Edice Ed.: FRB I, s. 244; MGH SS 4, s. 586. Reg.: ARONIUS ed. 1902, č. 137, s. 58. Lit.: KUBIN 2011, s. 161-193, zvl. s. 169-173; ZAREMSKA 2011, s. 73-74; HOFFMANN 2005; BONDY/ DVORSKÝ 1906, č. 3, s. 3; VOIGT 1904, s. 57-64. Pozn.: Druhý pražský biskup a budoucí světec Vojtěch odešel z pražské diecéze kvůli sporům s čes- kým knížetem Boleslavem II. (967/972-999) dokonce dvakrát. Důvody, které uvádí legenda, odpovídají dobové rétorice a úsilí církve o prosazení církevního práva. Obchod s otroky je ale v Praze v 10. sto- letí doložen v písemných pramenech a svědčit by o něm mohly i některé archeologické nálezy, např. TŘEŠTÍK 2001, s. 93-138. Zprávy o vykupování otroků se objevují i ve svatováclavských legendách, např. v První staroslověnské legendě o sv. Václavu nebo Kristiánově legendě. V textech ale nejsou přímo zmi- ňováni Židé jako obchodníci s otroky. K fenoménu darovaných lidí a otroctví ve středověkých Čechách blíže PETRAČEK 2012, s. 21-41. Ke křesťanským otrokům a jejich vykupování viz č. 32. 995 Hájkova kronika 4 V Hájkově Kronice české je uvedeno, že roku 995 bojovali v Tetínském kraji Češi skřesťa- né s pohany. Při tomto boji údajně křesťanům pomáhali i Židé. Za tuto pomoc Židé získali oprávnění usadit se na Malé Straně a zbudovat zde školu synagogu). Léta téhož vidouce pohané ti, kteříž v Praze a okolo Prahy bydlili, že je tak velmi sužují křesťané, poslali jsou do kraje Tetínského, neb tu nejvíce pohanův bylo, jich žádajíce, aby jim na pomoc proti pražským křesťanům přitáhli. Tu po malém času Samoslav Vranovský a Rotboj Vladecký s mnohým počtem pohanův jsou přitáhli a na jednom vrchu, jenž Srno- boj slove, proti Klukovu se položili a zdmi se odělali vysokými a ty zdi valy osypali. Pohané pražští a boleslavští to zvěděvše, hned jim na pomoc přibyli a znamenavše, to místo že jest nedobyté a přístupu křesťané že k němu žadného míti nemohou, i počali velikou škodu okolo Prahy činiti, stáda zajímajíc, křesťany mordujíc, takže se křesťanům velmi stýskalo. Ač to kníže Boleslav dobře věděl, že křesťané těžkost mají, ale však bojem pohanův utkati nesměl, neb se bál jich moci. Ač se křesťané často pohanův s toho vrchu sehnati pokoušeli, však jích nemohli přemoci ani odtuď vytisknouti. Času pak podzimního, když již počalo velmi chladno a studeno býti, pohané nočním časem při ohních jsou, ubezpe- čivše se, leželi, tu křesťané všecku svou sílu sebravše, vzavše i Židy na pomoc, nenadále a hřmotně na pohany udeřili, a dřív než pohané k svým lukům a střelám dospěli, až je křesťané mordovali velmi ukrutně. [..] Tu že jsou Židé nad pohany statečnost ukázali, z té příčiny dopuštěno jim, aby sobě mezi křesťany na břehu řeky Vhltavy školu postavili a to místo v Menším Městě pražském 5