Prameny k dějinám Židů v Čechách a na Moravě ve středověku Jessco de Subiudaea fassus est se IX sexagenas grossorum Prag. denariorum cum I sexa- gena dictorum grossorum in parata pecunia puerorum, heredum Mathei dicti Perznice, prevignorum suorum, cum hereditate ipsorum in Biscouicz cum pecoribus et pecudibus ac aliis pro VIII sexagenis taxatis recepisse [...J. Debet dictus Jesko [...] ipsos pueros sex annis tenere, ipsis in victu et amictu [...] providere, [...]; finitis vero predictis annis ipse Jesko [...] hereditatem predictam [...] iuratis successoribus [...] nomine et vice dictorum heredum tenebitur [...] presentare. Quod si non faceret, extunc ipsa pecunia et defectus ipsius hereditatis debet de domo sua, quam inhabitat, sita in Subiudea contra novam synagogam Iudeorum in ipsa civitate Pragensi [...] conquiri et recipi, que proinde loco pignoris obligavit. [...] Actum a. d. MCCCXLII', feria III ante festum Mathiae proxima. Orig.: Nezvěstný. Kopie: Kniha pamětní 1366-1540 (-1611), AM Praha, Sbírka rukopisů, sign. 993, pag. 70. Reg.: RBM IV, č. 1088, s. 440-441. Pozn.: V zápise zmiňovanou obcí Bíškovice se s největší pravděpodobností míní obec v okrese Mělník, srov. OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ 4, s. 108. PROFOUS 1947, TEICE 1910 ani ROUBÍK 1959 ji neuvádějí, její existence je však doložená listinou, vydanou 4. srpna 1344 v Mělníce (RBM IV, č. 2217, s. 866). Podžidí byla část Starého Města pražského, která se nacházela v jeho severní části mezi Židovským Městem, klášterem sv. Kříže většího a městskou hradbou (zhruba oblast dnešního náměstí Curieových a budovy právnické fakulty). Přestože se jednalo o shluk několika domů a přilehlých ulic, které již neležely uvnitř několika branami vymezené židovské osady, později se zde usazovali vedle křesťanů také Židé. Dlužno upozornit na skutečnost, že se jednalo o „zapadlou“ část města, v níž sídlili méně majetní obyvatele. Název „Podžidí“ nebo „V Podžidí“ vycházel z polohy osídlení, kdy tyto domy ležely nejenom vně Židovského Města, ale oproti němu i v nižší nadmořské výšce (před asanací a výstavbou zvýšeného nábřeží vlastně na jedné z nižších vltavských teras), takže vlastně pod ním (srov. TOMEK 1892b, s. 215-216). 1342 prosinec 13. Avignon 200 Papež Kliment VI. uděluje Israelovi, synu Tomáše ze Sedlčan, faráři v Mladé Vožici, kano- nikát kostela na Vyšehradě sub expectatione praebendae, tedy až se uvolní. Dilecto filio Israheli Thome de Sedelizano, canonico ecclesie Wissegradensis, Pragensis diocesis sancte vite ac morum honestas [...J. Volentes itaque tibi premissorum meritorum intuitu graciam facere specialem, canonicatum ecclesie Wissegradensis, Pragensis dioce- 174