Prameny k dějinám Židů v Čechách a na Moravě ve středověku vypršela. Nařizuje Bertholdovi z Lipé, vyšehradskému proboštovi a pražským úředníkům, aby Ješka vyslechli. Pokud se ukáže, že lhůta ještě běží, na základě Bertholdova svědectví ať vyšetří stížnost Žida na Markvarta ze Zvířetic a zjedná mu spravedlnost, ale jen onomu jednomu. Pokud lhůta vypršela, jak se král domnívá, Žid nemá na nápravu nárok. Pak at probošt Berthold a zástupci města Nymburka předají tento list Markvartovi. Vobis camersario» et beneficiariis seu urzedniconibus Pragensibus [...] significamus, quod fideli nostro Jesconi de Michelsberch solum Iudeum in bonis suis pro se tenendum ad aliquot certos annos meminimus nos dedisse, credentes, quod huiusmodi anni totaliter sint elapsi. Quocirca vobis [...] mandamus, [...] quatenus si idem Jesco coram venerabili Berts holdo» de Lipa, Wise g radensi preposito, regis Boemie cancellario, principe nostro dilecto, eorundem annorum aliquem demonstraverit superesse, extunc ad ipsius Bertsholdi) testimonium tali Iudeo, soli tantum et non pluribus, faciatis iuxta suas que- relas de fideli nostro Marquardo de Swiroticz et suis hominibus ac haeredibus iustitiam expeditam. Si vero predicti anni elapsi fuerint, ut credimus, preferto Bertsholdo» de hoc eciam vobis veritati testimonium exhibente, extunc nec uni nec pluribus huiusmodi Iudeorum de predictis Marqsuardo», suis hominibus vel heredibus, aliquam iustitiam faciatis nostre gratie sub obtentu. Et presentes litteras coram predicto Bertstholdo) pre- posito beneficiariis Neumburgensibus postmodum perlegendas prehibitis demonstrandas praefato Marquarsdo» per vos volumus resignari. Orig.: Nezvěstný. Kopie: Rkp. formulářové sbírky dříve uložené ve Vratislavi, dnes nezvěstné. Ed.: CODEX JACOBI, č. 11, s. 6. Lit.: SPĚVÁČEK 1994, s. 426; GJ III/2, s. 971-972. Pozn.: Jan II. z Michalovic, řečený Správný (zemřel 1354), byl v blízkých vztazích k Janu Lucembur- skému (kterého dokonce doprovázel jako jeho družiník na Litvu) i ke Karlovi IV. Byl pánem na bole- slavském panství a dále vlastnil Brandýs nad Labem, Ostrý, Děvín, Úštěk, Skorkov, Benešov a Českou Kamenici. Byl jedním z ručitelů za věnný dluh za nastávající manželku Jindřicha Korutanského v lis- tině z 20. listopadu 1327, srov. CDM VI, č. 26, s. 34-35; BERAN 2010, s. 19-20, 48-49. Výše zmíněná královská koncese, poskytnutá Ješkovi a týkající se držení jednoho Žida, byla zřejmě odměnou za četné půjčky, které pán z Michalovic Janu Lucemburskému poskytl. Kde přesně dotyčná židovská rodina žila, není známo, za pravděpodobné bydliště však lze považovat Mladou Boleslav, jejímž pánem Ješek byl (srov. CIM II, č. 168, 169, s. 282-284; KAMPER ed. 1935, s. 20-21). Židovská komunita je v Mladé Boleslavi doložena nejpozději od třetí čtvrtiny 15. století, srov. WALDHAUSER 2009, s. 35-36. K výsadě držby Židů šlechtou a městy viz poznámka u č. 76. 138