Prameny k dějinám Židů v Čechách a na Moravě ve středověku 17 TE JINTU D'nE JMNU TVR &ewW 712 NnWU D'7V &°17 71V1 .J2nNa DV &71 D'DDUn Dv D'nnn D'WW NRD TVR N7 72N D'n2N 32 D"N 7"7V 1222 DDW NIEW TVTW "N 7N N'2 TN1. 17W Dn DN — MN 7V TTU 17 "ENU 7717" NNU ,J2N1 11'N 11DDa 7V NE NIU TVTU 27 D ,2'Un pUnU WWTW ,7TN &7& 1D'& D'WU U7U DU 17 "MMIN ENDU DENU 7VN1.BTUVD D°"R7 PE NTU WUY'NDE 117 7N JDIW J2N NNN DENITnU '5 7V 2N1.D'M nRD DDN N'NU p2N 11D 33n 17 MNN NNaU TENU DW2D T'TU NVTU D'TVTT.TMNTNN MTN 2nW TNWU DFDT J2N1 1T"N ," "IW TTU DDF Masn men 1n x7U D'nVT 7UnV 7a 15 7y , paaa nNEN vnb7 N75 Uk vinzna vwin7 BWn,1 D'naa PTU NE 717W MENU NNN . 7Da a75 358 3753 &NaN N7AD 7V 217'W N22 vnn 7 NIU 21 .1771 70273 00W1 D'NUNNN D'7V2N 32 IN2 NNU 17V P3 D'NETU ,MMIDI 72x x7 71 D'"EN PI"1VE 71U &IE N'TU '57 ,aU2 NUY NEU "IDD ,D'D2n 7y D'IDUT DY Orig.: Nedochovaný. Ed.: IBN ADRET ed. 2005, č. 289, s. 189; BEN YEHIEL ed. 1552, č. 59:1, s. 89a. Lit.: GJ II/2, s. 833. Pozn.: Ve verzi Šloma Ibn Aderet (zde otištěné) jsou skutečná osobní jména nahrazena pseudony- my převzatými z Bible (“Ruben“, „Šimon“, „Levi“ a “Juda“). Z verze rabiho Ašera ben Jehijel víme, že „Ruben“ byl Avigdor a "Šimon“ byl rabi Jicchak. Ve verzi rabiho Ašera je rabi Jicchak nazýván Avigdorovým „bratrem“. To je pravděpodobně písařská chyba; má být „zeť“. Další drobné odlišnosti mezi těmito dvěmi texty zde mohou být pominuty. Čtení „Tznaym“, tj. Znojmo, je vedici responsa rabi Šloma ben Aderet zkomoleno. Správné čtení bylo rekonstruováno Simchou Emanuelem, viz EMANUEL 2012, s. 790, pozn. 14. Je pravděpodobné, i když to není v prameni řečeno jednoznačně, že debata mezi Avigdorem a rabi Jicchakem se odehrála ve Znojmě. 1294 červenec 25. Praha 76 Oldřich z Jindřichova Hradce odkazuje v případě, že by zemřel bez dědiců, některé své statky králi Václavovi II. Vypisuje práva, která má od krále, mezi která patří svolení usídlit v Jindřichově Hradci osm Židů a zemřelé doplnit odjinud. Jen tito smějí ve městě provozovat lichvu. [...] Ad maioris quoque gratiae cumulum saepe dictus dominus meus rex mihi concessit, ut in civitate praedicta de Nova Domo octo Iudeos tantum cum eorum familiis habeam liceatque mihi, si aliqui predictorum octo Iudeorum decesserint, alios loco eorum non tamen de terris suis, sed aliunde recipere seu colligere ad inhabitandum civitatem pre- dictam, qui mihi solvant et faciant servitia et iura, quae alii ludei dicto domino meo fa- ciunt in Bohemia et persolvunt; et de ipsis Iudeis omnia, quae ipse dominus meus rex de suis fecerit, ego faciam, gratiam ipsis octo Iudeis usuram in dicta civitate liceat exercere. 82