XI ÚVOD I. VZNIK A POVAHA ZÁPISŮ Popravčí a psanecké zápisy - terminologie. Jihlavské popravčí zápisy ve IV. městské knize. I. soubor zapsaný v r. 1419. Uspořádání - hledisko chronologické, obsahové, jazykové. Původ zápisů a jejich forma. Písař - národnost, vliv na jazykovou stránku zápisů, možnost identifikace. Vztahy jihlavských popravčích a psaneckých zápisů k ostatním pramenům - Popravčí kniha rožmberská. Dosavadní edice a historiografické využití. II. soubor, zápisy z let 1426-1457. Jejich písaři, vrstvy a obsah. Dosavadní edice. Popravčí a psanecké zápisy patří k nejvýznamnějším pramenům k poznání doby předhusitské a husitské. Jejich zvláštní hodnota tkví v tom, že umožňují bezprostřední po- znání některých jinak obtížně postižitelných stránek tehdejšího stavu společnosti. Tato hodnota se ještě násobí vzácností dochování. Z doby do r. 1419 i z dalších desetiletí do konce středověku lze nashromáždit zejména z městských knih, knih vedených u dalších institucí a z listinného materiálu poměrně dosti zápisů, jež zahrnujeme pod zmíněný ná- zev. Popravčí knihy ve vlastním slova smyslu z doby předhusitské se však u nás dochovaly jen dvě. Je to dobře známá Popravčí kniha pánův z Rožmberka? a popravčí kniha jihlav- ská. Druhá z nich je knihou jen z hlediska textového, nikoli fyzického. Rozsahem se vy- rovná knize rožmberské, je to však jen část IV. městské soudní knihy a kromě toho její záznamy nemají vyhraněný charakter popravčích zápisů a pokračují až do r. 1457. Pro knihy a zápisy zmíněného druhu se užívá zpravidla označení popravčí, psanec- ké, hrdelní, krevní, smolné nebo černé. Již tím je naznačeno, že jde o zápisy povahy trest- 3) 1) Práce jsou citovány zkráceně; plné tituly viz v seznamu edic a literatury. Jiné doklady lze dohledat podle rejstříku. - Tři kapitoly úvodu vycházejí z pojednání Popravčí zápisy jihlavské, PHS 18. 2) Popravčí kniha pánův z Rožmberka, ed. F. Mareš, nově A. Kalný. Knihy, příp. oddíly knih tohoto druhu nebo obdobné zápisy podchytil Rostislav Nový, Soupis městských knih čes- kých od roku 1310 do roku 1526, kniha psanců města Chebu 1310-1390, č. 689, kniha soudní města Chebu (pro- skripce aj.) 1379-1388, č. 690, kniha psanců města Chebu 1391-1668, č. 691, kniha psanců Olomouc 1523-1598, č. 899, kniha civilního a trestního soudnictví města Poličky (vyznání, proskripce aj.) 1432-1523, č. 921b, kniha soudní Starého Města pražského 1351-1367, č. 929, kniha soudní půhonů a nálezů Nového Města pražského 1377-1427-1467, č. 975, kniha útrpných vyznání 1402-1421 (- 1490) a testamentů (1421, 1434-1455), č. 1006, kniha soudní města Šumperku (proskripce) (1402) 1410-1531 (-1557), č. 1097. U záznamů je uvedena literatura týkající se jednotlivých knih. Z let od vydání soupisu je třeba připomenout práce Bohdana Žilynského týkající se knihy útrpných vyznání Nového Města pražského a Václava Štěpána těžící z knihy šumperské. K těmto větším souborům je třeba uvést z doby předhusitské některé další skupiny nebo ojedinělé zápisy to- hoto druhu. K psaneckým, popravčím a příbuzným zápisům českobudějovickým srov. J. Pekař, Žižka 2, 32-33, pozn. 216-217 a Ivan Hlaváček, Nejstarší kniha města Českých Budějovic, 22-25. V olomouckém kodexu Václava z Jihlavy je oddíl Proscriptiones hominum et scelera perpetrancium, leč nenaplněný zápisy; F. Čáda, Olomoucký kodex Václava z Jihlavy, 135. Psanecké zápisy však najdeme v městské knize, kterou vydal V. Spáčil a spol., Nejstarší