soukromé mincířské společnosti, která počala razit v Praze grošové mince, když byla Kutná Hora obsazena vojskem Jindřicha Korutanského. Činnost mincovního konsorcia v Praze byla však v září téhož roku přerušena obsazením města vojskem Jindřicha Korutanského a kniha byla na počátku října koupena radou Starého Města pražského, která jí dále používala pro své potřeby.50) Obsah knihy zřetelně dosvědčuje, že šlo o knihu skutečně vedenou a používanou měst- skou radou k občasným, někdy i dosti systematickým zápisům. V mnoha ohle- dech je velmi pěkným dokladem knihy dosud ne zcela obsahově vyhraněné. Vzhledem k různosti zápisů je možno ji označovat jako knihu počtů, statutů, sentencí, obnov rad a konečně i přijetí měšťanů (vedle jiných drobnějších zápisů správní povahy) nebo souhrnně jako knihu smíšenou, mající ve svých zápisech platnost dočasnou i trvalou a vedenou (spíše používanou) v letech 1310—1419.51) Mimořádný ráz knihy je zdůrazňován ještě i tím, že je stále používána po celou předhusitskou dobu k zapisování záležitostí zvláštní důležitosti a obecné plat- nosti a to i v době, kdy vznikají vedle ní na Starém Městě pražském i jiné knihy. Specifičnost zápisů je ovšem dána i tím, že různá soukromoprávní poří- zení, provedená na městském soudě (případně už i před městskou radou) ne- nalézala dosud plného odrazu v městských knihách, protože významnou váhu měly ještě listiny, opatřované městskou pečetí. Obdobnou situaci v průběhu první poloviny 14. stol. nalézáme i v Brně, Litoměřicích aj. Máme-li se zabývat stručným přehledem vývoje městských knih, je nutno postupovat podle předem určeného schématu i za předpokladu, že přímo v textu se nedojde (pro 14. a 15. stol.) k synchronizaci vývojových etap dvou hlavních a institucionálně odlišných knih, totiž radních a soudních. Proto tu odkazují na dříve už naznačený vývoj vztahu obou institucí ve středověkých městech. Současně je třeba ještě povědět, že rozhodujícím faktorem pro rozvoj městských knih v mezidobí od 14. do poč. 16. stol. co do kvantity i druhového odlišení je (ve smyslu shora uvedené definice městských knih) především intenzita hospo- dářského života města a s tím související velikost městské aglomerace. Zatímco u větších měst dochází už v průběhu 14. stol. ke specializaci městských knih podle oborů rozvíjející se městské správy, u menších měst jsou zakládány knihy, které jsou mnohem jednodušší a obsahují i méně zápisů. Jde tu zpravidla o jednu knihu (v 15. stol. počet i vzrůstá), která je jako jediná vedena pro delší období. Ani zde však není možno vést přesnou dělící čáru pokud jde o obsah knih. Vedle výrazně obsahově jednotných knih (např. N. Bydžov, Beroun, Jičín, Stříbro aj.)52) najdeme knihy se značnou tříští zápisů nejrůznější povahy (trhy, obligace, 50) Edici zápisů mincov. kolegia provedl Z. Malý, Mincovní počty nejstarší městské knihy pražské z počátku 14. stol. Numismatický sborník 6, 1960, str. 87 n. 51) Rozborem knihy v širších souvislostech se zabýval V. Vojtíšek, práce citována v pozn. 49. 52) Srv. katalogové záznamy o jednotlivý citovaných knihách. 20