Edice To když se stalo, kázal, aby počtena byla suma na hotové peníze, kteráž se utržila za zlato a stříbro židovské. I nalezeno jest vší sumy osmdesát tisíc a pět tisíc hřiven a čtyři sta hřiven a osm hřiven. Kníže tu všecku sumu věrně a právě kázal rozděliti a rozdati těm kostelům, kteréž jsou Židé spálili, aby se mohli na ty peníze zase vystavěti. Za jeho času žádný Žid více v Praze nebyl, domy jich kníže křesťanům, svým služebníkům, rozdal a školy obě v Menším i Větším Městě pusté a prázdné ostaly. Orig.: Václav Hájek z Libočan, Kronyka Czeská, Praha: Jan Severin ml. a Ondřej Kubeš ze Žípů, 1541, fol. CXXVIV. Ed.: LINKA ed. 2013, s. 318-319; SANDEL ed. 1596, fol. 161v. Lit.: DAVID 1993, s. 60. Pozn.: Epizoda nemá předlohu v dochovaných historických pramenech a odpovídá protižidovské rétorice 16. století. 1064 Hájkova kronika 8 Podle zápisu v Hájkově Kronice české přišlo roku 1064 do Prahy mnoho Židů vyhnaných z jiných zemí a žádali o povolení k usídlení. Český kníže Vratislav II. je ale ze země vypo- věděl pro jejich špatnou pověst. Veliké množství Židův do Prahy přišlo, žádajíce, aby jím Čechové bytu mezi sebou přáli, neb toho času jednak ze všech zemí a národův je pro jich nešlechetné skutky hnali, neb v jiných zemích takové vymyšlené a přenešlechetné skutky proti křesťanům a víře svaté Kristově páchali (o tom jistě bylo by co mnoho psáti; Fortalicius kronikář o tom mnoho vypisuje, protož nezdálo mi se tím na tento čas zaneprázdniti). Pražané slyšíce jejích snažnou žádost a velikou prosbu, také i dary od ních veliké vzavše, Vratislavovi knížeti svému to oznámili a za ně se skrze mnohé příčiny přimlouvali, ale on nikoli nedal sebou hnouti a nechtěl jích do Většího ani Menšího Měst pražských přijiti a pravil: „Poněvadž jsou mezi jinými starobylými křesťany v zemích císařských se nezachovali, není slušné, aby zde mezi námi bydliti měli.“ I rozkázal pod pokutou hlavy ztracení, aby všickni ven z země do dne třetího se vyhostili a odešli. Kteříž vyrozuměvše, že jích tu bytu není, na východ slunce se obrátili a šli až do zemí Řeckých a tam se osadili a jak prvé v zemích západních, tak i v východních svou nepravost provozovali a křesťany trávili. Když to pak na ně bylo zvědíno, mnoho v zemích Řeckých a Charvatských i Slovanských jích ohněm spáleno a ztopeno.