XX Archiv český - Popravčí a psanecké zápisy jihlavské z let 1405-1457 literatuře, kde dlouho větší pozornost byla věnována knize rožmberské. Řada studií vytě- žená mezitím z jihlavských popravčích zápisů prokázala jejich význam v nejrůznějších ohledech. Kromě zkoumání vztahu jihlavských zápisů ke knize rožmberské by bylo možno hledat další styčné body hlavně v místech, odkud pocházejí některá vyznání, zejména ve Velkém Meziříčí, Německém Brodě, Jindřichově Hradci aj. Výsledek prohlídky docho- vaných písemností byl však negativní. Obdobně je tomu také u výše zmíněných menších souborů zápisů z jiných měst. Záměr vydat popravčí zápisy jihlavské se objevil nejprve v pracovních plánech P. Chlumeckého v polovině 19. století. První vážný pokus o vydání zápisů však podnikl teprve po mnoha desetiletích J. V. Šimák, který podle svědectví J. Pekaře, R. Rauschera a R. Urbánka pořídil opis zápisů a připravil jej k vydání. Tento rukopis však již delší do- bu v jeho pozůstalosti chybí a nepodařilo se jej zjistit ani na jiných místech, ani po cel- 41 kovém zpracování Šimákova osobního fondu v Archivu Akademie věd ČR. Mezitím vydal jihlavské zápisy Augustin Neumann v Nových pramenech k dějinám husitství na Moravě.4 Tento pokus byl neúspěšný po mnoha stránkách. Zdrcující recenze O. Odložilíka4 snad nebyla ještě dosti přísná. Editor zacházel s textem značně libovolně. Nevydal text úplný a vynechávky nevyznačoval. Otištěné části se hemží chybami a totéž platí kromě jiných nedostatků o velmi neúplném a vadném kritickém aparátu.* Edice si- ce badatele upozornila na jednotlivosti, ale svou neúplností a nespolehlivostí jej mohla spíše zavést k omylům a chybným závěrům. V aparátu této edice jsou korigovány omyly edice Neumannovy. Kritické vydání textu popravčích zápisů jihlavských je obtížný úkol. Pomocí před- běžného lístkového indexu se podařilo objasnit mnoho zkomolenin původního textu a při- spět k objasnění různých míst a jmen osobních. K porozumění některým místům a jmé- nům přispívají i publikované předběžné práce. Celkový dobrý výsledek edice je však zá- vislý i na dalších předběžných pracích filologických. 37) Viz pozn. 33. 38) Viz pozn. 3. Výjimečně se objevují některé osoby známé z jihlavských zápisů ve studiích V. Štěpána: Jan Anděl z Ronovce, Jan Zajíček z Mezného, Petr Kadeřavý. 39) P. Chlumecky, Die Regesten, oddil Das Iglauer Stadtarchiv 46. 40) J. Pekař, Žižka 2, 214; R. Rauscher, O popravčí knize 29; R. Urbánek, K historii husitské Moravy 239. 41) V Historickém ústavu AV ČR, kde byla uložena část písemné pozůstalosti J. V. Šimáka, byl tento rukopis postrádán již před r. 1960 (sign. III. 24, karton). 42) S. 215-258. 43) ČMM 55, 1931, 221-244. V odpovědi, K referátům Dra Odložilíka a ČMM, uvedl A. Neumann některá fakta o mo- ravských pánech a duchovenstvu v době husitské, zejména o spojeních s lapky, vydání jihlavských zápisů omlouval tím, že nevěděl o chystané edici Šimákově, ale na jádro kritiky neodpověděl. 44) Srov. např. vyznání Janka Holého v edici Neumannově a v této edici, č. 11-12 a 4243. 45) Viz seznam literatury. Této problematiky se dotýká v širších souvislostech i studie Morava před husitskou revolucí, uvedená tamtéž.