Změnou v postavení měst (především královských) a do určité míry i ve správě je rok 1547, kdy zeměpanská moc využila nezdařeného povstání proti narůsta- jícímu habsburskému centralismu a postupovala ostře proti vzmohlému postavení královských měst. Do měst byli dosazeni královští rychtáři a hejtmani jako dohližitelé, městům byl konfiskován pozemkový majetek, zrušeny městské zbroj- nice, zřízen apellační soud jako nejvyšší odvolací místo pro městské soudní instance, města zbavena hlasu na sněmech a jejich samostatný hospodářský vývoj byl přerušen.37) Vývoj městských knih českých do poč. 16. stol.: Vznikem organizované měst- ské správy v průběhu druhé poloviny 13. stol. byly položeny objektivní před- poklady pro vytvoření příslušných písemností této správy. V souhlase s celkovým vývojem listinného písemného pořízení ve 13. stol. jsou písemnosti městské obdobného rázu, tj. že prvními písemnostmi městské správy jsou rovněž listiny. Už ta skutečnost, že od 40. let 13. stol. máme doloženy městské pečeti (nejprve sigillum iudicis et iuratorum nebo civium, teprve od konce 13. stol. jako sigillum civium, civitatis),38) je dostatečným důkazem pronikání listinného pořízení i do měst a je možno dokonce tezi upřesnit v tom smyslu, že se objevuje listinné pořízení v okruhu majetkoprávních záležitostí v rámci městského soudu. Koncem 13. stol. se však dovídáme o zcela novém typu písemného pořízení — o zápisech do knih. Příznačné do určité míry je i to, že první zprávy, z nichž lze poznat, že jde o knihu vedenou ve městě, se vztahují k Praze, resp. ke Starému městu praž- skému. I v tom se projevuje jedna z důležitých podmínek vzniku tohoto druhu písemnosti — totiž potřeba evidence projednaných soukromoprávních transakcí v podmínkách většího uskupení lidí — ve městě. Prvním dokladem o existenci nejstarší české městské knihy je známá věta, uvedená v jedné z formulí přepra- cované sbírky listinných a listovních textů kanceláře pražského biskupa Tobiáše z Bechyně, v níž se hovoří o výzvě pražského měšťana Engberta ně- kdejšímu protonotáři krále Přemysla Otakara II. Jindřichu Vlachovi, aby tento zřídil „quaternos contractuum vel obligacionum“.39) Formule je datovaná edito- rem Tobiášova formuláře k létům 1279—1280 a toto datum potvrzují též všechny 37) Srv. K. Tieftrunk, Odpor stavův českých proti Ferdinandovi I. 1. 1547, Praha 1872, str. 238 n.; Fr. Roubík, Královští rychtáři v pražských i jiných českých městech v letech 1547—1783, SPDMP VI., 1930, str. 265 n.; týž Královští hejtmané v městech praž- ských v letech 1547 až 1785, SPDMP VII., 1933, str. 121 n. 38) Městské pečeti máme doloženy v našich městech: Brno 1247, Menší Město pražské cca 1256, Litoměřice 1262, Staré Město pražské 1264, Jihlava 1268, Havl. Brod 1269, Opava a Olomouc 1271, Hlubčice 1272, Most 1273, Kadaň 1274, Čáslav 1279, Kouřim 1287, Kolín, Klatovy 1289, Sušice 1290, Žatec 1295 ad., srv. V. Vojtíšek, O pečetech a erbech měst pražských i jiných českých. Zprávy památk. sboru hl. města Prahy VIII., 1928, str. 1 n. a J. Šebánek v SAP VI. 2, 1956, str. 127. 30) Formulář biskupa Tobiáše z Bechyně. Ed. J. B. Novák, Praha 1903, č. 250, str. 189 n. 2 Philosophia 17