Úvodní pojednání XXIII 25r-31v/208-271 32r-35v/272-316 361-46r/317-390 46v-52r/391-437 52r-58r/438—493 58v-63v/494-528 63r-69r/529-579 69r-75v/580-633 100v-104v/856-917 104v-112r/918-1002 112r-117r/ 1003-1060 117r-121v/1061-1123 Za 19 funkčních období se vystřídalo 12 osob, z toho Jan Pražák čtyřikrát a další čtyři dvakrát (Mikuláš Pechan, Ondrášek Berounský, Prokop Pražský a Václav Hruška). V zásadě platilo, že všichni rychtáři, kteří vykonávali úřad opakovaně, využívali služeb stej- ného písaře. Změny písařských rukou tak lze postihnout při nástupu nového rychtáře. Ne vždy, neboť nejednou měl nový rychtář k dispozici stejného písaře jako jeho předchůdce. Mikuláš Pechan měl např. stejného písaře jako Augustin soukeník, Holý Mažický si však zvolil jiného než jeho předchůdce Mikuláš. Jen výjimečně se stávalo, že zápisy za jedno funkční období psal pouze jeden písař. Dostáváme se k obsahu právních pořízení, jejich pravidlům a ustáleným termínům. Vyjdeme přitom z postavení táborského rychtáře, jeho práv i povinností, což by mělo na- pomoci objasnit účel a právní povahu rejstříku. Jistý dohled nad dodržováním pořádku na nově vznikajícím sídlišti táborské revoluční obce z počátku vykonávali volení hejtmané a kněží. Čím více život na Hradišti hory Tábor začal nabývat povahy běžné v městských obcích, tím více se uplatňovaly samosprávní zvyklosti platné zejména v Sezimově Ústí, odkud v první fázi přišlo nejvíce osadníků. Staré městské řády, proti nimž první táborité ostře vystupovali, znovu přicházely ke slovu. Odkaz na poučení nebo přikázání „starších bratří“ se v knize vyskytuje hned na je- jím počátku v zápise z 22. ledna 1433 (MKT 21). Z mladšího zápisu s datem 8. června 8. MIKULÁŠ Pechan" 9. Martin HOLÝ MAŽICKÝ“ 10. MIKULÁŠ Pechan 11. Jan RYBA Moravský 12. ONDRÁŠEK BEROUNSKÝ 13. PROKOP PRAŽSKÝ 46 14. ZIKMUND krajčí 15. ONDŘEJ BEROUNSKÝ 16. JAN PRAŽÁK 17. PROKOP PRAŽSKÝ 18. VÁCLAV HRUŠKA 19. VÁCLAV HRUŠKA“ 4. 11. 1438 — 22. 9. 1439 16. 10. 1439 — 5. 9. 1440 12. 9. 1440 — 14. 9. 1441 23. 9. 1441 — 28. 8. 1442 20. 10. 1442 — 13. 8. 1443 10. 9. 1443 — 16. 8. 1444 28. 8. 1444-17. 7. 1445 20. 7. 1445 — 10. 6. 1446 5. 7. 1446 — 8. 5. 1447 13. 5. 1447 — 13. 5. 1448 31. 5. 1448 — 7. 6. 1449 27. 6. 1449 — 14. 4. 1450 85v-87v/715-736 88r-88/737-747 89r-90v/751-764 91r-92r/765-775 92r-94v/776-798 95r-97v/799-820 97v-99r/821-838 99r-100v/839-855 42) Soudíme, že jde o staršího nebo úředníka Mikuláše Pechana (MKT 384). 43) V zápise MKT 623 z 1. 4. 1446 má křestní jméno Martin. 44) Jako Jana Rybu Moravského ho uvádí zápis MKT 440. Povoláním byl soukeník (MKT 384). 45) Ondrášek alias Andreas, Ondrák měl přezdívku Dismas (B. RxNEŠOVÁ, Listář II, s. 284, č. 327). 46) Jako Zikmund Dražický vystupuje v řadě zápisů MKT (86, 272, 599, 654). 47) Václav Hruška byl rychtářem za dvou purkmistrů, proto uvažujeme, že byl zvolen dvakrát po sobě. 48) Jako pozůstatek starších zvyklostí z éry domácích hejtmanů se může jevit zápis MKT 642: „Actum feria 2a post Bartholomee [sie] in domo Simonis capitanei etc.“ [25. VIII. 1432]. Šlo o dům „vladaře“ Šimona z Hroznějovic.