čerpal podklady pro svou práci Quellen zur Geschichte der Juden in Mähren vom XI. bis zum XV. Jahrhundert (1067-1411).36 Jak napovídá název, jde o chronologický soupis pramenů k dějinám Židů na Moravě ve středověku s německými regesty. Jsou zde tedy zaznamenány i veškeré zmínky o Židech, které se nacházejí v Liber negotiorum.3 V úvodu podal Bretholz dosti podrobný popis rukopisu.3 Opravil také chybnou dataci po- tvrzení brněnského privilegia pro Židy, vydaného již Senckenbergem." Ladislav Hosák v Historickém místopisu země Moravskoslezské jme- nuje obce platící mostné do Uherského Hradiště na základě jejich soupisu v Liber negotiorum, který ovšem chybně datoval rokem 1372.40 V té do- bě vyšel i druhý svazek Dějin cisterciáckého kláštera na Velehradě od Rudolfa Hurta. V dodatcích k prvnímu dílu zde autor zmiňuje i Liber nego- tiorum, kterou nemohl pro svou práci původně využít. Označuje ji jako „Hradištský kodex“ a poukazuje na to, že se jedná o „konvolut zbytků nejstarších knih města Hradiště, obsahujících právní řády i knihovní zázna- my pro druhou polovinu století čtrnáctého a pro století patnácté“.41 Potom rukopis zůstal opět delší dobu nepovšimnut. Podrobněji se jím za- býval až Gracián Chaloupka, a to z hlediska hospodářských dějin. V centru jeho pozornosti proto stál soupis městské dávky z 2. poloviny 14. století. Na základě velmi podrobného rozboru obou seznamů, totiž seznamu činži (rent) a „rejstříku“ městské dávky, se autor pokusil zjistit složení obyvatel města Hradiště ve 2. pol. 14. století a zejména počet jednotlivých řemeslní- ků ve městě. Při svém bádání nevycházel pouze z těchto dvou seznamů, ale i z jiných částí Liber negotiorum. Pokusil se též identifikovat písaře těchto dvou seznamů. 36 B. BRETHOLZ: Quellen, Prag 1935. M Tamtéž, č. 37, 204, 205, 211, 215, 280, 298, 314, 326, 329, 338, 343, 366, 367, 369, 370, 387, 400, 419, 441. Tamtéž, s. XX-XXII. 39 Tamtéž, s. 17, č. 37. Privilegium Přemysla Otakara II. z roku 1268 bylo Hradišti potvrzeno brněnským rychtářem a přísežnými, jak prokázal B. Bretholz, až někdy mezi lety 1341 a 1348, nikoli roku 1300, jak uvádí H. Ch. SENCKENBERG: Visiones, s. 311 a další (CDM VII, č. 157, s. 782) na základě neúplné datovací formule. Srv. též Codex diplomaticus regni Bohemiae V, sv. 2 (1267-1278), ed. J. Šebánek — S. Dušková, Pragae 1981, č. 566, s. 137- 161. 40 L. HOSÁK: Historický místopis země Moravskoslezské IV. Hradištský kraj, Brno 1938, s. 351-352. Opravu datace provedla J. COUPKOVÁ: Seznam obcí, platících mostné do Uherského Hradiště, z roku 1362, Slovácko XXXVI, 1994, s. 129-136. 41 R. HURT: Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě, Olomouc 1938, sv. II., s. 393- 394. 42 G. CHALOUPKA: Dva seznamy městské dávky Uh. Hradiště z druhé poloviny XIV. století (Příspěvek k hospodářským dějinám města.), SMM 78, 1959, s. 139-160. Jedná se o první práci o dějinách Uherského Hradiště po Cerronim, která využila tento významný pramen pro dějiny města. 38 18