28 KAPITOLA 1. ÚVOD a byly v nich vyznačeny dny vhodné k takovému úkonu. Šlo o jakési astrologické před- povědi sestavené podle kalendáře, o typ literatury, která rovněž zasahovala do oblasti astronomie a její povinnosti řešit otázky spjaté s tvorbou kalendáře. Mezi autory kalen- dářů a minucí patřil i Křišťan. V pozdější době na něj navázal lékař a astronom Václav Fabri z Budějovic (kolem 1460-1520). Že úspěšně, o tom v české literatuře mnoho zmí- nek nenajdeme;92 autor je spíše zapomenut. S jeho jménem se však můžeme setkat např. v zahraniční práci z nedávné doby, která se zabývá "bestsellerem astronomické literatury 93 prvních desetiletí po vynálezu knihtisku“, jímž je Bernat de Granollachs z Barcelony (ƒ1487 ?), autor mnohokrát vydaného spisu Lunari. Úspěšnost Bernatova spisu překonala podle autorů článku pouze jediná práce: astrologické předpovědi Václava Fabri.94 Minuce psal na konci 15. století též Matěj z Vilémova, ve 2. polovině 16. století Mikuláš Šuda ze Semanína; většina autorů však zůstává anonymních. S rozvojem medicíny úzce souvisí i rozvoj botaniky. Jak však zdůraznil odborný poradce edice Křišťanových Lékařských knížek a nejnověji také autor rozboru Křišťa- nova Herbáře,96 spadala tato diciplína v dané době ještě cele do kompetence lékařství, a o Křišťanovi nelze proto hovořit jako o botanikovi. Herbarium' byl ostatně též povinný předmět od třetího semestru bakalářského studia na lékařské fakultě a Křišťanův Herbář (jehož první latinské opisy jsou ze druhého desítiletí 15. století) byl vydáván jako součást patrně mladších Lékařských knížek. Tradice starého bylinářství nalezla v Čechách znamenité zpracovatele právě v lékařích: v mistrech Křišťanovi, Janu Šindelovi, Albíkovi z Uničova a později Pavlu Žídkovi ... Křišťanův Herbář (Herbarius) byl jedním z nejvíce ceněných herbářů, jak dokazují jeho četné přepisy, které se dochovaly u nás i v cizině. V pařížské Národní knihovně je např. chován opis Ms. Lat. 11231 z roku 1432, který pořídil Sigismundus de Hradecz (Zikmund z Hradce Králové) - jinak též majitel kodexu pražské Národní knihovny III C 2, v němž se nachází opis Křišťanovy Stavby astrolábu (naše značka: C), ale i jiné Křišťanovo, tentokrát matematické dílko Incensiones.9 Ve verzích Křišťanova latinského Herbáře jsou obsaženy také české poznámky. Existují i celá česká zpracování původně latinského textu (Knihy o mocech rozličného kořenie).9 Křišťan se tu opíral o středověký veršovaný spis o léčivé moci rostlin, známý pod názvem Macer floridus. V české verzi z rkp. Strahovské knihovny 9 (DA IV 6, fol. 3r a 5r)99 se na konci krátkého závěru píše: Skonaly sú se knihy, jenž slovú herbář mistrův Kryšťanův dobré paměti, mistra a hvězdáře velikého. Tiskem vycházel Křišťanův český Herbář dohromady s jeho Lékařskými knížkami.100 Křišťanův Herbář po botanické stránce nejnověji prostudoval ČÍŽEK 1994, který se též zabýval jeho vztahem ke 101 Kodexu vodňanskému. 92 93 94 95 96 97 K jeho minucím cf. URBÁNKOVÁ 1957, str. 42-43. CHABÁS — ROCA 1998, str. 124. Ib., str. 125 a 127. TICHÁ 1975, str. 206. ČÍŽEK 1994, str. 18. Cf. str. 79. 98 Ukázky textu jsou otištěny ve VÝBORU II, 1964, str. 570-573 a 605-606. 99 Cf. SPUNAR 1985, str. 122. 100 Cf. GELLNER 1935, str. 92-94. 101 Kodex vodňanský je součástí rkp. Knihovny Národního muzea v Praze II F 2 (kolem roku 1410) a podle GELLNERA 1935, str. 97, představuje nejstarší české zpracování Křišťanova Herbáře.