Edice 1334 duben 28. Želiv 152 Opat premonstrátského kláštera Želiv Stibor, otec-opat premonstrátského kláštera v Dolních Kounicích, nevidí při zadluženosti kláštera jiné východisko, než poskytnout souhlas k prode- ji nějaké nemovitosti v majetku kláštera, protože klášter nevlastní movité věci v takové míře, aby z výtěžku jejich prodeje bylo možno uhradit dluhy. Svoluje tedy, aby kounický probošt Mikuláš prodal statek ve Stetindorfu, jinak též Držkovicích, za 300 hřiven stříbra moravské váhy a pražských grošů. Statek koupil opat premonstrátského kláštera v Louce, který těmi penězi vyrovná dluh kláštera u Beneše, znojemského Žida. Nos Stiborius, miseracione divina abbas Syloensis, Pragensis diocesis, pater abbas mo- nasterii Chunicensis, considerantes dictum Chunicense monasterium pluribus debitorum [...] periculis involutum [...], ad tanta [..] persolvenda, [...] domino Nicolao, preposito et suo conventui Chunicensi predictis licenciam donavimus vendendi villam in Stetindorf, que et Dirskowitz dicitur. [...] Quam villam Stetindorf venerabilis [...] Johannes abbas Lucensis [...] comparavit ac prepositum et conventum predictos a Benessio Iudeo de Znoima in debitis trecentarum marcarum argenti Moravicalis ponderis grossorum Pragensium liberavit. Et ipsis ab eodem Iudeo litteras ipsorum dictum debitum continen- tes, totaliter exbrigavit [..]. Datum Syloe, anno millesimo CCC'XXXIIII°, XXVIII° die mensis Aprilis. Orig.: Nezvěstný. Ed.: CDM VII, č. 8, s. 6. Reg.: RBM IV, č. 33, s. 13. Lit.: GJ II/2, s. 942; POKORNÝ 1935, s. 6; BRETHOLZ 1935, č. 29, s. 14. Pozn.: Podle posledního údaje Josefa Chytila se originál s oválnou pečetí nacházel ve sbírce Johanna J. H. Czikanna Diplomatarium Moravicum collectum, dnes uložené v MZA Brno, fond G 11 - Rukopisy bývalého Františkova muzea FM 90. Soupis sbírky Ireny Zachové a Stanislava Petra z roku 2010 již však odkaz na listinu neobsahuje, srov. ZACHOVÁ/PETR 2010, s. 53-55. K opatu Ctiborovi srov. ČERMÁK 1877, s. 213-214; srov. rovněž dokument výše, č. 151. 1334-1346 (formulářová sbírka) 153 Jan Lucemburský dává na vědomí, že povolil Janu II. (Ješkovi) z Michalovic na určitý počet let držet na svých statcích pouze jednoho Žida. Nyní však lhůta podle jeho mínění už dávno 137