Edice [...] iudici et iuratis Neumburgensibus super Albea, Benessius et Pincassius Parvus, Iudei Pragenses [..] significamus, quod quedam Conradi Treutwini pignora, videlicet duo pica- ria argentea, galeam et toracem, que [...] Jesco et Ramszo de Tzetzelitz [...] pro novem fer- tonibus grossorum Pragensium [...] exsolvere promiserunt, adhuc [...] in nostra potestate tenemus, verba veritatis super nostrum iudaismum presentibus litteris [...] confirmantes. Orig.: Nezvěstný. Kopie: Rkp. formulářové sbírky dříve uložené ve Vratislavi, dnes nezvěstné. Ed.: CODEX JACOBI, č. 182, s. 73. 1340 leden 17. - listopad 24. (formulářová sbírka) 187 Ludvík Bavor zproštuje cisterciácký klášter Waldsassen všech dluhů, které má klášter u chebských Židů. Orig.: Nezvěstný. Reg.: RI VII/9, č. 339, s. 186-187. Pozn.: Zpráva o tomto dokumentu se objevuje v kronice kláštera ve Waldsassen k roku 1341: „Protože za těch časů klášter zabředl do obrovských dluhů [..] ponejvíce dlužných chebským Židům, požádali císaře Ludvíka, aby dluhy zrušil a zprostil tak klášter povinnosti platit úroky, které nadměrně zatěžo- valy jeho hospodářství. Stalo se roku 1341.“ (Quia monasterium his temporibus maximis fuit involutum debitis [...] et maxime Judaeorum apud Egram commorantium, Ludovicus imperator requisitus Judaeis obligata debita relaxat, ne nimium ex his gravetur usuris monasterium, anno MCCCXLI.), srov. RBS I, s. 71. Další zmínka o tomto výnosu se nachází ve Staatsarchiv Amberg, Kloster Waldsassen 425, pod regestem: „O židovském dluhu, aby už netísnil klášter, 26. roku království, 13. roku císařství.“ (Uber de juden schuld, das sy das closter nicht besweren de dat. regni 26 imperii 13), a tamtéž, v rejstříku ze 16. století tamtéž 346, fol. 10v. Srov. též Bayerisches Hauptstaatsarchiv München, Waldsassen KL 13/II. Datování listiny se opírá o údaj v citovaném německém regestu o letech panování Ludvíka Bavora: regni 26, imperii 13. Další zmínku srov. v rejstříku ze 17. století v Staatsarchiv Amberg, Kloster Wald- sassen, fol. 14v. Obsahem připomíná podobné nařízení Jana Lucemburského ze 3. května 1341 vyda- né v Praze, kterým král dovoluje klášteru Waldsassen žalovat chebské Židy kvůli lichvě, srov. č. 193. Nepochybně souvisí s další listinou ze 13. prosince 1348, ve které rada města Chebu vydává prohlášení o vyrovnání (nebo spíše anulování) pohledávek chebských Židů vůči zmíněnému klášteru (srov. RBM V/2, č. 520, s. 263; a GRADL 1893, s. 201). Městská rada v Chebu totiž měla nad tamějšími Židy při- kazovací právo, srov. ŠMAHEL 2001, s. 415. Také dokument z 5. února 1343 (č. 202) zlistiňuje akt, kdy císař Ludvík zprošťuje norimberského purkrabího Jana všech dluhů, jimiž byl zavázán asi osmdesáti Židům, mezi kterými figurují jména několika Židů z Chebu, srov. GRADL 1893, s. 184 (červenec 1343). 165