vědomím a radou věrných našich milých, mocí královskou v Čechách, nadepsaná privilegia, majestáty, obdarování, vejsady, smlouvy a chvalitebné dobré zvyklosti, milosti, práva a svobody všecky tolikéž jsme schváliti, obno- viti a potvrditi ráčili a tímto listem naším vědomě, ve všech jejich znění, položení, punktích, klausulích a artikulích, jak dalece oni Chrudimští jich v držení a užívání jsou, schvalovati, obnovovati a potvrzovati rá- číme, však s tou vejminkou, aby toto schválení, obnovení a potvrzení týchž privilegií jich jednomu každému na jeho právě a spravedlnosti bez ujmy bylo a na žádného jiného, nežli na samy toliko měšťany města Chrudimě, se nevztahovalo, aniž ho kdo jiný, jenž by dotčeného katolického, 1) Dle zápisu v „Liber Contr.“ jest majestát ten z r. 1472. 2) V originále stojí dne třináctého. 3) V originále dvacátého pátého.
Strana 59
1757. 59 římského náboženství nebyl, nyní neb nápotom užíti mohl. Chtíce tomu konečně, aby oni Chrudimští při tom při všem, což tento list a majestát náš v sobě obsahuje a zavírá, od jednohokaždého člověka jmíni, držáni a neporušitedlně zachováni byli bez naší, dědicův našich a budoucích králův Českých i jiných všech všelijaké překážky a odpornosti. Protož přikazujem všem obyvatelům a poddaným našim, ze všech čtyř stavův království našeho dědičného Českého nynějším i budoucím, věrným mi- lým, abyste výš psané purgkmistra, konšely, starší obecní i všecknu obec města Chrudimě nynější i budoucí při tomto milostivém schválení, obnovení, potvrzení a opatření našem bez všelijakých zmatkův a odpor- ností nyní i na budoucí časy jměli, drželi a neporušitedlně zachovali, žádných jim v tom překážek nečiníce ani komu jinému činiti dopouště- jíce a to pod uvarováním hněvu a nemilosti naší královské, dědicův naších, budoucích králův Českých, i skutečného trestání. Tomu na svě- domí pečeť naši královskou větší k listu tomuto přivěsiti jsme rozká- zali a v něm vlastní rukou podepsati se ráčili. Dán na hradě našem Pražském 11. dne měsíce ledna, léta páně šestnáctistého padesátého osmého a království našich Uherského třetího a Českého druhého. Ad mandatum Sac. Regiae Majestatis proprium Leopold m. p. Pachta m. p. Původní listina jest pergaménová s pečetí zachovanou v pouzdře dřevěném na silné zlaté šňůře. Čís. LI. 1757. Císařovna Marie Terezie potvrzuje od dřívějších panovníků udělené privilegie a povoluje Chrudimským nový sedmý trh dobytčí na pondělí před sv. Barborou. Wir Maria Theresia, von Gottes Gnaden Römische Kaiserin, in Germanien, zu Hungaren, Böheim, Dalmatien, Croatien und Slavonien Königin, Erzherzogin zu Österreich, Marggräfin zu Mähren, Herzogin zu Lutzemburg und in Schlesien und Marggräfin zu Lausnitz, Herzogin zu Lothringen und Grossherzogin zu Toscana, bekennen offentlich mit diesem Brief, und thun kund jedermäniglich, dass Bürgermeister, Rath und ganze Gemeinde der königlichen Leibgedingstadt Chrudim in unserem Erbkönigreich Böheim, allerunterthänigst supplicando einge- kommen und gebetten, Ihnen die allerhöchste Gnad zu thuen und Ihre von unseren glorreichesten Vorfahren Königen zu Böheim auf verschie- dene Begnadungen erhaltene und letzlichen von unserem hochgeehrte- stem Herrn Grossvater weil. Kaisers Leopoldi Majtt. glorwürdigster Ge-
1757. 59 římského náboženství nebyl, nyní neb nápotom užíti mohl. Chtíce tomu konečně, aby oni Chrudimští při tom při všem, což tento list a majestát náš v sobě obsahuje a zavírá, od jednohokaždého člověka jmíni, držáni a neporušitedlně zachováni byli bez naší, dědicův našich a budoucích králův Českých i jiných všech všelijaké překážky a odpornosti. Protož přikazujem všem obyvatelům a poddaným našim, ze všech čtyř stavův království našeho dědičného Českého nynějším i budoucím, věrným mi- lým, abyste výš psané purgkmistra, konšely, starší obecní i všecknu obec města Chrudimě nynější i budoucí při tomto milostivém schválení, obnovení, potvrzení a opatření našem bez všelijakých zmatkův a odpor- ností nyní i na budoucí časy jměli, drželi a neporušitedlně zachovali, žádných jim v tom překážek nečiníce ani komu jinému činiti dopouště- jíce a to pod uvarováním hněvu a nemilosti naší královské, dědicův naších, budoucích králův Českých, i skutečného trestání. Tomu na svě- domí pečeť naši královskou větší k listu tomuto přivěsiti jsme rozká- zali a v něm vlastní rukou podepsati se ráčili. Dán na hradě našem Pražském 11. dne měsíce ledna, léta páně šestnáctistého padesátého osmého a království našich Uherského třetího a Českého druhého. Ad mandatum Sac. Regiae Majestatis proprium Leopold m. p. Pachta m. p. Původní listina jest pergaménová s pečetí zachovanou v pouzdře dřevěném na silné zlaté šňůře. Čís. LI. 1757. Císařovna Marie Terezie potvrzuje od dřívějších panovníků udělené privilegie a povoluje Chrudimským nový sedmý trh dobytčí na pondělí před sv. Barborou. Wir Maria Theresia, von Gottes Gnaden Römische Kaiserin, in Germanien, zu Hungaren, Böheim, Dalmatien, Croatien und Slavonien Königin, Erzherzogin zu Österreich, Marggräfin zu Mähren, Herzogin zu Lutzemburg und in Schlesien und Marggräfin zu Lausnitz, Herzogin zu Lothringen und Grossherzogin zu Toscana, bekennen offentlich mit diesem Brief, und thun kund jedermäniglich, dass Bürgermeister, Rath und ganze Gemeinde der königlichen Leibgedingstadt Chrudim in unserem Erbkönigreich Böheim, allerunterthänigst supplicando einge- kommen und gebetten, Ihnen die allerhöchste Gnad zu thuen und Ihre von unseren glorreichesten Vorfahren Königen zu Böheim auf verschie- dene Begnadungen erhaltene und letzlichen von unserem hochgeehrte- stem Herrn Grossvater weil. Kaisers Leopoldi Majtt. glorwürdigster Ge-
Strana 60
60 1757. dächtnuss confirmierte Privilegia, wie auch ihre in diesen Privilegiis begriffene und bestättigte von undenklichen Zeiten her imperturbate gehaltene und bis heutigen Tags noch haltende sechs Rossmärkte, nem- lichen den ersten, am ersten Montag in der Fasten, den anderten am dritten Montag in der Fasten, den dritten am Montag nach dem todten Sonntag, den vierten am Montag vor Pfingsten, den fünften am Tag Sti Procopii und den sechsten am Montag vor Maria Himmelfahrt, über welchen letzten Rossmarkt das besagter Stadt ertheilte Privilegiu, bei denen vormahligen Kriegszeiten und hiedurch vielmalen ausgeplünderten Stadt Archivio entweder zerrissen, zertreten, oder aber auf andere Weis verlohren gegangen, nicht nur allergnädigst zu confirmieren, sondern auch annoch einen neuen und siebenden Viehmarkt auf den Montag vor St. Barbara allermildest zu verleihen, dann den aldasigen samstägigen Getreide Wochenmarkt auf den Donnerstag allergnädigst zu transferieren, welche Privilegia von Wort zu Wort folgender Gestalt lauten : My Wladi- slav, z boží milosti etc. etc.1) Wann dann wir auf den uns. beschehenen gehorsamsten Vortrag, des darüber von gehörigen Ortehn erstatteten gut- achtlichen Berichts in deren Supplicanten diessfällige allerunterthänigste Bitte, in kaiserlich-königlichen Gnaden gewilliget. Als haben Wir mit wolbedachten Muth, guten vorgehabten zeitigen Rath und rechten Wis- sen sothane Privilegia, wie auch die obbenannte sechs Rossmärkte (je- doch Salvo Jure Regio, et cujuscunque Tertii, und insoweith gedachte königliche Leibgedingstadt Chrudim in derenselben usu et possessione ist, auch solche der jetzig und künftigen Landes Verfassung nicht ent- gegenstehen) nicht nur allergnädigst confirmiret, sondern auch derselben den allerunterthänigst gebettenen neuen siebenden Vieh Markt, auf dem Montag vor dem Fest der heiligen Barbara allermildest verliehen, dann den alldasigen samstägigen Getreide Wochen Markt, auf den Donnerstag allergnädigst transferiret. Thun das auch hiemit wissentlich und in Kraft dieses Briefes, als regierende Königin zu Böheim, meinen, setzen, ordnen und wollen, dass mehr bemelete königliche Leibgedingstadt Chrudim die obinserirt Privilegia und oberwähnte sechs Rossmärkte auf die von uns confirmirte Weis, ohne mäniglicher Hinderung nicht allein haben und geniessen, sondern auch den obangezogenen von uns allermüldest verliehenen neuen siebenden Vieh Markt, dann den trans- ferirten Getreide Wochen Markt nun und hinführo in denen ausge- setzten Tägen, zu allen Zeiten halten und wie es Jahr und Wochen Markts Recht und Gewohnheit mit sich bringet, sich derenselben ohne Jemandts Hindermuss gebrauchen kenne und möge, jedoch Uns an Un- seren Regalien, Hochheiten und sonst mäniglichen Rechten, ohne Scha- den und Nachtheil Und gebieten hierauf allen und Jeden Unseren nachgesetzten Obrigkeiten, Innwohnern und Unterthanen, was Würden, 1) Následuje doslovné znění listů krále Vladislava 1486., Ferdinanda 1637. a 1652., Leopolda 1658.
60 1757. dächtnuss confirmierte Privilegia, wie auch ihre in diesen Privilegiis begriffene und bestättigte von undenklichen Zeiten her imperturbate gehaltene und bis heutigen Tags noch haltende sechs Rossmärkte, nem- lichen den ersten, am ersten Montag in der Fasten, den anderten am dritten Montag in der Fasten, den dritten am Montag nach dem todten Sonntag, den vierten am Montag vor Pfingsten, den fünften am Tag Sti Procopii und den sechsten am Montag vor Maria Himmelfahrt, über welchen letzten Rossmarkt das besagter Stadt ertheilte Privilegiu, bei denen vormahligen Kriegszeiten und hiedurch vielmalen ausgeplünderten Stadt Archivio entweder zerrissen, zertreten, oder aber auf andere Weis verlohren gegangen, nicht nur allergnädigst zu confirmieren, sondern auch annoch einen neuen und siebenden Viehmarkt auf den Montag vor St. Barbara allermildest zu verleihen, dann den aldasigen samstägigen Getreide Wochenmarkt auf den Donnerstag allergnädigst zu transferieren, welche Privilegia von Wort zu Wort folgender Gestalt lauten : My Wladi- slav, z boží milosti etc. etc.1) Wann dann wir auf den uns. beschehenen gehorsamsten Vortrag, des darüber von gehörigen Ortehn erstatteten gut- achtlichen Berichts in deren Supplicanten diessfällige allerunterthänigste Bitte, in kaiserlich-königlichen Gnaden gewilliget. Als haben Wir mit wolbedachten Muth, guten vorgehabten zeitigen Rath und rechten Wis- sen sothane Privilegia, wie auch die obbenannte sechs Rossmärkte (je- doch Salvo Jure Regio, et cujuscunque Tertii, und insoweith gedachte königliche Leibgedingstadt Chrudim in derenselben usu et possessione ist, auch solche der jetzig und künftigen Landes Verfassung nicht ent- gegenstehen) nicht nur allergnädigst confirmiret, sondern auch derselben den allerunterthänigst gebettenen neuen siebenden Vieh Markt, auf dem Montag vor dem Fest der heiligen Barbara allermildest verliehen, dann den alldasigen samstägigen Getreide Wochen Markt, auf den Donnerstag allergnädigst transferiret. Thun das auch hiemit wissentlich und in Kraft dieses Briefes, als regierende Königin zu Böheim, meinen, setzen, ordnen und wollen, dass mehr bemelete königliche Leibgedingstadt Chrudim die obinserirt Privilegia und oberwähnte sechs Rossmärkte auf die von uns confirmirte Weis, ohne mäniglicher Hinderung nicht allein haben und geniessen, sondern auch den obangezogenen von uns allermüldest verliehenen neuen siebenden Vieh Markt, dann den trans- ferirten Getreide Wochen Markt nun und hinführo in denen ausge- setzten Tägen, zu allen Zeiten halten und wie es Jahr und Wochen Markts Recht und Gewohnheit mit sich bringet, sich derenselben ohne Jemandts Hindermuss gebrauchen kenne und möge, jedoch Uns an Un- seren Regalien, Hochheiten und sonst mäniglichen Rechten, ohne Scha- den und Nachtheil Und gebieten hierauf allen und Jeden Unseren nachgesetzten Obrigkeiten, Innwohnern und Unterthanen, was Würden, 1) Následuje doslovné znění listů krále Vladislava 1486., Ferdinanda 1637. a 1652., Leopolda 1658.
Strana 61
1788. 61 Stands, Amts oder Wesens die in Unserem Erb königreiche Böheim seiend, insonderheit aber Unserer königlichen Stadthalterei daselbst hiemit gnä- digst, dass sie oft gedachte königliche Leibgedingstadt Chrudim, sowohl bei diesen, von Uns gnädigst confirmirten Privilegien und denen vor- benannten sechs Ross Märkten, als auch bei dem verliehenen neuen siebenden Vieh Markt, dann transferirten Getrayd Wochen Markt ge- bührend schützen und handhaben, diesselbe ruhiglich darbei verbleiben lassen, darwieder nicht irren, noch hinderen, noch dass Jemand anderen zu thun verstatten, bei Vermeidung Unserer schweren Straf und Ungnad, das meinen Wir ernstlich. Zu Urkund diess Briefes, besiegelt mit Unse- rem königlichen anhangenden grösseren Insiegl. Der geben in Unserer Stadt Wien, den eilften Monaths Tag Nowembris nach Christi Unseres lieben Herrn und Seligmachers gnadenreicher Geburt in Siebenzehn Hundert sieben und vierzigsten, Unserer Reiche des Hungarisch und Böheimischen in Achten Jahre. Maria Theresia m/p. Friedericus Comes Harrach Rg. Boh. Sup. Cancell. Ad mandatum Sac. Cæs. Majest. proprium Rudolf Graf Korženský. Joseph Ignatz von Stang. Originál jest listina pergaménová, v knihu svázaná, se zachovanou pečetí vi- sutou v kovovém pouzdře a nalézá se ve zvláštním tepaném plechovém pouzdře. Čís. LII. 1788. Císař Josef II. potvrzuje privilegie s doložením, že tyto nejen na katolíky, ale i na ostatni toleranč. patentem povolené náboženské sekty vztahu mají. Wir Josef der Zweite, von Gottes Gnaden erwählter Römischer Kaiser, zu allen Zeiten Mehrer des Reichs, König in Germanien, zu Jerusalem, Hungarn, Böheim, Dalmazien, Kroazien, Slavonien, Galizien und Lodomerien, Erzherzog zu Österreich, Herzog zu Burgund und zu Lothringen, Grosherzog zu Toscana, Grosfürst zu Siebenbürgen, Herzog zu Mailand, Mantua, Parma etc., gefürsteter Graf zu Habsburg, zu Flan- dern, zu Tyrol etc., etc., bekennen öffentlich mit diesem Briefe und thun kund Jedermänniglich, dass Uns Bürgermeister, Rath und ganze Ge� meinde der königl. Leibgedingstadt Chrudim, in unserem Königreiche Böheim, allerunterthänigst gebeten, Wir geruheten Ihnen die Gnade zu thun und die von unserer Hochgeehrtesten Frauen Mutter der höchst- seeligen Kaiserin, Maria Theresia Majestät glorwürdigsten Andenkens konfirmirte Privilegien auch unsers höchsten Orts allergnädigst zu be-
1788. 61 Stands, Amts oder Wesens die in Unserem Erb königreiche Böheim seiend, insonderheit aber Unserer königlichen Stadthalterei daselbst hiemit gnä- digst, dass sie oft gedachte königliche Leibgedingstadt Chrudim, sowohl bei diesen, von Uns gnädigst confirmirten Privilegien und denen vor- benannten sechs Ross Märkten, als auch bei dem verliehenen neuen siebenden Vieh Markt, dann transferirten Getrayd Wochen Markt ge- bührend schützen und handhaben, diesselbe ruhiglich darbei verbleiben lassen, darwieder nicht irren, noch hinderen, noch dass Jemand anderen zu thun verstatten, bei Vermeidung Unserer schweren Straf und Ungnad, das meinen Wir ernstlich. Zu Urkund diess Briefes, besiegelt mit Unse- rem königlichen anhangenden grösseren Insiegl. Der geben in Unserer Stadt Wien, den eilften Monaths Tag Nowembris nach Christi Unseres lieben Herrn und Seligmachers gnadenreicher Geburt in Siebenzehn Hundert sieben und vierzigsten, Unserer Reiche des Hungarisch und Böheimischen in Achten Jahre. Maria Theresia m/p. Friedericus Comes Harrach Rg. Boh. Sup. Cancell. Ad mandatum Sac. Cæs. Majest. proprium Rudolf Graf Korženský. Joseph Ignatz von Stang. Originál jest listina pergaménová, v knihu svázaná, se zachovanou pečetí vi- sutou v kovovém pouzdře a nalézá se ve zvláštním tepaném plechovém pouzdře. Čís. LII. 1788. Císař Josef II. potvrzuje privilegie s doložením, že tyto nejen na katolíky, ale i na ostatni toleranč. patentem povolené náboženské sekty vztahu mají. Wir Josef der Zweite, von Gottes Gnaden erwählter Römischer Kaiser, zu allen Zeiten Mehrer des Reichs, König in Germanien, zu Jerusalem, Hungarn, Böheim, Dalmazien, Kroazien, Slavonien, Galizien und Lodomerien, Erzherzog zu Österreich, Herzog zu Burgund und zu Lothringen, Grosherzog zu Toscana, Grosfürst zu Siebenbürgen, Herzog zu Mailand, Mantua, Parma etc., gefürsteter Graf zu Habsburg, zu Flan- dern, zu Tyrol etc., etc., bekennen öffentlich mit diesem Briefe und thun kund Jedermänniglich, dass Uns Bürgermeister, Rath und ganze Ge� meinde der königl. Leibgedingstadt Chrudim, in unserem Königreiche Böheim, allerunterthänigst gebeten, Wir geruheten Ihnen die Gnade zu thun und die von unserer Hochgeehrtesten Frauen Mutter der höchst- seeligen Kaiserin, Maria Theresia Majestät glorwürdigsten Andenkens konfirmirte Privilegien auch unsers höchsten Orts allergnädigst zu be-
Strana 62
62 1788. stättigen. Wann wir nun in die diessfällige allerunterthänigste Bitte in Gnaden gewilliget. Als haben Wir mit wolbedachtem Muthe, gutem vor- gehabten zeitigem Rathe und rechtem Wissen, sothane Privilegien salvo jure regio et cujuscunque tertii, in soweit besagte königl. Leibgeding- stadt Chrudim in deren Genusse und Besitze sich befindet, solche auch der itzigen und kunftigen Landesverfassung nicht zuwieder sind, unter den nachstehenden ausdrüklichen Modifikazionen allergnädigst bestät- tiget, dass erstens: der in dem Gnadenbriefe Kaisers und Königs Fer� dinands des Dritten vom Jahre 1637. blos auf die Katholiken einge- schränkte Privilegiengenuss, auch den tollerirten Religionsverwandten nach unseren Toleranzgesetzen zu theil werden, zweitens: die Erbsan- fälle, auf alle wo immer befindliche Anverwandte ohne Unterschied, bis in den zehnten Grad einschliesslich nach der Pragmatik erweitert, drit- tens: belangend den dritten Punkt der Privilegien, sich nach den be- stehenden Zollpatenten und diessfalls ergangenen höchsten Verordnun- gen geachtet, dann viertens: die auf einen Sonn oder gebotenen Feier- tage eintreffende Jahrmärkte, an den nächst darauf folgenden Werktägen abgehalten werden sollen. Thun das auch hiemit wissentlich und in Kraft dieses Briefes als regierender König in Böheim. Meinen, setzen, und wollen, dass die Privilegien der königl. Leibgedingstadt Chrudim als ob deren Punkte hierin aufs neue beschrieben und von Wort zu Wort einverleibt wären, nach obbemerkter Abänderung, bei Kräften seyn und bleiben sollen und mögen. Und gebieten hierauf allen und jeden unseren nachgesetzten Obrigkeiten, Innwohnern und Unterthanen, was Würde, Standes, Amts oder Wesens, die in unserem Erbkönigreiche Böheim sind, insonderheit aber unserm königl. Gubernium hiemit gnä- digst, dass sie bemelte königl. Leibgedingstadt Chrudim bei ihren von Uns nunmehr auf oberwähnte Weise allergnädigst bestättigten Privile- gien gebührend schützen und handhaben, dawider selbst nicht thun, noch dass Jemand andern zu thun verstatten bei Vermeidung unserer schweren Strafe und Ungnade. Das meinen wir ernstlich. Zu Urkund dieses Briefs besiegelt mit unserem kaiser. königl. und erzherzoglich anhangendem grössern Insiegl. Der geben ist in unserer Haupt und Residenzstadt Wien den zwei und zwanzigsten Monatstag Hornung nach Christi unseres lieben Herrn und Seligmachers gnadenreichen Geburt, im Siebenzehn hundert acht und achtzigsten, unserer Reiche des Römi- schen im vier und zwangzigsten und der erbländischen im achten Jahre. Johann Reichsgraf Chotek m./p. Johann Wenzl Graf von Ugarte m./p. Ad mandatum sacræ Cæs. Reg. Mattis proprium Anton Friedrich Mayern m./p. Joseph m. — p. Originál jest listina pergaménová s pečetí zachovanou, uschovaná v tepaném pouzdře plechovém.
62 1788. stättigen. Wann wir nun in die diessfällige allerunterthänigste Bitte in Gnaden gewilliget. Als haben Wir mit wolbedachtem Muthe, gutem vor- gehabten zeitigem Rathe und rechtem Wissen, sothane Privilegien salvo jure regio et cujuscunque tertii, in soweit besagte königl. Leibgeding- stadt Chrudim in deren Genusse und Besitze sich befindet, solche auch der itzigen und kunftigen Landesverfassung nicht zuwieder sind, unter den nachstehenden ausdrüklichen Modifikazionen allergnädigst bestät- tiget, dass erstens: der in dem Gnadenbriefe Kaisers und Königs Fer� dinands des Dritten vom Jahre 1637. blos auf die Katholiken einge- schränkte Privilegiengenuss, auch den tollerirten Religionsverwandten nach unseren Toleranzgesetzen zu theil werden, zweitens: die Erbsan- fälle, auf alle wo immer befindliche Anverwandte ohne Unterschied, bis in den zehnten Grad einschliesslich nach der Pragmatik erweitert, drit- tens: belangend den dritten Punkt der Privilegien, sich nach den be- stehenden Zollpatenten und diessfalls ergangenen höchsten Verordnun- gen geachtet, dann viertens: die auf einen Sonn oder gebotenen Feier- tage eintreffende Jahrmärkte, an den nächst darauf folgenden Werktägen abgehalten werden sollen. Thun das auch hiemit wissentlich und in Kraft dieses Briefes als regierender König in Böheim. Meinen, setzen, und wollen, dass die Privilegien der königl. Leibgedingstadt Chrudim als ob deren Punkte hierin aufs neue beschrieben und von Wort zu Wort einverleibt wären, nach obbemerkter Abänderung, bei Kräften seyn und bleiben sollen und mögen. Und gebieten hierauf allen und jeden unseren nachgesetzten Obrigkeiten, Innwohnern und Unterthanen, was Würde, Standes, Amts oder Wesens, die in unserem Erbkönigreiche Böheim sind, insonderheit aber unserm königl. Gubernium hiemit gnä- digst, dass sie bemelte königl. Leibgedingstadt Chrudim bei ihren von Uns nunmehr auf oberwähnte Weise allergnädigst bestättigten Privile- gien gebührend schützen und handhaben, dawider selbst nicht thun, noch dass Jemand andern zu thun verstatten bei Vermeidung unserer schweren Strafe und Ungnade. Das meinen wir ernstlich. Zu Urkund dieses Briefs besiegelt mit unserem kaiser. königl. und erzherzoglich anhangendem grössern Insiegl. Der geben ist in unserer Haupt und Residenzstadt Wien den zwei und zwanzigsten Monatstag Hornung nach Christi unseres lieben Herrn und Seligmachers gnadenreichen Geburt, im Siebenzehn hundert acht und achtzigsten, unserer Reiche des Römi- schen im vier und zwangzigsten und der erbländischen im achten Jahre. Johann Reichsgraf Chotek m./p. Johann Wenzl Graf von Ugarte m./p. Ad mandatum sacræ Cæs. Reg. Mattis proprium Anton Friedrich Mayern m./p. Joseph m. — p. Originál jest listina pergaménová s pečetí zachovanou, uschovaná v tepaném pouzdře plechovém.
Strana 63
1839. 63 Čís. LIII. 1839. Císař Ferdinand Dobrotivý povoluje pátý výroční trh a osmý trh koňský. Wir Ferdinand der Erste, von Gottes Gnaden Kaiser von Oester- reich, König von Hungarn und Böhmen, dieses Namens der Fünfte, König der Lombardei und Venedigs, von Dalmatien, Kroatien, Slavonien, Galizien, Lodomerien und Illyrien, Erzherzog von Oesterreich, Herzog von Lothringen, Salzburg, Steyer, Kärnten, Krain, Ober und Nieder Schlesien, Grossfürst von Siebenbürgen, Markgraf von Mähren, gefür- steter Graf von Habsburg und Tyrol, bekennen öffentlich mit diesem Briefe und thun kund, dass Uns die Stadtgemeinde der königlichen Leib- gedingstadt Chrudim, Chrudimer Kreises, in Unserem königreiche Böhmen gebeten habe, ihr nebst den bisher bewilligten vier Jahr und sieben Ross- märkten, noch die Berechtigung zur Abhaltung eines fünften Jahr und achten Rossmarktes in jedem Jahre zu ertheilen und zu bewilligen, dass dieser fünfte Jahrmarkt, am Montage vor Franz Seraphicus und der achte Rossmarkt am Montage nach Franz Seraphicus abgehalten werden dürfe. Da Wir jederzeit geneigt sind, das Wohl Unserer getreuen Unter- thanen bestens zu befördern, so haben Wir nach Einvernehmung der Behörden in diese allerunterthänigste Bitte der Stadtgemeinde Chrudim, jedoch ohne Nachtheil und Schaden Unserer landesfürstlichen, oberig- keitlichen und sonst Jemandens Rechte, dann ohne Abbruch der jetzigen und künftigen Landesverfassung und unter der Bedingung allergnädigst gewilliget, dass, wenn an einem der genannten Tage ein gebotener Feier- tag fiele, der Jahr und Rossmarkt an dem darauf folgenden Wochen- tage abgehalten werden soll. Die Stadtgemeinde Chrudim darf sonach den von Uns bewilligten Jahr und Rossmarkt an den bestimmten Tagen zu allen Zeiten halten, und sich dieses Rechtes, wie es die Marktgerechtig- keit und Gewohnheit mit sich bringt, ohne Jemandes Hinderniss gebrau- chen. Wir gebieten hiernach allen Unseren Obrigkeiten, Innwohnern und Unterthanen, welchen Standes, Würde oder Amtes sie sind, besonders aber Unserem im Königreiche Böhmen bestellten Gubernium hiemit gnädigst, dass sie die Stadtgemeinde Chrudim bei diesem Privilegium schützen und handhaben, darin weder selbst hindern, noch Jemanden Anderen dagegen etwas zu unternehmen gestatten sollen, bei Vermeidung Unserer schweren Strafe und Ungnade. Das meinen Wir ernstlich. Zur Urkunde dieses Briefes, besiegelt mit Unserem kaiserlichen, königlichen und erz- herzoglichen, anhängenden grösseren Innsiegel, der gegeben ist in Un- serer kaiserlichen Haupt und Residenzstadt Wien den sechsten Monats-
1839. 63 Čís. LIII. 1839. Císař Ferdinand Dobrotivý povoluje pátý výroční trh a osmý trh koňský. Wir Ferdinand der Erste, von Gottes Gnaden Kaiser von Oester- reich, König von Hungarn und Böhmen, dieses Namens der Fünfte, König der Lombardei und Venedigs, von Dalmatien, Kroatien, Slavonien, Galizien, Lodomerien und Illyrien, Erzherzog von Oesterreich, Herzog von Lothringen, Salzburg, Steyer, Kärnten, Krain, Ober und Nieder Schlesien, Grossfürst von Siebenbürgen, Markgraf von Mähren, gefür- steter Graf von Habsburg und Tyrol, bekennen öffentlich mit diesem Briefe und thun kund, dass Uns die Stadtgemeinde der königlichen Leib- gedingstadt Chrudim, Chrudimer Kreises, in Unserem königreiche Böhmen gebeten habe, ihr nebst den bisher bewilligten vier Jahr und sieben Ross- märkten, noch die Berechtigung zur Abhaltung eines fünften Jahr und achten Rossmarktes in jedem Jahre zu ertheilen und zu bewilligen, dass dieser fünfte Jahrmarkt, am Montage vor Franz Seraphicus und der achte Rossmarkt am Montage nach Franz Seraphicus abgehalten werden dürfe. Da Wir jederzeit geneigt sind, das Wohl Unserer getreuen Unter- thanen bestens zu befördern, so haben Wir nach Einvernehmung der Behörden in diese allerunterthänigste Bitte der Stadtgemeinde Chrudim, jedoch ohne Nachtheil und Schaden Unserer landesfürstlichen, oberig- keitlichen und sonst Jemandens Rechte, dann ohne Abbruch der jetzigen und künftigen Landesverfassung und unter der Bedingung allergnädigst gewilliget, dass, wenn an einem der genannten Tage ein gebotener Feier- tag fiele, der Jahr und Rossmarkt an dem darauf folgenden Wochen- tage abgehalten werden soll. Die Stadtgemeinde Chrudim darf sonach den von Uns bewilligten Jahr und Rossmarkt an den bestimmten Tagen zu allen Zeiten halten, und sich dieses Rechtes, wie es die Marktgerechtig- keit und Gewohnheit mit sich bringt, ohne Jemandes Hinderniss gebrau- chen. Wir gebieten hiernach allen Unseren Obrigkeiten, Innwohnern und Unterthanen, welchen Standes, Würde oder Amtes sie sind, besonders aber Unserem im Königreiche Böhmen bestellten Gubernium hiemit gnädigst, dass sie die Stadtgemeinde Chrudim bei diesem Privilegium schützen und handhaben, darin weder selbst hindern, noch Jemanden Anderen dagegen etwas zu unternehmen gestatten sollen, bei Vermeidung Unserer schweren Strafe und Ungnade. Das meinen Wir ernstlich. Zur Urkunde dieses Briefes, besiegelt mit Unserem kaiserlichen, königlichen und erz- herzoglichen, anhängenden grösseren Innsiegel, der gegeben ist in Un- serer kaiserlichen Haupt und Residenzstadt Wien den sechsten Monats-
Strana 64
64 1839. tag Juli, nach Christi Geburt im ein tausend acht hundert neun und dreissigsten, Unserer Reiche im fünften Jahre. Ferdinand m. p. Ant. Fried. Graf Mittrowský von Mittrowitz und Nemischl m./p., oberster Kanzler. Karl Graf von Jazghin m./p. Franz Freiherr von Pillerdorf m./p. Nach Seiner k. k. Majestaet Höchst Eigenem Befehle Franz Höniger, k. k. Hofrath. Originál jest listina pergaménová s pečetí zachovanou na šňůře v pouzdře dřevěném. A)
64 1839. tag Juli, nach Christi Geburt im ein tausend acht hundert neun und dreissigsten, Unserer Reiche im fünften Jahre. Ferdinand m. p. Ant. Fried. Graf Mittrowský von Mittrowitz und Nemischl m./p., oberster Kanzler. Karl Graf von Jazghin m./p. Franz Freiherr von Pillerdorf m./p. Nach Seiner k. k. Majestaet Höchst Eigenem Befehle Franz Höniger, k. k. Hofrath. Originál jest listina pergaménová s pečetí zachovanou na šňůře v pouzdře dřevěném. A)
Strana 65
Strana 66
Péčí a nákladem kuratoria průmyslového musea císaře a krále Františka Josefa I. pro východní Čechy byly dosud vydány následující spisy: Snížené ceny: Antonín Šolta: Lomenice chalup na Chrudimsku. (S 19 obrázky světlo- tiskovými.) Chrudim 1894. (Publ. č. I.) . . . . . . . . . . . K 2.— Antonín Šolta: Památky starobylého vyšívání českého na rouchách ko- stelních z Chrudimska. (S 21 světlotiskovou tabulkou.) Chrudim . . . . 1896. (Publ. č. II.) K 2.— . . . . . . . Karel Svoboda: O museích průmyslových vůbec a úkolech chrudimského musea průmyslového zvlášť. — Jindř. Souček: O strojích v malém průmyslu. Chrudim 1896. (Publ. č. III./IV.) K —.20 . a Jindř. Souček: Českoněmecké názvosloví nástrojů truhlářských. Chrudim [1896.] (Publ. č. V.) (pro truhlářské dílny obvodu musejního zdarma) K —.05 Jindřich Souček: O strojích obuvnických. (S přílohou.) Chrudim 1897. (Publ. č. VI.) (pro obuvnické dílny obvodu musejního zdarma) . . K —.20 Dr. Karel Chytil: Český graduál literátů chrudimských z doby kol roku 1570. (S 10 tabulkami ve světlotisku a 1 zinkografickou.) Chrudim . . . . . . . . . 1898. (Publ. č. VII.) . . K 4.— Antonín Šolta: Kancionály psané vesnickými kantory z Chrudimska. (Se 3 obrázkovými tabulkami.) Chrudim 1899. (Publ. č. VIII.) K 2.— Gustav Schmeranz: Výstava originálních studií (akvarelů) professora Gustava Schmoranze k jeho dílu „Altorientalische Glasgefässe“ (Staroorientální skleněné nádobí). Chrudim 1899. . . . . . . . K —.10 Gustav Schmoranz: Uvedení do výstavy keramických studií (akvarelů) professora Gustava Schmoranze. Chrudim 1900. . . . . . . K —.10 Karel Lábler: Listář královského věnného města Chrudimi. Část prvá. Privilegia městská a listy králů českých. Chrudim 1900. (Nákladem — Chrudimské spořitelny.) . . . K 1.— Památky východoceské, sbírka umělecko-průmyslových a národopisných památek českého východu. Vychází péčí Okresní památkové komisse drudimské (správy kulturně-histo- rického oddělení průmyslového musea) a sice ročně nejméně jeden sešit s 10 tabulkami a průvodním textem. Dosud vyšel sešit 1. (List. I.—X.) Cena 2 K 50 h.
Péčí a nákladem kuratoria průmyslového musea císaře a krále Františka Josefa I. pro východní Čechy byly dosud vydány následující spisy: Snížené ceny: Antonín Šolta: Lomenice chalup na Chrudimsku. (S 19 obrázky světlo- tiskovými.) Chrudim 1894. (Publ. č. I.) . . . . . . . . . . . K 2.— Antonín Šolta: Památky starobylého vyšívání českého na rouchách ko- stelních z Chrudimska. (S 21 světlotiskovou tabulkou.) Chrudim . . . . 1896. (Publ. č. II.) K 2.— . . . . . . . Karel Svoboda: O museích průmyslových vůbec a úkolech chrudimského musea průmyslového zvlášť. — Jindř. Souček: O strojích v malém průmyslu. Chrudim 1896. (Publ. č. III./IV.) K —.20 . a Jindř. Souček: Českoněmecké názvosloví nástrojů truhlářských. Chrudim [1896.] (Publ. č. V.) (pro truhlářské dílny obvodu musejního zdarma) K —.05 Jindřich Souček: O strojích obuvnických. (S přílohou.) Chrudim 1897. (Publ. č. VI.) (pro obuvnické dílny obvodu musejního zdarma) . . K —.20 Dr. Karel Chytil: Český graduál literátů chrudimských z doby kol roku 1570. (S 10 tabulkami ve světlotisku a 1 zinkografickou.) Chrudim . . . . . . . . . 1898. (Publ. č. VII.) . . K 4.— Antonín Šolta: Kancionály psané vesnickými kantory z Chrudimska. (Se 3 obrázkovými tabulkami.) Chrudim 1899. (Publ. č. VIII.) K 2.— Gustav Schmeranz: Výstava originálních studií (akvarelů) professora Gustava Schmoranze k jeho dílu „Altorientalische Glasgefässe“ (Staroorientální skleněné nádobí). Chrudim 1899. . . . . . . . K —.10 Gustav Schmoranz: Uvedení do výstavy keramických studií (akvarelů) professora Gustava Schmoranze. Chrudim 1900. . . . . . . K —.10 Karel Lábler: Listář královského věnného města Chrudimi. Část prvá. Privilegia městská a listy králů českých. Chrudim 1900. (Nákladem — Chrudimské spořitelny.) . . . K 1.— Památky východoceské, sbírka umělecko-průmyslových a národopisných památek českého východu. Vychází péčí Okresní památkové komisse drudimské (správy kulturně-histo- rického oddělení průmyslového musea) a sice ročně nejméně jeden sešit s 10 tabulkami a průvodním textem. Dosud vyšel sešit 1. (List. I.—X.) Cena 2 K 50 h.
- 15: Titul
- 17: Edice