Strana 387
BEZDĚZ 20 2011 REGESTA LIPPENSIA ADDENDA Dodatky edice pramenů k dějinám České Líp do roku 1437 by y Jaroslav Panáček Addenda neboli dodatky Anotovaná edice pramenů k dějinám Ceské Lípy, publikovaná před jedenácti lety (Panáček 2000), shrnula výsledky dvacetiletých výzkumů pramenů k dějinám města. Obsahuje veškeré písemné prameny, vzta- hující se k jeho historii od počátků do závěru uvedeného období, ohrani- čeného smrtí posledního Lucemburka na českém trůnu. Uplynulá doba, kdy autor publikoval řadu dalších studií k historii Ceské Lípy (bibliografie viz Blažková 2009, 315-316), přinesla i objev několika dalších pramenů, které osvětlují některé dosud nezodpovězené otázky její minulosti. Před- kládaný příspěvek je doplněním publikovaného regestáře, s nímž se shoduje svým uspořádáním (Panáček 2000, 11). Nově objevené prameny se číslováním s označením a zařazují za čísla pramenů základního sou- pisu. Abecedně řazené rejstříky osob a míst nejsou pro svůj malý rozsah dále členěny po jednotlivých písmenech abecedy. 8a) 1316 (Praha) Zápis v městských počtech Starého Města pražského: Léta 1316 vy- pukla domácí válka mezi králem Janem a přáteli a spojenci Jindřicha z Lipé, králem zajatého. Z této doby pochází zápis o vyslání dvou poslů do Lipého. ... Dwěma poslům do Lipé 1 wěrdunk. Cesky, Kniha městských počtů Starého Města pražského z roku 1310. Ed. Tomek 1846, 481—482. Not. Zápis ve staroměstských počtech bohužel nespecifikuje, zda poslo- véjeli do Lipého do města či na hrad. Stejně tak nelze říci, zda hrad tehdy 387

Strana 388
náležel Jindřichu z Lipé či zda jej již prodal Berkům. Ačkoliv se soudí, že se tak stalo až při jeho přesídlení na Moravu v roce 1319, není ani tato varianta vyloučena, neboť do války za osvobození Jindřicha z Lipé zvězení byla zapojena většina jeho příbuzenstva. 22a) 1350 (Zittau) Zápis v žitavské městské knize: Ti z Lipého, když chtějí získat psaný rozsudek v našem městě, platí 14 grošů, z toho dva dostane písař, zbylých dvanáct konšelé. Ti z Jablonného dávají šilink grošů, z toho dva písaři, zbylých deset mají konšelé. Z Ostritz dávají deset grošů, kteří platí ale písaři dva, zbylých osm berou konšelé. Když ale my žádáme rozsudek z Litoměřic, platíme za něj XXXII grošů konšelům v Litoměřicích, písaři XVI grošů a poslovi 7 grošů, žitavskému písaři 7 gr. a 2 gr. žitavským konšelům. Ist daß die von der Leippe ein beschrieben Urtheil hier in unser Stadt hohlen, die geben einen Firdung oder 14. Klgl. da gebühren dem Schrei- ber zweene, die andern Zwölffe nehmen die Schöppen. Die von der Jahbel, die geben einen Schilling Groschen, davon gebühren dem Schreiber zweene, die andern Zehne aber sollen den Schöppen. Von Ostritz, die geben Zehen Groschen, der gebühren aber dem Schreiber zweene, die andern Achte nehmen die Schöppen. Wenn wir ein Urthel hohlen zu Leutmeritz, so gebühren davon XXXII. grl. der Gebühren zu Leuthomeritz den Schöppen, und dem Schreiber XVI. grl. und den Bothen 7 gl. und dem Schreiber 7 gl. und 2 gl. den Schöppen. Německy; Christian-Weise-Bibliothek Zittau, Wissenschaftlicher und Heimatgeschichtlicher Altbestand, Mscr. bibl. sen. Zitt. A 88, fol. 180. Ed. Fröde 1999, 7. Reg. Prochno 1938, 64-65, č. 180; Carpzov 1716, IV, 175. Not. Žitavská městská kniha uvádí taxy za zprostředkování rozsudků ve věci městského práva pro města, která se řídila podle práva města Žitavy, tj. Česká Lípa, Jablonné v Podještědí a Ostritz. Naopak samotná Žitava měla jako svoji stolici magdeburského práva město Litoměřice, kam se obracela ve sporných případech. 53a) 1382 srpen 24. (Česká Lipa) Výtah z konfirmace, kterou městská rada v Lipém udělila po vzoru města Žitavy řemeslu soukeníků a zvláště čtyřem (cechovním) starším. Konfirmace 388

Strana 389
stanovuje pravidla postupu proti tomu, kdo by se chtěl protivit autoritě (cechovních) starších a k případu přivolaných konšelů. Na potvrzení toho byl tento list opatřen velkou městskou pečetí. Extract der Confirmation. Welche ein Rath Aô 1382 einem Handtwercke der Tuchmacher alhier insonderheit denen Vier Eltisten gegeben hat. Auch wer sich den vier meistern wedir seczen welde, der vorgeschrebin sachen dem sollin sie daß handtwergk vorbitten, bifs her umbe sein un- gehorsam ihre holde virdet, auch wer en sulche in der Zeit forderte des handtwergk wedir die vier Meister, dem sollen sie is auch vorbitten, allso lange, bißs sie nach ihren holden abelegen ungehorsam, und vorwerckte büsse. Seczet sich obir daßs alles jemandt weder sie her des handtwergks oder nicht, so sollin die vier Meister anruffen die Scheppin, die zu der zeit sein, die sollin helffin und rathin, das die außwirdigen gebußset wor- den nach ihrem wandel, der umbe Wir obgenandte Purgermeister und Scheppin, als wir noch vorgehabtin rathe irkanten, das die Vorgeschrebin sachin erbar, wye und gutt weren dem Handtwergke der Stadt und der ganzen gemeine, sein zu rothe wurden, en und irem handtwerge zu kreffti- gen die vorgenantin gesecze, und hörin in allir masse, alls sie vorgeschrebin sehn von der krafft unser Stadt rechtis, daß wier haben und vnverrucket bifs her von Gottis gnaden und unsern Herrn gehabt habin als ander gemaurte Stete, und Vornämlich alls die Erbar Stat Zittaw zurechte hat, als if in unser handtfetin, die wir dorobir habin offenbahr steht geschre- bin do mete unser Herrn uns begenodet hat und seine erbin und nach- kommelinge, und krefftigen und fetin zu dieselbin gesecze und ihrem handtwerge mit orkunde difs brieffs doran wir haben gehangen das große Stat Ingesigel, gegeben noch gots geburt tausent jahr und dreyhundert jahr in den andern und achzigisten jahre an sente Bartholomeg tage. Papír, německy, opis v SOKA Č. Lípa, fond Cechy a společenstva na čes- kolipském okrese, Cech soukeníků Č. Lípa, inv. č. (206/8, st. sg. CII/g. 48, Výtahy z cechovních artikulů, opisy ze 17.-18. století. Not. V konfirmaci se výslovně nehovoří o cechu soukeníků, ale vzhledem k existenci funkce čtyř starších mistrů, která předpokládá jistý stupeň organizace soukeníků, je existence cechu pravděpodobná. Jedná se tak o nejstarší doklad cechovní organizace v České Lípě, pochopitelný právě u řemesla, které zde zaznamenalo největší rozmach hned po hrnčířích, kteří zde však byli usazeni na předměstí již v předlokační době. 389

Strana 390
209a) 1414? (Görlitz) Stížnosti Zhořeleckých na Žitavské: ... Žitavští zabraňují Zhořeleckým v koupi obilí a sladu, zakazují jim často nakupovat pivo v malých sudech v Hrádku (Grot), Chrastavě (Kratze) nebo v Jablonném (Gabil), brání jim dovážet pivo z dalších měst (Friedland, Ostritz, Gabel, Leipa) jako konku- renci jejich piva. Zhořelečtí musí v Žitavě platit clo 1 gr. za každou bečku herinků, v Žitavě nesmí žádný cizí obchodník od jiného cizího obchodníka nakupovat, atd. Německy; RA Görlitz, zlomek v Annales Gorlicenses Sculteti, Sign. L.III. 1, Bd. I, Bl. 36. Reg. Prochno 1938, 251, č. 1159. 265a) 1422 duben 28. Zittau Pod zápisem o potvrzení ročního platu 5 kop grošů pražskému kostelu (census quinque sexagenarum ecclesie Pragensis) jsou spolu s pečeti pražského vikanátu podepsáni jako svědci Petrz Hostíkovic, děkan lipský, plebán Jan z Jezvé u Žandova, Mořic, kněz ze Sedlce a veřejný notář Va- nýr z Olešné (Petro in Hostykowicz, decano Lippensi, Johanne in Noua ciuitate prope Zandaw ecclesiarum plebanis, Mauricio, presb. de Sedlecz, et Wanyra de Olssna, notario publico etc.). Latinsky, APH Praha, AMK, Libri confirmationum IX, sign. I., 9, fol. H, I. Ed. LC VIIIX, 179-182. Not. Zpráva má mít správnou dataci k roku 1422, nikoliv 1432, jak bylo uvedeno v Regestech. Ačkoliv je v LC zarazena mezi zprávami z roku 1432, je správně v textu datována, jak o tom svědčí i osoba lipského dě- kana Petra z Hostíkovic, který se objevuje v letech 1421-1423 (Panáček 2000, č. 257, 265, 283), ale právě v posledním uvedeném roce je již ple- bánem v České Kamenici. Správně k roku 1422 má pramen zařazen J. Prochno (1938, 297, č. 1426), ovšem s chybným uvedením svazku LC VIII. Tato zpráva se nalézá v devátém díle konfirmačních knih. V Regesta Lippensia byla zpráva uvedena chybně pod číslem 342. 294a) 1425 prosinec 12. Zittau Litoměřický purkmistr Mikuláš Onšíkův, přísežní Petr Pychel, Venel Kníže, Mikuláš Czynera další prezentovali k oltáři sv. Alžběty v Litoměřcích (v textu chybně „in Lippa“) Mikuláše řečeného Biskupec, plebána kostela v Hrušovanech. Exekutorem byl farář v Lipém, protože veškerý přístup do města Litoměřic toto střídání neumožnil. 390

Strana 391
Anno quo supra die XII Dec. data est crida d. Nicolao dicto Byskupecz, pleb. eccl. in Hrussovan, ad alt. S. Elizabeth in Lippa ad present. provid. viror. Nicolai Onsykonis, magistri ciuium, Petri Pychel, Wenczl Knizye, Nicolai Czyner, iuratorum ciuit. Lithomericensis et aliorum ciuium eius- dem ciuit. Lithomeric. Exec. pleb. in Lippa, quia tutus accessus ad ciuita- tem Lithomericensem hac vice pon patet. Latinsky, APH Praha, AMK, Libri confirmationum IX, sign. I., 9, fol. A, VII. Ed. LC VIIIX, 89. Not. Správné lokalizování oltáře do Litoměřic uvádí J. Tomas (1973, 33) s tím, že nepřístupnost k prezentovanému oltáři je běžně uváděna u husity ovládaných míst. Ze zápisu později vyvodil, že se jedná o katolickou emigraci litoměřických měštanů v roce 1424 do Ceské Lípy, tehdy ještě ryze katolické (Tomas 2001, 171). Hrušovanský plebán Mikuláš řeč. Biskupec je v souvislosti s oltářem sv. Alžběty v Litoměřicích jmenován již v roce 1424 (LC VIIIeX, 197). 347a) 1434 (léto). (s. 1.) Vbitvě u Lipan mezi Kouřímí a Ceským Brodem v neděli po Božím Těle roku 1430 (správně 1434) byli husité poraženi a v létě toho roku nastala taková drahota, že se jeden strych žita prodával v Lipém za 1 kopu grošů a v Mělníce za 50 grošů. Psalo se tu chvíli od narození syna Božieho tisícieho čtyrstého třidcá- tého léta, zbiti táboři tu neděli po Božiem Těle v tom miestě mezi Kúři- mem, mezi Brodem, a také drahé léto bylo, že strych jeden žita byl jest po kopě v Lipém a v Mělníce po padesáti grošiech. Cesky, Moravská zemská knihovna Brno, oddělení rukopisů a starých tisků, Sbírka rukopisů augustiniánského kláštera ve Starém Brně (depozitum), sign. A29, stará sign. IV.Z.c. 1, Rukopis Pulkavovy kroniky z roku 1407, zápis na rubu zadní předsádky. Ed. Dvořák 1964. Not. Citovaný rukopis Pulkavovy kroniky byl napsán v roce 1407 , in castro Rudnicensi permanus Petri de Thynhorss“, tj. na hradě Roudnickém rukou Petra z Horšovského Týna. Pro zadní předsádku bylo použito české pergamenové listiny z roku 1402 a na rubu této listiny je mimo jiné zapsána uvedená zpráva. Dobovou zprávu o bitvě u Lipan 30. května 1434 publi- koval Miloš Dvořák (1964), který usoudil, že neznámý pisatel pocházející ze severních Čech si do své Pulkavovy kroniky zapsal patrně v létě 1434 dvě důležité události roku: porážku sirotků u Lipan (chybně uvedeno 391

Strana 392
datum a jmenováni táboř) a neobyčejnou drahotu žita, způsobenou kata- strofálními zvraty klimatu v Čechách v letech 1431-1434 (Čornej 1987 199-203). Udaj z Pulkavovy kroniky uvedl později též P. Čornej (2000, 598 a pozn. 65) s dodatkem, že uvedeným cenám se přibližují údaje z vý- chodních a severovýchodních Čech (2457 grošů) a že se jedná v porvnáni s cenami na Karlštejnsku v březnu 1431 o osminásobný až desetinásobný vzestup. Podobně nízké ceny před husitskými válkami uvádí též F. Graus (1949, 190, 195): trhová cena 1 strychu (cca 93 litrů) žita v roce 1407 v Praze 5 grošů a v roce 1403 ve Velké Vsi u Prahy 4 groše. PRAMENY, LITERATURA, ZKRATKY AMK: Archiv metropolitní kapituly (archivní fond). APH: Archiv Pražského hradu, Praha. Blažková, J. 2009: Jaroslavu Panáčkovi k šedesátinám, Bezděz 18, 313-316 (bibliografie za léta 1998-2008 na s. 315-316). Carpzov, J. B. 1716: Analecta Fastorum Zittaviensium Oder Historischer Schauplatz Der Löblichen Alten Sechs-Stadt des Marggraffthums Ober-Lausitz Zittau, Leipzig. Čornej, P. 1987: Tajemství českých kronik. Cesty ke kořenům husitské tradice, Praha. Čornej, P. 2000: Velké dějiny zemí Koruny české V (1402-1437), Praha - Litomyšl. Dvořák, M. 1964: Nově objevená zpráva o bitvě u Lipan, Českobrodský kulturní zpravodaj, řijen-listopad 1964, 21. Fröde, T. 1999: Die Zittauer Stadtbücher von 1350-1547, Bibliotheksjournal der Christian-Weise-Bibliothek Zittau 1999, Heft 8, 2-19. Graus, F. 1949: Chudina městská v době předhusitské, Praha. LC: Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioeces im VIII—X (ed. J. Emler), Praha 1889. Panáček, J. 2000: Regesta Lippensia. Anotovaná edice pramenů k dějinám České Lípy do roku 1437, Česká Lípa. Prochno, J. 1938: Zittauer Urkundenbuch I, Regesten zur Geschichte der Stadt und des Landes Zittau 1234-1437, Mitteilungen des Zittauer Geschichts- und Museumsvereins 19/20. RA: Ratsarchiv (Görlitz, Bautzen). SOkA: Státní okresní archiv. Tomas, J. 1973: Příspěvek k sociální skladbě města Litoměřic doby předhusitské a pohusitské, Vlastivědný sborník Litoměřicko 10, 27-37. Tomas, J. 2001: Město Litoměřice a litoměřický městský region do první poloviny 16. století, Ústecký sborník his torický 2001, Gotické umění a jeho historické souvislosti I, 157-184. Tomek, V. V. 1846: Příspěwky k dějepisu prwních let panowání krále Jana (Z knihy Starého města Pražského od r. 1310), Casopis českého Museum 20, 474-483. 392

Strana 393
REJSTŘÍK OSOB Rejstřík obsahuje všechna jména osob, uvedená jak v hlavním textu regestu, tak i v citaci originálu a v poznámkách (Not.) k němu. U každého samostatného hesla jsou odkazy na čísla zápisů (nikoliv strany). Hesla odkazující na jiná samostatná hesla jsou pro odlišení psána kurzivou. Osoby šlechtického původu jsou uvedeny pod svý- mi predikáty, hesla jejich křestních jmen, příp. příjmení (např. Berka), na ně odkazují. Při výskytu křestního jména i příjmení je osoba uvedena pod oběma jmény. Berkové z Dubé v. z Dubé Czyner Nicolaus v. Mikuláš Czyner z Dubé, Berkové 8a Jan (Johannes), plebán v Jezvé 265a Jan Lucemburský, král český 8a Jindřich z Lipé v. z Lipé Johannes v. Jan Knizye Wenczl v. Vencl Kníže z Lipé, Jindřich 8a Lucemburský v. Jan Lucemburský Mauricio v. Mořic Mikuláš řeč. Biskupec, plebán v Hrušovanech 294a Mikuláš Czyner (Nicolaus Czyner), litoměřický přísežný 294a Mikuláš Onšíkův (Nicolaus Onsykonis), litoměřický purkmistr 294a Mořic (Mauricio), kněz ze Sedlce 265a Nicolaus Czyner v. Mikuláš Czyner Nicolaus Onsykonis v. Mikuláš Onšíkův Onsykonis Nicolaus v. Mikuláš Onšíkův Petr z Hostíkovic (původně z Chýnova) (Petro in Hostykowicz), děkan lipský 265a Petr Pychel (Petrus Pychel), litoměřický přísežný 294a Petrus Pychel v. Petr Pychel Pulkava z Radenína, český kronikář 347a Pychel Petrus v. Petr Pychel Vanýr z Olešné (Wanyra de Olssna), veřejný notář 265a Vencl Kníže (Wenczl Knizye), litoměřický přísežný 294a Wanyra de Olssna v. Vanýr z Olešné Wenczl Knizye v. Venel Kníže Zhořelečtí 209a Žitavští 209a 393

Strana 394
REJSTŘIK MIST Rejstřík obsahuje všechny názvy míst, uvedené jak v hlavním textu regestu, tak i v citaci originálu a v poznámkách (Not.) k němu. U každého samostatného hesla jsou odkazy na čísla zápisů (nikoliv strany). Hesla odkazující na jiná samostatná hesla jsou pro odlišení psána kurzivou. Samotné heslo Ceská Lípa (nebo Lípa, Lipá) se neuvádí, neboť se vztahuje ke všem záznamům regestáře. U míst v České republice jsou pomocí značek uvedeny okresy, u míst ve Spolkové republice Německo je uve- dena adekvátní správní jednotka, tj. Kreis (pokud je známa). Značky okresů: AB = Praha, CL = Ceská Lípa, DC = Děčín, KO = Kolín, LB = Liberec, LT = Litoměřice. Brod v. Český Brod Česká Kamenice DC 265a Český Brod (Brod) KO 347a Friedland v. Frýdlant v Čechách Frýdlant v Čechách (Friedland) LB 209a Gabel v. Jablonné v Podještědí Gabil v. Jablonné v Podještědí Grot v. Hrádek nad Nisou Hostíkovice CL 265a Hrádek nad Nisou (Grot) LB 209a Chrastava (Kratze) LB 209a Jablonné v Podještědí (Jahbel, Gabil, Gabel) CL 22a, 209a Jahbel v. Jablonné v Podještědí Karlštejnsko 347a Kouřim (Kúřim) KO 347a Kratze v Chrastava Kůřim v. Kouřím Leutmeritz v. Litoměřice Lipany KO 347a Litoměřice (Leutmeritz) LT 22a, 294a Mělník 347a Morava, země 8a Ostritz (SRN, Kreis Zittau) 22a, 209a Staré Město pražské AB 8a Zittau (Zittaw) (č. Žitava; SRN, Kreis Zittau) 22a, 53a Zittaw v. Zittau Žitava v. Zittau 394