Edice 1341 červen 10. Praha 195 Jan, král český a hrabě lucemburský, potvrzuje městu Cheb privilegia za jeho zásluhy při obraně království v těžkých časech a připojuje jeho občany a obyvatele ke společenství oby- vatel Království Ceského za stejných podmínek a výsad, kterých tito užívají. V listině jsou jako obyvatelé Chebu jmenováni křesťané a Židé. Cum cives incole civitatis Egrensis, fideles nostri dilecti, Christiani et Iudei, continuis periculis iam dudum propter nos fuerunt et sunt expositi [..] grata vicissitudine in re- compensam premissorum ipsis occurere disponentes [...], hanc graciam [...] duximus faciendam, quod omnes literas et singula privilegia [...], quas et que a [...] imperatoribus, Romanorum regibus, ab [...] regibus Boemie ac a nobis habent, [...] ratificamus. Et ut dic- tos cives [...] civitatis Egrensis [...] prerogativa gracie prosequi videamur, ipsos consorcio aliorum nostrorum fidelium ac incolarum regni Boemie [...] aggregamus sub omnibus privilegiis [...], quibus alii nostri cives [..] gaudent. [...] Datum Prage die Dominica post festum Corporis Christi proxima a. d. MCCCXLI. Orig.: SOkA Cheb, AM Cheb, Listiny, inv. č. 41. Pečeť krále Jana Lucemburského na hedvábné šňůře. Kopie: Archiv Národního muzea, Sbírka opisů, sign. ANM II 14, sub dato (18.-19. století). Ed.: CIM II, č. 226, s. 352; RBM IV, č. 932, s. 374; PELZEL ed. 1870, s. 48. Reg.: BöHMER ed. 1839, č. 292, s. 208. Lit.: GJ II/1, s. 185; DRIVOK 1875, s. 323; BONDY/DVORSKÝ 1906, č. 78, s. 46. Pozn.: Jak správně upozorňuje František Šmahel, Cheb byl mezi českými královskými městy jedi- ným, kde měla přikazovací právo nad tamějšími Židy městská rada (nikoli panovnická moc), srov. ŠMAHEL 2001, s. 415. 1341 prosinec 20. Kutná Hora 196 Jan, král český a hrabě lucemburský, na žádost opata a kláštera ve Vilémově posuzuje a po- tvrzuje práva držení a vybírání cla v Habrech a Vilémově. Ve výčtu celních sazeb (v penězích a v případě, že zboží bylo potravinářské, také v naturáliích) je výslovně uvedeno, že opat a konvent kláštera mají na královský pokyn Židům odpustit starý celní poplatek, a to tak, že od těchto Židů živých a mrtvých má být vybíráno clo po křesťanském způsobu podle sazeb vypsaných ve výše uvedených případech. 171