ské zákony ustanovené purkmistrem a přísežnými roku 1360, 6. Jura de Bruna transmissa, udělená českým králem Václavem I. Brnu a odtud pře- nesená do Hradiště, 7. Jura Judaica, item alius privilegium civitati Re- dysch de Bruna transmissum, dále přes sto soudních případů, ve kterých si hradišť'ský soud vyžádal naučení od brněnského, 8. německá konfirmační listina o židovském hřbitově z roku 1429 a další pozdější zajímavosti, např. faráři a děkani z let 1569 až 1678 včetně luterských duchovních, a ještě nějaké starší zápisy. Habrich pořídil také opis právní části rukopisu a tento opis spolu s originálem založil do klášterního archivu.2 Tohoto opisu zřejmě použil Christian d'Elvert, který tzv. hradišť'ská statuta z roku 1360 a řemesl- nická statuta a práva otiskl v Notizenblattu roku 1857.33 Konkrétní okolnosti, za kterých rukopis Liber negotiorum opustil Raj- hrad, nejsou opět zcela známy. Stručně o tom podává zprávu Bertold Bret- holz. Kolem roku 1885 získal rukopis prostřednictvím Jana Chlumeckého zemský archivář Vincenc Brandl, který jej předal roku 1899 svému nástupci v úřadě Bertoldu Bretholzovi. Tak se Liber negotiorum dostal koncem 19. století do Moravského zemského archivu v Brně.34 Zde byla kniha zařaze- na do sbírky rukopisů pod sign. G 10, č. 773.3 Bertold Bretholz z ní zde MZA Brno, G 12 - Cerroniho sbírka, II/83, č. 10. Cerroni Liber negotiorum skutečně pro svou práci použil, jak plyne ze srovnání některých údajů v jeho dějinách Hradiště — MZA Brno, G 12 - Cerroniho sbírka, 1/44, J. P. Cerroni: Geschichte der königlichen Kreisstadt Hradisch, I. Band. Například jeho popis založení městského špitálu (fol. 193r) je téměř doslovným překladem zápisu De fundacione et consecracione hospitalis z Liber negotiorum (SOkA Uh. Hradiště, AM UH I, inv. č. 145, fol. 3v) do němčiny, pouze s doplněním jména světícího biskupa a chybnou datací této události. Srov. M. ČOUPKO- VA: Špitální kaple sv. Alžběty a tzv. „kaple Kusnova“, Slovácko XLII, 2000 s. 195 - 206. Cerroni tak byl první a na dlouhou dobu také poslední, kdo využil Liber negotiorum pro dějiny města Hradiště. 32 I. KRŠKA: Brněnská právní naučení, s. 200. Rukopis zde byl označen signaturou Ha 2, opis potom sign. Ha 5. 3 Christian d'ELVERT: Die Stadt Hradischer Statuten aus dem 14. Jahrhunderte, Notizenblatt der historisch —statistischen Section der k. k. mährisch - schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde, Brünn 1857, s. 38-40, TYZ: Rechte, Statuten und Gebräuche der brünner Handwerker aus dem 14. Jahrhunderte, der Stadt Hradisch mitgetheilt, tamtéž, s. 52, 58-60. V úvodu k hradišťským statutům d'Elvert píše: „Wir lassen nun die hradischer Statuten folgen, wie wir sie durch Güte Wolny's erhalte....“ Opis tedy d'Elvert získal prostřednictvím rajhradského benediktina Gregora Wolného. Řemeslnická statuta pak otiskl i s úvodem Habrichovým, což uvádí slovy: „Diese Mitteilungen und Einleitung der raigerer Benediktiner (Habrich's) lauten: ...“ Následuje Habrichův úvod a hned po něm vlastní znění statut. 34 B. BRETHOLZ: Quellen, s. XX, pozn. 1: „Die Handschrift erhielt Landesarchivar V Brandl (um das Jahr 1885) vom Exc. Johann Freiherrn von Chlumecky und überließ sie mir 1899 bei der Ubernahme des Amtes. Sie liegt dermalen im Brünner Landesarchiv. Srv. I. KRŠKA: Brněnská naučení s. 200. 35 Tato signatura je dosud na přídeští rukopisu a touto signaturou je rukopis většinou citován v literatuře, srv. I. KRŠKA: Brněnská právní naučení, s. 200 a R. NOVÝ: Soupis, s. 181 31 17