Úvodní studie Již zmiňované tzv. norimberské martyrologium uvádí mezi lokalitami, v nichž došlo k pogromům roku 1338, Znojmo, Jemnici, Třebíč, České Budějovice9, Čáslav, Příchovice, Jindřichův Hradec a Libiš." Židovské osídlení v Příchovicích (vsi u Přeštic), ve Valticích (Feldsberg), Vratěníně (Fratting) a Hrádku u Znojma (Erdberg) však není pro první polo- vinu 14. století nikde jinde doloženo. Identifikace obce Libiš (Lubes či v hebrejském textu LVBS) není jednoznačná. Proto byla obě místa z mapového přehledu vynechána. Naopak do přehledu byla zařazena v kategorii „předpokládaná lokalita“ také Třebíč, protože židovské osídlení zde prokazatelně dokládají mladší prameny a lze je předpokládat i ve starším období. U lokality zmíněné před rokem 1346 ve formulářové sbírce Codex Jacobi jako „Gretz“ předpokládáme, že se jedná o východočeské královské město Hradec Králové. Na území Prahy sice Kosmas uvádí vlastně dvě osady (pod Pražským hradem a ve vyše- hradském okrsku, osadě nebo ulici, jak bývá tento termín nejčastěji vykládán), jsou v naší mapě, na rozdíl od Tischler a Hoffmanna, zaneseny pouze jedním bodem. Vyšehradské podhradí totiž nikdy netvořilo samostatnou část pražského souměstí. Navíc ani nevíme, kde přesně „vicus Wissegradensis“ ležel, a není vyloučeno, že se mohl nacházet v areálu později založeného Nového Města pražského (č. 15). Proto se situování osídlení na Vyše- hrad jeví jako nepřesné. Dějiny Židů v Čechách a na Moravě tvoří významnou součást českých a moravských dějin. Ambicí této regestové edice je zahájit dlouhodobý výzkum pramenů k dějinám středově kého židovského osídlení na území dnešní České republiky od nejstarších zpráv až do počátku novověku, který by po svém završení umožnil zpracovat úplnou analytickou studii o životě a postavení Židů v Čechách a na Moravě ve srovnání se situací v dalších středoev ropských zemích. Pevně věříme, že navazující svazky by měly vznikat v návaznosti na další, pokračující projekty. Na závěr se sluší poděkovat všem, kteří se na vzniku edice podíleli. Vedle kolegů archivářů, historiků, archeologů, numizmatiků a judaistů patří náš dík také oběma lektorům za velké množství cenných připomínek. Martin Musílek ve spolupráci s Lenkou Blechovou a Evou Doležalovou 90) Předpokládáme, že se jedná o České Budějovice, v nichž je židovské osídlení doloženo již na počátku 14. století. Naopak první zmínka o Židovi z Moravských Budějovic pochází až z roku 1386 (Jacobo Judeo de Budwicz), CHYTIL/ DEMUT/WOLFKRON edd. 1856, č. 394, s. 171; č. 406, s. 172. 91) Viz SALFELD 1898, s. 240-241, 249. XXXV