Most (1425) aj. V nich se stává jediným reprezentantem města uvnitř i navenek městská rada. Příkladem měst, sdružených v městských svazech, byla vedena i města další, která svými silami sama dříve nestačila ke zmenšení vrchnostenské moci a tím i ke snížení přednostního významu městského rychtáře a získávají v této době anebo v průběhu 15. stol. samosprávu.34) Důsledkem takového pře- sunu moci ve městech bylo (viděno z hlediska správy) především zjednodušení soudního řízení. Počet zahájených soudů podstatně klesal a někde v průběhu husitského revolučního hnutí soudy zahájené přestaly fungovat. Soudní pravomoc přešla na městskou radu a tím i rychty — místa dříve zvlášť vyhrazená pro konání soudů — pozbyly svého významu. Jestliže v 15. stol. jsou někde obno- vovány znovu zahájené soudy, ovšem za předsednictví purkmistrova, jejich počet je proti době předhusitské značně zredukován. Počet provolání majetkoprávních záležitostí je zmenšován a později i samotná provolání jsou bezvýznamná. Kon- cem 15. a na počátku 16. stol. význam zahájených soudů je tak nepatrný, že jsou postupně vůbec rušeny, např. v Praze na Novém městě je poslední doklad o zahájeném soudu z r. 1467, na Malé Straně z r. 1505 a na Starém městě ko- nečně z r. 1532.35) Souběžně s poklesem významu rychtářova soudu upadá v průběhu 15. stol. i moc rychtářů samotných, kteří se stávají pouhými úředníky města s nižší soudní kompetencí a právem či povinností dbát o bezpečnost ve městě. Viditelným znakem jejich podřízeného postavení je pak konečně i to, že v zápisech v městských knihách bývá uváděno jméno purkmistra na prvním místě, rychtář pak až na druhém místě nebo dokonce i na posledním, až po uvedení jmen všech obecních úředníků. Totéž přichází i při obnovách městské rady v seznamech potvrzených zástupců obce. Na přelomu 15. a 16. stol. dochází k určitým změnám v obecní samosprávě českých měst. Jestliže u menších měst (tj. poddanských) směřuje vývoj k jisté samostatnosti poměrně pomalu, velká města (královská) stojí tehdy na úrovni zcela samostatných a samosprávných celků, svázaných s vrchností (panovníkem) více méně jen peněžními závazky. Počet osob, účastnících se městské správy, se zvětšuje; už v průběhu 15. stol. vzniká řada delegovaných orgánů městské rady v záležitostech soudních (úřady šestipanský, osmipanský, desetipanský apod.) i správních (úředníci nad prodejem piva, obilí, soli apod.) a vše to je jen výrazem rostoucího hospodářského a také politického významu měst, k ně- muž byly položeny základy v době husitského revolučního hnutí.36) 34) To platí především pro Moravu, i když si musíme být vědomi toho, že tam byly po- někud odlišnější podmínky. K sociálně ekonomické charakteristice Moravy srv. F. Matějek, Feudální velkostatek a poddaný na Moravě s přihlédnutím k přilehlému území Slezska a Pol- ska. Praha 1959, str. 59 n. 35) Srv. V. Vojtíšek, Soud a rada ..., str. 265 n. U jiných měst se tak děje v průběhu 16. stol. 36) Přehled pro Prahu podává J. Sebánek, Desetipanský úřad Starého města pražského a jeho knihy, SPDMP V. 2, 1932, str. 767 n. 16