XXIII II. POMĚRY V ZEMI A BEZPEČNOSTNÍ ORGANY Veřejné poměry a bezpečnost v zemi 1400-1420. Bezpečnostní orgány. Poprava a popravci. Město a jeho orgány bezpečnosti vnitřní a vnější. Jihlava a šlechta. Vývoj soudní a trestní pravomoci Jihlavy. Landfrýdy. Spolky měst. Privilegium Václava IV. z r. 1410. Právní základna popravčích zápisů. Popravčí zápisy měly odlišný ráz v dobách míru a v obdobích, kdy veřejný řád byl narušen mimořádnými událostmi. Jihlavské popravčí zápisy vznikaly právě v období vel- mi pohnutém, takřka v předvečer revoluce. Proto je třeba alespoň nastínit poměry v prv- ních dvou desetiletích 15. století a podrobněji se zabývat orgány, jejichž úlohou bylo pe- čovat o bezpečnost v zemi a z jejichž působnosti také vznikaly popravčí zápisy. Ač jihlav- ské zápisy se obsahem dotýkají téměř celého území Čech a Moravy, přihlédneme zejmé- na k Moravě, neboť postavení a pravomoc Jihlavy byly určovány především právními po- měry této země. Bezpečnost, jež zavládla v českých zemích za vlády Karlovy a markraběte Jana Jindřicha, za jejich nástupců opět upadala. V některých letech se vracely podobné pomě- ry, jaké vládly za Jana Lucemburského anebo v ještě starších nejhorších obdobích. Jedna z hlavních příčin tkvěla ve vzájemné řevnivosti členů vládnoucího rodu lucemburského. Zároveň však narůstaly rozpory vnitřní, živené motivy hospodářskými i duchovními. Sle- dovat podrobně vývoj po této stránce není úkolem tohoto úvodu. Na Moravě vládl od r. 1375 markrabí Jošt. Od 90. let se vyhrotil jeho zápas s mlad- ším bratrem Prokopem. Do sporů, intrik a bojů v rozličné míře zasahovali kromě dalších činitelů i Václav IV. a Zikmund s ostatními členy lucemburského rodu. Tyto konflikty jen do jisté míry skončily smrtí Prokopovou v r. 1405. Joštovi se tím sice uvolnily ruce na Moravě, ale jeho vyšší zájmy, jež vyvrcholily přiblížením se ke koruně krále německého, jej strhovaly do dalších politických i vojenských srážek. Po smrti Joštově v r. 1411 nabyl panství nad Moravou Václav IV. Tím se opětovně spojila vláda nad Čechami a Moravou přímo v rukou českého krále. Leč záporné stránky Václavovy osobnosti i vlády se odtud projevovaly ve zvýšené míře i na Moravě, která byla ponechána více méně péči zemských úředníků z řad vysoké šlechty. Po smrti vynikající- ho zemského hejtmana Lacka z Kravař v r. 14162 se otevřela v plné míře cesta soukromým sobeckým zájmům předních představitelů šlechty a stav se neustále přibližoval anarchii. V takovéto situaci zastihla Moravu husitská revoluce. 1) K tomu srov. zejména R. Dvořák, Dějiny Moravy 1, J. Válka, Středověká Morava 107-110, A. Neumann, Nové pra- meny k dějinám husitství na Moravě, A. Neumann, K dějinám husitství na Moravě. Husitské války, F. M. Bartoš, Čechy v době Husově, J. Spěváček, Václav IV. 511-576, F. Hoffmann, Morava před husitskou revolucí, studie J. Mez- níka, V. Štěpána aj. 2) O něm naposledy V. Štěpán, Osobnost Lacka z Kravař, I-II, ČMM 110, 1991, 217-238; 112, 1993, 11-41.