Strana 7
1. Popis rukopisu, jeho vznik a význam
Rukopis nazývaný Liber negotiorum civitatis Hradisch vznikal postup-
ně převážně v poslední čtvrtině 14. a v průběhu patnáctého století v Uher-
ském Hradišti.' Přestože většina zápisů pochází z 2. poloviny 14. a z 15.
století, zapisováno bylo do knihy příležitostně ještě i ve století sedmnáctém.
Poslední datovaný údaj je z roku 1678. Jako městská kniha byla tato písem-
nost vedena orgány městské správy za účelem pojištění práv města jako
celku i jednotlivých měšťanů.“ Důvody vzniku knihy vysvětluje její první
písař v úvodním odstavci. Byla to podle něj potřeba zaznamenat některé
údaje důležité pro vyřešení sporu mezi měšťany a tyto záznamy měly pomo-
ci nedostatečné lidské paměti a zachovat tak pro budoucnost potřebná svě-
dectví."
Vznik městských knih předpokládal do jisté míry vyvinutou městskou správu
a vývoj těchto správních orgánů má vliv i na vývoj městského písemnictví
včetně městských knih. Podle toho, při kterém orgánu městské správy byly
knihy vedeny, je můžeme rozdělit do dvou základních skupin, a to na knihy
soudní, vedené při rychtářském soudu, a na knihy radní, vedené při městské
radě. Způsob vedení městských knih nám tak může pomoci odhalit význam,
vliv a vzájemný vztah dvou základních složek městské správy, totiž rychtá-
ře, jakožto zástupce vrchnosti, a městské rady, jako představitelky městské
samosprávy, která během 14. a zejména 15. století nabývala stále více na
významu.“ Vedení městských knih měl na starosti městský písař. Ve vět-
ších městech vznikla již během 14. století městská kancelář, ve které půso-
bilo několik písařů."
5 Dosud nejpodrobnější popis tohoto rukopisu podal I. KRŠKA: Brněnská právní naučení
Uherskému Hradišti ve druhé polovině 14. století, Brno v minulosti a dnes 4, 1962, s. 200-
209. Základní údaje viz též R. NOVÝ: Soupis městských knih českých od roku 1310 do
roku 1526. Katalog, AUC, Philosophica et historica 4, Praha 1963, s. 181-182.
6 Takto charakterizoval městské knihy již V. VOJTÍŠEK: O studiu, s. 53. Z této definice
potom vyšel i R. NOVÝ: Soupis, s. 5, TYŽ: Písemnosti městské správy v letech 1310-
1526, in: Československá diplomatika, Praha 1965, s. 184 nebo Městská diplomatika
v Čechách a na Moravě do počátku 16. století, in: Česká diplomatika do roku 1848, Praha
19712, s. 169. Rostislav Nový poukázal především na to, že městské knihy vznikaly
organicky z praktické potřeby lidí žijících v městském společenství a úředního charakteru
nabývaly teprve postupem doby.
Viz fol. 2r“ v této edici. Zde byla také kniha pojmenována.
SR. NOVÝ: Soupis, s. 21-28. O vývoji městské správy srv. J. JANÁK— Z. HLEDÍKOVÁ:
Dějiny správy v českých zemích do roku 1945, Praha 1989, s. 233 - 250.
»O vývoji městské kanceláře R. NOVÝ: Městská diplomatika, s. 161-169, zde také seznam
starší literatury. Z dalších autorů je to například F. TADRA: Kanceláře
a písaři v zemích českých za králů z rodu Lucemburského Jana, Karla IV. a Václava IV.
(1310-1420). Příspěvek k diplomatice české, Rozpravy české akademie Františka Josefa
pro vědy, slovesnost a umění v Praze, roč. 1, tř. 1, č. 1, s. 153-154, F. MAREŠ: Prokopa
písaře Nového Města Pražského Praxis cancellariae, Praha 1909.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160