VIII Nejstarší městská kniha táborská i profesor táborského reálného gymnázia Martin Kolář, který prostřednictvím městské rady požádal o zapůjčení MKT za účelem sepsání nejstarších dějin města. Výbor Muzea Království českého na svém zasedání 4. března 1869 rozhodl rukopis „nepostředně prof. Kolářovi půjčit. Podle písemného ujednání s K. J. Erbenem si Martin Kolář vyžádal lhůtu do 10. srpna, kterou využil nejen k prostudování, ale i k velmi pečlivému opisu ce- lého rejstříku. Výtěžky svého studia profesor Kolář zveřejnil roku 1871 v pozoruhodném pojednání Obraz města Tábora a jeho okolí v létech 1432-1452. Větší pozornost MKT věnoval na počátku 20. století až Joža Boháč, který po Kolářově opisu marně pátral. Mezitím však, jak zjistil táborský archivář Karel Poustka, August Sedláček dostal na sklonku své činnosti v Táboře od tehdejšího správce knihovny Národního muzea dr. Čeňka Zíbrta opis rychtářského rejstříku 1432-1450. Sedláček působil v Táboře do roku 1899, Zíbrt byl roku 1891 přijat za písaře Muzea Království čes- kého. Tento opis, zjevně z 90. let 19. století, je dnes uložen v SOA Tábor ve fondu Kolář Martin, karton č. 9, inv. č. 899. Stalo se tak zjevně nedopatřením, a to na základě staršího mínění, o němž se lze dočíst v článku Josefa Švehly z roku 1928. Jen v menší míře využil opisu MKT Karel Thir pro zpracování svého záslužného mís- topisu města Tábora. Zevrubnému rozboru podrobil nejstarší táborskou městskou knihu až Václav Vojtíšek ve sborníku k 500. výročí úmrtí Jana Žižky. K jeho popisu pramene lze dodat jen podrobnosti, naopak autorovy vývody týkající se městské samosprávy, řeme- sel a původu obyvatel táborské obce pozdější literatura dosti výrazně korigovala i rozší- řila. 5) J. KOŘALKA — R. TEOL, Historické osudy, s. 53-54. 6) Výroční zpráva táborského reálného gymnázia z roku 1871. přetisk in: Sborník historických prací prof. Martina Kolá- ře o dějinách Tábora (uspořádal Jan Kolář), Tábor 1924, s. 94- 112. 7) Joža BOHÁČ, Hradiště hory Tábor a okolí v r. 1432-1450, Tábor 1912, zvl. otisk z Jihočeského kraje. Zde na s. 1 čteme: „Kam opis Kolářův se dostal, nebo zůstal-li vůbec zachován, nevím. 8) Karel POUSTKA, Okresní archiv v Táboře. Průvodce po fondech a sbírkách, Tábor 1958, s. 18. 9) Josef ŠVEHLA, Táborské sklepy a lochy, Jihočeský sborník historický 1, 1928. s. 13, pozn. 1. 10) Karel THIR, Staré domy a rodiny táborské I-II, Tábor 1920. 11) Václav VoJTÍŠEK, Na Táboře v letech 1432-50, Sborník Žižkův 1424-1924, ed. Rudolf Urbánek, Praha 1924, s. 134-158, přetisk in: Václav VOJTÍŠEK, Výbor rozprav a studií, Praha 1953, s. 273-289 (na tuto stať odkazujeme). Ve Vojtíškem založeném pracovišti pomocných věd historických na pražské Filozofické fakultě UK vznikl pod vede- ním Rostislava NovÉHo Soupis městských knih českých od roku 1310 do roku 1525, který vyšel v Acta Universitatis Carolinae/ Philosophica et Historica 4, 1963. Zde je MKT stručně evidována pod č. 1098 na s. 179. Starší záměr vydat tuto cennou památku táborské městské samosprávy skončil na samém začátku předčasnou smrtí Mgr. Rudolfa Tecla. Viz k tomu František SMAHEL, Nedokončená spolupráce na edici nejstarší táborské knihy trhové, Táborský archiv 13, 2007, s. 47-80.