1.1. MISTR KŘIŠTAN Z PRACHATIC 25 1.1.2 Křišťanovo dílo Jak už jsme řekli, v dosavadní literatuře o Křišťanovi nacházíme především životopisné po- 79 známky, roztroušené zmínky o Křišťanově místě a úloze za předhusitské a husitské doby. Pokud jde o jeho literární a odbornou činnost, autoři starší literatury jej líčí jako muže nezvyklých a nevšedních znalostí a píší především o jeho lékařském díle (počítaje v to 80 i jeho Herbář), matematických pracích a v menší míře o teologických spisech.8 Že byl též výborným astronomem, se sice uvádí a traduje vlastně velmi často,81 konkrétní podklady a důkazy toho však dosud nebyly podány a zpřístupněny. Před samotným výkladem o Křišťanově astronomii předešleme několik poznámek o jeho ostatní odborné práci. Poněvadž však víme, jak bylo nesnadné prozkoumat Křišťanovo as- tronomické dílo a kolik drobných oprav a zpřesnění dosavadní literatury každý ponor do pramenného materiálu přináší a znamená, nebudeme zde podrobně hovořit o těch Křišťa- nových pracích, které ještě leží v rukopisech a s nimiž jsme nepracovali, abychom se nedopustili tradování eventuálních omylů, a odkážeme pouze výběrově na nejdůležitějsí literaturu. Spisy82 lze rozdělit do několika oblastí. Kromě spisů spjatých s univerzitou (kvestie), díla teologického (dva traktáty o přijí- mání), polemických spisů, menší práce alchymistické a korespondence, která je význam- ným pramenem pro poznání Křišťanovy osobnosti i jeho doby a z níž jsme místy citovali výše, a kromě několika drobností na okrajích oborů byly nejdůležitějšími tyto okruhy jeho zájmu: Matematika: Křištanovo matematické dílo reprezentují spisy Algorismus83 prosay- cus, v němž se vykládají základy aritmetiky a počítá se s arabskými číslicemi, a Computus 4 který je přehlednou učebnicí matematické chronologie: spis učil na prstech chirometralis, 79 Odraz respektu, který si Křišťan získal jak svým postojem v neklidné době, tak svými vědomostmi, spatřujeme i v tradování kladného hodnocení, kterého se mu posléze dostávalo. Jeho jméno (Kř. z Pracha- tic) najdeme např. na jedné z desek, které jsou zasazeny po celém obvodu budovy Národního muzea v Praze nad okny prvního patra. Desky jsou součástí původní výzdoby fasády, z let 1885-1890, kdy bylo Národní muzeum postaveno podle projektu Josefa Schulze. Křišťanovu desku najdeme umístěnu vedle jména Jana Husa po levé straně hlavního vchodu, mezi několika desítkami jmen nejvýznačnějších osobností české vědy, dějin a kultury. 80 Ze starší literatury uvedme třeba DOBROVSKÉHO 1936, str. 362-364: výklad se týká pouze Křišťanových spisů medicínských a Herbáře. Základní údaje o Křišťanovi přinášejí čeští literární historici VLČEK 1931, I, str. 125; NoVÁK 1946, str. 47-48; DĚJINY ČESKÉ LITERATURY I, 1959, str. 212, 215, 216 a 240. 81 Cf. např. SLOUKA 1952. URBÁNEK 1915, str. 438, píše, že Křišťanovi jako “učenému astronomovi bu- doucnost zachovala vřelejší vzpomínku než jako teologovi". 82 Incipity Křišťanových spisů, které se do dnešních dob zachovaly či o jejichž existenci máme do dnešní doby alespoň zprávy, nejúplněji shrnuje SPUNAR 1985, str. 116-132, a SPUNAR 1995, str. 133-137. 83 Výraz algoritmus' souvisí se jménem perského matematika a astronoma působícího v 9. století v Bag- dádu al-Chwárizmího, který byl mj. též autorem pojednání o astrolábu. (Německý překlad pojednání cf AL-CHWÁRIZMÍ 1922.) 84 Spisy prozkoumal již F. J. STUDNIČKA ve Věstníku Královské české společnosti nauk roku 1882. Poměrně podrobný výklad o nich ještě před Studničkou podal SMOLÍK 1864, str. 11-14, později pak VETTER 1953,