1.4. SOUPIS RUKOPISŮ A TISKŮ 77 Řekne-li se Křišťanův astroláb', 319 vybaví se nám především již dříve zmíněný astrono- mický rukopis Knihovny pražské metropolitní kapituly O.1 (1585), kde se podle tradičního názoru katalogů i další literatury320 má na foliích 37r-47v a 49r-65r (jindy uváděna folia spojitě, 37r-65r) nacházet traktát mistra Křišťana z Prachatic o způsobu užití astrolábu, nazývaný obvykle De utilitatibus astrolabii (inc.: Quia iuxta intencionis mee) a datovaný před rok Křišťanova úmrtí, tj. před rok 1439. Nahlédneme-li však do rukopisu, zjistíme, že jeho obsahem nauka o astrolábu není. Jde sice skutečně o text astronomický (zčásti též astrologický), nespadá však v žádném případě do velké skupiny textů popisujících buď stavbu přístroje, či návody k jeho užívání. K důvodům chybného vymezení obsahu spisu v katalozích i literatuře jistě patřila úvodní marginálie na fol. 37r: Principium in tracta- tum C(ristanni) de utilitatibus astrolabii 1411 feria 3a ante Magdalenam [= 21. července 1411].321 (Cf. obr. na str. 485.) Znění počátečních vět pojednání nás sice může nechat na pochybách, zda opravdu nepůjde o obšírnější úvod k některému ze známých výkladů o astrolábu (Ideo ante omnia videbimus, quid sit astrolabium ... et ad quid proficiat vel utile sit. Astrolabium est instrumentum astronomicum rotundum vel circulare, multis et diversis in officiis circulis et lineis descriptum artificiose et subtiliter, ymmo subtilissime, valens ad astronomicas et geometricas operaciones, quod eciam a Ptolomeo planisperium appelatur, cum sit quasi in plano proieccio vel extensio),322 ale brzy se ukáže, že text se týká jiných záležitostí. Jedná se především o komentář k dílu Theorica planetarum (Teorie planet) učence 13. století Campana z Novary,323 a dále o výklady a poznámky zaštítěné pracemi dalších autorit (celkem uvedeno na třicet autorů), především základní astrologic- kou příručkou Klaudia Ptolemaia Tetrabiblos a také pracemi al-Qabísího (v latinizované podobě uváděného jako 'Alkabicius'). 324 Al-Qabísí je v textu uveden několikrát, naposledy v explicitu celého pojednání na fol. 66r: 1452 incepi legere Alkabicium (!) feria tercia ante Ascensionem Domini [= 16. května 1452] ego, M. Iohannes [de Nova Domo (?)1.325 (Cf. obr. na str. 485.) Katalogy na tomto místě tradují chybné čtení explicitu: incepi legere 319 Následující pasáž je publikována též časopisecky, cf. HADRAVOVÁ — HADRAVA 2000. 320 PODLAHA 1922, str. 452-453; TŘÍŠKA 1967, str. 148; SPUNAR 1985, str. 125 (no. 332); LB 1980, str. XXVIII. 321 Datace rukopisu do roku 1411 se opakuje ještě i na fol. 44r a 48v. 322 Především uvidíme, co je astroláb ... a k čemu slouží a je užitečný. Astroláb je okrouhlý, kruhový astronomický přístroj, dokonale a jemně, ba dokonce velmi jemně popsaný mnoha kružnicemi a čarami, které mají různé významy. Je vhodný pro astronomické a geometrické úlohy. Ptolemaios jej nazval plani- sfériem', protože jde o jakési promítnutí a rozložení do roviny. 323 Cf. novodobou edici jeho díla: CAMPANUS OF NOVARA 1971. — Vliv Campanovy teorie na středoevrop- ských univerzitách dobře vystihuje práce Olafa Pedersena, The decline and fall of the Theorica planetarum. In: SCIENCE AND HISTORY 1978, str. 157-185. 324 Abú al-Saqar Abd al-Azíz ibn Usmán Alí al-Qabísí pocházel ze Sýrie a žil ve 2. polovině 10. století. Je autorem pojednání Úvod do astrologického umění a dále spisu o konjunkci planet. Jeho dílo přeložil z arabštiny do latiny ve 12. století Iohannes Hispalensis (mj. též jeden z překladatelů textu o astrolábu, mylně připisovaného Mášá'alláhovi), existuje ve starých tiscích, v českých knihovnách je zastoupeno třemi rukopisy v pražské kapitule a jedním v Národní knihovně. (Za informace děkuji dr. Jiřímu Bečkovi z Ori- entálního ústavu AV ČR.) 325 Podle různých indicií se zdá pravděpodobné, že autorem či písařem textu není Jan z Jindřichova Hradce (de Nova Domo), jak soudí PODLAHA aj., ani Křišťan z Prachatic, ale mistr Jan Borotín (1378 - po roce 1458), jehož práce jsou v konvolutu obsaženy na více místech (fol. 129r dokonce obsahuje jeho autograf) a který také Alkabicia na UK skutečně přednášel. Alkabicius je zmíněn i na předchozím fol. 65v, psaném stejnou rukou.