Polička, Stříbro, Cheb), které máme doloženy v poměrně velmi malém počtu.57) To je ovšem dáno povahou těchto knih, které nezakládaly žádná trvalá práva a měly pouze dočasnou platnost. Způsob vedení plně odpovídal jejich funkci; šlo převážně o stručné protokoly z výpovědí trestaných osob.58) Vedle těchto knih, které jsou knihami soudními v nejvlastnějším slova smyslu, tj. knihami, které byly ve 14. stol. vedeny v rámci soudní pravomoci rychtáře, resp. městského soudu, se objevují téměř souběžně i knihy radní, které zazna- menávají víceméně spontánně, pro větší jistotu, stejná pořízení (trhy, obligace, testamenty apod.), tj. mají rovněž povahu knih soudních. Jestliže jsme naznačili v předchozím oddílu příčiny rivality mezi soudem a radou ve 14. stol., existence paralelních knih takový výklad podporuje. V průběhu 15. stol. tato dvoukolejnost mizí a knihy jsou nadále vedeny v rámci městské rady (jinak řečeno: soud- nictví i správa tu splývá v jedno), přičemž jakoby knihy radní pohlcovaly soudní knihy. Tak např. znakem měnícího se vztahu ke knihám soudním při trzích je už sám vznik manuálů radních, kteří přejímají agendu převodů nemo- vitostí paralelně s knihami soudními, až je definitivně vystřídávají radní knihy trhové.59) Stejná paralelnost a později přesun od knih soudních k radním platí i pro vývoj knih obligačních. Pouze testamenty a svatební smlouvy mají ply- nulý vývoj převážně jen v rámci knih radních. Důsledkem zvětšení kompetence městské rady je to, že narůstá počet nových druhů knih, zejména pak — vedle běžných knih, známých už ze 14. stol., kde růst je víceméně jen kvantitativní — při delegovaných soudech, vzniknuvších jako speciální výbory rady. V praž- ských městech např. vzniká už před polovicí 15. a znovu na poč. 16. stol. ně- kolik zvláštních úřadů (soudních a správních orgánů): úřad šestipanský s kom- petencí nad záležitostmi stavebními i hospodářskými a jurisdikcí nad šosovními vesnicemi a nad trhy; úřad osmipanský pro nákladníky vaření piva; úřad deseti- panský, v jehož správě bylo rozhodování pří o dluzích, převyšující částku 10 kop gr; kdy dluhy nižší (pod 10 kop) rozsuzoval městský rychtář. O ostatní jurisdikci nad určitými hospodářskými korporacemi nebo místy se potom dělily speciální drobné delegované soudy, např. právo konířské, plavecké, soudnictví trhu senného, rybního, uhlířské rychtářství, soud viničných hor apod. Zpravidla každá z těchto institucí měla speciální, své knihy, které odpovídaly rozsahu její kompetence. Po formální stránce byly vedeny analogicky jako jiné knihy 57) Knihy tohoto typu nemáme téměř dochovány ve speciálním svazku, tj. knize. Jsou doloženy převážně ve formě tématických složek nebo jen ojedinělých zápisů v rámci buď knih pamětních (např. Rakovník, Polička), nebo manuálních knih městského písaře (např. Stříbro), s výjimkou Chebu. Srv. zápisy v katalogu. 58) Srv. např. Kniha útrpných vyznání a odpovědí před rychtářem novoměstským v Praze z 1. 1402—1421, MA Praha, rkp. 2096. 59) Srv. např. situaci na Novém Městě pražském: manuály radní, rkp. MA Praha, č. 2072. 2100, 2083 aj. 22