XXII Nejstarší městská kniha táborská Hradiště aneb Tábor na město, rychtáře vůbec nezmiňuje. Podřízenost rychtáře radě se rozuměla sama sebou, na druhé straně však nebyly jeho povinnosti převážně jen policejní povahy, jak tomu již bylo v řadě větších královských měst. Jeho kompetence pravděpo- dobně tu více, tu méně navazovaly na zvyklosti ze zaniklého Sezimova Ústí. Zda sám řídil pravidelně zahajované soudy za přítomnosti měšťanů, nelze sice v třech prvních desetile- tích Tábora doložit, nepochybně však vyřizoval širokou škálu právních aktů a pořízení, jež by jinak příslušela radě. Táborský rychtář, jak se můžeme domnívat, byl na jedné straně takřka nepřetržitě vykonavatelem vůle obecní samosprávy, na druhé straně však i její nižší instancí ve věcech majetkových a správních. Od kdy a v jakém rozsahu tak bylo, nelze za- tím spolehlivě říci. Dříve, než se budeme zabývat obsahem právních pořízení podrobněji, je vhodné uvést soupis táborských rychtářů uvedených v rejstříku. jméno od - do Táborští rychtáři 1432-1450 folia/záznamy I. folia/záznamy II. 1. JAN Pražák 2. VÍTEK povrazník 3. MAREŠ Kršňák 4. JANÁK Čerňovský 5. JAN PRAŽÁK 6. JAN PRAŽÁK" 6a. FILIP z Padařova“ 7. AUGUSTIN soukeník 11. 3. 1432 — 24. 2. 1433 6. 4. 1433 — 27. 1. 1434 12. 4. 1434 — 9. 11. 1434 25. 2. 1435 — 16. 3. 1436 23. 3. 1436 — 14. 3. 1437 4. 4. 1437 — 19. 9. 1437 19. 7. 1437 18. 11. 1437 — 24. 10. 1438 20r-25r/177-207 1r-3v/1-33 4r-7r/34-61 7r-9r/62-79 9v-131/80-110 13r-17v/111-152 18r-20r/153-176 761-771/634-648 77v vacat 78r-78v/649-657 78v-811/658-671 81r-81v/672-675 81v-82v/676-684 82v-85v/685-714 33) K tomuto a dalšímu Zikmundovu privilegiu z 30. ledna 1437 František ŠMAHEL a kol., Dějiny Tábora 2, České Budě- jovice 1990, s. 498-500. 34) K vývoji vztahů mezi rychtářem a radou ve 14. a 15. století František HOFEMANN, Středověké město v Čechách a na Moravě, 2. vyd. Praha 2009, s. 406-409. 35) V MKT 1r pouze jako rychtář Jan, v dalším období však vystupuje jako Jan Pražák (MKT 111). V jiných písemnostech má přezdívku Stuchlík (Blažena RYNEŠOVÁ, Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka II, Praha 1932, s. 277, č. 320, s. 284, č. 327). 36) Jeho řemeslo udává zápis z 21. 7. 1441 „A to sě stalo za Vítka povrazníka“ (MKT 760). F. ŠMAHEL, Táborská obec a městská samospráva v letech 1420-1452, Husitský Tábor 6-7, 1983-1984, s. 176 ho mylně uvádí jako pekaře. 37) Není jisté, zda tímto Kršňákem byl táborský podhejtman Mareš Kršňák, který byl podle Kroniky Bartoška z Draho- nic zajat v bitvě u Lipan (FRB V, s. 615). S Marešem Kršňákem se ještě setkáme v zápisech MKT 736 a 1096. Měšťané se jménem Kršňák zasedali v táborské městské radě ještě v 16. a na počátku 17. století, viz k tomu Zdeněk VYBÍRAL, Mocenské elity v táborské obci doby předbělohorské. Prosopografická studie k Táboru raného novověku, Táborský archiv 9, 1999, s. 182-183. 38) Soudíme, že jde o konšela či úředníka Janáka Čerňovského (MKT 384, 641). 39) Odlišujeme tu dvojí, jinak nevyznačené funkční období tohoto rychtáře, neboť v letech 1436-1437 lze doložit dvě odlišné městské rady (viz F. ŠMAHEL, Táborská obec, s. 176). 40) Tento známý táborský hejtman z neznámých důvodů zastupoval Jana Pražáka 19. 7. 1437: „jenž jest byl toho času na městě rychtářem“ (MKT 173). 41) Jako soukeník vystupuje v soupisu „starších“ 19. 7. 1437 (MKT 173).