Městská sbírka XXV města, mimořádnou „pomocí“, když toho bylo zapotřebí. Na rozdíl od zvláštní berně ozna- čované jako „ordinaria“ byly charakterizovány tyto platy termínem „extraordinaria“7 Přes tuto zdánlivou jednoduchost je třeba chápat jihlavskou městskou sbírku a všechny termíny pro ni používané ve trojím významu. V poměru města k panovníkovi znamenala lozuňka jen díl, který mu byl odváděn z úhrnné částky vybrané při jednom výběru, kdežto v poměru města k poplatníkům znamenala jednak celou vybranou částku, jednak jednotku výběru stanovenou určitým poměrem k předmětu zdanění. Od původní terminologie se obrátím k moderní, které se užívá v historické literatuře. Povahu jihlavských rejstříků vyjadřuje nejvhodněji název rejstříky městské sbírky nebo rej stříky lozuňk. Ostatní obvykle užívané termíny, zejména rejstříky berní nebo rejstříky měst- ských dávek mají poněkud širší nebo odchylný význam, i když jsou používány pro prameny téhož druhu. Termín berní rejstřík užívaný Mendlem18 nevyhovuje užitím slova berně, neboť tímto výrazem se rozumí nejčastěji zemská, všeobecná berně. Ve městech se sice v původní terminologii výrazu berně rovněž užívalo ve významu městské sbírky,9 ale v historických pracích je účelné používat tohoto termínu jen pro tzv. zvláštní berni, totiž plat odváděný pravidelně panovníkovi a tudíž jen jednu složku městské sbírky. Termín rejstříky městských dávek lze užít tam, kde jde o rejstříky s dvěma nebo více druhy daní anebo dávek, jako tomu bylo například v Lounech.2° Naproti tomu termín „registra domovní daně“2 je úzký, neboť v městské sbírce byly zahrnuty i dávky z nemovitostí, živností a jiných předmětů zdanění. Použití některého z těchto termínů by působilo potíže při rozlišování účetních pramenů v pozdější době. V Jihlavě jsou zachovány jednotlivé rejstříky i ze 16.-18. století, ale vedle nich i různé rejstříky počtů městského komorního úřadu. Vyhovuje tedy nejlépe termín lozuňky, který užívá původního označení lozuňka, tj. daně vybírané městskými orgány ve městech a na městských pozemcích, nebo termín rejstřík městské sbírky. Významově shodné termíny sbírka, losunga, collecta, nejsou překlady, ale vznikly přirozeně ze sloves sbírat, le- sen, colligere.2 Všechny písemné prameny, které zachycují městské daně, dávky a poplatky, jsou svou povahou účty2 a zahrnujeme je pod pojem knih městského finančnictví, který 20 15 Takový rozdíl nebyl znám ani v Brně, ani ve Znojmě. Srov. B. MENDL, Knihy počtů, Úvod, s. 176, a Polesného znojemské edice a studie. Ve starší době jsou však ze Znojma zprávy o úroku z pozemků přiměřených k městu a z městských vsí. CDM 6, s. 10-11, č. 12 a 13 - RBM 2, s. 931-932, č. 2158 a 2157.- Další původní termíny pro lozuňku a zvláštní berni uvádí KROFTA, 1.c. 466 aj. R 10, vydání. 16 17 Viz dále přehled platů z moravských měst, JHR, s. 13, a níže s. XXVIII-XXIX.- S tím nikterak nesouvisí mimo- řádný příjem zaznamenaný v konečném součtu příjmů R 12. 18 B. MENDL, Knihy počtů, Úvod, s. 1ón. 19 Nové Město pražské, Plzeň, Stříbro aj. B. MENDL uvádí jako hlavní oporu pro užívání tohoto termínu Prokopa písaře novoměstského. Srov. F. MAREŠ, Prokopa písaře Nového města Pražského Praxis cancellariae, s. 28-29. Termín odmítá J. MACEK, Třídní struktura Loun, s. 161. J. MACEK, 1.c. 161-162. Avšak i zde je pochybné, nemá-li se spíše užít jiného výrazu než dávka. Jde o nový umělý výraz, a proto by měl být respektován jeho význam, který se ustálil pro určité druhy peněžních závaz- ků městských obyvatel. Označování městské sbírky termínem „městské dávky“ - F. GRAUS, Chudina městská v době předhusitské, Praha 1949, s. 18 - je příliš neurčité. Termín městská dávka vyžadoval důsledně také Z. Fiala, ač se touto problematikou soustavněji nezabýval. J. DOBIÁŠ, K dějinám českého jihovýchodu, s. 348. 21