studovat v originále přímo v Archivu Pražského hradu. K pramenům z Archivu metropolitní kapituly nutno dodat, že všechny jmenované jsou dochovány v originálech včetně knih erekčních, k nimž navíc existují doslovné opisy z konce 15. století. Při citacích proto nutno rozlišovat, zda je citováno z ori- ginálů (sign. II) nebo z řady opisů (sign. III). Veškeré signatury těchto kodexů v Archivu metropolitní kapituly se shodují s označením podle katalogu A. Podlahy (1923). U některých citací z knih erekčních je uvedena v závorce i starší foliace kodexů, u knih konfirmačních naopak novější paginace. Menší množství pramenů, vztahujících se k dějinám České Lípy, poskytují pozůstatky v roce 1541 vyhořelých desek zemských, zachycujících majetková práva šlechty a vydaných v letech 1870 -1872 J. Emlerem. Některé doklady obsahují rovněž desky dvorské, registrující manské statky v lenní závislosti na králi a vydané G. Friedrichem (knihy provolací a půhonné) v letech 1921 - 1944. Ojedinělé prameny pro dějiny České Lípy uchovávají zbytky královských register (vydané A. Sedláčkem), urbář mnichovohradištského kláštera (vydal J. Emler) a některé díly Archivu českého, založeného F. Palac- kým v roce 1840. Od osmdesátých let 14. století přibývají k uvedeným pramenům početné zápisy z hornolužických análů, zejména zhořeleckých radních účtů, které přinášejí nesmírně důležité zprávy hlavně pro období husitských válek. Cenné jsou i mnohé listy z radnic hornolužického Šestiměstí či severočeské katolické šlechty, zachované v archivech a knihovnách Horní Lužice. Z nich vyniká zejména svazek originálních listů a listin (Collectaneen Sculteti), které shromáždil učený zhořelecký purkmistr Bartolomeus Scultetus (1549 -1614), a jeho rukopisné anály (Annales Gorlicenses Sculteti), do nichž opsal mnoho dnes již nezvěstných a ztracených listin a listů. Výše uvedené hornolužické prameny byly vydány na přelomu 19. a 20. století v edici Codex diplomaticus péčí Hornolužické vědecké společnosti ve Zhořelci. Pro dějiny severních Čech a tedy i České Lípy jsou v nich uchovány vzácné prameny zejména pro období první poloviny 15. století. U některých nedatovaných listů je však mnohdy nesnadné určit místo a datum vydání a tím upřesnit chronologii husitských válek v severních Čechách a Lužici. Podobné časové období, tedy léta 1419- 1436, pokrývá edice pramenů k dějinám husitských válek, vydaná v roce 1873 F. Palackým. Její hodnota spočívá v shromáždění cenných pramenů ze zahraničních archivů, pro naše účely hlavně z Horní Lužice (v tom se částečně překrývá s novější edicí hornolužického kodexu) a Königsbergu (dnes Kali- ningrad v Rusku). Teprve vytříbení názorů na vznik a počátky hradu, města a panství Česká Lípa umožnilo sestavení tohoto regestáře, který by měl být soupisem písemných pramenů k jeho dějinám do konce vlády Zikmunda Lucemburského, který zemřel 9. prosince 1437. Na rozdíl od českých či cizích diplomatářů a edic regest obsahuje českolipský regestář veškeré známé písemné prameny, tedy nikoliv pouze prameny diplomatické povahy. Jsou zde tedy uvedeny kromě