Prameny k dějinám Židů v Čechách a na Moravě ve středověku do roku 1278, jejímž autorem byl německý historik Julius Aronius.“ Toto dílo v duchu klasické německé historiografie pojímá území Čech a Moravy jako součást Říše. O čtyři roky později zpřístupnili některé židovské památky Bohumil Bondy a František Dvorský. Právě tato z hlediska moderní historiografie nedostatečná práce se na dlouhou dobu stala hlavním podkladem pro jakékoliv pokusy o sepsání dějin Židů v Čechách a na Moravě. Nejedná se však o regestovou edici ve vlastním slova smyslu. Autoři se pokusili shromáždit všechny doposud známé zmínky o židovském obyvatelstvu v zemích Koruny české, nicmé ně bez náležité kritiky zpřístupňovaných pramenů a bez kritického komentáře k jejich věrohodnosti.“ Vedle této práce výrazně kvalitnější publikaci představuje edice Bertholda Bretholze z roku 1935, která je ale omezena na dějiny Židů na Moravě.? Skutečně moder- ně pojatou regestovou edici židovských památek z území Rakouska nedávno zpřístupnily Eveline Brugger a Birgit Wiedl, jejichž některé regesty se přirozeně dotýkají také území Čech a Moravy. Absence chybějící kritické edice židovských písemných památek způsobila, že do- posud postrádáme plnohodnotné vylíčení dějin židovského obyvatelstva. Nejčastěji docho- vané pramenné doklady k židovským úvěrovým obchodům nám umožňují nahlížet na dějiny Židů ve 12. a 13. století pouze schematicky prizmatem výpovědi dlužních úpisů. Právě židovské úvěry jsou základem charakteristiky židovského osídlení v Praze do polo- viny 14. století v rozsáhlém ediční řadě Germania Judaica.1 Vzhledem k tomu, že první svazky Germania Judaica vznikaly před rokem 1989, autorům nebylo umožněno některé prameny ověřit, a proto necitují důsledně. Mnoho pramenů chybí a někdy autoři odkazují na pouhá ústní sdělení českých a moravských archivářů, která jsou dnes už neověřitelná. Ne vždy proto odpovídají údaje tam uvedené naší edici, která mnoho z nich teprve až nyní kriticky doplňuje a hodnotí. V současnosti je v Ústavu Arye Maimona v Trevíru v rámci projektu Corpus der Quellen zur Geschichte der Juden im spätmittelalterlichen Reich (dále jen Corpus) mimo ji- né připravována komplexní elektronická databáze pramenů k dějinám Židů od roku 1273 6) ARONIUS ed. 1902, reprint 1970. 7) BONDY/DVORSKÝ 1906. 8) Práce Bohumila Bondyho a Františka Dvorského je pojata velmi široce. Úmyslem autorů bylo shromáždit veškeré prameny týkající se života Židů v Českých zemích od historických počátků až do novověku. Práce tak převážně rekapi- tuluje tehdy známé prameny, přičemž často neuvádí jejich originální znění ani jejich přesnou citaci. Vedle sebe navíc bez rozlišení staví skutečné historické zprávy, formulářové záznamy i zprávy ze sekundární literatury, mnohdy dnes už neověřitelné. To jsou také hlavní důvody, proč jsme se rozhodli toto dílo uvádět v seznamu literatury a nikoliv mezi plnohodnotnými edicemi. 9) BRETHOLZ 1935. 10) BRUCCER/WIEDL edd. 2005; BRUCCER/ WIEDL edd. 2010. 11) GJ 1, s. 28�45, 269�282; GJ II/1, s. 91�93; GJ II/2, s. 659-662; srov. GJ III/2, s. 1116-1151. VIII